OBECNÁ PSYCHOLOGIE III. – METAKOGNICE
PSY258
PSYCHOLOGIE
JEDNOOBOROVÉ DENNÍ STUDIUM
Fakulta sociálních studií MU
2016
OBECNÁ PSYCHOLOGIE III. - METAKOGNICE
Určeno pro:
bakalářské studium psychologie - jednooborové, doporučeno pro 2. ročník studia
Garant předmětu:
Mgr. Miroslav Šipula (miro(zavináč)fss.muni.cz)
Konzultace: viz osobní vizitka garanta v ISu (http://www.is.muni.cz/lide/?uco=8530), průběžně e-mailem nebo
osobně po předchozí domluvě e-mailem
Vyučující:
Ing. Ondřej Bečev (ondrej(zavináč)becev.cz) Mgr. Dana Brhelová (dana.brhelova(zavináč)mail.muni.cz)
Mgr. Miroslav Filip, Ph.D. (mirek_filip(zavináč)hotmail.com) Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. (jezek(zavináč)fss.muni.cz)
Mgr. Ondřej Straka (strakao(zavináč)mail.muni.cz) Mgr. Miroslav Šipula (miro(zavináč)fss.muni.cz)
Charakteristika předmětu
Kurz navazuje na kurzy PSY105 Obecná psychologie I - Psychologie kognitivních procesů a PSY106 Obecná
psychologie II. - Psychologie emocí a motivace. Cílem je prohloubit znalosti ve vybraných tématech obecné
psychologie, zejména těch, která umožní studentům integrovat poznatky obou předcházejících předmětů a
rozvíjet schopnost reflexe vlastního poznávání světa z různých hledisek: z hlediska role smyslů, myšlení, řeči,
emocí a zprostředkující role paměti.
Těžiště kursu je v rozvíjení témat z kognitivní psychologie, každé téma však bude prezentováno jako
integrující oblast kognitivních a emočních (motivačních) procesů.
Kurz je koncipován jako soubor přednášek a interaktivních hodin (dále seminářů), které jsou v každém
z témat zastoupeny ve stejném poměru. Vyučující kladou podobný důraz jak na poznatky – znalosti tak
dovednosti a vlastní zkušenost ve vztahu k tématu. Způsob prezentace a použité úkoly mají podněcovat
studenty ke kritickým úvahám nad tématy.
Doporučení k zápisu předmětu, studiu a bezproblémovému zvládnutí zkoušky
Kurz předpokládá znalost témat zahrnutých v předmětech Psychologie kognitivních procesů a Psychologie
emocí a motivace, proto (ačkoliv zde není uvedena formální prerekvizita) doporučujeme jeho absolvování až po
zvládnutí uvedených dvou kurzů.
Zároveň je koncepce tohoto kurzu odlišná od obou kurzů. Jde o soubor šesti vybraných – různorodých a
relativně samostatných - témat, která jsou vyučována různými vyučujícími. Pro probíraná témata je také
charakteristická vyšší míra abstrakce. Kromě studia uvedených zdrojů je k bezproblémovému zvládnutí
předmětu žádoucí i aktivní interakce s vyučujícími. Proto důrazně doporučujeme absolvování nejen povinných
seminářů ale i všech přednášek.
Vyučující předmětu jsou připraveni zodpovědět věcné otázky ke svému tématu, případně způsobu studia
tématu – viz kontakty výše.
Požadavky k zápočtu a zkoušce
Pro získání kreditů je třeba získat zápočet a úspěšně absolvovat zkoušku.
Zápočet, tj. možnost přistoupit ke zkoušce, student/-ka získá za:
1. vypracování dvou písemných prací (viz „Požadavky k písemné práci“, bodově hodnoceno – viz
„Bodový systém hodnocení“)
2. aktivní účast na seminářích (bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“)
3. podíl na vytváření databáze testových otázek v e-learningovém systému ELF
(http://www.phil.muni.cz/elf - předmět PSY258) Podrobné informace k tomuto úkolu, termíny
odevzdání a podmínky náhrad za nesplnění některé části úkolu budou zveřejněny tamtéž.
Pozn.: Termíny uvedené v systému ELF jsou závazné a jsou nedílnou součástí tohoto sylabu. Doporučujeme také
ve vlastním zájmu min. jednou týdně sledovat diskuse v diskusních fórech předmětu v ISu a systému Elf.
Témata prezentovaná ve cvičeních a diskusích v systému ELF mohou být součástí závěrečné zkoušky.
Všechny povinné úkoly musí být splněny nejpozději 7 dní před plánovaným termínem zkoušky (popř.
termínem, na který je student/-ka přihlášen/a).
Zkouška má podobu písemného testu (bodově hodnoceno – viz „Bodový systém hodnocení“).
Obsahové požadavky k písemné práci
Témata písemných prací (student/-ka si ze čtyř navržených témat vybere dvě libovolná a postupně je
odevzdá ve dvou stanovených termínech – viz oddíl „Harmonogram“ níže):
Cílem těchto prací je nácvik a rozvíjení dovednosti
- reflexe a sebereflexe
- postižení procesuální stránky psychických dějů, nejen „statických“jevů
- aplikovat získané poznatky v reálném životě
- vhodně integrovat poznatky psychologie kognitivních procesů, psychologie emocí a motivace,
psychologie osobnosti a popř. i sociální psychologie
Práce bude vycházet z vlastních postřehů reálných chyb v daných procesech. Student/-ka si vybere jednu
nebo více situací z reálného života (inspirací mohou být vlastní nebo zprostředkované osobní zkušenosti,
zprávy, reportáže, dokumenty a rozhovory v médiích, reálné společenské události ale i filmy, seriály, realityshow,
literární příběhy, reklamy, diskuse na internetu, politické diskuse, procesy výběru politických
reprezentantů, reklamní a mediální kampaně… atd., které věrně znázorňují chyby ve výše zmíněných
procesech. Je možné využít i lidových přísloví a rčení, případně odrazu vybraných chyb ve veřejných diskuzích o
důležitých rozhodnutích, v mediálních prezentacích určitých témat atd.) a použije ji/je k dokumentaci chyb,
k nimž typicky dochází nebo může dojít v průběhu vybraného procesu.
V případě výběru jedné konkrétní situace bude očekávána detailnější a komplexnější odborná analýza,
v případě více situací pak bude akcentován systematický postup.
Práce jako celek tedy může sloužit jako osobitý, kreativní odborný výklad o chybách v rámci procesů
s citacemi odborných zdrojů a důslednou dokumentací chyb pomocí odkazů na reálné zkušenosti (záznamy v
médiích, dílech apod. viz výše). Výhodou bude vždy ověřitelnost odkazů, případně jejich přímá prezentace, tam,
kde je to možné (např. odkaz na videozáznam na internetu, kopie časopiseckého rozhovoru v příloze apod.).
Těžiště práce je v obecné psychologii. Výhodou bude i zvážení procesu z hlediska teorie mysli.
Odborný esej (forma viz např. http://goo.gl/lWJpxo) na téma:
„Jakých chyb se dopouštíme v procesu…“
a) …usuzování, popř. řešení problémů
b) …rozhodování
c) …hledání odpovědi na otázku
d) …utváření subjektivních interních (mentálních) kategorií, vodítek (o něž se opíráme při
poznávání sebe i světa, řešení problémů, intrapsychických i sociálních konfliktů apod.)
Kritéria hodnocení:
1. Obsahová úroveň (počet nalezených chyb, příp. hloubka zpracování tématu na zvolené
úrovni)
2. Systematičnost zpracování, formální provedení
3. Propojení oblastí kognitivní psychologie s jinými (zejména psychologie emocí a motivace)
4. Vlastní vklad do tématu, osobitost, kreativita zpracování
5. Odborné zpracování, literatura
Způsob odevzdání a formální náležitosti písemných prací
Minimální počet znaků každé z prací: 5400 (= 3 normostrany)
Písemné práce budou přijaty v elektronické podobě v příslušných „odevzdávárnách“ předmětu v Informačním
systému MU.
Jako titulní stranu práce doporučujeme použít vzor na webu katedry:
(http://psych.fss.muni.cz/files/titulni_strana.docx). Pokud student/-ka vytvoří vlastní titulní stranu, vždy na ní
budou uvedeny minimálně tyto údaje: celé jméno, identifikační číslo - UČO, název a kód předmětu, datum
odevzdání.
Termíny odevzdání jsou uvedeny v oddílu „Harmonogram“ níže.
Práce výjimečně odevzdané po tomto termínu budou přijaty s podmínkou srážky 3 bodů za každý den
zpoždění.
Práce odevzdané v termínu budou mít při vyhodnocování přednost před pracemi odevzdanými se zpožděním
(a bodovou ztrátou).
V případě, že některá z prací nesplňuje některou z podmínek zadání, má student právo na opravu práce do
termínu stanoveného vyučujícím. Od bodového hodnocení opravené práce budou odečteny 3 body (jako
kompenzace časového zvýhodnění při zpracování a zvýhodnění dodatečnými konzultacemi oproti ostatním
studentům).
Práce budou vytvořeny výhradně pro předmět PSY258, tj. text práce se nesmí shodovat s textem nebo
nápadně podobat textu, který vznikl pro účely jiného předmětu. Odevzdáním kterékoliv práce v předmětu
PSY258 student/-ka stvrzuje, že je výhradním autorem/-kou textu, respektuje řádné způsoby citace a bere na
vědomí, že práce bude uložena v elektronickém archívu předmětu a původnost práce bude prověřena systémy
pro odhalování plagiátů.
Příklady prací budou zveřejněny v systému ELF.
Průběžný test
Student/-ka má přibližně v polovině semestru možnost získat zvláštní bodové hodnocení (bonus 3 body) za
úspěšné zvládnutí průběžného znalostního testu. Absolvování testu je nepovinné. Forma, podmínky a termín
budou upřesněny po domluvě.
Bodový systém hodnocení:
maximální počet bodů minimální počet bodů
zkouška 36 18
písemná práce č. 1 15 8
písemná práce č. 2 15 8
účast na seminářích 9 3
celkem 75 37
bonus za průběžný test (nepovinný) 3
Poznámka k bodování účasti na seminářích:
9 bodů - účast na všech seminářích, 6 bodů - absence na jednom semináři, 3 body - absence na dvou
seminářích.
Při neúčasti vyšší než dvě absence student/-ka nezískává minimální počet bodů, tj. nesplnil/-a podmínky pro
absolvování předmětu.
Celkové hodnocení:
A 75 – 68
B 67 – 61
C 60 – 53
D 52 – 45
E 44 – 37
F nesplnění minimálního počtu bodů v některém z požadavků
Harmonogram
Přednáška
Přednáška
13.30-15.00
+seminářsk.A
15:15-16.45
středa,sudét.
Seminářsk.B
15:15-16.45
středa,lichét.
Vyučující
1 Mentální reprezentace 24. 2. 2. 3. Mgr. Miroslav Šipula
2 Inteligence… …a za hranice inteligence… 9. 3. 16. 3. Mgr. Ondřej Straka
Písemná práce č. 1. 22. 3.
3 (I)racionalita v běžném životě 23. 3. 30. 3. Mgr. Dana Brhelová
6 Vědomí a sebe-uvědomování 6. 4. 13. 4. Ing. Ondřej Bečev
Písemná práce č. 2. 19. 4.
5 Psychosémantika 20. 4. 27. 4. Mgr. Miroslav Filip, Ph.D.
6
Kognitivní teorie procesu odpovědi
na otázku
4. 5. 11. 5. Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D.
Mentální reprezentace
A. Přednáška
MR - definice, východiska, obsah a struktura, různá pojetí, polarity: externí vs interní,
„analogový“ vs. „digitální“ princip, imaginativní vs. propoziční reprezentace, princip
podobnosti, dimenzionalita, mapování; druhy, vlastnosti a formy MR; MR v paměti a vědomé
mysli; mentální stavy; řády MR; nejdůležitější výzkumy, modely, přístupy; hledisko procesu a
obsahu reprezentace; teorie mysli; „ikonofilové“ a „ikonofobové“
B. Seminář
Práce na téma interních subjektivně významných dimenzí podle Kellyho konceptu. Videozáznam přednášky na
téma „limity a chyby v usuzování“ jako inspirace k písemným pracím.
Literatura: strany č.
počet
stran
Eysenck, W. E. (2008). Kognitivní psychologie. Praha, Academia. 297-341 44
Hill, G. (2004). Moderní psychologie. Praha, Portál. 172 1
Hoskovec J., Nakonečný M., Sedláková M. (2002): Psychologie XX. století: některé
významné směry a školy. Praha, Karolinum.
113-126 13
Sedláková, M. (2004): Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Praha, Grada Publishing. 43-100 57
Heslo „Mental Representation“ ve Standfordské encyklopedii filosofie dostupné na adrese:
http://plato.stanford.edu/entries/mental-representation/
celý text
Experience and Theory as Determinants of Attitudes toward Mental Representation:
The Case of Knight Dunlap and the Vanishing Images of J. B. Watson. Nigel J. T. Thomas
University of Leeds, U. K., The American Journal of Psychology [1989, vol.102]
dostupné jako draft na adrese http://cogprints.org/3750/01/dun-wat-cp.htm
395-412 17
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující očekává účast na přednášce a studium podle osnovy prezentace z přednášky.
2. Při studiu literatury doporučuje začít pasáží (44 stránek) v knize Kognitivní psychologie, pokračovat
přehledem (1 stránka) v knize Moderní psychologie, získané poznatky následně prohloubit
terminologicky náročnějšími zdroji od autorky M.Sedlákové (celkem 70 stran) a navázat anglicky
psanými zdroji.
Inteligence… …a za hranice inteligence…
Podtitul: Proč mohou podobně inteligentní jedinci dosahovat odlišných studijních
výsledků?
A. Přednáška
Inteligence a její měření v historickém kontextu
Faktorové teorie inteligence (Spearman: g-faktor, Thurstone: primární mentální schopnosti,
Guilford: struktura intelektu, Cattel: fluidní a krystalická inteligence, Carrollův hierarchický
model)
Alternativní přístupy (kontextualismus, Gardnerova teorie multidimenzionální inteligence, Sternbergova
triarchická teorie)
Další koncepce (vč. kritické reflexe)
Implicitní teorie inteligence
Vztah metakognice – inteligence; M. Veenman vs. R. Sternberg
B. Seminář (uvedení do problematiky)
- měření inteligence v psychologické praxi (IST, Woodcock Johnson IE, Wechslerovy testy, Ravenovy progresivní
matrice)
- implicitní teorie inteligence: diskuse, konfrontace s výzkumy Sternberga, Ruisela a Plhákové
Literatura základní: strany č.
počet
stran
Ruisel, I. (2000): Základy inteligence. Praha, Portál.
13-53
79-104
149-162
78
Sternberg, R. J. (2002): Kognitivní psychologie. Praha, Portál.
(základní + rozšiřující znalosti k tématu inteligence)
501-527
(527-543)
26
(44)
Literatura rozšiřující: strany č.
počet
stran
Gardner, H. (1999): Dimenze myšlení. Teorie rozmanitých inteligencí. Praha, Portál.
(co a k čemu je inteligence)
89-99 10
Gould, S. J. (1997): Jak neměřit člověka. Praha, Nakladatelství Lidové noviny.
(k doplnění teorií inteligence kapitola 4, pro porozumění knize Gaussova křivka)
357-368 11
Jelínek, M., Klimusová, H., Blatný, M. (2003). Stabilita a trendy vývoje inteligence u dětí ve
věku 3 - 15 let. Československá psychologie, 47, 5
392-404 12
Piaget, J. (1999): Psychologie inteligence. Praha, Portál.
(Kapitola 5 - Vytváření myšlení, názor a operace)
114-145 31
Plháková, A. (1999): Přístupy ke studiu inteligence. Olomouc, Filozofická fakulta Univerzity
Palackého. (doplnění základních vědomostí, srovnání mužů a žen)
31-95
119-132
95
Sternberg, R. J., Kaufman, J. C. (1998). Human Abilities. Annual Review of Psychology, 49
(český překlad byl publikován v časopise Pedagogika a je k dispozici ke stažení na adrese:
http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?attachment_id=2488&edmc=2488 )
479-502 23
Internet – rozšiřující texty:
http://www.intestcom.org/ - inspirace k mezinárodnímu pojetí testů rozumových schopností a měření inteligence
http://www.intelltheory.com/bellcurve.shtml – komentář ke kontroverzní studii srovnání průměrného IQ mezi
různými skupinami (ras, kultur a povolání)
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující očekává účast na přednášce a semináři, studium podle osnovy v ISu.
2. Pro přípravu na přednášku doporučujeme text R. J. Sternberga, na seminář potom texty J.Burešové a
A.Plhákové vložené v ISu.
3. Kromě studia základní literatury nezbytné pro porozumění tématu je vhodné i rozšíření v uvedených
oblastech – viz poznámky vyučujícího v závorkách u jednotlivých zdrojů.
(I)racionalita v běžném životě
A. Přednáška:
Přednáška bude sloužit k představení základních konceptů behaviorálního rozhodování
s odkazy na odbornou literaturu a související výzkumy. Představené fenomény se budou často
stát na pomezí psychologie a ekonomie.
Témata: (i)racionalita, heuristiky a chyby v rozhodování (vybrané), prospektová teorie, emoční rozhodování,
sociální strategie.
B. Seminář:
Seminář bude sloužit k představení teorie na konkrétních příkladech, dále budou prezentovány výsledky
nejdůležitějších a současných výzkumů vztahujících se k tématu. Součástí semináře bude videopřednáška(y).
Literatura základní: strany č.
počet
stran
Eysenck, M. & Keane, M. (2010) Cognitive Psychology. 531–535 5
Kahneman, D. (2003). Maps Of Bounded Rationality: Psychology For Behavioral Economics.
American Economic Review, December 2003, 1449–1475.
1449–
1475
26
Literatura rozšiřující: strany č.
počet
stran
Gigerenzer, G. (2008). Why Heuristics Work. Perspectives on Psychological Science, 3(1),
20–29.
20–29 10
Rabin, M. (1998). Psychology and Economics. Journal of Economics Literature, 36(1), 11–
46.
11–46 35
Vyučující doporučený postup studia tématu:
1. Účast na přednášce i semináři je nutná k pochopení tématu. Očekává se aktivní zapojení do diskuse.
2. Pro základní porozumění tématu vyučující doporučuje studium prezentace v ISu, část knihy Eysencka a
Keana (str. 531–535 – dostupné v ISu) a článek Kahneman (2003).
3. Základem studia by měly být informace uvedené v přednáškové a seminární prezentaci a odborných
článcích. Literatura základní je povinná, literatura rozšiřující velmi doporučená. Literatura bude
přístupná ve studijních materiálech předmětu v ISu.
Pro přípravu k testu je vhodné mít nastudovánu povinnou literaturu a znalosti z přednášky a semináře.
Vědomí a sebe-uvědomování
A. Přednáška
Od pojmu vědomí v psychologii se podíváme k současným neurofilosofickým poznatkům o
vědomí. Seznámíme se s intencionalitou, těžkým problémem, stupni uvědomění, vědomím
prvního a druhého řádu a teoriemi o úloze vědomí při jednání. Dotkneme se i tématu selfawareness,
rozeznávání vlastního těla a poruch těchto mechanismů.
Téma intencí a jejich úloze v motorické a mentální agenci. V souvislosti s tématem seberegulace a kauzální
potenci vědomí se budeme zabývat také otázkou svobodné vůle jednak v jejích klasických pojetích, tak i v
některých vybraných kompatibilistických reakcích.
B. Seminář
Videoukázky demonstrující popisované jevy.
Ukázky vlastního výzkumu a výsledků.
Literatura: strany č.
počet
stran
Sternberg, R. J. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál. 89 - 129 30
Gallagher, S. (2000). Philosophical conceptions of the self: implications for cognitive
science. Trends in Cognitive Sciences, 4(1), 14–21.
14–21 8
Searle, J. (1990). Is The Brain’s Mind A Computer Program? Scientific American, 262(1),
26–31.
26 - 31 6
Lau, H., Maniscalco, B., Shaver, E. C., & Graves, T. (2012). Awareness of Intention. In
Scholarpedia. (ke stažení na
http://www.scholarpedia.org/w/index.php?title=User:Hakwan_Lau/Proposed/Awareness_of_intent
ion&oldid=137989)
celý text 7
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující očekává účast na přednášce a studium prezentace z přednášky.
2. Při studiu literatury doporučuje začít obecným přehledem (10 doporučených stránek v knize Kognitivní
psychologie), pokračovat filosofickými východisky (9 stránek v knize Umělá inteligence 3), představením
oboru umělé inteligence (Umělá inteligence 1) a přípravu ukončit studiem krátkého Úvodu do
kognitivní vědy.
Psychosémantika
A. Přednáška
Termíny význam a sémantika s v psychologii objevují v nejrůznějších oblastech, teoriích a
kontextech. Cílem přednášky a semináře je přehledně rozebrat relevantní klíčové teorie a
ukázat, k čemu může být dobré v psychologii uvažovat o kategorii významu.
Osnova:
význam jako prostředek k výkladu jednání; různé směry, pojmy a teorie jako teorie psychologického významu
(mentální reprezentace, psychologický konstruktivizmus, fenomenologická psychologie, narativní
psychologie,…)
psychologický význam a teorie mentálních pojmů, kognitivní úspornost a informativnost, sémantický
znak/atribut; pojmy jako konglomeráty definujících atributů a jako konglomeráty charakteristických atributů,
prototypy, organizace pojmů v sémantické paměti
sémantický atomizmus (např. E. Roschová, G. Miller, D. Medin)
reprezentační teorie mysli, syntakticko-mechanické paradigma (např. J. Fodor)
sémantický holizmus (např. G. Kelly) – osobní konstrukty a konstrukční systémy
zkušenostní (experiential) paradigma, embodiment, metafora (např. G. Lakoff).
B. Seminář
Příklady „psychosémantického“ přístupu ve výkladu jednání a jeho aplikace; vysvětlení symptomů schizofrenie
(bludy, poruchy myšlení) na základě strategií konstruování významů: vystupňovaný dogmatizmus versus
vystupňovaný empirizmus; aplikace v psychoterapii; posouzení konstruování významu (struktury konstrukčního
systému) pomocí metod „pyramiding“ a „laddering“ – praktická ukázka a cvičení.
Literatura základní: strany č.
počet
stran
Eysenck, M. W., & Keane, M. (2008). Kognitivní psychologie. Praha: Academia. 342-358 16
Dalton, P. & Dunnet, G. (2005). A Psychology for Living. London: Whurr Publishers. 99-102 3
Literatura rozšiřující: strany č.
počet
stran
Kelly, G. A. (1977). The psychology of the unknown. In D. Bannister (Ed.), New Perspectives
in Personal Construct Theory (s. 1-19). London, New York, San Francisco: Academic Press.
1-19 18
Heller, J. (1994). Semantic structures. In D. Albert (Ed.), Knowledge structures, Berlin:
Springer-Verlag. (dohledatelné na
http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.123.5807&rep=rep1&type=pdf )
117-150 33
Medin, D. L., & Smith, E. E. (1984). Concepts and concept formation. Annual Review of
Psychology, 35.
113-138 25
Lakoff, G. (1988). Cognitive semantics. In Eco, U., Santambrogio, M., Violi, P.: Meaning and
mental representation. Bloomington and Indianapolis, Indiana University Press.
119-154 35
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Základní literatura (Kognitivní psychologie, 16 stran) poslouží pro orientaci v bodech a) až c).
2. Další z pojmů, témat a autorů v osnově - body d) až f) - se nachází v řadě speciálních publikací (některé
viz rozšiřující literatura). Protože neexistuje žádná práce kratšího rozsahu, která by je představila a
srovnávala, je doporučena účast na přednášce. Některé prameny z rozšiřující literatury budou
k zapůjčení u přednášejícího, pro přípravu k testu však postačí základní literatura a poznámky
z přednášky.
Kognitivní teorie procesu odpovědi na otázku
A. Přednáška:
Cílem přednášky bude seznámit studenty:
1. s aktuálními kognitivními aspekty teorie procesu odpovídání na otázku (v dotazníku,
rozhovoru).
Modely:
a) Canellův procesuální model jako zástupce high-track/low-track modelů
b) 4-fázový model „porozumění-vybavení-posouzení-odpověď“ (Tourangeau, Rips, Rasinski, 2000).
2. s kognitivními procesy a heuristikami, které hrají roli v jednotlivých fázích procesu odpovídání, a také s
očekávatelnými zkresleními v odpovědích
a) porozumění: obsah, intence, pragmatika: Griceho konverzační maxima
b) vybavení: chyby vybavování z dlouhodobé paměti (Schacter, 2001), specifika vybavování paměťových
obsahů relevantních pro postoje a hodnoty
c) posouzení: zpracování vybaveného materiálu - frekvence, pravděpodobnosti, postoje a hodnoty
(Fischhoff, 1991), emoce (Robinson, Clore, 2002)
d) odpověď: editace a formátování odpovědi, odpovídání na citlivé otázky
3. se shrnutím low-track strategií - způsobů, jimiž si respondenti zjednodušují odpovídání, a jimi způsobených
zkreslení v odpovědích.
B. Seminář
Cílem semináře bude demonstrovat některé z efektů odpověďových heuristik replikací drobných studií
Schwartze a Tourangeaua. Studenti náhodně rozdělení na dvě skupiny vyplní různé verze speciálně
sestrojeného krátkého dotazníku. Rozdíly demonstrujících vliv heuristik budou předmětem následné diskuze s
prvky kognitivního interview (dle možností).
Literatura základní: strany č.
počet
stran
Tourangeau, R., Rips, L. J., Rasinski (2000). The psychology of survey response. Cambridge:
Cambridge University Press.
(1 výtisk v knihovně, 1 k dispozici ke krátkodobému zapůjčení u vyučujícího, použitá
publikace na Amazonu v době tvorby syllabu v hodnotě cca 16 liber)
Kapitoly:
1-6, 8-9
273
Fischhoff, B. (1991). Value elicitation: Is there anything in there? American psychologist,
46, 8
835-847 13
Schacter, D. L. (1999). The seven sins of memory. Insights from psychology and cognitive
neuroscience. American psychologist, 54,3, 182-203.
Vyšlo také v knižní podobě česky: Schacter, D. L. (2003). Sedm hříchů paměti. Jak si
pamatujeme a zapomínáme. Praha: Paseka.
182-203 21
Robinson, M. D., Clore, G. (2002). Belief and feeling: Evidence for an accessibility model of
emotional self-report. Psychological Bulletin, 128, 6, 934-960
934-960 26
Literatura rozšiřující: strany č.
počet
stran
Schwartz, N. (1999). Self-reports: How the questions shape the answers. American
psychologist, 54
93-105 13
Sudman, S., Bradburn, N. B., Schwartz, N. (1996). Thinking about answers. The application
of cognitive processes to survey methodology. San Francisco: Jossey-Bass.
celá
publikace
304
Vyučujícím doporučený postup studia tématu:
1. Vyučující předpokládá účast na přednášce i semináři.
2. Vyučující silně nedoporučuje studium z výukových prezentací.
3. Základem je studium učebnice (Tourangeau, Rips, Rasinski). Pro úspěšné studium je třeba si znalosti
uspořádat do vlastní struktury. Lze nabídnout dvoudimenzionální konceptuální strukturu: Jednu dimenzi tvoří
teorie, jak reprezentujeme základní konstrukty, na které se obvykle dotazujeme (fakta, data/trvání, četnosti,
postoje, hodnoty (Fischhoff)), a jaký charakter tedy mohou mít informace, které si o nich vybavujeme. Tyto
znalosti je třeba dát do souvislosti s teoriemi procesu odpovídání na otázky, resp. s jejich jednotlivými fázemi porozumění,
vybavení (Schacter), posouzení, odpověď.