DIAGNOSTIKA RANÉHO VÝVOJE PhDr. Daniela Sobotková, CSc. dsobotkova@email.cz Fakulta sociálních studií MU, Brno, 11. dubna 2016 VÝVOJ JAKO DYNAMICKÝ SYSTÉM nMechanistický model: lineární interakce dědičnosti a prostředí n nDynamický, transakční model: n a) vývoj je chápán jako otevřený, dynamický systém, tj. jako systém, který se skládá z řady subsystémů, měnících se v čase. n n b) mezi jednotlivými subsystémy dochází k nelineárním interakcím: určité interakce mají vysokou a jiné velmi nízkou pravděpodobnost vzniku. (Ve vývojovém procesu je organismus různě citlivý na vnitřní i vnější vlivy). n n Vývoj nelze chápat jako výraz jednoduché lineární interakce mezi vrozeným základem a vlivy prostředí (mechanistický model je překonaný). n n n PROCESUÁLNÍ MECHANIZMY VÝVOJE MOZKU PO NAROZENÍ 1 n Belsky a de Haanová (2011) n rozlišují: n n 3 mechanismy vyzrávání mozkových struktur n po narození dítěte PROCESUÁLNÍ MECHANIZMY VÝVOJE MOZKU PO NAROZENÍ 2 n n1. procesy jsou určeny genetickou výbavou jedince (např. postup raného motorického vývoje). n n n2. procesy „čekající na zkušenost“ (experience-expectant) – vlivem vnější deprivace zůstávají některé neurony neaktivní a jsou časem eliminovány, zatímco jiné jsou stimulovány a posilovány - z vývoj. hlediska časově omezeno - plasticita mozku s věkem klesá (vývoj řeči). n n n3. procesy „závislé na zkušenosti“ (experience-dependent) – funkcí jedinečné individuální zkušenosti každého jedince. Tento mechanismus vývoje mozku zahrnuje formování nových synaptických spojů či modifikaci stávajících spojů a uplatňuje se ve větší či menší míře v průběhu života (v raném věku interakce matka-dítě). SPECIFIKA RANÉHO VĚKU ■ Důležitost kvality vztahu mezi matkou/ pečovatelem a dítětem ■ Význam regulace chování VAZBA RODIČ-DÍTĚ: JEHO FORMOVÁNÍ n n■ Specifické chování matky/pečovatele při kontaktu s dítětem (pohledy do očí, usmívání, řeč, něžné doteky) vede postupně k vytvoření citové vazby (attachment) mezi nimi. n n■ Při komunikaci rodičů s dítětem by měl být vytvořen synchronní dialog, kde každý partner dyády (rodič i dítě) věnuje pozornost druhému a reaguje na jeho momentální chování a signály. n n■ Chování rodičů musí být řízeno dle aktuálního stavu dítěte n n VÝZNAM SYNCHRONNÍHO DIALOGU 1 nNové studie sledující neurofyziologické pochody při synchronním dialogu matky a dítěte dokládají, že dochází k vzájemnému vyladění jejich autonomních, neurologických a endokrinních systémů. n nPři episodách vzájemných synchronně sladěných signálů produkovaných autonomním nervovým systémem u dítěte i matky dochází u dítěte k emoční regulaci (již okolo 2. měsíce života) - mnoho kognitivních a sociálních informací. n n n VÝZNAM SYNCHRONNÍHO DIALOGU 2 nPodporuje: n n- neurobehaviorální vyzrávání dítěte n n- regulaci biologických systémů dítěte n (např. termoregulaci, srdeční akci) n- regulaci chování (např. bdění, vzrušení, zaměření pozornosti). n nPůsobí tím také na: nkognitivní vývoj nsociální a emoční vývoj n n(Belsky, de Haan 2011, Clark et al. 2008, Feldman, 2007, Feldman,Eidelman 2007, Maughan ad. 2007, Treyvaud ad. 2009). n n n VÝZNAM RANÉ VAZBY RODIČ-DÍTĚ n n n■ ukončení distresu dítěte n n■ zažívání libých pocitů, pohody, jistoty n – působí na utváření emoční regulace. n nEmoční regulace je v současné době považována za nejdůležitější aspekt ve vývoji dítěte, neboť úzce souvisí s vývojem dalších oblastí - vnímáním, motivací, kognicí, chováním (Mikulincer, Shaver, Pereg, 2003, Sarkar, Gwen, 2006). n VÝZNAM REGULACE CHOVÁNÍ ■ Poruchy regulace chování se odrážejí např. v poruchách spánku, příjmu potravy, organizaci hry, v kontrole emočních projevů. ■ Důraz na regulaci chování bývá označován za nejdůležitější posun v náhledu na psychopatologii v raném dětství (DC:0-3 – r. 1994, DC:0-3R – r. 2005, Zero to Three) Diagnostic Classification of Mental Health and Developmental Disorders of Infancy and Early Childhood: Revised Edition (DC:0-3R). n n- Americká organizace Zero to Three (Nationala Center for Infants, Toddlers, and n Families) vydala v roce 1994 Diagnostickou klasifikaci duševního zdraví a n vývojových poruch raného dětství (0-3 roky). n- V roce 2005 – revize DC:0-3, obsahuje 5 následujících os: n n ● osa I - Klinické poruchy (ústřední část klasifikačního systému) n n ● osa II - Klasifikace vztahu (mezi dítětem a rodiči či širší rodinou) n n ● osa III - Zdravotní a vývojové poruchy (posouzení stavu dítěte dalšími odborníky dle stávajících klasifikací – např. MKN-10) n n ● osa IV - Psychosociální stresory (akutní – např. náhlé onemocnění dítěte či rodiče a separace, dlouhodobé – např. chudoba, zneužívání, týrání) n n ● osa V - Emocionální a sociální chování (zda je přiměřené vývojové úrovni dítěte) n n Osa I: KLINICKÉ PORUCHY n n● 100. Postraumatická stresová porucha n● 200. Afektivní poruchy n● 300. Adaptační porucha n● 400. Regulační poruchy senzorického zpracování n● 500. Poruchy spánku n● 600. Poruchy potravového chování n● 700. Poruchy vztahů a komunikace n● 800. Jiné poruchy obsaženy v jiných klasifikacích nemocí n DSM-IV, ICD 10, MKN-10 n n n n n n n n n n n n n n 100. Postraumatická stresová porucha n n traumatická situace: n - náhlá a neočekávaná (např. zemětřesení, automobilová nehoda, teroristický útok, napadení zvířetem) n - trvající, chronická (např. pohlavní zneužívání, týrání) n Musí být splněny 4 podrobně definovaná kritéria. 5. kritériem je trvání možných symptomů minimálně 1 měsíc. n n● 150. Deprivační porucha (Deprivation/Maltreatmen Disorder) n hrubé zanedbávání rodičovské péče, dokumentované fyzické či psychické násilí, střídání pečujících osob n Závažné narušení vazby (attachment - přilnutí) k jedné osobě – ztráta hledání opory a ochrany. 200. Afektivní poruchy n n Dítě má potíže s regulací emocí – depresivní nálada, úzkost, strach, hněv, vztek (vyskytují se častěji než se dříve předpokládalo) n n● 210. Dlohotrvající zármutek – zejména při ztrátě rodiče (symptomy se vyskytují během většiny dne po dobu více než 2 týdny). n n● 220. Úzkostné poruchy v raném dětství – je jich více, zmíněny dále n n● 230. Deprese v raném dětství – typ I: Závažná deprese n – typ II: Depresivní porucha nesp. n n● 240. Smíšená porucha vyjádření emocí – musí být nepřiměřené vývojové úrovni dítěte n n 220. Úzkostné poruchy v raném dětství n n- Nutné odlišit od běžného zvýšeného projevu strachu a úzkosti , které začíná zhruba od 7. měsíce (strach z cizích osob a při odloučení od rodiče), vrcholu obvykle dosahuje mezi 9. – 18. měsícem, většinou klesá po 2. - 2½ roce života. n- Odlišit od úzkostného temperamentu (inhibovaného chování) n- Tyto poruchy mohou být diagnostikovány u dětí starších 2 let n● 221. Separační úzkostná porucha n● 222. Specifická fobie (porucha trvá minimálně 4 měsíce) n● 223. Sociálně úzkostná porucha (strach z dětí i dospělých) n n● 224. Generalizovaná úzkostná porucha (trvá minimálně 6 měsíců) n n● 225. Úzkostná porucha nespecifikovaná n n 300. Adaptační porucha n nMaladaptivní reakce na vnější změny nnapř. odmítavé opoziční chování, časté záchvaty vzteku, úzkostnost, staženost n n – objeví se v průběhu 1 měsíce n – trvají nejméně po dobu 2 týdnů 400. Regulační poruchy senzorického zpracování 1 n n Obtíže musí být přítomny ve třech oblastech: n n1) potíže se zpracováním senzorických informací (vnímání pohybů v prostoru, uvědomování si vlastního těla v prostoru, nejistota při taktilních podnětech – stříhání nehtů, vlasů, horší vizuální percepce) n n2) motorické potíže (horší motorická koordinace, problémy s rovnováhou, horší jemná motorika, orálně motorické obtíže včetně problémů s výslovností) n n3) specifické vzorce chování (např. přehnaná či nedostatečná reaktivita na podněty – světlo zvuky, teplotu, vůně, horší ovládání afektů). n nDěti mívají obtíže v organizování svých fyziologických pochodů, senzorických podnětů a svého chování – nVětšinou jsou popisovány jako dráždivé, vzteklé, afektivně labilní, úzkostné, nadměrně plačtivé n n n 400. Regulační poruchy senzorického zpracování 2 n n n● 410. Hypersenzitivní – 411: typ A: bázlivý/opatrný n 412: typ B: odmítavý/vzdorovitý n● 420. Hyposenzitivní/minimálně reagující – někdy vykonává opakující se senzorické aktivity – např. kývání, skákání n n● 430. Hledající senzorickou stimulaci/impulsivní – potřeba vysoké intensity, frekvence, nebo dlouhé trvání senzorického podnětu, než se objeví reakce. n Tyto děti se aktivně snaží uspokojit zvýšenou potřebu senzorických podnětů, někdy je jejich chování destruktivní až agresivní, aniž by měly důvod – tento vzorec chování však není záměrný. n n Možné spojení s poruchou ADHD (Attention-Deficit Hyperactivity Disorder) n n 500. Poruchy spánku n n nhodnotí se u dětí starších 12 měsíců, musí trvat nejméně 4 týdny a vyskytovat se minimálně 5 dnů v týdnu n (doporučit rodičům, dělat si záznamy) n n n● 510. Porucha usínání n n● 520. Porucha nočního buzení 600. Poruchy potravového chování n n dítě není schopno regulovat pravidelný příjem potravy v souhlase n s fyziologickými pocity hladu nebo nasycení. n 601. Porucha příjmu potravy ve vztahu k regulaci stavu chování např. dítě je spavé nebo příliš excitované a neklidné n n 602. Porucha příjmu potravy ve vztahu k chování pečovatel-dítě např. dítě nereaguje očním kontaktem, úsměvem při krmení na reakce pečovatele n n 603. Infantilní anorexie – odmítání přiměřeného množství potravy minimálně 1 měsíc u dětí mladších 3 roky n n 604. Sensorická averze k potravě – odmítání specifické potravy n n 605. Porucha příjmu potravy ve vztahu ke zdravotnímu stavu n po zlepšení zdravotního stavu problémy zcela nemizí n 606. Porucha příjmu potravy jako následek podráždění gastrointestinálního traktu – např. reflux, intubace, dítě může přijímat potravu jen určitým způsobem-lžičkou, pít za spánku, odmítá zaujmout pozici při krmení n n 700. Poruchy vztahů a komunikace n jedná se o závažné potíže ve vztahu k druhým a v komunikaci, které jsou n kombinované s obtížemi v regulaci procesů fyziologických a senzorických, v pozornosti, v oblasti kognitivní, emoční i motorické. n n V jiných klasifikacích nemocí jsou tyto poruchy označovány jako pervazivní vývojové poruchy (např. dětský autismus, Aspergerův a Rettův syndrom ad.) n n● 710. Multisystémová vývojová porucha - je spíše popisná než založená na definovaných kritériích, užívá se u dětí mladších 2 let. Potíže ve 4 oblastech: ve vztazích, komunikaci, citech, senzorickém zpracování n HODNOCENÍ VZTAHU RODIČ-DÍTĚ n nHodnocení by mělo probíhat ve třech rovinách (First ad. 2002): n •Pozorování interakce rodič-dítě n standardizovanými metodami evokovat a pozorovat interakce matka-dítě (nejlépe pomocí videozáznamu) n •Dotazníkové metody n zaměřené jednak na matku či otce, jednak na dítě pro pochopení a popsání individuálního vnímání vztahu u konkrétní dvojice, poznat další charakteristiky rodičů i dítěte. n •Strukturované klinické interview n pro doplnění informací získaných z pozorování a dotazníků, je potřebné znát potřeby rodiny a její možnosti, rodinné události n a širší rodinné zázemí. n n METODY PRO HODNOCENÍ VZTAHU RODIČ-DÍTĚ1 n nCitováno z knihy: Handbook of Infant, Toddler, and Preschool Mental Health Assessment (Eds. R. DelCarmen-Wings, A. Carter, 2004) n n● Parent-Child Early Relational Assessment – PCERA (Clark 1985) n pro věk: od narození do 5 let, (široce užívaná ve výzkumu i v klinické praxi) n obsahuje subškály hodnotící: rodiče, dítě, vztah rodič-dítě, interview s rodičem u nahrávky n hodnotí se 4 situace: krmení, strukturovaná a volná hra, separace n● The Insightfulness Assessment – IA (Koren-Karie, Oppenheim ad., 2002) n nahrávka dítěte a rodiče při hře, hodnoceno je interview u nahrávky pomocí n 10 škál vystihujících míru empatického porozumění dítěti n Výsledkem jsou 4 možné druhy klasifikace: Positively Insightful, One-Sided, Disengaged, Mixed, (vhodné pro výzkum i klinické účely) n n● Nursing Child Assessment Satellite Training – NCAST (Barnard,1978) n obsahuje subškály hodnotící: matku a dítě v domácím prostředí – v situaci při n krmení – Feeding Scale -76 položek (0-12 měs.) n učení – Teaching Scale - 73 položek (0-36 měs.) n V r. 1994 revize: Parent-Child Interaction (PCI) Program n n Parent-Child Interaction (PCI) Program Parent Child Interaction (PCI) Learner Set METODY PRO HODNOCENÍ VZTAHU RODIČ-DÍTĚ 2 n nCitováno z knihy: Handbook of Infant, Toddler, and Preschool Mental Health Assessment (Eds. R. DelCarmen-Wings, A. Carter, 2004) n n n● HOME Inventory for Families of Infants and Toddler (Caldwell, Bradley 1978) n pro věk: od narození do 3 let, (užívaná ve výzkumu i v klinické praxi) n zaměřeno na hodnocení matky ve vztahu k dítěti a prostředí domácnosti, obsahuje 5 subškál (založeno na pozorování v domácím prostředí a interview). n n n● Clinical Problem-Solving Procedure (Crowell a Feldman, 1988 – užití: 24-54 n měs., modifikováno Zeanah ad., 2000 – pro věk od 12 měsíců), n (vhodná v klinické praxi) založeno na přímém pozorování chování rodiče a dítěte - není dlouhé, jednoduché skórování. n metoda obsahuje 9 situací: jako např. volná hra, separace i návrat a 4 úkoly pro učení volené podle vývojové úrovně dítěte (od nejjednoduššího po nejtěžší, poslední již přesahují možnosti dítěte). n METODY PRO HODNOCENÍ VZTAHU RODIČ-DÍTĚ 3 n nCitováno z knihy: Handbook of Infant, Toddler, and Preschool Mental Health Assessment (Eds. R. DelCarmen-Wings, A. Carter, 2004) n n● Parenting Stress Index – PSI (Abidin, 1986) n dotazník, pro věk od 1 měs. do 12 let, (užívá se ve výzkumu i v klinické praxi) n zaměřeno na hodnocení nepříznivých charakteristik, pocitů a událostí, n u rodiče se hodnotí 8 oblastí, u dítěte 6 oblastí n● Parenting Stress Index – Short Form (PSI-SF) (Abidin, 1995) n přeloženo do několika jazyků n n● Working Model of the Child Interview – WMCI (Zeanah a Barton 1989) n pro kojenecký a batolecí věk, (užívá se ve výzkumu i v klinické praxi) n hodinové interview – zkušenosti rodičů s dítětem – 10 oblastí n (vychází z teorie attachmentu) n n n METODY PRO HODNOCENÍ VZTAHU RODIČ-DÍTĚ 4 n nCondon, J.T., & Corkindale, J.C. – metody vyvinuty v Austrálii v r. 1998 n pro věk 1-24 měsíců n n hodnocení kvality citové vazby matka-dítě, otec-dítě na základě hodnocení vlastních prožitků a pocitů vůči svému dítěti n n● Maternal Postnatal Attachment Scale – MPAS n interview osobní nebo telefonické – celkem obsahuje 19 položek: n Quality of attachment (9) , Absence of hostility (5) Pleasure in interaction (5). n● Paternal Postnatal Attachment Questionnaire – PPAQ n dotazník, celkem obsahuje 19 položek: Patience and tolerance, Pleasure in interaction, Affection and pride. nKaždá položka se hodnotí na 5 bodové škále (od 1 do 5), čím nižší hodnocení, tím méně kvalitní citová vazba rodiče k dítěti n n Screeningové metody pro záchyt emočních a sociálních problémů v raném dětství n■ Alarm Distress Baby Scale - ADBB (věk 2-24 měsíce) n n Guedeney, J. Fermanian (2001), M-ADBB - Marhey et al. (2005) n n■ Child Behavior Checklist – CBCL (věk 1½ -5 let) Achenbach, Rescoria (2000) n n■ The Ages and Stages Questionnaire: Social Emotional – ASQ:SE n (věk 2 měs. -5 let), Squires et al. (2003), ASQ:SE-2, Squires et al. (2015) n n ■ Brief Infant-Social and Emotional Assessment - BITSEA (věk 12-35 měs.) n Briggs-Govan, Carter (2006) nMetoda má dobré psychometrické vlastnosti a je považována za citlivou s dobrou predikcí. nBriggs-Govan, Carter, 2008: metoda zachytila 68 % dětí ve věku kolem 2 let, u kterých byly zjištěny kolem 6. roku života vážné emočně-behaviorální problémy. n n A Basic List of Child and/or Parent Assessment Tools n nM. Gregory - last updated 3/2016 n nhttp://www.Child%20and-or%20Parent%20Assessment%20Tools%20chart n nZmíněno 33 metod, které mají vztah k nadaci Bella Vista n n The Infants & Families Connecting program focuses on developing strong bonds between parents/caregivers and children 0-3 that will support their healthy social/emotional development. Emotional Availability (EA) Scales 1 nZeynep Biringen, Ph.D. nklinická psycholožka a profesorka na Colorado State University n n• stále se vyvíjející moderní metoda pro hodnocení EA – 4. vydání n (na rozdíl od „Strange Situation“ se hodnotí dyáda - dítě a dospělý) n n• škály pro různý věk – od narození do 14 let věku dítěte n n• flexibilní užití – vyšetření možné doma, ve vyšetřovně, ve školce, n ve vztahu s různými dospělými (matka, otec, učitelka) n n• metoda je užívána v řadě zemí (Austrálie, Belgie, Finsko, Holandsko, Izrael, Kanada, Litva, Německo, Portugalsko, Švédsko, Turecko) Emotional Availability (EA) Scales 2 nMetoda obsahuje 6 škál n n n• Hodnocení EA dospělého - 4 škály: n Senzitivity, Structuring, Nonintrusiveness, Nonhostility n n n• Hodnocení EA dítěte - 2 škály: n Responsiveness to the adult, Involvment of the adult n n Emotional Availability (EA) 1 n(Biringen, Robinson 1991) nDyadická emoční dostupnost (EA) je konstrukt představující sdílené emoční procesy, které vypovídají o kvalitě emočních výměn v dané dyádě (mezi matkou a dítětem). n nEA zahrnuje jak emoční signály a jejich porozumění u obou partnerů, tak vzájemnou emoční přístupnost. n n(Easterbrooks, Biringen, 2000) nEA bývá označována jako „pojivová tkáň“ ve vztahu matka-dítě. n n(Bornstein, 2009) nEA představuje dvoucestnou výměnu, kde signály a chování jednoho partnera ovlivňují signály a chování druhého a opačně. n Emotional Availability (EA) 2 nBornstein et al. Emotional relationships between mothers and infants: Knowns, unknowns, and unknown unknowns. Dev Psychopathol. 2012, 24(1): 113-123. n n„EA se jeví jako obecný aspekt interakcí mezi rodiči a jejich dětmi. Ačkoliv nový lidský jedinec má mnoho vrozených schopností (capacities) a je překvapivě odolný, průběh jeho vývoje záleží od samého začátku na řadě dyadických okolností, které mu osud poskytuje. nStejný novorozenec umístěný do různých dyadických kontextů dosáhne různé varianty svého potenciálu.“ n n DOTAZNÍKY PRO ZACHYCENÍ RIZIKOVÝCH DĚTÍ n n n ● The Ages and Stages Questionnaire – ASQ-3 n (Squires, Bricker, 1999) n screening pro věk 1-60 měsíců (dotazníky pro rodiče pro 21 věkových období: 2, 4, 6, 8, 9, 10, 12, 14, 16, 18, 20,.22, 24, 27, 30, 33, 36, 42, 48, 54, 60 m. n n Monitoruje 5 oblastí: komunikaci, jemnou a hrubou motoriku, řešení problémů a sociální oblast. n● The Ages and Stages Questionnaire: Social Emotional – ASQ:SE n (Squires et al., 2003), ASQ:SE-2, (Squires et al., 2015) n n Kulturně universální nástroj na hodnocení: seberegulace, autonomie, adaptability, komunikace a interakčního chování. n n Vývojové škály Bayleyové n n1969 Bayley Scales of Infant Development (BSID) n 1983 Psychodiagnostika vydala pod názvem: n „Stupnice dětského vývoje“ (přeložil doc. J. Koch) n výsledkem: Mentalní a Psychomotorický vývojový index (MVI, PVI) a hodnocení Chování n n1993 Bayley Scales of Infant Development - n Second Edition (BSID-II) n výsledkem: Mentalní a Psychomotorický vývojový index (MVI, PVI) a hodnocení Chování n n2006 Bayley Scales of Infant and Todler Development - n Third Edition (Bayley-III) n výsledkem: „Composite scores“ (průměr 100, SD 15) pro Mentalní škálu, škálu Řeči (podškály: Receptivní a Expresivní komunikace - průměr 10, SD 3) a Motorickou škálu (Hrubá motorika, Jemná motorika - průměr 10, SD 3) – hodnocení chování pomocí dotazníků: „Social-Emotional Scale“ a „Adaptive Behavior Scale“. Kritika: málo senzitivní pro hledání dětí s vývojovým opožděním - nadhodnocuje n n Bayley Scales of Infant Development - Second Edition - BSID II n Metoda patřila k nejrozšířenějším vývojovým testům ve světě n - uplatnění v oblasti klinické, vzdělávací, výzkumné - vychází z nových poznatků o vývoji dítěte raného věku n n n n n Lze hodnotit vývoj dětí od 1 měsíce do 42 měsíců pomocí 3 vývojových škál: Mentální škála - 178 položek, seřazeny vzestupně dle obtížnosti s narůstajícím věkem Motorická škála - 111 položek, seřazeny vzestupně dle obtížnosti s narůstajícím věkem Škála chování - 30 položek nMentální škála - mentální vývojový index - MVI nMotorická škála - psychomotorický vývojový index - PVI n n n n n VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ Kategorie hodnocení pro obě výše uvedené škály dle Bayleyové: nadprůměrný výkon (vývoj. index: 115 a více) v mezích normy (vývoj. index: 114 - 85) mírně podprůměrný (vývoj. index: 84 - 70) významně podprůměrný (vývoj. index: 69 a nižší) Změny našeho hodnocení: středně podprůměrný (vývoj. index: 69 - 50) významně podprůměrný (vývoj. index: nižší než 50) Mezinárodní klasifikace nemocí – 10. revize: mentální retardace (IQ) lehká (69-50), sřední (49-35), těžká (34-20), hluboká (20 a méně) GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ NORMÁLNÍHO ROZLOŽENÍ DALŠÍ METODY VÝVOJOVÉ DIAGNOSTIKY n nDobrý přehled uveden v diplomové práci : nGesellova vývojová škála a její užití v praxi ústavní výchovy nAutor: Tomáš Kufa nvedoucí dipl. práce: prof. Tomáš Urbánek nMU, Filosofická fakulta, Psychologický ústav 2012 n n nNení zde uveden neverbální test rozumových schopností: n n SON – R 2½ - 7 (vydán 1998, v ČR 2008 – standardizován) n n Tellegen P.S., Laros J., Heider D. n n 6 subtestů: n Mozaiky, Kategorie, Skládanky, Analogie, Situace, Vzory n 2 škály: n Performační a Úsudková n n ZÁVĚR nDůležitost psychodiagnostických metod pro raný věk n ─Ve vyspělých státech je zájem soustředěn na snižování dětské morbidity včetně poruch psychického vývoje. n (SZO pro evropský region: „ Zdraví 21 – zdraví do 21. století) n ─Potřebné zabezpečit včasný záchyt rizikových dětí, jejichž psychický vývoj je ohrožen, neboť včasné zahájení stimulační a terapeutické péče, kdy je CNS ještě nezralý a plastický, je nejefektivnější. n ─Nutné mít k dispozici vhodné diagnostické nástroje pro raný věk. V ČR je však stále nedostatek psychologických metod pro hodnocení vývoje dětí raného věku a neexistují žádné standardizované metody pro hodnocení důležitého vztahu rodič-dítě. n n Velká výzva pro nastupující generaci psychologů !!! n n ─ n DĚKUJI ZA POZORNOST