Dalai Lama jako leader



                                 Psychologie leadershipu (PSY525)



                               Tereza Blažejovská, Zuzana Janáčková

                            (362534, Psychologie; 408272, Psychologie)
















Vyučující: Mgr. Ing. Jakub Procházka, Ph.D.              Datum odevzdání: 15. 4. 2016






                              Fakulta sociálních studií MU, 2015/2016


Sociální identita (Hogg, 2001) Dalajlamy [JP1] je prototyp buddhistů: mnich v rouchu (znak
morálního ideálu) je reinkarnací s vysokou duchovní realizací - cílem každého buddhisty[JP2] . Je
vtělením cíle [JP3] toho, oč lidé se sociální identitu buddhistů usilují aktivitou, která k této
identitě patří. Svým jednáním prototypičnost demonstruje: učí buddhismus a meditaci; podporuje
světový mír; jedná skromně a ukazuje, že překonal své ego; ukazuje klidnou mysl bez negativních
emocí; šíří svou moudrost a hlásí se k motivaci prospívat druhým[JP4] . Formální Titul Dalai Lama
je duchovním statutem podporující neformální identitu, 14. Dalajlama se vzdal své politické moci ve
prospěch Tibeťanů, čímž podpořil svou neformální identitu leadera skrze prototypické buddhistické
kvality (upřednostnění druhých[JP5] ).

Znaky transformačního leadera (Bass, 1995; Procházka, Vaculík a Smutný, 2013) jsou druhým vodítkem:
Dalailama je často zapojen do vědeckých konferencí, podílí se na publikacích o vědě, svým zájmem o
vědu se veřejně charakterizuje (Houshmand, Livingstone a Wallace, 1999; Dalai Lama, 2005; Dalai
Lama, 2006) - uplatňuje intelektuální [JP6] stimulaci s osobním přístupem v adaptaci jeho projevů
různým potřebám jednotlivých publik svých následovníků (“západní člověk” vs Tibeťané). Vedle této
“masové” individuality je Dalajlama také často zobrazován v momentálním osobním kontaktu s
nejrůznějšími “prostými” lidmi, což umocňuje jeho individuální zájem. Fakt, že pro naprostou
většinu svých následovníků je zcela vzdálenou postavou, posiluje jeho vnímané charisma (Yagil,
1998) a idealizovaný vliv. Svým životním stylem a svými vyjádřeními zmíněnými dříve naplňuje
princip inspirující motivace pro buddhisty s vizí osvícení, která je ultimátním cílem, spojujícím
celou skupinu, a jehož ztělesněním Dalajlama je[JP7] .


Zdroje:

Bass, B. M. (1995). Theory of transfromational leadership redux. Leadership Quarterly, 6 (4),
463-478.

Dalai Lama (2005). Science at the Crossroads. Staženo 14. 4. 2016 z
http://dalailama.com/messages/buddhism/science-at-the-crossroads

Dalai Lama (2006). The Universe in a Single Atom: The Convergence of Science and Spirituality. New
York: Morgan Books.

Hogg, M.A. (2001). A social identity theory of leadership. Personality and Social Psychology
Review, 5 (3), 184-200.

Houshmand, Z., Livingstone, R. B., Wallace, B. A., (1999). Consciousness at the Crossroads:
Conversations with the Dalai Lama on Brain Science and Buddhism. Colorado: Snow Lion Publications.

Procházka, J., Vaculík, M., Smutný, P. (2013). Psychologie efektivního leadershipu. Praha: Grada.

Yagil, D. (1998). Charistmatic leadership and organizational hierarchy: Attribution of charisma to
close and distant leaders. Leadership Quarterly, 9(2), 161-176.
________________________________

 [JP1]Slovní spojení „sociální identita Dalajlamy“ mi nedává smysl.

Vhodněji „Dalajlama je prototypem buddhisty“.

 [JP2]Věta mi moc nedává smysl. Nemyslím si, že cílem buddhisty je být mnichem v rouchu a
reinkarnací.

 [JP3]ztělesněním

 [JP4]Chybí mi tu nějaký odkaz a příklad tohoto jednání. Z čeho jste poznaly, že je Dalajlama právě
takový?

 [JP5]Tento odstavec není klasifikací dalajlamy, spíše vysvětlením, proč je buddhisty vnímán jako
dobrý leader.

 [JP6]Osobní zájem o vědu sám o sobě neznamená intelektuální stimulaci. Tady mi není úplně jasné,
jak to souvisí s transformačním leadershipem.


Intelektuální stimulace je o podněcování a zapojování následovníků. Jak konkrétně to Dalajlama
dělá?

 [JP7]Ano, souhlasím s vámi, že Dalajlama využívá nástrojů transformačního vedení. Je to dobrá
volba leadera pro klasifikaci.


Hodnocení: 7 bodů