Sociální práce s pachateli trestných činů Kriminalita a sociální práce s pachateli SPR508, Petra Horová 11.4.2016 Seminární úkol ¨Seminární práce: Představte zahraniční nebo domácí program práce s pachateli Sociální práce s pachateli ¨Specifikum sociální práce v systému práce s pachateli ¨Pomáhající profese – snaží se dosáhnout účinného stupně psychosociálního fungování a působí sociální změny vedoucí k blahu jedince, skupiny, komunity nebo celé společnosti ¨4 roviny vztahů ¤Klient ¤Společnost ¤Osobnost sociálního pracovníka ¤Organizace ¨ Pojetí pachatele z hlediska sociálních pracovníků 1.Penitenciární péče 2. nSociální pracovník ve věznici nSociální pracovníci neziskových organizací n 2.Postrpenitenciární péče n nSociální kurátor nKurátor pro mládež nPracovník probační a mediační služby nSociální pracovník v neziskové organizaci nSociální pracovník v sociálních službách ¤ ¨ Sociální pracovník ve věznici ¨Kdo pojetí definuje: Zákon o výkonu trestu odnětí svobody č. 169/1999 Sb ¨Kdo pojetí uplatňuje: Vězeňská služba České republiky ¨Subjekt: Sociální pracovník ve věznici ¨Objekt: „obviněný“, a „odsouzený“, = odsouzený přijatý na základě písemného nařízení výkonu trestu vyhotoveného soudem (§ 6). ¨Důraz: bezpečnost, lidská práva MC900029994[1] Činnost sociálního pracovníka ve věznici ¨„základním nástrojem sociální práce s nově příchozími odsouzenými jsou vstupní pohovory, které jsou podkladem k vypracování sociální anamnézy a mimo jiné se zde řeší i praktické otázky a problémy ze života odsouzených.“(www.vscr.cz) ¨ ¨Odborná literatura (Černíková 2008:220) přisuzuje sociálnímu pracovníkovi tyto činnosti: ¨snižování napětí a poskytování sociálněprávního poradenství (vazba) ¨zpracování sociální diagnostiky dlouhodobá a cílevědomá sociálněvýchovná práce s odsouzeným v rámci programu zacházení, který sociální pracovník sestavuje ¨zhodnocení dosažené činnosti na výstupním oddělení ¨úkoly pro „vykročení“ do života na svobodě ¨získávání a ověřování informací a poznatků, které jsou důležité pro vypracování sociální anamnézy ¨zjišťování podmínky, faktory, které ovlivnily sociální vývoj obviněného nebo odsouzeného ¨spolupráce s rodinou, hledá podněty k pozitivní změně chování spolupráce se sociálním kurátorem a společenskými organizacemi ¨zprostředkování prvního kontaktu obviněného nebo odsouzeného s kurátorem vytváření předpokladů pro navázání příznivých sociálních kontaktů, vztahů s určitým společenstvím ¨podněcování jedince k pozitivnímu rozvíjení sociálních dovedností. MC900240199[1] Pojetí pachatele jako uživatele drog ¨Kdo pojetí definuje: Adiktologie, Psychologie, ¨Kdo pojetí uplatňuje: Neziskové organizace pracující s lidmi se závislostí (př. Podané ruce, Sananim, ) ¨Subjekt: Sociální pracovník neziskové organizace, Terénní sociální pracovník ¨Objekt: uživatelé drog ¨Kontext: Ne všichni uživatelé drog se stávají pachateli trestných činů. Otázka trestnosti je pak v celospolečenském měřítku dána také legalizací drog. ¨Důraz: Při práci se závislými je podstatná motivace uživatele k abstinenci a jeho postoj k celé jeho životní problematice. Na základě těchto vstupních podmínek se pak pracovníci snaží buď podporovat klienta v abstinenci nebo se snaží pomáhat uživateli snižovat negativní důsledky užívání drog. Při individuální práci s klientem se pracovníci zaměřují často na vznik a vůbec primární příčinu vzniku závislosti a soustředí se na schopnosti uživatele pracovat se sebekontrolou a sebedeterminaci. MC900357183[1] Pojetí pachatele jako mladistvého ¨Kdo pojetí definuje: vývojová psychologie, Zákon č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ¨Kdo pojetí uplatňuje: OSPOD, Probační a mediační služba, Neziskové organizace zaměřené na mladistvé (nízkoprahové kluby, Ratolest,…) diagnostická a ústavní zařízení pro mladistvé, střediska sociální prevence aj., střediska výchovné péče, Vězeňská služba ČR, ¨Subjekt: Kurátor pro mládež, probační úředník, probační asistent, sociální pracovník neziskové organizace, sociální pracovník příspěvkové organizace, OSPOD, sociální pracovník Vězeňské služby ČR ¨Objekt: Mladiství = ten, „kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku.“ (Zákon č. 218/2003 Sb., & 2d). ¨Kontext: ¤Mládež má v současné době ve společnosti na základě psychologických i sociologických poznatků zvláštní postavení. ¤specifické vývojové stádium, kterým v životě člověka období adolescence je. ¨Důraz: Toto pojetí se zaměřuje na sociální prevenci, která může spočívat v práci s rodinou mladistvého a sledováním jeho sociálního prostředí. I ve věznicích je více kladen důraz na resocializaci a možnost různých motivačních a psychologických programů pro mladistvé, neboť na základě mnoha výzkumů se u mladistvích očekává vyšší šance na úspěšný návrat do společnosti. Zdůrazňovány jsou však nepředsudečné postoje, otázka identity, respekt k vývojovému stádiu jedince, otázka výchovy a práce s rodinou, životní styl a způsoby trávení volného času. Sociální kurátor ¨Kdo (teorie a autor, zákon) pojetí definuje (nejdůležitější zákony): ¤zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, ¤zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ¤zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. ¨Kdo pojetí uplatňuje: sociální kurátoři ¨Objekt: ¤osoby ohrožené sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu ¤osoby, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. (Zákon č. 108/2006) ¨Kontext: Sociální kurátor jako pozice vytvořená státní institucí a definovaná zákonem představuje nástroj sociální politiky. Je tedy regulována a ovlivňována aktuální filosofií sociální politiky. (obecní úřady s rozšířenou působností) ¨ MC900398089[1] (Gojová, 2007) Pracovník probační a mediační služby ¨Kdo pojetí definuje: Zákon o Probační a mediační službě č. 257/2000 Sb. ¨Kdo pojetí uplatňuje: Probační a mediační služba ¨Subjekt: probační úředník, probační asistent, ¨Objekt: „odsouzený“, „obviněný“ ¨Kontext: Alternativní tresty patří mezi trendy posledních dvou desetiletí, kdy se hledají nové cesty trestání s ohledem na naplnění nejen represivních a preventivních cílů, ale také těch výchovných. Tyto tresty tak odpovídají na negativní vlivy, které sebou přináší výkon trestu odnětí svobody, jako je například prisonizace. Pracovník probační a mediační služby ¨Důraz: ¨Restorativní justice klade důraz na: ¤urovnání, ¤uzdravení narušených vztahů, ať už mezi jedinci nebo v komunitě, které vznikli v důsledku trestné činnosti. ¤ ¤ „Pojetí restorativní justice maximalizuje příležitosti pro navázání kontaktu, dialogu, docílení dohody mezi obětí a pachatelem. Pokání, odpuštění a poté akceptace pachatele obětí i dotčeným společenstvím představují ústřední instituty.“(Černíková 2008:186). Pojetí pachatele nestátních neziskových organizací Kdo pojetí definuje: qJednotlivé organizace a instituce; qvětšina těchto organizací vychází z křesťanské filosofie zdůrazňující hodnotu člověka bez ohledu na jeho konání, milosrdenství, pomoc a odpuštění; qněkteré z nic jsou však také odrazem lidské filantropie a občanské iniciativy bez náboženských interpretací. qStát ( Zákon č. 108/2006 o sociálních službách) q Kdo pojetí uplatňuje: Nestátní neziskové organizace – v České republice ve vztahu k pachatelům jsou to například Rubikon,Mezinárodní vězeňská služba,Za branou,El Paso,Charita,Česká katolická charita, Maltézská pomoc, o. p. s., SOS Centrum Diakonie Českobratrské církve evangelické, Sdružení Podané ruce, Za branou, o. s., Armáda spásy,… Subjekt: sociální pracovník v sociálních službách, koordinátor dobrovolnického projektu, sociální pracovník jako dobrovolník Objekt: uživatel služby, klient Sociální pracovník v sociálních službách ¨Pracovník v azylovém domě ¨Dluhový poradce ¨Pracovník pracovní agentury ¨Pracovník na Úřadu práce ¨Aj. ¨ Seminární práce ¨Úkol: Porovnejte cíle mediace chápané podle zákona č. 257/2000 Sb., o PMS a cíle mediace chápané podle zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci. ¨ ¨ Literatura a zdroje ¨Publikace: 1.GOJOVÁ, A., a kol. Příručka pro metodiky sociální prevence a sociální kurátory. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. ISBN ISBN 978-80-7368-329-0. 2.ČERNÍKOVÁ, Vratislava. Sociální ochrana: terciární prevence, její možnosti a limity. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 244 s. ISBN 9788073801380. DAY, Peter. Social work and social control. New York: Taylor & Francis, 1981. 3.Zákon č. 108/2006 o sociálních službách 4.Zákon č. 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě 5.Časopis sociální práce 6.www.vscr.cz 7. ¨ ¨ Děkuji za pozornost a přeji hezký den