Sunnitská povstání v Iráku po roce 2003 Povstání ISIS Tomáš Kaválek 25. 4. 2017 BSS 191 Soudobé ozbrojené konflikty https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/Flag_of_Iraq.svg/2000px-Flag_of_Iraq.svg. png http://i.telegraph.co.uk/multimedia/archive/02074/Maliki_2074849b.jpg Obsah uCharakteristika Iráku uPovstalectví (insurgency) uSunnitská povstání v Iráku po roce 2003 uPovstání ISIS a jejích předchůdců Charakteristika Iráku u1979 – puč Saddáma Husajna (strana Baas) u1980-88 – válka s Íránem (al-Anfál) u1990-91 – 1. válka v Zálivu u2003 – invaze USA a jejich spojenců do Iráku u2005 – 1. parlamentní volby u2011 – stažení Koaličních sil z Iráku u2014 – obsazení Mosulu a dalších sunnitských částí Iráku ISIS u uPopulace cca 37 milionů (většina Arabové šíité) u u u http://gulf2000.columbia.edu/images/maps/Iraq_Religions_2014_lg.png Povstalectví (Insurgency) u u„Insurgency is the organized use of subversion and violence to seize, nullify, or challenge political control of a region.“ (US Army JP-24 2013: 1-a) uDavid Galula (1964: 4): Povstání je „(...) a protracted struggle conducted methodically, step by step, in order to attain specific objectives leading finally to the overthrow of the existing order.“ u u„The root causes of an insurgency are real or perceived grievances that insurgents use to mobilize a population in support of an insurgency.“ (US Army 2014: 4-14) u„root cause“ iráckého (sunnitského) povstání od roku 2003 je (reálná i domnělá) marginalizace sunnitů ze strany šíity dominované irácké federální vlády Sunnitská povstání v Iráku od roku 2003 uPodrobněji viz text Tomáš Raděje, Irácké povstání v letech 2003-2009, zadaný jako povinná literatura! uSesazený Saddámův režim se opíral především o sunnitskou menšinu uCPA nařízení č. 1 (de-baasifikace) a č. 2 (rozpuštění armády a dalších bezpečnostních složek) uZatímco Američané byli připraveni na válku, nebyli připraveni na mír (Raděj 2009: 40) uIrák postupně upadal do chaosu, sunnitské povstání nabíralo na intenzitě, sunnité se nejprve spíše distancují od politických procesů rodícího se nového režimu uČástečná stabilizace až po roce 2007 (al-Sahwa) u2006-2014 – Nurí al-Málikí premiérem (Dawa Party) uPo stažení amerických sil v r. 2011 opět docházelo ke zhoršování bezpečnostní situace u Od al-Kájdy v Iráku (AQI) k Islámskému státu v Iráku a aš-Šámu (ISIS) http://cdn1.pri.org/sites/default/files/styles/story_main/public/story/images/ISISflag2.jpg?itok=LU QMHulS http://arabia2day.com/wp-content/uploads/2011/05/41739548_video_ap416.jpg Model životního cyklu povstání (dle Perry - Gordon 2008) u1) fáze proto-povstání: hnutí je malé a slabé, potenciál „dělat problém“ je omezený, hlavní starost je přežít a zvětšit se (nutnost existence vhodného prostředí – safe haven, root cause, špatná vláda u2) fáze povstání malého rozsahu: omezené teroristické a guerillové útoky, „jejich přítomnost začíná být cítit“, veřejné shromáždění, mediální aktivita, otevřené nepřátelství vůči vládě u3) fáze povstání velkého rozsahu: značná podpora mezi obyvatelstvem, počty v řádu tisíc, fyzická kontrola nad některými oblastmi, snaha soupeřit s vládou o oblasti další u4) fáze „konvenční“: „vojenské equilibrium“, finální fáze, kdy může měřit síly s COIN v konvenčních střetnutích Abú Musa‘b az-Zarqáwí a Tawhíd wa Džihád uaz-Zarqáwí – „legenda islámského sunnitského povstání“: uObčan Jordánska; 1989-1992 působil v Afghánistánu, kde byl ovlivněn Abú Muhammadem al-Maqdísím; 1994-1999 uvězněn v Jordánsku u1999-2001 působil v Afghánistánu a vedl menší tábor sponzorovaný al-Kájdou (Tawhíd wa Džíhád – TWJ) uPo invazi v r. 2001 se přesunul s cca 300 bojovníky přes Írán do severního Iráku (Ansár al-Sunna) uTWJ vytvářela své sítě v Bagdádu uÚtoky v srpnu 2003 (posun k „povstání malého rozsahu“): uJordánská ambasáda v Bagdádu (17 mrtvých) uMise OSN v Bagdádu (22 mrtvých) uMešita Imáma Alího v Nadžáfu (95 mrtvých) uKvěten 2004 – video poprava Američana Nicka Berga u http://arabia2day.com/wp-content/uploads/2011/05/41739548_video_ap416.jpg u Zrod „al-Kájdy v Iráku“ uTWJ postupně rostla, posilovala svoji image „hlavního aktéra sunnitského povstání“ proti okupačním silám (nicméně jen 14 % útoků do dubna 2005 měla na svědomí AQI, ve více než 50 % případů se jednalo o sebevražedné útoky, často v autech) uŘíjen 2004 – az-Zarqáwí přísahal věrnost bin Ládinovi a organizace začala být známá jako „al-Kájda v Iráku“ (AQI) - posun k povstání velkého rozsahu uAQI – hlavní platforma pro zahraniční bojovníky, díky „franšíze al-Kájdy“ se stala klíčovou strukturou pro podobně smýšlející lidi i celé skupiny uLeden 2006 – založení „Madžlis Šúra al-Mudžáhidín“ (MSM) uSituace v Iráku se rapidně zhoršovala: v r. 2004 zemřelo 16 800 civilistů, 2005 více než 20 000, v roce 2006 34 500 uČerven 2006 – az-Zarqáwí zabit americkým náletem u Charakteristika aktivit AQI uÚtoky na šíitské či smíšené čtvrti v Bagdádu uÚtoky na okupační jednotky, iráckou vládu uRozšiřování sítí a vlivu v sunnitských oblastech (Fallúdža, Baqúba, Salah ad-Dín, Mosul apod.) uV r. 2006 také ISIS vydělávala cca 70-200 milionů dolarů ročně uSnaha rozdmýchat sektářské násilí mezi šíity a sunnity a poté se profilovat jako zachránce sunnitů uProsazování nutnosti vyhlazení šíitů uPo smrti az-Zarqáwího vedl AQI Abú Ajjub al-Masrí, nicméně v listopadu 2006 přísahal věrnost Abú Omarovi al-Bagdádímu, který založil „Islámský stát v Iráku“ (ISI) -> předehra k rozchodu mezi al-Kájdou a ISI/ISIS uISI často operovala společně s dalšími sunnitskými rebely, nicméně postupně se lokálním kmenovým vůdcům a ostatním rebelům jejich radikální ideologie, snahy dominovat byznysu (rozuměj černému trhu, kriminálním aktivitám, vybírání výpalného apod.) začala zajídat u-> rozkol mezi saláfisty a „nacionalisty“ vedl k požadavku na „sunnitské povstání pro Iráčany“ u-> projekt „Sons of Iraq“ (al-Sahwa) – sunnitské kmenové milice bojující s federální vládou a Američany proti ISI uV roce 2008 již ISI byl oslaben, donucen se z mnoha oblastí stáhnout, přesunul se do Mosulu a spíše než na „ofenzivní operace“ se soustředí na kriminální aktivity uAbú Omar al-Bagdádí byl zabit v dubnu 2010 u2009-2011 opět povstání malého rozsahu u ISI po roce 2011 uV r. 2010 se lídrem stal Abú Bakr al-Bagdádí uPo stažení Američanů v roce 2011 opět viditelnější přítomnost ISI uPokračující marginalizace sunnitů (objektivně i subjektivně) ze strany Málikího federální vlády, nedodržené sliby o sdílení moci, pozice pro Sons of Iraq, tvrdé potlačování sunnitských protivládních protestů 2012-2013 -> silný „root cause“ uOpět pozvolný posun k povstání velkého rozsahu u uOd roku 2012 expanze ISIS do Sýrie (Džabhat an-Nusra), od dubna 2013 ISIS u2014 monopol v Raqqa, Dajr az-Zaur, Manbídž… uČerven/červenec 2014 podstatné části sunnitských oblastí Iráku u2015, 2016 – postupné oslabování ISIS, ztráta území, domácí odpor… u u u ISIS v provincii Dijala (2011-13) uV r. 2007 oblast vyčištěna během al-Sahwy u2011 zprávy o zvýšené aktivitě ISI z kurdských zdrojů uČervence 2012 – ISI kontroluje as-Sa‘dija a údolí řeky Dijala uListopad 2013 – rozsáhlá protipovstalecká operace iráckých bezpečnostních složek uLeden/únor 2014 – operace ISI v provincii Anbár (Ramádí) http://understandingwar.org/sites/default/files/DiyalaProvince_main.jpg Vedoucí kádry ISIS alias spolupráce s baasisty uVedení = al-Imará (chalífa + jeho dva zástupci pro Irák a Sýrii + Šúra) a Rada šaríi uex-AQI lidé + vyšší ex-baas kádry (obvykle s minulostí v Saddámově bezpečnostním aparátu) u uBaasisté přišli o svoje pozice v r. 2003, jejich povstání však nebyla příliš úspěšná (posun k univerzálnější a přitažlivější salafistické ideologii, využívání sunnitských křivd) uLidé z AQI a další islamisté se dostali do kontaktu např. při koordinaci operací, ve vězeních (Camp Bucca), kontakt některých baasistů s „islamistickou scénou“ od 90. let uDo r. 2010 již měli ex-baasisté silnou pozici v rámci ISI a zřejmě podnikli „puč“ za účelem vyzdvihnutí Abú Bakra al-Bagdádího uObvykle ex-zpravodajci, členové Saddámových speciálních jednotek a jsou klíčoví architekti zpravodajské struktury ISIS, bezpečnostního aparátu, vojenské strategie u u2 „proudy“: u„technický“: zpravodajská činnost, bezpečnost, vojenská strategie u„náboženský“: ideologie, náboženská legitimita, média, častěji zahraniční bojovníci, radikální klerici… Epizoda s Hadžím Bakrem uBývalý plukovník Saddámovy rozvědky při letectvu (věk přes 50 let), vlastním jménem Samír Abd Muhamad al-Khlifáwí u„Pán stínů“ uJeden z architektů bezpečnostních aparátu a organizace ISIS uOd roku 2012 v Sýrii, kde navrhl organizační strategii ISIS nejdříve namířenou na převzetí moci v částech Sýrie a potom Iráku uZabit v únoru 2014 v Tal Rafátu, poblíž Aleppa http://www.inilah-salafi-takfiri.com/wp-content/uploads/2014/07/syeikh-haji-bakr-isis-tewas-suriah- hari-ini.jpg http://www.counterextremism.com/sites/default/files/person_headshots/Haji%20Bakr%20.jpg Abú Bakr al-Bagdádí: Nepravděpodobný vůdce? uNarozen v r. 1971 v Samarrá uVystudoval Islámskou univerzitu v Bagdádu uByl aktivní ve Fallúdže, kde fungoval jako „živá schránka na dopisy“ pro AQI u2004-06 uvězněn v Camp Bucca uBlízké vztahy s baasisty uVážně zraněn při náletu v březnu 2015 u„nikdo z nás nevěděl, že se někdy stane vůdcem. (…) Měl jsem z něj pocit, že něco skrývá, temnotu, kterou nechtěl ukazovat ostatním lidem. (…) Byl vzdálený, daleko od nás všech.“ (popis Bagdádího od jednoho z jeho spoluvězňů z Camp Bucca) bagdad Vláda na územích ISIS uKeister a Slantchev (2014): povstalecké vládnutí nemůže spoléhat pouze na DONUCOVÁNÍ; mělo by POSKYTOVAT SLUŽBY a být LEGITIMNÍ uMix těchto složek vyústí v poslušnost populace a podporu uStabilní přítomnost pouze v urbánních centrech u uNa začátku úspěch při získávání podpory u dlouhodobě frustrované populace v Sýrii i Iráku uIntenzivní propaganda ukazuje schopnost ISIS zajistit vzdělání, zdravotní péči, vodu, jídlo, elektřinu apod. uPřebírání existujících administrativních struktur a jejich personálu uAle postupně se vládnutí ISIS ukazuje jako neudržitelné (zhoršená ekonomická situace, nedostatek zásob, zboží, nechuť obyvatelstva vůči „zdaňování“, vládě tvrdé ruky…) Financování ISIS uAmerický analytik Scott Lucas: „nejlepší odpověď na otázku, kdo financuje ISIS je ISIS“ u u2014/2015 příjem 1-3 miliony dolarů denně?, v současnosti pochopitelně mnohem méně u uISIS do roku 2013 spíše svým financováním připomínal kriminální organizaci (s nejvíce vyvinutou strukturou v Mosulu), dnes návrat k podobnému modelu? u„danění“, vydírání, únosy, pašování, obchod se zbraněmi, bankovní loupeže, prodávání historických artefaktů u2005-10 – příjem až 200 milionů dolarů ročně uZahraniční příspěvky spíše marginální (méně než 5 %, od r. 2014 zřejmě ještě méně) uKriminální mašinerie pokračuje uOd r. 2014 snahy o systematičtější výběr financí ve městech uRopa… u uDobrý finanční systém pro kriminální organizaci, ale nikoli pro stát: uVydírání populace přinese problémy a je neudržitelné uNutnost investovat do vládnutí, administrativních struktur uVedení války na mnoha frontách je finančně náročné (zvláště když ISIS již nedobíjí nová území, ale spíše ztrácí) Narativ ISIS uAl-Bagdádí je Chalífou a potomek kmene Kurajší (Muhammadův kmen) uUtopická vize Chalífátu po vzoru úspěchu prvních tří chalífů v sedmém století uISIS a jeho „Chalífát“ je konkurence pro al-Kájdu, v mnohém se jedná o „generační spor“… uZnačné zdroje jsou investovány do propagandy a indoktrinace mezi populací (i navenek) a do zajišťování náboženské legitimity pro své akce uVyužívání křivd sunnitů, kteří jsou marginalizováni šíity dominovanou federální vládou v Bagdádu: u„Ó sunité Iráku, čas nadešel, abyste se naučili z lekcí minulosti, abyste se naučili, že nic jiného než podřezání jejich krků a uškrcení jejich krků, nebude fungovat s ráfida.“ („ti, co odmítají“, hanlivé označení pro šiíty) (Abú al-Adnání, Indeed your Lord is ever Watchful, 22. 9. 2014) u IHS ISIS map Závěr uISIS je úspěšná povstalecká skupina, nikoliv „stát“, ISIS má za sebou léta vývoje a svoje kořeny má již před rokem 2003 u uVedoucí kádry – důležitost ex-baasistů uVládnutí – stabilní přítomnost spíše ve městech, neudržitelné vládnutí, ztráta důležitých území, ISIS je již za zenitem uFinancování – ISIS financuje sám sebe, hlavně skrze rozličné kriminální aktivity a vydírání populace uNarativ – utopická vize Chalífátu, salafismus, rozkol s al-Kájdou, nenávist vůči šiítům Díky za pozornost! Otázky? Seznam vybraných zdrojů uRaděj, T. (2011): Irácké-povstání v letech 2003 - 2009 uDoporučené zdroje: uWeiss, Michael – Hassan, Hassan: ISIS: Inside the Army of Terror. New York: Ragan Arts; kniha Patricka Cockburna uAnything from Hisham Hashami (senior advisor of Iraqi government, has excellent insight, although most of his work is in Arabic) uGenerally anything on IS from Institute for the Study of War, Brookings, Soufan Group, US Counter Terrorism Center, RAND Corporation, Carnegie Endowment, Washington Institute for Near East Policy... uRadio Free Europe/Radio Liberty, Washington Post, al-Arabiya, Atlantic Council... uPlus of course primary sources (often also available in English) – IS propaganda movies, videos, Dabiq magazine..., great resource is Middle East Media Research Center which also translated vast material into English uKAVÁLEK, Tomáš. From al-Qaeda in Iraq to Islamic State: The Story of Insurgency in Iraq and Syria in 2003-2015. Alternatives: Turkish Journal of International Relations, 2015, roč. 14, č. 1, s. 1-32. ISSN 1303-5525. uKAVÁLEK, Tomáš. Disrupting ISIL Governance. Turkish Policy Quarterly, 2015, roč. 14, č. 3, s. 91-102. ISSN 1303-5754. uAl-‘Ubaydi, M. et al. (2014): The Group That Calls Itself a State: Understanding the Evolution and Challenges of the Islamic State. Combating Terrorism Center at West Point. (https://www.ctc.usma.edu/v2/wp-content/uploads/2014/12/CTC-The-Group-That-Calls-Itself-A-State-Dec ember20141.pdf) uAlami, M. (2014): ISIS’s Governance Crisis (Part II): Social Services. The Atlantic Council. (http://www.atlanticcouncil.org/blogs/menasource/isis-s-governance-crisis-part-ii-social-services) uAl-Arabiya News (2014): “Iraqi tribal leader calls for help after ISIS massacre.” In: al-Arabiya News, 30. 10. 2014. (http://english.alarabiya.net/en/News/middle-east/2014/10/30/ISIS-kills-220-from-opposing-Iraqi-tri be.html) uAl-Araby al-Jadeed (2014): “Islamic State struggles to maintain economic viability.” In: al-ArabyJadeed, 5. 12. 2014. (http://www.alaraby.co.uk/english/news/6698d597-873e-4b61-9627-0f4452f16995#sthash.cSqXHmJT.dpuf) uAmnesty International (2014): Ethnic Cleansing on a Historic Scale: Islamic State’s Systematic targeting of Minorities in Northern Iraq. London: Amnesty International Ltd. uBarret, R. (2014): The Islamic State. Soufan Group. (http://soufangroup.com/wp-content/uploads/2014/10/TSG-The-Islamic-State-Nov14.pdf) uCaris, C. H. – Reyonlds, S. (2014): ISIS Governance in Syria. Institute for the Study of War. (http://www.understandingwar.org/sites/default/files/ISIS_Governance.pdf). uCunningham, E. (2014): “Islamic State imposes a reign of fear in Iraqi hospitals.” In: Washington Post, 25. 11. 2014. (http://www.washingtonpost.com/world/middle_east/islamic-state-imposes-a-reign-of-fear-in-iraqi-hos pitals/2014/11/25/94476f3e-6382-11e4-ab86-46000e1d0035_story.html) uDabiq (2014): The Return of the Khilafah. (http://media.clarionproject.org/files/09-2014/isis-isil-islamic-state-magazine-Issue-1-the-return- of-khilafah.pdf) uDukhan, H. – Hawat, S. (2014): “The Islamic State and the Arab Tribes in Eastern Syria.” In: Poirson, T. – Oprisko, R. (eds.): Caliphate and Islamic Global Politics. Bristol: E-International Relations. (http://www.e-ir.info/wp-content/uploads/2014/12/Caliphates-and-Islamic-Global-Politics-E-IR.pdf) uKeister, . J. - Slantchev, B. L.(2014):Statebreakers to Statemakers: Strategies of Rebel Governance. (http://slantchev.ucsd.edu/wp/pdf/RebelGovern-W079.pdf) uKhalaf, R. (2014): “Beyond Arms and Beards: Local Governance of ISIS in Syria.” In: Poirson, T. – Oprisko, R. (eds.): Caliphate and Islamic Global Politics. Bristol: E-International Relations. (http://www.e-ir.info/wp-content/uploads/2014/12/Caliphates-and-Islamic-Global-Politics-E-IR.pdf) uKlett, L. M. (2014): “Life Under ISIS Rule In Syria: 'Everybody Is Suffering and Afraid'.” In: The Gospel Herald, 5. 12. 2014. (http://www.gospelherald.com/articles/53477/20141205/life-under-isis-rule-in-syria-everybody-is-suf fering-and-afraid.htm) uLister, Ch. (2014): Profiling the Islamic State. Brookings Doha Center. (http://www.brookings.edu/~/media/Research/Files/Reports/2014/11/profiling%20islamic%20state%20list er/en_web_lister.pdf) uMohammad, A. (2015): “Hesba waives its work for money.” In: Raqqa is Being Slaughtered Quietly, 10. 2. 2015. (http://www.raqqa-sl.com/en/?p=514) uMosul Eye (2015): “The Social and Economical developments in Mosul - Part A.” Facebook Page, 13. 2. 2015. (https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=683190248469147&id=552514844870022&substory_inde x=0) uRadio Free Europe (2014): “In Mosul, Water, Electricity Shortages, And Warnings Of Disease.” In: Radio Free Europe – Radio Liberty, 5. 10. 2014. (http://www.rferl.org/content/mosul-disease-water-electricity-shortage/26650210.html) uSly, L. (2014): “The Islamic State is failing at being a state.” In: Washington Post, 25. 12. 2014. (http://www.washingtonpost.com/world/middle_east/the-islamic-state-is-failing-at-being-a-state/2014 /12/24/bfbf8962-8092-11e4-b936-f3afab0155a7_story.html) uStewart, M. A. (2014): “What’s so new about the Islamic State’s governance?.” In: Washington Post, 7. 12. 2014. (http://www.washingtonpost.com/blogs/monkey-cage/wp/2014/10/07/whats-so-new-about-the-islamic-state s-governance/) uThe Daily Star (2014): “ISIS blocks Mosul mobile networks.” In: The Daily Star, 28. 11. 2014. (http://www.dailystar.com.lb/News/Middle-East/2014/Nov-28/279211-isis-blocks-mosul-mobile-networks. ashx) u