mozaika — Zajímala je jak hustota populace, tak i frekvence jedinců s regenerovaným či ulomeným ocasem a také populační hustota jejich hlavního predátora - zmije růžkaté. Zjistili, že na ostrovech, kde je hodné zmijí, je více jedinců s regenerovaným ocasem než na ostrovech s nepočetnými zmijemi. Což by mohlo naznačovat, že frekvence regenerovaných ocasů ukazuje predační tlak. Opak je však v této situaci zřejmě pravdou! Mnohem častější byli jedinci s regenerovaným ocasem na ostrovech bez zmijí. Jejich frekvence přitom pozitivně korelovala s hustotou populace, což znamená, že čím více gekonů je v populaci, tím více jich má ulomený či regenerovaný ocas. Pokud byly na ostrůvku i zmije, jejich početnost korelovala s početností gekonů - více zmijí bylo na ostrůvcích s vyššími populačními hustotami gekonů. Jelikož gekoni egejští jsou silně teritoriální a své území intenzivně brání, dochází při takovýchto potyčkách, jež jen málokdy končí smrtí, často k odvržení ocasu. Naproti tomu však jedinec s regenerovaným ocasem již nevyužije tuto obrannou strategii proti zmiji, zmije proto mohou z populace přednostně „odčerpávat" jedince s dorostlými ocásky a jejich frekvenci v populaci tak dokonce mírně snižovat (byť proti vstříknutému jedu odhozený ocas příliš nepomůže). Zkrátka a dobře, hlavní vysvětlení pro časté zastoupení gekonů s dorostlým ocasem jsou potyčky o teritorium u početných populací. Lidé naštěstí zvládají život s ostatními lépe. Ivan H. Tuf, PřF UP Journal of Animal Ecology. DOI: 10.1111/1365-2656.12591 OCHRANA DRUHŮ Levhart v ohrožení navzdory svým kvalitám LEVHART je elegantní zástupce velkých koček, který dokáže žít skrytým způsobem života ve velmi rozmanitých prostředích. Jeho relativní ekologická plasticita z něj Činí jednu z nejúspéšnějších kočkovitých šelem vůbec, o čemž svědčí rozsah jeho areálu. Detailní zhodnocení historického 192 Vesmír 96, duben 2017 FOTOGRAFIE starého samce levharta jávského (vlevo) vedle samice levharta mandžuského naznačuje, že není levhart jako levhart (dodejme, že dospělí levhartí samci jsou větší než samice), Zoo Berlin, listopad 2010. a revidovaného současného rozšíření nás však nutí k zamyšlení nad předchozím souvětím. Historický areál levharta patrně zahrnoval přibližně 35 milionů km2, ale ten aktuální jen 8,5 milionů km2, takže se vyskytuje asi na Čtvrtině svého původního rozšíření, přičemž pouhých 17 % oblastí současného výskytu požívá nějaké formy ochrany. Levharti jsou loveni jako „škodná" nebo pro trofeje, ale nejzásadnějsí je úbytek jejich prostředí a jeho fragmentace. Vůbec nejhorší bilanci vykazují v tomto směru Čtyři asijští levharti (mandžuský, čínský, in-dočínský a arabský), kteří zmizeli z 94-98 % Svého původního rozšíření. Úbytek levhartů je větší v Asii, ale při bližším pohledu zjistíme, že třeba severní Afrika je prakticky bez levhartů. Je vhodné dodat, že pro řadu konvenčně uznávaných poddruhů existují prosperující záchovné programy, u kterých se Čím dál častěji plánuje či připravuje podpora divokých populací o odchované jedince. Chovný program se snad konečně rozjíždí i u levharta jávského, kterého zbývá ve volné přírodě okolo 250 jedinců (v lidské péči je evidováno cca 50 jedinců) a o kterém od roku 2001 opakovaně zjišťujeme, že je velmi osobitý jak morfologicky, tak geneticky, protože představuje sesterskou linii ostatních asijských levhartů (vyjma arabského, který je příbuzný africkým levhartům). Jan Robovský, PřF JU PaerJ 4:e1974, DOI 10.7717/peerj.1974; Journal of Zoolog/, DOI: 1 0.1111/jzo. 12348 OCHRANA DRUHŮ Stovkám druhov • cicavcov hrozí vyhynutie v dôsledku nadmerného lovu VYMIERANIE DRUHOV je prirodzenou súčasťou kolobehu života na našej planéte. Hlavne v poslednom čase sme však svedkami vymierania, ktoré sa síce rozsahom zatiaľ „nechytá" na najväčšie masové vymierania v dejinách pozemského života, jeho rýchlosť je však bezprecedentná. SLON AFRICKÝ aspiruje na titul suchozemského savce s nejmenší potřebou spánku. V zajetí sice spí čtyři až šest hodin denně, v přirozeném prostředí však zřejmě mnohem méně. Dvě sloní samice v botswanském národním parku Chobe dostaly na chobot snímač aktivity (obdobu dnes tak populárních fitness náramků) a za hlavu gyroskop s GPS modulem. Jejich sledování po dobu 35 dní ukázalo, že v průměru spí jen dvě hodiny denně, a to zpravidla mezi druhou a šestou hodinou ranní. Probouzejí se ještě před úsvitem. Spí většinou vstoje, uléhají jen jednou za tři až Čtyři dny. Jen vleže zřejmě přichází i REM fáze spánku, v níž se zdají sny. Toto zjištění naráží na hypotézu, že REM fáze je důležitá pro upevňování paměti. Sloni jsou totiž svou dobrou pamětí pověstní. -0V- Okrem straty prirodzeného prostredia Či súperenia o dostupné zdroje s človekom divo žijúce druhy živočíchov, a najmä tie väčšie, ohrozuje nadmerný lov (tzv. bushmeat). Z nedávnej minulosti vieme, že vyhynutie v dôsledku nekontrolovaného lovu nehrozí len vzácnym druhom, napr. na izolovaných ostrovoch, ale výrazný lovecký tlak môže v krátkom čase zapríčiniť zrútenie populácií aj veľmi početných a rozšírených druhov (nemusím asi veľmi pripomínať medializovaný prípad severoamerického holuba sťahovavého Ectopistes migmtorius). O to alarmujúcejšia je nedávno zverejnená správa identifikujúca 301 druhov cicavcov vážne ohrozených nadmerným lovom. Ide o druhy, ktoré sa vyskytujú v rozvojových krajinách (najmä v juhovýchodnej Ázii a Afrike). Pravdepodobne s tým súvisí dôslednejšia ochrana prírody v rozvinutých krajinách, ale nesmieme zabudnúť na fakt, že cicavčiu megafaunu temperátnych oblastí človek, až na výnimky, vyhubil v priebehu neskorého pleistocénu (takže tam už vlastne veľa druhov, ani ohrozených, nemôže byť), lovom na konzumáciu, výrobu „medicínskych" produktov a šperkov či na chov v zajatí sú najviac ohrozené primáty, nasledujú párnokopytníky, netopiere, diprotodontné vačkovce (kengury), hlodavce a šelmy. Alarmujúca situácia sa aj napriek zvýšenému ochranárskemu úsiliu v posledných rokoch nijako výrazne nezlepšuje. Napríklad v chránených oblastiach sa stále nachádza len približne 10 % areálu najviac lovených druhov cicavcov, dokonca areály rozšírenia 65 druhov z tohto zoznamu ležia úplne mimo týchto území. Na optimizme nepridáva ani fakt, že množstvo lovom ohrozených druhov je na ústupe aj v dôsledku ničenia životného prostredia, expanzie ľudských sídel a poľnohospodárstva i kompetície domácich zvierat. Autori práce navrhujú niekoľko krokov, ktoré by mohli prispieť k záchrane jednotlivých druhov (napr. sprehľadnenie a sprísnenie legislatívnej ochrany ohrozených zvierat, presun loveckého záujmu na menej ohrozené druhy alebo podpora osvety a programov plánovaného rodičovstva v chudobných oblastiach), je však otázne, nakoľko sa navrhované opatrenia uplatnia v praxi. Peter Mikula, PřF UK Rjpple W. J. et al., Royal Society Open Science, DOh f0.1098/rsos.1604SS. Nádech... Myší embrya z kmenových buněk BIOLOGOVÉ z University of Cambridge vypěstovali z kmenových buněk myší embrya (nahoře), která velmi připomínají několikadenní embrya přirozená (dole). Klíčem k úspěchu bylo doplnění embryonálních kmenových buněk (červeně) o kmenové buňky z trofoblastu (modře). Komunikace mezi oběma typy buněk zajistila spolu s extracelulárním matrixem správné prostorové uspořádání. Stejný postup s lidskými buňkami by mohl umožnit studium časných fází embryogenéze bez nutnosti pracovat se skutečnými lidskými embryi. Hlavní autorka Magdalena Zernicka-Goetzová se loni významně podílela na výzkumu umožňujícím vývoj lidských embryí in vitro za donedávna nepre-kročitelnou hranici čtrnácti dnů (Vesmír 95, 556, 2016/10). -0V- DOI: 10.1 126/sci Nanočástice pro 3D tisk NOVOU M ETODU výroby porézních, složitě strukturovaných materiálů představili fyzikové z Washington State University. Pracuje s aerosolem obsahujícím kapičky s nanočásticemi stříbra, které lze nanášet na přesně určené místo. Když se kapalina odpaří, nanočástice se spojí v pevnou strukturu. Na podobném principu vznikají i sádrovcové „pouštní růže". Metodu lze upravit i pro jiné materiály dostupné ve formě nanočástic. Využití se nabízí všude tam, kde je třeba velký povrch, například v bateriích, v přístrojích pro katalýzu nebo jako „lešení" pro růst buněk v orgánových náhradách, -ov- Panat R. et al.. Science Advances. DOI: 10.! 1 26/scÍadv.1601986 Snímek Washington State University Každé oko jiné DVA MEZOPELAGlCKÉ DRUHY krakatic, Histioteuthis heteropsis a Stigmatoteuthis dofleini, mají jednu společnou zvláštnost, na kterou upozorňuje už druhové jméno první z nich: mají každé oko jinak velké a tvarované. Videozáznamy z jejich přirozeného prostředí spolu se simulacemi odhalily důvod. Krakatice se natáčejí tak, aby velké oko hledělo neustále přímo vzhůru. Evoluce u něj preferovala co největší citlivost, aby na nezřetelném pozadí zbytků modrého světla od hladiny zaznamenalo stíny predátorů či kořisti. Druhé oko hledí ke dnu, kde pátrá po bioluminiscenci potenciální kořisti. Na to mu stačí mnohem menší citlivost, -ov- Thomas K. et al., Philosophical Transactions B, DOI: 10.1098/rstb.2016.0069 Gtavett N.. PLOG ONE, DOI. 1371/journal, pone. 01i www.vesmir.cz 193 zákulisí „NASA oceňuje své průmyslové partnery za to, že si kladou vysoké cíle." Z OFICIÁLNÍ REAKCE NASA na oznámení společnosti SpaceX, že koncem příštího roku pfánuje vyslal dva turisty v kosmické lodi Dragon nesené raketou Falcon Heavy na cestu okolo Měsíce. Poprvé od roku 1972 by se tak člověk dostal za nízkou oběžnou dráhu Země, i když je pravděpodobné, že plán nabere větší či menší zpožděni, (http://jdem.cz/c3eye6) Prales za humny trpí TROPICKÉ PRALESY netrpí pouze pod náporem velkých těžařských firem a zemědělských společností rozšiřujících plochu pro plantáže. V důsledku socio-ekonomic-kých změn mnohdy nehospodaří s přírodními zdroji udržitelně ani malá vesnická společenství, v nichž by naivní Evropan mohl mít tendencí spatřovat odkaz rous-seauovského vznešeného divocha. Mezinárodní tým sociálních geografů a ekologů dotazníkovým šetřením zjišťoval situaci v 233 vesnicích sousedících s pralesy v Africe, Asii a Jižní Americe. V 90 % z nich mezi roky 2005 a 2010 poklesla dostupnost nejméně jednoho z přírodních zdrojů, 37 % vesnic zaznamenalo úbytek všech sledovaných zdrojů. Nejčastěji se pokles týkal palivového a stavebního dřeva a potravin získávaných přímo z pralesa. Nejčastejší příčinou neudržitelného hospodaření se zdá být růst populace, který má sám řadu příčin často globálního charakteru a jemuž vesničané zpravidla svůj způsob využívání pralesních zdrojů nepřizpůsobili. Autoři nicméně zdůrazňují, že se závěry studie je třeba pracovat opatrně, protože nevycházejí z objektivních měření, ale z odpovědí místních obyvatel, které mohou být zatíženy řadou zkreslení, -ov- I lermans-N&umann K. etal.. Environ. Res. Lett., DOI: 1 0.1088/1748-9326/11 /1 2/125010 NASA a ESA rozdávají INVESTICE do kosmického výzkumu přinášejí pokrok i do jiných oblastí průmyslu a lidských aktivit obecně. A kosmické agentury hledají způsoby, jak tento přenos co nejvíce usnadnit a urychlit. NASA aktualizovala katalog svého softwaru dostupného zdrama, který vydává už čtvrtým rokem: http://software.nasa.gov. „Software je klíčovou podmínkou úspěchu každé naší mise a vědeckého objevu. Představuje více než třicet procent všech inovací vzešlých z NASA," říká Daniel Locke-ny, vedoucí oddělení transferu technologií NASA. V tematicky tříděném katalogu jsou například nástroje pro zpracování velkých dat a obrazových souborů, rendrování 3D grafiky, tvorbu animací a grafů, modelování meteorologických dat, simulaci proudění 194 Vesmír 96, dub9n 2017 nebo řízení autonomních systémů. Využít je mohou jak firmy, tak geekové pracující na vlastních projektech. Také Evropská kosmická agentura ESA už dávno poskytuje řadu svých výstupů zdarma. Nyní přijala nové zásady volného přístupu (open access), díky nimž tuto nabídku ještě rozšiřuje a zjednodušuje její využívání. Týká se obrázků, videí a vybraných datových sad. Základní rozcestník je dostupný na http://open.esa.int, i když zdarma dostupného je toho na webu ESA mnohem více. V nabídce je například galerie snímků ze satelitu Envisat, interaktivní 3D model komety Čurjumov-Gerasimenko nebo program ESASky s webovým rozhraním, který umožňuje zobrazit snímky různých částí oblohy pořízené přístroji ESA, přepínat mezi dostupnými vlnovými délkami a stahovat doprovodná data. Podobně jako například UNESCO nebo WHO agentura využívá licence Creative Commons IGO, šité na . 4» PROGRAM ESASky umožňuje pozorovat oblohu na různých vlnových délkách. Na ukázce (shora) ultrafialová, viditelná a infračervená část spektra. REZISTENCE bakterií vůči antibiotikům znepokojuje lékaře stále více. Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila seznam dvanácti bakterií a bakteriálních skupin, proti nimž by byly nové léky zapotřebí nejvíce: http://jdem.cz/c3ehk3. Seznam, který vytvořili vědci z univerzity v německém Tubingenu, WHO rozdělila do tří kategorii podle závažnosti. Do první, u níž je situace kritická, zařadila bakterie odolné vůči karbapenemům, antibiotikům „poslední záchrany". Infekce těmito kmeny často končí smrtí. Patří sem rezistentní kmeny Acinetobacterbaumannii, Pseudomonas aeruginosa a skupiny Enterobacteriaceae (například Klebsiella pneumoniae, Escherichia coli, Enterobacter spp.). Do druhé kategorie patří bakterie, které jsou o něco méně nebezpečné, zato mnohem rozšířenější. Jsou mezi nimi kmeny odolné vůči methicilinu (včetně slavného zlatého stafylokoka MRSA), vankomycinu a dalším antibiotikům. Najdeme tu např. kmeny Helicobacter pylori, Enterococcusfaecium nebo Salmonella spp. V poslední kategorii jsou odolné kmeny Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae a Shigella spp. Do seznamu záměrně nezařadila skupinu Mycobacteria včetně původce tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis, což vyvolalo kritiku organizaci, které se na boj s touto nemocí zaměřují. WHO se brání, že tuberkulóza je za velký problém považována už dlouho a seznam má upozornit spíše na dosud opomíjené hrozby. Vývoj nových antibiotik není pro farmaceutické firmy příliš atraktivní, protože jejich podávání bývá krátkodobé a lékaři mají BAKTERIE Klebsiella pneumoniae, (rozumnou) snahu nové varianty Šetřit jen jeden z původců zápalu plic, v interakci pro jinak neléčitelné případy. WHO proto s lidským neutrofilem. WHO její formu zdůrazňuje nutnou pomoc států, případně rezistentní vůči karbapenemům zařadila nadací a mecenášů, -ov- do kategorie s nejvyšší prioritou. míru mezivládním institucím, především CC BY-SA 3,0 IGO, která umožňuje bezplatné využívání včetně úprav, a to i ke komerčním účelům, za podmínky uvedení zdroje a licence. -OV- Já, robot - daňový poplatník BILL GATES v rozhovoru pro americké on-line medium Quartz navrhl zdanění práce robotů: „Lidský dělník si v továrně ročně vydělá, řekněme, padesát tisíc dolarů. Tento příjem je zdaněný. Máte daň z příjmů, odvody na sociální zabezpečení a tak dále. Pokud dělníka nahradí robot, měli bychom přemýšlet o tom, že jeho práci zdaníme podobně" (http://jdem.cz/c3exgs). Zastánci (tak jako tak nezadržitelných) změn říkají, že nový způsob výroby v konečném důsledku člověka osvobodí od úmorné Čtvrtky ve Viničné ZÁJEMCE o evoluci, obecnější biologickou problematiku a o méně tradiční přístupy k ní zveme na tradiční Biologické čtvrtky ve Viničné. V posluchárně Fotochemie v přízemí budovy PřF UK, Viničná 7, Praha 2 najdete v letním semestru každý čtvrtek přednášku. Tereza Nekovářová: Jáma a kyvadlo O neurobíologií vnímání času 13. DUBNA Jan Zrzavý: o zániku druhu Jak nevědomky vstupujeme do největší revoluce v biologii 20, DUBNA Martin Re i cha rd: Existuje elixír mládí? Stárnutí z pohledu evoluce 27. DUBNA Jaroslav Peregrin: Horno nomicus Normy jako Míčová lidská adaptace 4. KVĚTNA Zuzana Musilová: Kam slunce nesvítí Jak vidí genetika (nejen) hlubokomořské ryby Po přednáškách, které začínají v 17.15, vždy následuje diskuse a společné posezení v hospodě. BILL GATES navrhuje zdanit práci robotů, aby se spravedlivěji rozdělily přínosy čtvrté průmyslové revoluce. práce, zvýší efektivitu výroby, zlevní zboží a uvolní lidský potenciál pro profese spojené se vzděláváním, zdravotní péčí a relaxací. Někteří ekonomové a sociologové se však obávají, že přechodné období může být bolestivé, ztráta pracovních míst v mnoha oborech povede k sociálním problémům a k růstu nerovnosti. Zakladatel Microsoftu a jeden z největších současných mecenášů tyto obavy sdílí. Penězi vybranými na daních by podle něj státy měly financovat pomoc těm, na něž změny dopadnou negativně, a vytvářet podmínky pro vznik pracovních míst v oborech, na něž roboti dosud nestačí - třeba proto, že (zatím) nevládnou empatií. Kritici tohoto nápadu namítají, že zdanění robot ické práce by transformaci průmyslu zbrzdilo, ekonomika by rostla pomaleji, než je její potenciál, a v důsledku by na to doplatili i ti, které má nová daň chránit. „Stagnující produktivita kombinovaná s poklesem průmyslových investic napovídá, že nástup nových technologií je zatím spíše příliš pomalý než příliš rychlý," píše například sloupkař Bloombergu Noah Smith. Eropský parlament o zdanění robotů také uvažoval, nakonec ale do rezoluce, v níž Evropské komisi doporučuje změny legislativy týkající se robotů, tento návrh nezahrnul. Ostatně i Gates zdůrazňuje, že možností je více, jen je potřeba promyslet je dříve, než změny udeří v plné síle: „Bude zajímavé, když se o tom teď lidé začnou bavit." O proměně pracovního t rhu v souvislosti s rostoucí digitalizací, automatizací, kybernetizací a dalšími procesy souhrnně označovanými jako průmysl 4.0 psala loni ve Vesmíru Věra Czesaná (Vesmír 95, 342, 2016/6, viz též http://vesmir.cz/rubrika/ prumysl-4-o). -ov- Jaké (ne)jíst ryby V ČESKÉ REPUBLICE jíme tak málo ryb, že veškerá osvěta se v tomto směru zaměřuje na zvýšení jejich podílu v jídelníčku. V přímořských oblastech a v zemích s odlišnou stravovací kulturou však je na místě všímat si i možných rizik. Kromě proteinů, vitaminů, minerálů a omega-3 mastných kyselin se totiž s rybím masem (stejně jako s jakoukoli jinou potravou) dostávají do lidského organismu i nejrůznější kontaminanty, například arzen, rtuť nebo nebezpečné organické látky včetně endogenních disruptorů. Na kalkulačce FishChoice (www.fish-choice.eu) se podíleli odborníci z Belgie, Španělska a Portugalska za podpory EU. Dovede vyhodnotit individuální jídelníček s ohledem na jeho zdravotní přínosy a rizika. Uživatel u 24 nejběžnéjších ryb a mořských plodů nastaví, jaké množství jich týdně zkonzumuje. (Verze optimalizovaná pro Českou republiku by musela pracovat spíše s měsíci.) Kalkulačka pak ukáže, jaké množství jednotlivých látek člověk do těla dostává. Z grafických výstupů lze vyčíst i to, která z ryb k celkovému příjmu příslušné látky přispívá nejvíce, a kde je tedy největší potenciál k úpravě jídelníčku. Jednoduchá analýza přitom bere ohled i na věk a pohlaví, zvláštní kritéria má pro jídelníček těhotných a kojících žen. -ov- Vilavert L. et al., Food Chem. Toxicol., DOI: 10.10167j.fct.2017.02.004 VITE, CO JITE? Kalkulačka FishChoice upozorní na rizika spojená s konzumací ryb. www.vGsmir.cz 195