vydavatel: £E\ Ekumenická akademie &fcu,\M,t\A,ícfcá afcadt\M.ít Sokolovská SO, 00 Vraha S rel.: J-3J- oy-y- www.tfcu.tM.afcad.o-z ±. vydái/U, Vraha, o.o±&> Koordí\A,act: Bdítorfca originálu.-, č^rafícfcíj dts,ÍQ\A,-. VodtfcoVČUAsí: Peter volz, V>r. WtcfctvOorocfc, NÍcolas. <^rts,s,ot, Ječely ia, varot Alexandra č^ríbblt, Flortv^z Kô\a,íq \A.vú,\/trú,tt v CoveiA/try (CAVVR.), \A.rQt\A,oí, A($ro\A,au±t\A,, hAau.lwu.rft, hAatls.ltbau.trv^hof, ' spbtVeNsJáVch Překlad: MÚchnl TiohCj,jav^ Kottra Bdítor českého vy d á ia,í:J a ia, valtšfca vydavatel orÍQÍ\A,álu,-. ujz.č^&nc\ - pod i/v-ázveKt &u,ro^ta\A, CSA R-esearck č}rou.p (aoi.é>): overvúew of CoHA-HA-w-iA-úty Supporte d AiQrlcu.ltu.rt Úia, &u,rof>t. f-tttp ://u.rQ t \a,cí . iA,et/th e-esa - rese n roh - g ro w.p/ co iA,tfl cvt@ w.rg e \a,cí . \a,tt (S"B>N: 3J-2-20-2J-č>č>±-3.±-4- ©8Äns ®®@ Tato pw-blúfence je zpřístu.piA,eiA,fi dle Creative C-oKti/vtoiA-s Attríbu±ío\A,-No\A,&o\M,\M,trcíal-S>hartAlífct ^.0 \\A,ttr\A,atío\A,al LÍct\A,s,t Vydání publikace bylo finančně podpořeno z prostředků Evropské unie a České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR (v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR). Obsah publikace je zcela na odpovědnosti Ekumenické akademie a jako takový nemůže být považován za stanovisko uvedených institucí. ČESKA REPUBLIKA POMÁHÁ zen/tedelsfeé y>rodu.\zce 4 Tomáš Tožička slovo ú.vode\M, Tauger Groh Předn/clutvci ......St. Elisabeth Henderson vzíA.t-fecijC&C sCte ob£aiA,steiho ±0 Michel Pimbert lAvod do feoi^tu.iA,í.tou. |>oG>lf>oro\/fliA,ého zen/tedelstvC v evrope Philipp Weckenbrock, Peter Volz, Jocelyn Parot, Nicolas Cressot deska refiu-bUfea ±& Vratislava Janovská Rflkou-Sko Anneke Engel, Stephan Pabst, Elisabeth Steigberger, Lena Wellman Nei^e&feo Katharina Kraiß, Sara Meißner slovensko 30 Alexander Fehér 34 Julia Olszewska, Marta Sylla v evrof>e v SCsLech 3§ Nicolas Cressot, Jocelyn Parot, Philipp Weckenbrock, Peter Volz Příloha: T>efe,larace \M,£ziv»árod\A,ÍV\o fóra |>ro «0roefeoLo0Í-í- v Evrcpá ZOí V devadesátých letech se s definitivní platností ukázalo, že Severem prosazovaný model intenzivního zemědělství postavený na stále větších statcích, strojních technologiích a chemickém ošetřování není ani udržitelný ani nedokáže řešit problém hladu. Počty lidí trpících podvýživou se snižují spíše kouzly statistiků nežli dostupností potravin pro nejchudší. Světová obchodní organizace v „Uruguajském kole jednání" potvrdila privilegia státních dotací pro zemědělské koncerny a bohaté vlastníky půdy v bohatých zemích a zredukovala zemědělství na technický problém bez ohledu na zajištění potravin pro nejchudší. V té době zahajuje svou činnost velká řada projektů, které navazují na tradice svépomoci, v Evropě pakještě družstevnictví a také na zkušenosti z velké hospodářské krize a druhé světové války. Proti čistě technokratickému a shora diktovanému konceptu potravinové bezpečnosti prosazují nová hnutí tak zvanou potravinovou suverenitu. Cílem je, aby státy (a potažmo pak i regiony), měly dostatečné zemědělské kapacity zajistit svým obyvatelům dostatek zdravých potravin, a to udržitelným způsobem, a zejména aby právo na rozhodování o podobě zemědělského systému bylo v rukou těch, kteří jsou na něm bytostně závislí, tedy zemědělců a spotřebitelů. A proto, že právě toto právo aktérům potravinového systému vkládá do rukou, je i komunitou podporované zemědělství významnou součástí tohoto hnutí. Když v roce 1998 vyšla kniha Richarda Douthweitea a Hanse Dieffenbachera Mimo globalizaci - příručka lokálního hospodaření, v níž se jedna z jejích částí se věnovala zemědělské produkci.1 Autoři již tehdy tvrdili, že dosavadní průmyslové zemědělství nemůže dlouho pokračovat. Jeho škodlivé dopady ohrožují zdraví obyvatel i přírodu. V duchu lokálních ekonomických cyklů poukazovali autoři na dva důvody, proč je právě v zemědělství důležité dosáhnout co největší míry nezávislosti, nebo jak to začalo nazývat hnutí Via Campesina od devedesátých let - potravinové suverenity. První důvod je zřejmý. Lokální produkce, o níž víme, odkud pochází, snižuje riziko nekvalitních potravin. Možnost „volby nohama" a odejít k jinému prodejci je díky místním vazbám větší a je tedy vyšší tlak na producenty udržovat vyšší kvalitu. Druhým důvodem jeto, že čím více se region stává závislým na vnějším importu, tím větší je jeho zranitelnost. Má mnohem menší schopnosti bránit se globálním tlakům a to se nakonec projeví i v dostupnosti potravin, v jejich kvalitě a v cenách. To můžeme vidět nejen v nejchudších zemích, ale i v těch nerozvinutějších, jako je Česká republika. I my jsme skončili 1 Richard Douthweíte, Hans Díeffenbacher; Jensaíts der Globalísíerung Handbuch fůr lokalen Wírtschaften; Mathías-Grůnewald-Verlag; 1998 Maínz; kap.6 28 tíoMňš roxwit IcUlní z^měiělúé profate po velkém očekávání ekonomického růstu tak, že se vyplatí nakupovat v zemích, kde jsou výdělky třikrát vyšší a pracovní podmínky neporovnatelně větší. Částečně je to právě proto, že naše lokální ekonomika nemá dostatek sil, aby vzdorovala tlakům globálních oligopolů. Komunitou podporované zemědělství se snaží vycházet z obou principů. Na jedné straně podporuje lokální ekonomiku a zajišťuje vyšší multiplikační efekt finančního oběhu v regionu.2 Na straně druhé pak zajišťuje spotřebitelům kvalitní potraviny. Navíc ještě poskytuje většině zúčastněných dobrý pocit ze svépomocné aktivity, která zvyšuje důstojnost života jejich jejich partnerů. společenských změn a strůjci transformace politickoekonomického paradigmatu. Zajišťování potravinové suverenity na regionální a v některých případech i mikroregionální úrovni má stále rostoucí důležitost. KPZ přispívá svým dílem i k řešení globální krize. Nejen tím, že vyšší spotřebou lokálních potravin omezuje negativní dopady spojené s transportem potravin a pěstováním potravin vhodných pro transport a potravinové ztráty v celém distribučním řetězci. Omezuje také pěstování potravin na export, které je v rukou několika málo koncernů. Ty brání využití půdy pro místní zásobovania přispívají k likvidaci malých farmářů. Ale lokální ekonomika a zvyšování regionální potravinové suverenity mají i svůj globální rozměr. Ukazuje se, že dosavadní model zemědělské industriálni produkce a distribuce žijící v opojení strojírenského, elektronického a biochemického technologického rozvoje fatálně zkolaboval. Přes deklarované úspěchy Rozvojových cílů tisíciletí je zřejmé, že situace v zajištění potravin se nelepší. Setrvalým problémem zůstává hlad a podvýživa. Podle expertů na výživu dnes trpí nedostatečným přísunem kalorií a podvýživou minimálně jeden a půl miliardy lidí - v naprosté většině v rozvojových zemích, většinou ženy a děti.3 Rozhodně to není tím, že bychom nedokázali vyprodukovat dost potravin pro rostoucí počet obyvatel, jak tvrdí jeden z hlavních mýtů rozvojové problematiky. Opak je pravdou. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO 2002 str. 9) se v roce 2002 vyprodukovalo o 17 % více kalorií na osobu, než tomu bylo před třiceti lety. Přesto nedokážeme zastavit utrpení hladovějících. Není divu, když se na světě vyhodí 1,3 miliardy tun potravin. Zpráva FAO z května 2011 uvádí, že na průměrného obyvatele Evropy či Severní Ameriky připadá 95-115 kg vyhozeného jídla ročně. Celkově se v bohatých zemích vyhodí 222 milionů tun konzumovatelného jídla, což se rovná celkové produkci všech států subsaharské Afriky. Navíc se podle posledních výzkumů ukazuje, že přechod na ekologické zemědělství by dokázal produkci ještě zvýšit. Agroekologie by přitom zbavila zemědělství závislosti na ropných produktech, zlepšilazdravíobyvatel a umožnila oživení venkova. Jenže opět zájmy nadnárodního průmyslu i návyky konzumentů v rozvinutých zemích jsou stále trvající překážkou. A problémem je i klimatická změna, která může zásadním způsobem otřást potravinovou bezpečností těch nejohroženějších. Jako jedni z nej větších producentů emisí skleníkových plynů na hlavu zde máme svůj neoddiskutovatelný díl odpovědnosti. Proto je důležité, abychom i v tomto ohledu měnili své chování, ať již na rovině osobní a rodinné - otázka spotřeby, i na rovině občanské - jako aktivní hybatelé 2 Finanční multíplíkace nám říká, kolikrát je peněžní jednotka použita (jakou vytvoří hodnotu), než z regionu zmizí. 3 Hickel, J. (2016). The true extent of globál poverty and hunger: Questioning the good news narrative of the Millenium Development Goals Third World Quarterly, Vol. 37, Iss. 5,2016 Přichází především z podnikatelského prostředí. Profesor Aerni, jeden z neznámějších kritiků potravinové suverenity, považuje za vhodnější nástroj podporu PPP (partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem), přenos technologií a zapojení zemědělců do globální ekonomiky.4 Aerni ve svých článcích správně brojí proti „privilegovanému" přístupu k potravinové suverenitě, když kritizuje především snahy městských středních tříd zajistit si „čerstvé a zdravé potraviny" a zpochybňuje jejich skutečný zájem o zemědělce a tedy o princip potravinové suverenity obecně. Studie v této knize ukazují, že se ovšem jedná o předvídatelnou, ale nakonec jen omezenou část účastníků, kteří v podpoře lokálního zemědělství nevidí žádnou jinou hodnotu, než zajištění zdravé výživy. Neokonzervativní odpůrci komunitních svépomocných aktivit nabízí jako univerzální alternativu začlenění malých farmářů do globálních obchodních vztahů. O naivitě těchto plánů by mohl mluvit nejeden drobný zemědělec, včetně těch českých. Historie nás učí, že jsou to především úspěšné decentrální svépomocné aktivity s dostatečnou veřejnou podporou, které vedou k efektivnímu zajištění veřejné služby. A garance kvalitních a dostupných potravin patří mezi veřejnou službu v Evropě minimálně od roku 1945. Pokud máme skutečně přerámovat udržitelnost a zbavit se ideologického nánosu - jak správně požaduje Aerni, pak musíme změnit redukcionistické vnímání půdy a potravin jako nějakých komodit o sobě a uvědomit si, že jsou součástí složitého neurálního pletence. Různé formy komunitou podporovaného zemědělství, družstevnictví a dalších svépomocných aktivit jsou správnou odpovědí na daný problém. Formy se mohou lišit stejně 4 Aerni Philipp a kolektiv; Reframing Sustainable agriculture v The Prospects of International Trade Regulation: From Fragmentation to Coherence; editoři: Thomas Cottier, Panagiotis Delimatsis; Cambridge University Press; New York, 2011 5" »1 v Evrcpé 201 jako úspěšnost a efektivita. Ale zmenšování pěstitelsko-produkčně-spotřebitelských kruhů na úroveň funkčních autonomních (tedy polycentrických) celků je zatím jedinou správnou odpovědí, kterou známe. Nejde o ideologie, jde o prosté poznání kybernetiky, které nás ve své základní tezi učí, že jen rozmanitost dokáže vyřešit rozmanitost. Je to tedy přesně naopak, než jak nás učili teoretici reálného socialismu a ještě důrazněji pak zastánci tzv. Washingtonského konsensu. Předat náš život do rukou partajně-meritokratického systému nefunguje, stejně jako nefunguje, když se vzdáme nástrojů veřejné kontroly a předáme moc do rukou oligarchických monopolistů, kteří se nakonec obejdou i bez politiků. Pokud chceme na složitost situace reagovat efektivně, musíme se té složitosti co nejvíce přiblížit a zrcadlit ji - byť vždy s nějakou mírou vědomé redukce - co nejvěrněji v „managementu". Velké celky - jako státní a korporátní aparáty - mají snahu si realitu vytvářet, vytvářet si její fantazijní obraz, s nímž komunikují a který předkládají veřejnosti. Je to podobné, jako když si někteří lidé vytvářivé své hlavě fantazijní postavy svých bližních a když se s těmito fantazijními postavami pohádají, přenášejí konsekvence této hádky i na reálnou osobu, která s jejich fantazií ovšem nemá nic společného. Společenskou léčbou tohoto fenoménu je zvýšení autonomie menších celků, které tak dokážou lépe reflektovat realitu. Dalším důvodem je, že centralistické, monopolistické oligopolistické struktury nejsou schopny reagovat na požadavky a potřeby celku ani dost rychle, ani dost efektivně. Rozmanitost ve společenských strukturách naopak zvyšuje schopnost reakce a flexibilitu. Stafford Beer, jeden ze zakladatelů kybernetiky, vidí decentralizaci jako základ demokracie a základní princip každého „životaschopného systému" na planetě.5 Takové sdílení odpovědnosti ovšem vyžaduje změnu chovánívšech aktérů. Lidé ve státnísprávěa samosprávě musí hledat nové formy komunikace a koordinace, aby nahradili hierarchickou strukturu řízení síťovým managementem. Neprivilegovaní lidé musí být aktivními hybateli změny svého okolí, privilegované skupiny nesmí stát v cestě soudržné společnosti postavené na rovnosti, svobodě a solidaritě. Komunitou podporované zemědělství u nás i ve světě je malým krůčkem, na kterém se můžeme učit, jak dojít k důstojné a udržitelné společnosti pro všechny. Jan Valeška, Karolína Silná Pro český překlad studie Komunitou podporovaného zemědělství v Evropě, která mapovala tento fenomén ve 22 evropských zemích, jsme vybrali jen několik zemí, které jsou nám geograficky a často i kulturně nejblíže, tak, abychom tento fenomém představili v širším, ale stále dostatečně blízkém kontextu. Nicméně český překlad nabízí kvantitativní shrnutí výstupů celého výzkumu i další zajímavé doprovodné texty významných osobností tohoto oboru a je doplněn o text Tomáše Tožičky, který celý koncept komunitou podporovaného zemědělství uvádí i do globálních zemědělsko-společenských souvislostí. Původní zpráva v angličtině je dostupná nawwww.urgenci.net. 5 Napri'klad ve Beer, Stafford; Decision and Control: The Meaning of Operational Research and Management Cybernetics; John Wiley & Sons, Ltd. (UK), 1994, str 375 v Evrcpá ZOí Trauger Groh je německý průkopník systému komunitou podporovaného zemědělství. Pracoval a studoval v severoněmec-kém Buschberghofu a poté, na počátku 80. let, založil koncept KPZ vTemple-Wilton Community Farm ve Spojených státech. Odtud a také z Indian Line Farm, kde působil Fiobyn Van En, se inspirace vrátila zpět do Evropy. Experimenty s hospodařením popsané v této knize představují nové sociální formy zemědělství, které se objevily v posledních letech, kdy dochází k úpadku rodinných hospodářstvía vzestupu průmyslového zemědělství. Tyto formy zapojují mnoho místních rodin do rozhodování a pracovního postupu, jehož výsledkem je zelenina, ovoce, mléko a maso, které tito lidé i konzumují. Tímto způsobem nově ustanovují propojení mezí farmou, zemědělcem a spotřebitelem. Ačkoli tento přistup nemusí nutně poskytovat plnohodnotnou odpověď na všechny otázky, jež nastavuje dilema moderního zemědělství, věříme, že nabízí mnohé. „Jednoduše řečeno, tyto snahy vystupují pod názvem komunitou podporované zemědělství (KPZ).1 KPZ je organizace založená na společenství zemědělců či zpracovatelů a spotřebitelů. Spotřebitelé jsou nezávislí na samotných statcích, ale souhlasí s tím, že zemědělcům, kteří jejích potravinám dávají vzniknout, poskytují přímou, na předplatitelské bází založenou podporu. Zemědělci se zaručí, že vyvinou maximální úsilí k vzniku dostatečného množství potravín a v dostatečné kvalitě tak, aby byly naplněny potřeby a splněna očekávání spotřebitelů. Tak vytvářejí statky a rodiny systém vzájemné podpory. Uvnitř tohoto obecného systému existuje široká škála variací závislá na prostředcích a přáních jeho účastníků. Nenajdete dva stejné komunítní statky. (...) „Podobně, jak tomu bývá u mnoha všeobsažných pojmů, termín komunitou podporované zemědělstvíje mírně zavádějící. Vyplývá z něj, že jde hlavně o zvláštní podporu zemědělství. Ačkoli se toto vysvětlení může zdát správné, primární potřebou není podpora zemědělství ze strany komunity, ale spíše svépomocná podpora vlastní komunity skrze zemědělství. To je existenciálne podstatné, ať se nám to líbí, nebo ne. Nemáme možnost volby, zda chceme či nechceme provozovat zemědělství, jak je tomu třeba u produkce televizorů. A proto musíme bud' být zemědělcem, anebo zemědělství podporovat, každý z nás a za každou cenu. Nemůžeme to vzdát, protože se nám to nehodí anebo to nevynáší. (...) „Tohle si uvědomuje stále víc lidí, kteří jsou připraveni sdílet zodpovědnost za hospodaření s aktivními zemědělci. (...) „Tak, jak tento koncept chápeme - a jak se praktikuje a rozvíjí na mnoha hospodářstvích - KPZ není jen novým a chytrým marketingovým přístupem, přestože ho někteří za něj už považují. Komunítní zemědělství je spíš nezbytnou obnovou hospodaření skrze jeho zdravé napojení na lidské společenství, jehož přežití je na zemědělství a zemědělcích závislé. Ze zkušeností rovněž vyplývá potenciál komunitního zemědělství pro obnovu vztahu lidí k půdě." 1 Kterým se v KPZ říká „podílnicí" Tento úryvek je z úvodu ke druhé knize Traugera Groha a Stevena McFaddena Farms of Tomorrow Revisited: Community Supported Farms - Farm Supported Communities (Biodynamic Farming and Gardening Association, USA, 1998). Publikováno se svolením Traugerovy ženy Alice Groh. 28 midi ^mhnm Elizabeth Henderson hospodaří v Peacework Organic CSA, která v roce 2016 zahájila 28. rok své existence. Je čestnou prezidentkou Urgenci a autorkou publikace Sharing the Harvest. A Citizen's Guide to Community Supported Agriculture (Chelsea Green, 2007) Komunitou podporované zemědělství je idea, nesmírně tvárný koncept nového propojení spotřebitelů a zemědělců, alternativní způsob distribuce založený na komunitních hodnotách a solidaritě. Ekonomika přímého prodeje z něj činí oboustranně výhodné řešení pro zemědělce i spotřebitele. Zemědělec dostane poctivou cenu a spotřebitel zaplatí méně, protože mezi nimi není prostředník. Zemědělci systém KPZ nabízí možnost široké podpory od skupiny lidí, které upřímně zajímá životaschopnost jeho hospodářství a kteří s ním chtějí sdílet jeho rizika. Spotřebitelé získávají příležitost spojit se s půdou, poznat lidi, kteří jejich potravinám pomáhají vznikat, důvěřovat jim a také podporovat lokální ekonomiku. Každý kulturní okruh, který přijme koncept KPZ za svůj, jej utváří jinak na základě svých vlastních historických zkušeností a každá individuální KPZ je místním, specifickým modelem vytvořeným tak, aby vyhovoval producentům, jejich půdě, přesvědčení, spotřebitelům a trhům. Definice agroekologie z fóra potravinové agroekologie Nyélenyi odpovídá konceptu KPZ: „Agroekologie je způsobem života a jazykem přírody, který se, jako její děti, učíme. Není pouhou sadou technologií a výrobních postupů. Nemůže být stejným způsobem aplikována všude. Spíš tkví v zásadách, které jsou stejné napříč různorodostí našich prostředí, avšak mohou být a jsou praktikovány mnoha různými způsoby, s každým sektorem přispívajícím k barevnosti své místní reality a kultury, avšak vždy respektujícím Matku Zemi a naše společně sdílené hodnoty." (Deklarace Mezinárodního fóra agroekologie, Nyéléni, Mali, 27. únor 2015) Po celém světě sdílí KPZ základní nosné principy: • Vzájemnou pomoc a solidaritu - přímé propojení a sdílení rizika mezi zemědělci a lidmi, kteří jejich potraviny konzumují • Metody ekologického zemědělství (někdy vyžaduje bio certifikaci) • Biodiverzita a odmítání GMO • Vysoce kvalitní, bezpečné potraviny přístupné co největšímu množství lidí a za sjednanou cenu, spravedlivou jak pro producenta, tak i pro podílníka • Vzdělávání veřejnosti v oblasti zemědělství • Neustálé zlepšování Ve většině zemí podstupují malá hospodářství rodinného typu - v konfrontaci s průmyslovým, globálním potravinovým systémem ovládaným korporacemi - stejný ekonomický boj na život a na smrt. Supermarkety, samoobsluhy, balené, zpracované potraviny lákají moderní spotřebitele - a pak podlamují jejich zdraví. Takto nalákaní moderní obyvatelé měst touží po alternativě, která by je znovu spojila s tradicí stravování jej ich předků, s půdou a se zemědělci, kterým mohou důvěřovat. KPZ takovou alternativu nabízí. Tato studie odhaluje fascinující podobnosti i rozdíly v 21 evropských zemích, kde farmy budoucnosti vytvářejí nové kombinace tisíciletého rolnického zemědělství, nejnovějších vědeckých objevů z oblasti ekologického zemědělství a moderní komunikace. 3 Tato pozoruhodná zpráva předkládá kritickou analýzu rozmanitých forem konceptu komunitou podporovaného zemědělství(KPZ), které se objevily a nynísešíří Evropou. Drobní zemědělci a další občané se organizují za účelem přímých dodávek a spotřeby potravin prostřednictvím komunitně založených forem ekonomické výměny. S volbou stát se součástí KPZ se z občanů nestávají pouzí spoluproducenti potravin, ale i spolutvůrci statků, biodiverzity, krajiny, kultury a nově definované modernity. Jak to velmi výstižně formuloval Wendell Berry, jedení je zemědělskou činností (Berry, 1993). Díky zapojení občanů - spotřebitelů - vytváří KPZky nová lokální odbytiště pro ekologické potraviny. KPZ tak rostoucí měrou pomáhá při odměňování zemědělců a znásobuje ekologické produkční modely ve venkovském, příměstském a městském prostředí. Ty KPZky, které umožňují a podporují ekologickou produkci, také reflektují pevný závazek směrem k udržitelnému, územně založenému rozvoji v Evropě. Společný výzkum, jehož výsledkem jsou zde uvedené informace, je zvlášť pozoruhodný. Autoři příspěvků do této zprávy společně shromáždili nové poznatky o KPZ a o krátkých potravinových sítích. Zjišťování těchto poznatků probíhalo jako přirozený proces, do nějž byli zapojeni občané. Cílem tohoto decentralizovaného a mnohostranného přístupu byla snaha o posílení inovačních schopností občanů a dále - na základě horizontálnější a více rovnostářsky založené logiky - o úspěšné vybudování sítě znalců pracujících nezávisle na státu a trhu. Etablované i nově vzniklé sítě občanského výzkumu a inovací tak přinesly nové poznatky a pohledy na zemědělství a jeho postupy, produkty, pole, krajinu a mnohé „živoucí kampusy", z nichž lidé získávají své živobytí a čerpají svou kulturu. Díky znovuzapojení občanů do vytváření a ověřování poznatků se vznik této zprávy stal příkladem odinstitucionalizování výzkumu s cílem rozvýet autonomní učení a jednání. Ukazuje také, jak může horizontální síť organizovaných občanů napomoci demokratizaci výzkumu potravin a zemědělství pro agroekologii a potravinovou suverenitu. (Pimbert, 2009) Tento občanský a svépomocný výzkum evropského systému KPZ je zřejmě nejlépe pokládat za dvoustranný přístup k proměně znalostí a způsobů poznávání potravinové suverenity. Svépomocně organizované a široce rozprostřené formy autonomního výzkumu doplňují další snahy, usilující o demokratizaci veřejného zemědělského výzkumu, a to tím, že umožňují až doposud vyloučeným zemědělcům a občanům rozhodovat o prioritách výzkumu a mít nad ním dohled. (Pimbert, 2009) Autoři této zprávy uznávají, že stále existují mezery ve znalostech, ale jsou si i vědomi potřeby dalšího zkoumání silných stránek, slabin a potenciálu evropského hnutí KPZ. Také si uvědomují, že ne všechna jejich zjištění se opírají o pevné důkazy. Nicméně kvalitu a platnost výsledků zde prezentovaného výzkumu nelze hodnotit pouze z úzkého východiska pozitivistické vědy. Kritéria platnosti a kvality je třeba značně rozšířit. Jedním důležitým kvalitativním kritériem je, zda tato sociální nauka o KPZ otevřela nový komunikační prostor pro nastolení demokratického zkoumání. Druhým kritériem je, zda přispěla ke vzniku široké komunity zapojující do zkoumání rozličné aktéry. Společný výzkum zjevně uspěl v obou těchto kritériích. Finální, objektivní odpovědi nakonec nejsou tak důležité jako procesy, které vedly k zapojení lidí do společného procesu vytváření poznatků o KPZ pro potravinovou suverenitu. Navíc, decentralizovaný a společný výzkum, jehož vyústěním tato zpráva o Evropském KPZ je, nám nepomáhá jen k porozumění, jak proměnit způsoby poznávání ekonomické ±0 Vznikající siti ©taňslál© výzkumu a ím\ výměny v potravinových systémech. Je í skromným, avšak důležitým příspěvkem k vědomostem o transformací ekonomické vědy která podpírá a legítímízuje potravinovou a zemědělskou politiku v Evropě. Toto společné bádání svým důrazem na solidární ekonomiku a spravedlivou dělbu nákladů, přínosů a rizik mezi producenty a podílníky v KPZ například přispívá k osvobození naší společnosti od dogmat neoliberální ekonomie (jakými jsou například nutnost tržní konkurence, individualizace a čiré zaměření na maximalizaci zisku...). Mnohé zde uvedené praktické příklady z KPZ ukazují, že v Evropě jsou dozajista možné i jiné cesty organizace ekonomické výměny. Toto přehodnoceníekonomie občanskou společností, spolu s ní a pro ni je dnes naléhavou prioritou. Jednoduše řečeno, současné poznání a politiky potravinářsko-zemědělského komplexu zaměřené na růst vedou k ekonomické likvidaci bezprecedentního množství zemědělců a možností obživy na venkově v celé Evropě i ve zbytku světa. Potřebu znovu zlidštit ekonomiku a zbavit ji této kletby výstižně vyjádřil Castoriadis (1996): „PífřsVjžwí- lAeziřyfvv-ě vytvořit vutyoxl vÍ7~i...} vÍ7~i} kt&réi by do tfrubu. LidtM£-Wo žLyCrtcL vLoŽ-LLcl Ĺ i^vuj^L i/v-č-ž, \MrvU^£ roxlwcrvávú, výroby cl ypotrthy cl kÁZrčL by ^uxhťzMjL ^LLyotvul cíLz<} jtó po-y-cLT-^jí i crytut- zMmvutvv^íJccl vroucí 7~\íbt <^cl wjjyto f^crytř&cLkiL v iid^kjíw^ 7~ívoťí cl iA^jVy>^vv cáAzsw^j cl v ikĹtl f^rcrjv vtjLclvÓwjz, TLÓAro-diÁ- zcL ^tóÁJíy vyy& cl vyyíí ypotreh&iL. To lA&vul t^vkÁJcz^L ŽLvCrfvUsl^o Ý^o-^rzAL ptcLiA&tyj al& je {o z^jVv^éVut vuM;-iaí) k. zcu>\w~cwjĺ UA^kýoí/o byí&ytC z- dA/j&vvul cl i/vwtóUmuí bídy." „Nacházení cesty ven" je částečně závislé na demokratičtějších a autonomnějších způsobech vědění, vystavěných na místních reáliích a odlišných ukazatelích spokojenosti, blahobytu a „dobrého života". Jak ukazuje občanská zpráva o Evropských KPZ, transformace znalostí a způsobů organizace ekonomického života je nejen možná, ale může rovněž vést k životaschopnějšímu, sociálně spravedlivějšímu, družnějšímu a udržitelnějšímu životu pro lidi a krajinu. Berry, W. (1993) Standing on Earth. Golgonooza Press. Castoriadis, C (1996) La montee de I'insignifiance. Les carrefours du labyrinthe IV. Seuil, Paris Pimbert, M.R (2009) Transforming Knowledge and Ways of Knowing. In: Towards Food Sovereignty. Reclaiming Autonomous Food Systems (Chapter 7). FiCC and IIED. http:/pubs.iied.org/G02493.html?k=pimbert Michel Pimbert Profesor agroekologie a potravinové politiky Výkonný ředitel Centra pro agroekologii, vodu a odolnost (Centre for Agroecology, Water and Resilience, CAWR) Univerzita Coventry, Spojené království 11 Cli v Evropě tkifipp W«cbnk©d (ftyonaubn), fsfer ¥©fe (ftyonaubn), hmfyn Utot CUr^nci), hicolas Cr«ssot ÍMSflf) Průmyslové zemědělství je dominantním způsobem hospodaření v Evropě a v mnoha dalších částech světa. V průmyslovém zemědělství se neustále zmenšující počet zemědělců stává rukojmím v soutěži o produkci stále většího množství potravin, stále rychleji a levněji. Takový systém vyvíjí tlak na zemědělce, zvířata, rostliny a životní prostředí. Průmyslové zemědělství, vysoce mechanizované a založené na aplikaci chemikálií, je silně závislé na fosilních palivech. Mezi ty, kdo v tomto systému ztrácí, lze zahrnout zemědělce, spotřebitele, životní prostředí a obecně i společnost. Největší užitek z něj má několik obrovských a stále rostoucích nadnárodních podniků zemědělsko-průmyslového sektoru. Komunitou podporované zemědělství nabízí alternativní přístup k zemědělství, založený na solidaritě, bezprostředních vztazích mezi lidmi, vzájemné důvěře, malém rozsahu činností a respektu k životnímu prostředí. 3&.-3J-. 2. 3.015. Hlavní myšlenka KPZ je jednoduchá: skupina spotřebitelů se spojí se statkem v jejich okolí. Spolu sdílejí náklady zemědělské sezóny, včetně pronájmu půdy, osiva, nářadí a mzdy zemědělce. Obdobně se dělí i o produkci statku. Tímto způsobem: • podílníci získají čerstvé potraviny z blízkého statku vyrobené zemědělcem, kterého znají • zemědělci získají dobré pracovní podmínky a produkují pro lidi, které znají V srpnu roku 2015 se zástupci 22 evropských zemí sešli ve Schwarzwaldu nedaleko Freiburgu (Německo) s cílem zahájit práci na společném výzkumu KPZ v Evropě. Během setkání byla vytvořena následují pracovní definice KPZ: txÁJ^w^ pcrfrflA/w-j v iaX^wž rLz~LkxL} atipo-oi^tov^L fvurujuje' v wuxáJav^ cl UrkAh^Lw^ když pro KPZ existují některé charakteristické rysy, jako například dlouhodobé smlouvy a přímé partnerství, musíme zdůraznit, že každá iniciativa KPZ je jedinečná: v některých všichni členové pracují na statku, zatímco v jiných dělá všechnu práci sám zemědělec. Některé KPZky produkují pouze zeleninu, zatímco jiné nabízejí i med, vejce, maso, sýratd. Některé IQ. 28 Úvcd do lowuňitou poáporovariálo zsméiékh'í v Evrcpá 1990 1 ' ^ *** # ^^^^ 2010 Em: Mnpn ukazujúcu rozstřelu K.PZ, v evrope v Letech ±^y-2-o.o±s. jsou malé a majíjen hrstku členů, jiné sdružují tisíce členů. Početnejšou i možnosti právních forem KPZ, jež zahrnují nevládní organizace, družstva nebo sdružení. Jsou však i takové, které fungují jako neformální skupiny. Atak bychom mohli pokračovat. Zprávy jednotlivých zemí v této publikaci poskytují podrobnější informace o stavu KPZ v evropských státech, které tento projekt zkoumal. Měli bychom si uvědomit, že některé hodnoty zmiňované v definici jsou spíše proměnlivé než absolutní. Sdílení rizik by například mohlo být považováno za stupnici s různými úrovněmi než jako předurčený princip, jemuž se skupina bud' přizpůsobí, či nepřizpůsobí. A stejná poznámka by se mohla týkat i jiných závazků uvedených v definici. Následující dva oddíly shrnují vývoj a rozšíření Evropského hnutí KPZ podle zpráv z jednotlivých zemí. První známá KPZka v Evropě, Les Jardins de Cocagne, byla založena nedaleko švýcarské Ženevy roku 1978. Na sklonku 70. a v průběhu let 80. vznikalo jen málo nových KP-Zek. Ovšem okolo přelomu milénia nabral rozvoj hnutí KPZ na rychlosti. Od té doby se každý rok objevují nové KPZky ve stále větším počtu zemí. Tento dynamický vývoj je zobrazen na mapě (viz EU1) France H Belgium CZ Italy ■ Germany ■ United Kingdom ■ Spain ■ Switzerland ■ ^12000 ]104 ISO J 75 □ 60 Netherlands ■ ]47 Norway ■ Austria ■ Czech Rep. \z Croatia Romania Hungary Sweden Finland Slovakia Poland Greece Ireland Serbia ]S5 ]26 ]23 |1S ■ 12 ■ 12 110 ]10 e 7 7 odhadovaný počet K.PZ, ] 138 Podle našich odhadů a za použití poměrně úzce vymezené definice KPZ fungovalo v roce 2015 v Evropě 2 783 KPZek, které vyprodukovaly potraviny pro téměř půl miliónu (474 455) strávníků! Zahrneme-li do výčtu velmi příbuzné iniciativy, jako jsou francouzské Jardins de Cocagne a všechny italské GAS, zvyšuje se celkový počet přibližně k 6 300 iniciativám a 1 000 000 strávníků! Viz tabulky EU2 a EU3. Tyto odhady zahrnují informace o KPZ z 22 evropských zemí. KPZ ovšem může existovat i v jiných evropských zemích. Doufáme, že v budoucích vydáních Výzkumu evropského KPZ budou moci být zahrnuty informace ze všech evropských států. Tento přehled podává obrázek z roku 2015. Hnutí je velmi dynamické a čísla se rychle mění, protože mnoho dalších KPZek je již ve fázi plánování a brzy začne fungovat. Jak je uvedeno výše, na jasné definici KPZ se stále pracuje a naše vědomosti jsou stále ještě kusé. Jedna z metodologických obtíží 13 Cli v Evropě / / I 320000 eu.3: odhadovaný počet stróVi/viků. v evropském- K.PZ, této studie spočívá v určení, které iniciativy z širokého hnutí alternativního zemědělství mohou být považovány za KPZky. To lze ilustrovat na dvou příkladech: Ačkoli francouzské Jardins de Cocagne (Cocagnské zahrady, neplést s první KPZkou ve Švýcarsku) sdílejí mnohé charakteristiky KPZ uvedené v pracovní definici, nejsou v této studii za KPZky považovány. Podle odhadů našich italských expertů splňuje 5 % italských GAS (Gruppo di Acquisto Soli-dale - Solidární nákupní skupina) kritéria výše zmíněné pracovní definice KPZ. To vše je předmětem diskuse. V budoucnosti bude potřeba výraznější výzkumné diferenciace mezi KPZ a příbuznými koncepty. S pokračujícím šířením KPZ vzniklo na podporu hnutí několik iniciativ: v současnosti jsou dostupná školení k založení KPZ, rozvíjí se komunikace a propojování mezi KPZ a dalšími sociálními, environmentálními a zemědělskými aktéry, jakými jsou například Nyéléni, agroekologické hnutí, Evropská síť pro přístup k půdě, permakultura, producenti volně nehybridních osiv, atd. Při zohlednění rozmanitosti forem KPZ vzniká nutnost průběžné práce na definici charakteristických rysů, jež hnutí sdílí jako společné. Mezi příklady této práce spadají projekty koordinované Urgenci, mezinárodní sítí KPZ, spolupráce na společné Evropské listině KPZ a definici KPZ (urgenci.net/we--have-found-common-ground/). Kromě pokroku v organizaci vyústila tvořivost tisíců členů KPZek v nová řešení zahrnující mimo jiné regionální logistiku (např. vývoj cyklistického vozíku pro přesun těžkého nákladu), komunikaci a systém objednávek. KPZ, které není tolik vystaveno tržním tlakům, nabízí mnohem víc svobody k experimentování, než je tomu u statků mimo systém KPZ, atak poskytuje vynikající kontext pro testování inovativních zemědělských technik, jakými jsou smíšené kultury a zemědělsko-lesnické systémy. Navíc KPZ vyvíjí atestuje inovace v produkci a distribuci, které by mohly být zajímavé i v nezemědělském kontextu. V mnoha evropských zemích je KPZ stále ve svém raném vývoji. V takových případech bývá hnací silou hnutí specifická společensko-kulturní skupina mladých, vzdělaných a sociálně uvědomělých městských obyvatel. To není překvapující, protože tito lidé obecně jsou poměrně otevření novátorství. Nicméně v zemích, kde je KPZ více zakotveno, vidíme, že se rozšířilo i mimo velká centra a mimo tento specifický společen-sko-ekonomický kontext. Zatímco se až dosud nejvíc KPZek věnuje produkci zeleniny, navyšuje se i pokrytí široké škály ostatní zemědělské produkce. V této souvislosti je zajímavé poznamenat, že existují iniciativy, které založily komunitou podporovaný chov ovcí, komunitou podporované pekárny i komunitou podporované rybářství. Zemědělství je obecně základnou naší ekonomiky. Při refor-movánítéto základny se může KPZ stát modelem tolik potřebného posunu ke skutečně udržitelné ekonomice v lidském měřítku. »1 v Evrcpé 201 Komunitou podporované zemědělství KPZ je v České republice založeno na vzájemném vztahu mezi spotřebiteli a zemědělci a zpracovateli potravin, kteří společně sdílejí bohaté I chudé výnosy. Mezi hlavní cíle KPZ patří: náležet k lokálním řetězcům výroby I spotřeby potravin, podporovat environmentálně šetrné způsoby obdělávání půdy, spolupráce s lidmi a zušlechťování vztahu k jídlu. obecné í-i/vforn/tci&e V České republice žije zhruba 10,5 miliónů lidí na ploše 78 866 km2 (přibližně 133 lidí na km2). Průzkum výdajů na potraviny z hlediska příjmů obyvatel v analyzovaném období 2001 -2009, opírající se o data ze statistiky rodinných účtů, ukazuje, že české domácností vynaložily svůj dostupný příjem především na jídlo a nealkoholické nápoje, což v průměru tvoří 19 % čistých peněžních výdajů. Poptávka po potravinových položkách se zdá být relativně nasycena, z čehož se dá usuzovat, že rostoucí kupní síla naznačuje především přechod ke spotřebě luxusních a vysoce kvalitních potravín (Malá a Červená, 2012). Na důkaz toho došlo kolem roku 2010 ke změně: objevil se větší zájem o prodej potravin přímo od farmářů; lidé začali objevovat kratší zásobovací řetězce od výrobce ke spotřebiteli. Vznikla vlna několika desítek farmářských trhů, které se otevřely po celé zemi, a také malých obchodů specializujících se na místní potraviny Spotřeba potravin s přidanou hodnotou se částečně protnula s neoficiálním přímým prodejem z farmy - což existuje dosud - pod heslem: „Najdi si svého farmáře". Tato poptávka přišla především od městských spotřebitelů se zájmem o zdravé, kvalitní potraviny a byla také impulsem pro začátek KPZ v České republice. (Frélichová, 2013) spotřeba bío-produ-kce Obecně utratí ročně každý obyvatel české populace okolo 200 Kč za bíopotraviny a podíl biopotravin na celkové spotřebě zůstává dlouhodobě přibližně 1 %. Zhruba 60 % biopotravin se dovážia celkový prodej biopotravin, včetně exportu, dosahuje peněžního objemu okolo 2,1 miliardy Kč. Čeští spotřebitelé nakupují nejvíc biopotravin v maloobchodních řetězcích (67 %), za nimiž na druhém místě následují prodejny zdravé výživy a biopotravin (20 %). Podíl přímého prodeje biopotravin (skládající se z přímého prodeje z farem a z přímých nákupů od výrobců a distributorů) činí další 4 %, podíl prodeje z nezávislých malých prodejen dosahuje 1 % a asi 1 % biopotravin se prodává v restauracích. (eAGRI, 2015a) ti/vfomcfl&e o zemědělstva Zemědělské podniky nyní v České republice obdělávají okolo 4 264 000 hektarů zemědělské půdy, což je asi polovina (54 %) celkové plochy země. Je zde 0,42 ha zemědělské půdy na obyvatele, z toho 0,3 ha je orná půda (zhruba evropský průměr). Více než třetinu půdy České republiky tvoří lesy. Nejvíc půdy je ve vlastnictví fyzických osob a právních subjektů. České a moravské zemědělství lze charakterizovat povážlivou fragmentací vlastnictví půdy a vysokým procentem pronajímané půdy (přibližně 85 %). Velikost podnikatelských struktur se výrazně liší od podnikatelských struktur ve 28 členských státech Evropské unie. Podniky s více než 50 ha zemědělské půdy zabírají 92,2 % celkové obdělávané půdy v České republice. V roce 2004 zaměstnávala zemědělská výroba přibližně 141 000 lidí a toto číslo soustavně klesá. Percentuální podíl zemědělských pracovníků v celkové struktuře zaměstnanosti národního hospodářství je proto 2,9 % (eAGRI, 2015b). V současností čeští zemědělci projevují rostoucí zájem o výrobu biopotravin. Počátkem roku 2012 již bylo v ČR registrováno 646 výrobců biopotravin spolu s 3,920 ekologickými zemědělci obdělávajícími plochu 482 927 ha, což představuje 11,4% celkové zemědělské půdy. Z toho 59 281 ha tvořila orná půda, 6 453 ha byly sady a na vinice připadla plocha 965 ha. (eAGRI, 2015a) Imké rofubliba osm mmim m mm Počet KPZ? Od kdy? Národní zastřešující organizace? : 23 : 2009 i Odhad počtu strávníků a zapojených farem? AMPI - Asociace místních potravinových komunit (www.asociaceampi. ; cz), která je neziskovou organizací založenou v roce 2014. Jejím; hlavním cílem je vzdělávání dospělých v oblasti environmentálních ; aspektů zemědělství a spotřeby potravin; zemědělcům a spotřebitelům j nabízí poradenství a pomoc při zakládání místních potravinových ; iniciativ a sociálního podnikání, podporuje místní potravinové alternativy ; a provádívýzkumné a studijní aktivity v oblasti udržitelného hospodaření; a místních potravinových systémů. Co se týká počtu spotřebitelů zahrnutých do oněch 23 KPZ v ČR, jed-; ná se přibližně o 600 členů (obvykle rodin), což může celkem předsta- j vovat okolo 1 400 lidí, jejichž živobytí je založeno na KPZ. informace v této kapitole vycházejí z výsledků průzkumu Cenzus, který prováděla v roce 2015 výzkumá skupina KPZ organizace Urgenci, a z online průzkumu, jenž uskutečnila asociace AMPI mezi členy KPZ v období mezi listopadem 2014 a říjnem 2015. Kroku 2015 máme v České republice 23 známých projektů či iniciativ KPZ, ačkoli v dotazníku online průzkumu Cenzus Výzkumné skupiny KPZ odpovědělo pouze 18 zástupců KPZek (78 %). Vývoj KPZ v České republice v současné době teprve začal, první KPZka - Toulcův dvůr -byla založena v roce 2009. Informace o KPZ a jeho systematickém šíření máme díky Janu Valeškovi, správci neziskové organizace PRO-BIO LIGA. http://biospotrebitel.cz/chci-znat-bio/pro-bio-liga). Vývoj KPZ nebyl - soudě podle odpovědí v průzkumu -rychlý, protože v následujících letech (2010, 2011) byla založena jen jedna nová KPZka ročně. Od roku 2012 byl již růst patrný: v letech 2012 a 2014 to byly 3 a v roce 2013 dokonce 4 nově založené KPZky. V roce 2015 vzniklo dalších 5 nových KPZek. KPZ je v zemi nerovnoměrně rozšířené, koncentruje se především ve velkých městech, jako jsou Praha a Brno (viz mapa CZ1). Většina KPZek spadá pod neformální síť místních potravinových iniciativ, ačkoli formální organizace KPZ byla založena v roce 2015 díky aktivitám AMPI. A proto mohou všechny fungující KPZky zažádat o členství v této organizaci, a to od roku 2016. ckarafeterí-stUtei zimáky V České republice je KPZ chápáno jako vzájemný vztah mezi podílníky a zemědělci a zpracovateli potravin, kteří spolu sdílejí hojné i chudé výnosy. Přímé partnerství mezi skupinou spotřebitelů a jedním nebo více výrobci zmiňuje 15 respondentů průzkumu Cenzus organizace Urgenci. 14 respondentů z 18 KPZek tvrdí, že sdílení rizik uvnitř KPZky je důležitou součástí závazku s farmářem. Navíc 16 respondentů odpovědělo, že sdílení odpovědnosti za hospodaření a závozy jsou pro jejich KPZku relevantní. Na druhé straně, pouze 7 respondentů pokládá společné odměňování za pěstitelské aktivity za součást jejich KPZky. To může souviset s metodami distribuce produktů používanými v České republice. Většinu produktů zemědělec dováží na odběrná místa, která jsou obvykle ve městech (u 16 KPZek). Pouze dvě KPZky používají metodu samosběru; 5 jich nabízí vyzvednutí na statku. sf>ole£eiA,stv£ •před-platí-telů. Většina KPZek v České republice (12 iniciativ) funguje jako společenství předplatitelů. Tato kategorie se definuje jako skupina lidí se závazkem k existujícímu hospodářství na časově specifikované období. Členové se obvykle závazně přihlašují na sezónu (celou nebo půlku) a dopředu zaplatí za členství (obvykle ve splátkách). Členové přebírají odpovědnost za administrativu skupiny a distribuční místo. Jedinou odpovědností zemědělce, který je podnikatelem prodávajícím své výrobky členům, je pěstování. Rizika a výnosy sdílejí obě strany do určité míry, protože členové obvykle souhlasí s obdrženými podíly, které jsou založené na celkovém objemu (menší/žádné podíly v mimořádných případech). k.on/tw.iA,í.tiA,£ statky Komunitní statky (5 iniciativ) jsou typem KPZ, který zřizuje komunita nebo nevládní organizace. Ta najme zemědělce na obdělávání půdy ve vlastnictví nebo v nájmu této organizace. Všechny náklady a výnosy (produkty) jsou rozděleny mezi »1 v Evrcpé 201 r."."."J absouttc Cmíral Bohemia H Tfa« naine of IbE region ' "The tolal n nm ber ol t SA plrk-up pli r €4 c-n dTLdcoI FddJ IntitaEi AMPt .AicCír. 5M -Arabu Praha no «m S-JTSK Kiovík E*n S&fTh czi: Mafia zobrazující rozložení iniciatív komunitou, •podporovaného zemědělství v roce 2.015". Název feraje/celfeový •počet odberných míst KPZ, (Krcílfeová a teol., 2.015") pomáhali členové s pěstováním, ačkoli devět KPZek tvrdí, že jejich členové pomáhají s balením produkce. V šesti KPZkách se členové podílejí na rozhodování, ale pouze dva členové KPZek investují peníze do rozvoje statku. Lang (2010) naznačuje, že se členové KPZek zajímají spíš o teoretické aspekty společenství a zapojení do KPZ než o praktickou účast, tudíž je míra skutečné účasti na záležitostech místního společenství často nízká. Chuť a odhodlání členů zapojit se do společenství se různí. To pro zemědělce znamená, že by neměli úspěšnost své KPZky posuzovat podle toho, kolik a jak často se členové aktivně zapojují do její činností. Zemědělci by si měli uvědomit, že různí členové mají různé potřeby. (Zepedaa kol., 2013) Někteří členové by raději zaplatili o trochu více peněz, aby měli méně povinností na statku, případně žádné. (Lang, 2010) členy. Zemědělec je obvykle členem i zaměstnancem, který je jako jediný odpovědný za produkci a zemědělské úkony (včetně organizace dobrovolníků). Obě strany rizika a přínosy plně sdílejí. Předplatitelské KPZ, Dalším typem KPZ jsou předplatitelské KPZ skupiny. Zemědělec nabídne svou produkci a spotřebitelé si se slevou předplatí podíl na celou sezónu. Závozy a odběr podílů jsou v režii zemědělce. Sdílení rizika a přínosů zde neexistuje. Navíc se po členech nevyžaduje žádny jiný závazek kromě předplacení podílu a přihlášení se na celou sezónu. Tento typ KPZky se může potýkat s problémy, pokud není zapojení komunity dostatečné. Právní u.s>-pořádá\^í Z hlediska právní formy jsou tyto různé typy KPZ v České republice úzce propojeny. Jedenáct KPZek sepsalo formální smlouvy a sedm funguje pouze na základě neformální dohody. T>mh •prodw.fe&e Největší díl produkce tvoří ovoce a zelenina a jeho rozsah je totožný s celkovým rozsahem produkce v rámci KPZ. Žádná KPZka nenabízí maso a pouze jedna poskytuje mléčné výrobky, chléb nebo vejce. Pět KPZek nabízí vejce. vlastnictví -pů-du iPW«8 @»sf«fij KPZ nabízí členům společenství příležitost k vybudování bližšího vztahu se zemědělcem a potencionálně i s ostatními členy. Mnoho KPZek také zapojuje takové prvky, jakými jsou společenské akce a možnost pracovat na statku. V České republice je možnost účastnit se společných aktivit významná pro 35 % respondentů. (Krčílková a kol., 2015) Podle průzkumu Cenzus se členové českých KPZ věnují především administrativě a organizaci (šestnáct KPZek). Pouze u pěti KPZek Záruka půdních držav je ve spojitosti s KPZ také důležitým faktorem. V České republice půdu nejčastěji vlastní sám zemědělec (osm KPZek), u čtyř KPZek má zemědělec půdu pronajatou od soukromého vlastníka a pouze u dvou KPZek mají pronájem všichni členové. Většina KPZek jsou již zavedené statky, které vydělily část své produkce pro KPZ. Rozsah zemědělské plochy se pohybuje mezi 1 až 80 ha. Průměr je okolo 3-5 ha. Celková plocha pro produkci KPZ je mezi 1 -3 ha. PoziA,án/cka Měli bychom mít na zřeteli, že informace o příjmech a výměrách půdy jsou přibližné, protože zástupci KPZek, kteří odpověděli v průzkumu Cenzus, často nebyli zemědělci a neznali přesná čísla, což také potvrdili v dotazníku. Je proto nezbytné s dotazováním pokračovat v dalším výzkumu. "Práce a -přCjWy KPZku většinou provozuje zemědělec (10 KPZek) s rodinou (9 KPZek). 12 skupin využívá sezónních pracovníků nebo ±2 Imké rofubliba wwooferů (3 KPZky). Pouze pět skupin potvrdilo, že jejich členové pomáhají s prací na statku. Jen dva zemědělci jsou zaměstnanci svých KPZek. Ostatní zemědělci (16) zaměstnanci dané KPZky nejsou. Pouze jeden zemědělec potvrdil, že jeho příjmy pokrývá KPZka ze 100 %. Nejčastěji tvoří příjem z KPZky 25 % celkových příjmů statku. Ostatní statky mají krom KPZ jiný příjem. 8 zemědělců doplňuje svůj příjem dotacemi, 10 má i jiné distribuční kanály a 4 mají další zaměstnání. Většina KPZek (celkem 14 statků) jsou certifikované jako ekologické (jeden je biodynamický s certifikátem ekologického zemědělství), zbytek sice certifikovaný není, ale alespoň se drží hlavních cílů KPZ v České republice, které se týkají místní výroby a spotřeby potravin, podpory způsobů obdělávání půdy šetrných k životnímu prostředí, spolupráce mezi lidmi a kultivace vztahu k jídlu. Nejčastější odpovědí na dotaz po důvodech vstupu do KPZky je možnost přístupu ke zdravým, čerstvým, výživným a ekologickým potravinám. Výsledky studie podporují domněnku, že KPZ je oblíbeno u lidí, kteří poměrně silně preferují místní potraviny a jsou finančně dostatečně odolní na to, aby přidružené náklady ustáli. Třetina respondentů v průzkumu Cenzus vyjádřila znepokojení nad bezpečností a spolehlivostí potravinového zásobování; chtějí vědět, odkud jejich jídlo pochází, kdo jej vypěstoval a jaké zemědělské postupy při tom byly použity. Další běžnou pohnutkou členů KPZek je povědomí o sezónnosti: myšlenka, že bychom neměli jíst pouze lokálně, ale i s ohledem na sezónnost produktů. (Krčílková a kol., 2005) Agroekologické pojetí není u KPZ po celé České republice obvyklé, ale zastřešující organizace AMPI pomáhá - díky seminářům, zpravodajům a dalším informačním kanálům - šířit znalosti o agroekologických principech nejen mezi zemědělci a spotřebiteli, ale i mezi širokou veřejností. Ve své listině AMPI přijalo principy Nyélénijské deklarace pro agroekologii. Povědomí české populace o KPZ vzrůstá, protože kromě neziskovek a aktivistů začala i média věnovat pozornost hledání nových přístupů k udržitelné výrobě potravin. V devíti případech to byli členové společenství, kdo přišli s nápadem založit KPZku, ve srovnání s pouze dvěma případy, kdy to byli sami zemědělci. Jinou běžnou cestou založení KPZky je společný nápad zemědělce a spotřebitelů (6 případů). S cílem porozumět pozadí motivace členů stát se součástí KPZ v České republice, Krčílková a kol. (2015) analyzovala demografické znaky respondentů online průzkumu, který AMPI předložilo členům KPZ mezi listopadem 2014 a říjnem 2015. Ženy tvořily mírnou většinu (66 %). Z hlediska věku respondentů to byli převážně mladší lidé, 80 % z nich spadalo do věkové kategorie 26-40 let. 55 % respondentů má děti žijící ve společné domácnosti. Zajímavé je, že všichni respondenti mají přinejmenším středoškolské vzdelania 81 %z nich univerzitní diplom. To napovídá, že členové těchto KPZek často patří k vysoce vzdělané části populace s vyššími příjmy. V České republice byli hlavními motivy členů pro vstup do KPZ: (1) přístup k vysoce kvalitním, čerstvým potravinám a (2) příležitost podpořit místní zemědělce. Většina členů KPZek zjišťovala nevýhody zejména v nedostatku výběru a v nefunkčním společenství. eAGRI (2015a) Agriculture. Organic farming, http://eagri.cz/public/web/en/mze/ agriculture/organic-farming/ eAGRI (2015b) Agriculture. Online: http//eagri.cz/public/web/en/mze/agriculture/ Frélichová, Veronika (2013) „Jídlo s tváří farmáře: komunitou podporované zemědělství v České republice." Magisterská práce, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií: 98p. Krčílková, Šárka, Vratislava Janovská, Alena Wranová & Caitilin Pohle (2015) "Be Part of CSA! What is the Motivation to Join Community Supported Agriculture in the Czech Republic?" Prezentace z konference, SURAP 2015, Nitra, Slovensko, www. surap.eu Lang, Brandon (2010) "The Changing Face of Community Supported Agriculture" in: Culture & Agriculture, vyd. 32, Č.1, str. 17-26. Malá, Zdeňka & Gabriela Červená (2012) "The Relation and Development of Expenditure Inequality and Income Inequality of Czech Households" in: Economic Annals, vyd. LVU, č. 192/ leden-březen, str. 56-78 PRO-BIO LIGA. http://biospotreitel.cz/chci-znat-bio/pro-bio-liga Zepeda, Lydia., Anna Reznickova & Willow Russel (2013) "CSA Membership and Psychological Needs Fulfilment and Application of Self-determination Theory" in: Agriculture and Human Values, vyd. 30, č. 4, str. 605-614. Vratislava Janovská je výzkumnou pracovnicí na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Je držitelkou magisterského titulu v oboru Aplikovaná ekologie a je kandidátkou doktorského studia Krajinné ekologie. V současnosti píše svou závěrečnou práci na téma „Příčiny a důsledky fragmentace zemědělské půdy". Zajímají ji struktury zemědělské krajiny, vlastnictví půdy, záruky půdní držby a přístup k půdě, zejména ve spojitosti s malými místními iniciativami, jako je KPZ. Od ledna 2015 je koordinátorkou KPZ Coo^\ND (www.cooland.cz), jelikož se domnívá, že spojení mezi výzkumníky, zemědělci, veřejností a podílníky je nejlepší cestou, jak se učit jeden od druhého. Je členkou národní organizace KPZ v České republice - AMPI (http://asociaceampi.cz). ±3 »1 v Evrcpé 201 • Solídaríshe Landwirtschaft - SoLawí (solidární zemědělství) • Gemelnschaftsgestütze Landwirtschaft - Gelawi (komu-nitně založené zemědělství) • Miteinander Landwirtschaften - MiLan (farmaříme společně) obecné í-i/vforn/tci&e Populace: 8,6 milionů (leden 2015) Plocha: 83 878,99 km2 V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je zemědělská struktura Rakouska poměrně malá. Nicméně zde navýšením mechanizace a používáním agrochemických vstupů došlo k posunu směrem k intenzifikaci, racionalizaci a specializaci výroby (TNI, 2013: 85). strnktutra fareľw. Průměrná velikost farem (18,9 ha) se od roku 1951 zdvojnásobila a strukturální změny vedly k větší koncentraci půdního vlastnictví (TNI, 2013: 85). Většina farem, které byly zrušeny v letech 1995-1999, měly mezi 2 ha až 5 ha (TNI,2013: 85). V zemi se projevuje sklon k hospodaření ve velkém, tedy trend, v němž pokračuje i Evropská zemědělská politika. Počet farem s rozlohou 50-100 ha se od 80. let až do roku 2010 téměř zdvojnásobil. Více než třetina (37,3 %) rakouských zemědělců své hospodářství řídí jako profesionální podnik, více než polovinu (55 %) tvoří zemědělci, pro něž je hospodaření jen částečným úvazkem. Okolo 35 % farem řídí ženy. Populace pracovníků v zemědělství poklesla z 11 % v 60. letech na 5,5 % v roce 2009. Celkový počet hospodářství v Rakousku klesá; od roku 1951, kdy zde existovalo 432 848 farem, se počet zmenšil víc jak o polovinu na 167 500 farem v roce 2013. Tyto farmy jsou převážně v rodinném vlastnictví. 94 % celkové obhospodařované plochy jsou soukromé pozemky a 4,7 % tvoří pronájem. Z,eľi/ceclelsk« ^ůda a výroba V Rakousku je více než 60 % hospodářské půdy označováno za nepříznivé (znevýhodněné) horské regiony (TNI, 2013: 87), což vede k silné konkurenci při využívání půdy. Od roku 1951 ztratilo Rakousko jednu třetinu své orné půdy. Zatímco se stále víc produktů dováží, nejúrodnější části rakouské půdy jsou uzavřeny (TNI, 2013: 87). V roce 2013 činila celková zemědělsky využívaná plocha 2 728 558 ha, z čehož téměř polovinu tvoří trvalé travní porosty a druhá polovina je využívána jako orná půda. Okolo 60 500 ha se využívá k pěstování révy a k ovocnářství. Hlavním produkčním typem v Rakousku je chov zvířat. Kromě toho má Rakousko vysoký stupeň soběstačnosti v mase a mléčných výrobcích (více než 100 %), zatímco soběstačné se zeleninou je pouze z 59 %, a to za stoupající spotřeby zeleniny (v současnosti 111,2 kg na osobu). Také u ovoce je 51 % soběstačnost celkem malá. PřCn/tý -prodej V 80. a 90. letech začalo mnoho farem s přímým prodejem, který se stal významnou součástí jejich celkových příjmů. Takto obcházely maloobchodní kanály, obdržely vyšší ceny díky farmářským trhům, bedýnkovým systémům a farmářským obchodům. V posledních dvou dekádách farem s přímým prodejem ubývá. Tento trend se často vysvětluje jako výsledek koncentrace v maloobchodním sektoru, striktních závazků, jakými jsou hygienická nařízení pro drobné zemědělce a zvýšených daní na garantovaný příjem z přímého prodeje. Závazky, které navyšují náklady na přímý prodej, například současná povinnost mít registrační pokladnu, snižují chuť zemědělců začínat s přímým prodejem. Hnutí KPZ můžeme považovat za třetí vlnu biohnutí v Rakousku, které zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi začalo velmi brzy. Nejprve podáme přehled tří vln ekozemě-dělského hnutí v Rakousku a potom charakterizujeme hnutí KPZ. týí vliA,y efeozen/tedelsteiho kiA,u.t£ Vezmeme-li v úvahu ekologické metody obdělávání, lze říci, že Rakousko má celosvětově největší podíl ekologicky obdělávané plochy. Od roku 2010 počet podniků klesá, avšak ekologicky obdělávaná plocha (20 %) se ve vztahu k celkové zemědělské ploše zvětšila. První ekologické statky byly založeny v roce 1930. V roce 2014 je 17 % všech statků 0.0 Mousl© hfe@yslto w fcfetect ; Počet KPZ? j Přibližně 26 ; Od kdy? ; 2011: činnost zahájilo první KPZ hospodářství Gela Ochsenherz j Národní zastřešující organizace? ; Existuje neformální síť koordinovaná pracovní skupinou, která organizuje ; : dvě setkání k výměně zkušeností v roce j Odhadovaný počet strávníků a farem? j V současnosti okolo 27 statků s 1 500 spotřebiteli ekologických stejně jako 20 % zemědělské půdy. První vlna ekologického zemědělství byla započata německy hovořícími průkopníky ekologického zemědělství Rudolfem Steinerem, manželi Múllerovými a Hansem-Peterem Rushem. Mnoho zemědělců začalo aplikovat ekologické metody a spotřebitelé začali utvářet neformální sítě tak, aby získali přístup ke „zdravým potravinovým produktům". První formální spotřebitelsko--výrobní sítě vznikaly v raných 80. letech. Spotřebitelé sehráli aktivnější roli na začátku, ale brzy to byli zemědělci, kteří převzali chod obchodů, a spotřebitelé se stáhli. Druhá vlna přišla s tzv bioboomem v roce 1990. Supermarkety začaly s prodejem bioznaček a díky evropským regulacím pro bioprodukty se certifikace třetí stranou stala závaznou. V roce 2005 musely nakonec rozličné certifikační organizace svépomocně organizované farmáři vytvořit jednotnou organizaci nazvanou Bio Austria. Pouze Demeter a Asociace Orbi zůstaly autonomní. Tuto koncentraci ekologických certifikačních institucí doprovází koncentrace maloobchodu potravin. V současnosti je více než 85 % prodeje potravin pod kontrolou tří společností (Spar, Hofer (Aldi) a Rewe Group), které určují ceny všem výrobcům obecně, ale i specificky výrobcům ekologickým. Na závěr je třeba se zmínit i o třetí vlně hnutí ekologického zemědělství, jejímž cílem je zaměřit se na koncentraci v maloobchodu s bio-potravinami ave výrobním sektoru; Nyélénijské hnutí zacílené na potravinovou suverenitu uvádí různé příklady toho, jak se vypořádat s těmito problémy v praxi. Potravinová družstva (Skupiny solidárního nakupování), spotřebitelsko-výrobní sítě (Nets) a systém komunitou podporovaného zemědělství se pokoušejí obejít a vypořádat se s korporátním potravinovým režimem a vybudovat nové cesty spolupráce mezi spotřebitelem a zemědělcem (Schermer, 2015). Výrobci bojují s koncentrací půdy a práce tak, že mladí zemědělci zakládají nové iniciativy, živí se jako rolníci a na koncentraci půdy reagují obsazováním půdy nebo zakládáním pozemkových spolků pro společné vlastnictví půdy. Hnutí KPZ má v Rakousku mnoho kořenů. Promítání filmu Farmář John a pozvání od Wolfganga Strántze, pokladníka první německé KPZky, zemědělské komunity Bushberghofu, svedlo dohromady několik lidí, kteří hledali nové způsoby produkce a spotřeby potravin. Wolfgang Strántz byl pozván na Dny ekologických zemědělců v roce 2010 a poté znovu Pete-rem a Lilii z prodejního zahradnického hospodářství Ochsenherz nedaleko Vídně. Po roce intenzivních setkávání pracovních skupin mezi spotřebiteli a výrobci, a s podporou skupiny AgrarAttac, se zrodila první rakouská KPZka. V následujícím roce se další dva statky chopily příležitosti a založily nový byznys podle vzoru KPZ: Kleine Farm a Gemúsefreude. Ve stejnou dobu Evropský výměnný projekt zemědělcům umožnil vycestovat a zhlédnout různé KPZ statky v osmi evropských zemích. Projekt „KPZ pro Evropu" řídila Mezinárodní síť KPZ Urgenci a koordinovala jej rakouská AgrarAttac. Projekt inspiroval k novým myšlenkám a upevnil vůli těch, kteří chtěli rozjet nové KPZ hospodářství. V letech 2013-2015 začalo podnikat v oboru KPZ okolo 24 statků a jejich rostoucí skupina se potkávala dvakrát ročně na setkáních zemědělců; přítomni byli i aktivní členové-ne-zemědělci. Tato setkání umožnila nepočetná networkingová skupina, která je stále organizována neformálně na dobrovolné bázi. Výsledky průzkumu Cenzus ukázaly, že 14 KPZek má okolo 1 000 členů, proto odhadovaný počet členů 27 skupin KPZ statků v Rakousku je nejméně 1 500 až 2 000. 14 statků, které se zúčastnily průzkumu Cenzus, pěstuje zeleninu, šest z nich pěstuje i ovoce. Existují pouze dvě známé KPZky produkující mléčné výrobky a jedna se specializuje na produkci masa, což je v Rakousku nejobvyklejší zemědělský produkt. Existuje i jedna KPZka, která dodává vejce, a tři, které pečou pro své členy chléb. ideál... Ideál toho, co v Rakousku znamená KPZ, je formulován ve společně vytvořené listině dokončené v roce 2015: me^-Ĺ je^Uvďw lAjeho iaMccHMccl výtroboi cl sJcol- iřuAJC sám^v^£ príu^ví^X pť^sUvvÓK^cty cl výcLČtkij. Ob£ &vt i^cl lum^Ae-K^\X^vv Q.1L »1 v Evrcpé 201 ...v -prcuct Spotřebítelé-členové vyzvedávají své podíly na výdejním místě. To může být na statku nebo někdy svépomocně zorganizované blízko bydliště členů. Způsoby vyzvedávání a placení se liší v rozmezí dvou extrémů: bud' všichni členové vyzvedávají dané množství potravin stanovené producentem, nebo odhadnou množství, které si vezmou, a to podle svých potřeb a podle toho, co se zrovna sklidilo; co se týče plateb, členové bud'zaplatí částku stanovenou producentem na začátku roku/ sezóny, anebo členové sami stanoví částku na základě rozpočtového návrhu zemědělce a možností členů. Pouze dvě farmy fungují na základě neformální dohody, ostatní mají smlouvy písemné. Sdílení rizika je jedním z hlavních důvodů, proč dělat KPZ v Rakousku, protože toto je prvek odlišný od všech ostatních typů přímého prodeje. Na začátku sezóny členové KPZky deklarují, že se stávají členy na celou sezónu, že svůj podíl nákladů uhradí dopředu nebo v měsíčních splátkách a že za to jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní obdrží podíl na úrodě. velikostí komunity a intenzitou komunitního života či schopností sdílet odpovědnost. Neexistují žádné právní struktury explicitně pro KPZky, ale některé z nich založily sdružení jako právní základ pro spolupracující členy. Dvě sdružení mají půdu pronajatou od zemědělce a pěstují potraviny jako KPZ. Většina KPZ statků je zdaněna plošnou daní jako firmy nebo partnerské firmy, jejichž příjem pochází přímo od členů. c^tla oohs.tnhtrz, •prvW rahou.s.híj KPZ statek. ~R.ahous.ho. • Sdílení rizika v praxi 1: Solako Oswald začalo s rovnou stovkou členů v roce 2015 a už v květnu velké krupobití zničilo značnou část úrody. Členové o tom byli informováni v měsíčním oběžníku, v němž byly i obrázky zničených polí. Členové pokračovali v placení svých podílů a rodina zemědělce se snažila vypěstovat tolik, kolik bylo možné. • Sdílení rizika v praxi 2: KPZ Biohof Mogg usiluje o získání 300 členů a už téměř dosáhlo počtu 150, avšak po špatném létě, které bylo chladné a vlhké, byla úroda malá a sklizeň mohla být doručena pouze každý druhý týden (namísto každý týden). Následkem toho mnoho členů neobnovilo smlouvu v následujícím roce a zemědělci museli hledat nové členy a věnovat hodně času marketingu své farmy a myšlenky KPZ. Podle rakouského ideálu je klíčem k porozumění sdíleného rizika sdílení odpovědnosti. V tomto ohledu Rakouská listina KPZ zmiňuje kolektivní a svépomocně organizované struktury jako typické pro KPZ. Průzkum Cenzus a naše osobní zkušenosti ukazují, že rozhodování není ve všech rakouských KPZ-kách společné. Velikost rakouských KPZ komunit se velmi liší: tři KPZky se skládají z méně než 10 členů, zatímco jiné tři se starají o více než 300 členů. Ostatní KPZky obvykle mají méně než 100 členů. V současnosti neexistuje důkaz o provázanosti mezi K široké propagaci KPZ uskutečnil Vídeňský institut pro ekologické zemědělství projekt se studenty, kteří vytvořili brožurku o KPZ. V letech 2011 -2014 bylo po celé zemi rozesláno více než 3 000 výtisků brožurky. www. Ernährungssouveränität.at/es-wiki/images/ 3/32CSABroschuere_AT_Kons.pdf Od roku 2014 se rozvíjí spolupráce mezi Asociací ekologických zemědělců, Bio-Austria a federální vládou Horního Rakouska s cílem poskytovat informace zemědělcům a spotřebitelům o alternativních potravinových sítích, jako jsou potravinová družstva a KPZky. Www. bio-austria.at/aaz U KPZek, které jsou řízeny kolektivní a svépomocně organizovanou strukturou, pozorujeme, že jsou založeny na zapojení několika členů a na jasných ideálech zemědělce. Role zemědělce je velmi významná, jak v průzkumu Cenzus ukazují tyto dva faktory: 1) půda je obvykle ve vlastnictví zemědělce nebo je jím pronajímána; 2) většinu rakouských KPZek zakládali zemědělci. 22 Mouslo Mnoho zemědělců má dnes nový úkol, který není podle Ideálního konceptu KPZ jejích povinností: starat se o zapojení členů do chodu statku za účelem sdílení odpovědnosti. Tato práce zahrnuje především transparentní deklaraci rozpočtu statku, což vyžaduje patřičné obchodně-manažerské schopnosti. Když uvážíme, že jen velmi zřídka přesáhne mzda producenta padesát procent finančních nákladů KPZky a že jen část statku produkuje pro KPZku, zjistíme, že jsou producenti dvojnásobně zatíženi. Na jedné straně jsou nuceni usilovat o zvládnutí sociálních úkolů a komunikace, zatímco na druhé straně musejí obchodovat s tou částí produkce, která není určena členům KPZky. Obchodování s produkty mimo KPZky by mohlo být jedním z důvodů, proč je většina KPZek certifikovaná jako bio, když by certifikace nebyla pro ně nezbytná. Obecný koncept rakouského KPZ má následující společné aspekty s Nyélénijskou deklarací agroekologie: Výrobní postupy jsou založeny na ekologických principech. Kolektivní práva a přístup k veřejným statkům (nebo spíše zdravým potravinám) mají zásadní význam. Požadavek nového nastavenítrhu, založeného na solidární ekonomice a etice zodpovědné výroby a spotřeby. Podporu mají přímé a spravedlivé, krátké distribuční řetězce. Předpokladem je transparentní vztah mezi výrobci a spotřebiteli, založený na solidaritě sdílení rizik a výnosů. KPZ chce změnit politické a ekonomické podmínky tak, aby umožňovaly ekologické, sociální a drobné zemědělství a jídlo pro všechny. Musíme dát kontrolu nad osivem, biodi-verzitou, půdou a krajinou, vodou, vědomostmi, kulturou a veřejnými statky do rukou lidem, kteří živí svět. Rakouský systém KPZ vychází z mnoha různých ideových základů týkajících se vztahu člověka a přírody. Někdo je ovlivněn ideály biodynamiky, někdo zase náboženstvím nebo vědou, jsou zde i marxistické prvky stejně jako permakulturní přístupy. Rakouské hnutí KPZ nemá společný pohled na duchovní ideje, což může ve své podstatě být celému hnutí k dobru. Způsoby spoluhospodaření nyní prosazuje skupina idealistických zemědělců a několika členů. Vize spoluhospodaření, v němž se sdílejí rizika, výnosy i odpovědnost, může mít z našeho pohledu tato omezení: existuje hranice pro schopnost KPZ producentů pečovat o zapojení členů v rámci jejich statku, stejně jako hranice pro členy a jejich vědomé přebírání odpovědnosti. Z našeho úhlu pohledu stojí další vývoj KPZ na rozcestí: bud' se hnutí KPZ samo úspěšně přetvoří do institucionalizo-vané či neformální organizace zaměřené na překonávání stávajících omezení, anebo komunity ztratí svou sílu a promění se v nástroj ziskově orientovaných hráčů; pak KPZ selže v potírání převládajících tržních struktur a zařadí se do marasmu produktů životního stylu. bio Austria www.bio-austria.at/aaz CSA Broschüre - www. ernährungssouveränität.at/es-wiki/ images/3/32CSABroschuere_AT_Kons.pdf Gruner Bericht (2015) Bericht uber die Situation der österreichischen Land und Forstwirtschaft in Jahr 2014. Rakousko, Bundesminister túr Land und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft; 56. Auflage, Wien Schermer, Markus (2015). Od jídla odnikud" k jídlu odsuď: měnící se spotřebitelsko-producentské vztahy v Rakousku, in: Agriculture and Human Values 32:121-132 TNI (2013) Land Concentration, Land Grabbing and People's Struggle in Europe. Editoři: Jennifer Franco a Saturnino M. Borras. Transnational Institute (TNI) for European Coordination, Via Campesina a Hands off the Land Network. Poznámka: všechna čísla z Gruner Bericht 2015, pokud není uveden jiný zdroj. Anneke Engel je aktivistka v oblasti potravinové suverenity, zabývá se i environmentálni pedagogikou. Stephan Pabst je KPZ aktivista a nezávislý agronom, pracuje s půdou. Elizabeth Steigberger je držitelka magisterského titulu v oboru sociální ekologie, napsala závěrečnou práci na téma KPZ. Lena Wellmann je ekologická zahradnice a postgraduální studentka. Povědomí veřejnosti o biopotravinách je v převážné míře ovládáno řetězci supermarketů. Místo romantizovaných obrázků vykreslených supermarkety v reklamách, KPZ dává spotřebitelům šanci vybudovat přímý vztah s půdou a zemědělci. Důležitým úkolem pro budoucnost rakouského KPZ bude ukázat spotřebitelům a zainteresovaným zemědělcům, že koncept KPZ není pouze jiným způsobem spotřeby, ale je cestou společného hospodaření. Když členové KPZky nevnímají své producenty jako anonymní podnikatele poskytující jim službu, ale více jako kolegy obstarávající jim potraviny, lze využít veškeré potencionální výhody KPZ: formální omezení se stanou nadbytečnými a spotřebitelé a spolu-hospodáři mohou pomoci zvyšovat obecné porozumění těžkostem sedláků. 0.3, »1 v Evrcpé 201 Solídaríshe Landwirtschaft (solidární zemědělství) Podle preambule statutu Německé národní organizace: 'yfKÁJLo^JÍ (cul ctohrovd^í \>cltS) )oMx> tj&wúdlAxÁs cl ^cHrzhiteX£... ...^irUKvú, rÍT-ik. cl crdyMrvŽdwtytí zcl prcrcz^ů- ^cl zóUcicuH- ^MÁA&rtiy cl vz&^zawwJí ...^irUKotL^rí (cl z- rozj^-e-i-w t^wCtdlX^Ácýc^ (rp&roucC)} cl s ^mMXxuKlj výl& w^TLchj TJtwOLdJLUyCL cl TJtwOUUttjyk.ýclA' Ý^rcuycrvv^ikA. VXexJwuj wUcicuty po-krývftjí ...vytváří írpoiMvbivý vz-ťoJa^ mez.č \>rociu^cí^4y cl p€nyiCU^Ck-L/ zaJwvuAjLcí dÁAnjJ/uy&obý zÓatcltMCj ...p cl ro^-y-ojj cl cl p4nr07~tMwj&AX, wvi/^L ^^Á^ro-ckcj." obecné í-i/vforn/ca&e V Německu žije přibližně 81 milionů lidí na ploše 360 000 km2 (přibližně 227 osob na km2). Jak výdaje na jídlo, tak i zisky ze zemědělství se zde v posledních dekádách významně změnily: spotřebitelé utráceli za jídlo stále menší část svého příjmu. V roce 2013 utratili lidé v Německu v průměru 10,4 % svého příjmu (2,700 eur za měsíc a domácnost) na potraviny a nealkoholické nápoje (ostrý pokles z 43 % v roce 1950 a 25 % v roce 1970) (Štatista, 2015). Zároveň tržby zemědělců tvořily 25,4 % výdajů spotřebitelů za potraviny domácího původu (v porovnání s 48 % v raných 70. letech). V případě mléka a mléčných výrobků se čísla dostala na 45 % v roce 2013 a na 26 % u masa a masných výrobků. Nejnížší poměr (5 %) převládl v případě obilovin a pekařských výrobků (Bauer-nverband, 2015a). Oproti těmto údajů jdou peníze utracené za jídlo v KPZkách přímo do zemědělství. ti/vfomcfl&e o zemědělstva V roce 2012 bylo v Německu zemědělsky využíváno 16,7 milionů hektarů (Bauernverband, 2015b). Z toho 71 % tvořila orná půda, 27,8 % louky a pastviny a 1,2 % trvalé plodiny. Průměrná velikost hospodářství je 58,6 ha. V roce 2014 bylo 23 000 hospodářství ekologických (8,2 % z celkového počtu) s plochou přibližně 1 milion hektarů (6,4 % celkové zemědělské plochy) (Bauernverband, 2015c). Průměrná plocha potřebná pro výrobu biopotravin k nasycení jedné osoby je přibližně čtvrt hektaru. Na jednom hektaru je možné vyprodukovat zeleninu pro 100 lidí. V roce 2013 pracovalo v německém zemědělství 1 milion lidí; přibližně 50 % z nich pochází ze zemědělských rodin, 200 000 z nich jsou stálí zaměstnanci a 314 000 sezónní pracovníci (Regíonalwert AG, 2015). Jaký byl vývoj KPZ,? A jeho Vývoj KPZ začal v Německu pozvolna. Po založení první KPZky, Bushberghofu, v roce 1998, byly v následujících 15 letech založeny pouze tři další KPZky. V letech 2003-2007 se počet zdvojnásobil na osm. Potom, se vznikem národní 28 : Počet KPZ? Webové stránky národní sítě uvádějí 92 KPZ (Solawís) a okolo 100 NOVĚ vzní-j kajících KPZek. j První KPZka vznikla v roce 1998 | Solídaríshe Landwirtschaften (www.solidarische-landwirtschaft.org) založena : v roce 2011 Od kdy? Národní zastřešující organizace? Odhadovaný počet strávníků a farem? i Podle průzkumu má průměrná KPZka 100 - 120 podílů. Protože je jeden j podíl obvykle rozdělen mezi 2-3 členy odhadujeme, že v Německu dostává j potraviny od KPZek dohromady celkem 25 000 lidí. organizace, rostlo hnutí velmi dynamicky. Dnes funguje přibližně 90 KPZ hospodářství a 100 dalších je ve fázi přípravy. Podívejte se na DE1, která ukazuje dynamický vývoj počtu KPZek v Německu v letech 1988- 2014. Prohlédněte si DE2, což jsou odpovědi na otázky průzkumu Cenzus na formování nových KPZek. i i i i i I i [ i ■■ml V>&±: ~R-0Ck- pcrtriMÁM- ekMzrglokxnt cju^oxl." Většinu kritérií uvedených v této definici lze nalézt u 35 německých KPZek, které se účastnily průzkumu Cenzus (viz DE4). | Přímé partnerství 28 j Sdílené riziko 29 | Sdílená odměna 30 j ; Sdílená odpovědnost 13 j | Dlouhodobá dohoda 17 j | Formální nebo neformální smlouva 28 j Zaměření na poskytování kvalitního jídla j 31 j | Agroekologický způsob produkce 30 j ; CELKEM " ""35 j Obecně můžeme rozlišit následující typy KPZ: • Statek nebo prodejní zahrada je napojena na skupinu podílníků (nelíbí se nám výraz „spotřebitelé" nebo „klienti", protože ten podle nás nepostihuje ducha KPZ). • Několik statků nebo prodejních zahrad je napojeno na jednu členskou skupinu za účelem zajištění plného zásobování potravinami. vziA,í.fe a -původ Lze vypozorovat některé obecné rozdíly mezi KPZkami založenými zemědělci/zahradníky a těmi založenými členy. Průzkum KPZ Cenzus ukazuje, že většina německých KPZek byla založena jednou z těchto dvou skupin. Jen několik jich založili členové obou skupin dohromady: zemědělci a spotřebitelé nebo jiná skupina, například studentská iniciativa. PráviA,£ uspořádavší Různé podmínky při zakládání, motivace a požadavky na KPZky se odrážejí v rozličnosti právních forem. Volba specifické právní formy závisí na zájmech, idejích a záměrech účastníků. Z hlediska práva často dochází k rozdělení jednotlivých funkčních oblastí, jako jsou vlastnictví (statku, půdy, nářadíatd.), zemědělská držba a postupy a spolupráce s členskou skupinou (financovania spotřeba). Volbu právní formy ovlivňují jednotlivé faktory: např. povinnosti a finanční rizika (pracovní kapitál, úrazové pojištění); sociální jistoty zemědělců (nemoc, důchod), forma úvazku (živnostník, zaměstnanec), rozhodovací a kontrolní struktura, možnosti dalšího financování, dlouhodobá perspektiva a administrativa. Právní formy se udržují v co možná nejjednodušší a nejméně byrokratické podobě. V Německu mají dohody obvykle podobu psaných smluv. Ačkoli některé skupiny pracují s neformálními dohodami. Jako všechna hospodářství fungují i KPZky uvnitř právního rámce země. Vzhledem k tomu, že představují nový druh hospodaření, jsou někdy konfrontovány se skutečností, že je veřejné instituce nedokáží zařadit do již existujícího obecného ekonomického rámce. Ve většině případů přinášejí tyto interakce pozitivní výsledky. V případě problémů často pomáhá výměna zkušeností a kontakt s danou organizací. ňiweclo i mm 35 německých KPZ aktivistů se účastnilo Evropského průzkumu KPZ Cenzus; je zde zastoupeno okolo 30 % všech známých KPZek v Německu. Tabulky v této zprávě ukazují výsledky průzkumu Cenzus tak, aby poskytly přehled o stavu hnutí KPZ v Německu. Podle průzkumu Cenzus téměř všechny německé KPZky dodávají zeleninu, zatímco některé produkují ovoce, med, maso, mléčné produkty, vejce a chléb (viz DE5). j Ovoce ; 15; ; Zelenina ; 34 ; ; Maso ; 8 ; Mléčné výrobky ; 4 ; ■ Vejce ; 7 ; ; Chléb ; 5 ; Med ; 10; i celkem'" "T35Í Obvykle jsou KPZ statky certifikovaný jako ekologické nebo biodynamické (viz DE6). Některé certifikát nemají, protože ho nepotřebují: jejich členové vědí, jak fungují. Biodynamický certifikát Biocertifikát i 5 '■ 17 Pěstuje ekologicky bez certifikace : CELKEM : 12 '■ 34 T^ístYÍhi^ív^í metoda Existují různé způsoby distribuce produktů. Ve většině případů členové vyzvedávají produkty na distribučním místě anebo přímo ze statku. Několik členů sklízí samosběrem a téměř žádné německé KPZky nenabízejí doručení domů. (viz DE7) ; Doručení domů 1; ; Vyzvednutí na statku 20; Výdejní místa 31 ; ; Samosběr 8 j CELKEM 35; Nejběžněji je u KPZek půda částečně pronajatá a částečně ve vlastnictví zemědělce. Nicméně existuje i půda vlastněná samotnými KPZkami nebo jinou neziskovou organizací. Navíc existuje snaha o vyčleňování další půdy ze soukromého vlastnictví (viz DE8). Podle průzkumu Cenzus činila průměrná velikost statků fungujících podle KPZ schématu přibližně 21 ha. V průměru bylo 38 % této plochy použito pro produkci spojenou s KPZ a z toho polovina na pěstování zeleniny a ovoce. v>&g: Kdo je vLřist^Cfeei^t •pů.dy? Ve vlastnictví zemědělce Částečně pronajato a částečně ve vlastnictví KPZky Částečně pronajato a částečně ve vlastnictví zemědělce Pronajato KPZkou Pronajato zemědělcem Ostatní i celkem" 9 1 ; 10 i 2 ; 4 i 34 91 »1 v Evrcpé 201 "Pracovní s-íla a -přCjWy Na KPZ statcích pracuje mnoho různých skupín lidí včetně zemědělců, členů KPZek a sezónních pracovníků (víz DE9). Většina producentů není formálně zaměstnána (víz DE10). Tabulka DE11 ukazuje percentuální rozpětí příjmu zemědělce přímo plynoucího z KPZek. Mnoho zemědělců má kromě KPZ členských poplatků í jíně zdroje příjmu, jako jsou platby z jiných distribučních cest, dotace nebo další zaměstnání. V>&J: Praoov^íoí KPZ, s.tatoíok j Popis j "Ano" j j Zemědělec 18 ; j Zemědělec a rodina 8 j j Kolektiv zemědělců 4 ; ; Sezónní pracovníci 8 ; ; Pracovníci na plný úvazek 9 j ; Členové KPZ j 20; j Wwoofeři 1 ; j Ostatní (např. internisté) 2 ! ; CELKEM j 35 ; v>e±o-. úvazek statcích KPZ, T>&±±: PerceiA/tnáliAi •podul •přújkvtw. zew-ěaěUů. z KPZ j Plný úvazek j 3 j ; 0-25 % 3 ; j Bez úvazku j 24 j ; 25-50 % 5 ; j Částečný úvazek j 4 j ;50-75 % 6 ; ; CELKEM ; 31 ; ;75-99 % 3 ; ; 100 % 9 ; ; CELKEM ; 26 i Z,flf>ojeiA,£ spotřebitelů. Ve většině KPZek jsou členové zapojeni do aktivit typu převoz a výdej podílů, rozhodování nebo administrativa a organizační úkoly (viz tabulka DE12). S příležitostmi pracovní účasti pro členy KPZek zachází každý statek jinak. Taková práce se obvykle odehrává na dobrovolné bázi, nicméně v několika KPZkách se práce na statku po členech vyžaduje. V>B±Q.: \X&as.t oltv^ů. \ Nákup podílů ; 18; j Pomáhají pěstovat produkci ! 24; j Pomáhají s balením/doručením produkce j 18; j Administrativa/Organizace ! 20; j Rozhodování : 23; j Účastní se dnů otevřených dveří/spole- j \ čenských akcí i Vyměňují si recepty : 21 ; i Investují peníze do statku : 14 ; j Ostatní 7 ; | CELKEM i 35 ; Německá síť KPZ usiluje o podporu KPZ v Německu a chce přispět ke změně paradigmatu v zemědělství. V praxi se toto úsilí projevuje nabídkou poradenství a pomoci KPZ statkům a skupinám, které chtějí KPZky založit. Navíc Síť KPZ poskytuje informace politikům, vědcům, vzdělávacím pracovníkům a širší veřejnosti. Síť se snaží dělat co nejvíc na základní členské úrovni. Pravidelná setkání organizace a regionálních skupin zaručují horizontální výměnu zkušeností a podporu. Svým celostním přístupem, zdůrazňujícím zachování úrodnosti půdy a zapojení všech účastníků, KPZky podporují místní ekonomiku. Poskytují lidem přístup k půdě a odpovědnost za ni i skutečnou potravinovou suverenitu. Rozvojem a péčí ozdraví půdy, vodních zdrojů, rostlin, zvířat a lidí slouží KPZ všem. Sdílení nákladů, rizik, odpovědnosti a úrody všemi účastníky ve výsledku vytváří vztahy důvěry mezi producenty a spotřebiteli. Tyto vztahy jsou budovány na dlouhá období a zabezpečují udržitelné zásobování potravinami a spravedlivou mzdu. KPZ také přispívá k lepšímu porozumění mezi městy a venkovem a posiluje venkovské oblasti. Diverzita v zemědělství pomáhá zvyšovat kvalitu života v regionech s KPZ. Regionální ekonomické struktury jsou navíc posíleny, když peníze vydané za jídlo zůstávají v regionu. Dalším efektem je, že jsou statky a půda chráněny před tržními tlaky, jejichž výsledkem často bývají škodlivé zemědělské praktiky. Přímé spojení lidí se zemědělstvím přispívá ke zvyšování povědomí o přírodních zdrojích. Méně se plýtvá jídlem, jsou-li ceněny i výpěstky typu zahnutých okurek. Dochází i k redukci odpadních plastů, protože je menší spotřeba obalů. Vysoká míra transparentnosti umožňuje účastníkům naučit se postupům zemědělské výroby a péče o půdu. To vede k rozvoji silnějšího citového pouta k půdě, což je obzvláště důležité u dětí. Zemědělci se těší ze své práce, protože vědí, pro koho ji dělají. Každý den Německo ztratí několik hospodářství. Potraviny jsou stále levnější a počet zemědělců klesá. V tomto kontextu se KPZ stalo hnutím, které zemědělcům nabízí nové perspektivy. Kvalita, udržitelnost a transparentnost nabývají na důležitosti a rostoucí počet spotřebitelů je ochoten zaplatit spravedlivou cenu za „etické potraviny", které jsou vyrobeny v místě a za férových podmínek s respektem ke všem formám života. Perspektivy, které KPZ nabízí, jsou rozmanité: zachování úrodnosti zemědělských půd, redukce dlouhých dopravních tras i nepotřebných obalových materiálů a ekologické zemědělství přispívají k ochraně životního prostředí, klimatické odpovědnosti a biodiverzitě. V době postupujícího odcizení lidí a zemědělství, KPZ sehrává důležitou pedagogickou úlohu: KPZ statky jsou místy mezigeneračního učení. Termín KPZ vyvstal z veřejné debaty. Nyní je zapotřebí, aby se i ústřední myšlenky tohoto kontextu dostaly do povědomí veřejnosti. Pro zemědělce i spotřebitele je důležité osvobodit se od převládajících idejí maximalizace zisku a posunout se k posouzení skutečných nákladů na pokrytí našich potřeb. Tento proces bude vyžadovat čas pro (znovu)vybudování důvěry a optimismu. Výzvou je značné pracovní nasazení zemědělců. Ti potřebují pomoc při přeměně svých statků na KPZky. Při pohledu na rychlý růst hnutí je důležité vybudovat kapacitu pro poradenství a doprovázení nových KPZ statků. Další důležitá témata, o nichž se hojně diskutuje, jsou příjmy zemědělců a přístup k půdě. Ve snaze rozvíjet hnutí KPZ do podoby opravdové alternativy klasického zemědělství povzbuzovala národní síť KPZ jednotlivé KPZ iniciativy k rozšíření škály jejich produktů diverzifikací a spoluprací s dalšími statky. Pěstitelé zeleniny například mohou spojit síly s obilnými nebo mléčnými farmami. Mnoho lidí vnímá KPZ jako nezbytnou součást přechodu k udržitelnému zemědělství a hnutí jim dodává důvěru v budoucnost. Pravděpodobně nejdůležitější aspekt KPZ vyzdvihl Wolfgang Strántz, zakládající člen a dlouholetý pokladník první německé KPZky, Bushberghofu: ,,Ri%^t KPZ iA£-n£ iM^i itriík. o-tá^zkxnt pčsvdLz, ia£ ktrux4ÍA/-i^i \wcunÁxjt> fwo iMráuHyv^i KPZ do \>irfr)ce,. ~ZÁkXxhdvJ^w^ požcui&vic&w^ je- i^cu^č^ut Lidí zC^Íma&jícáxM' s& o vyoL7~ifi itrWrjv kxrv~- mclntyre, Beverly D. (2009) International Assesment of Agricultural Knowledge, Science and Technology for Development (IAASTD): Global Report Statista (2015). http://de.statista.com/statistik/daten/studie/5742/umfrage/ nettoeinkommen-und-verfuegbares-nettoeinkommen/ Deutscher Bauernverband (2015a) http://www.bauernverband.de/13-nahrungsmittelverbrauch-und-preise-638266 Deutscher Bauernverband (2015b) http://www.bauernverband.de/21-flaechennutzungund-biodiverzitaet Deutscher Bauernverband (2015c) http://www.bauernverband.de/16-oekologisherlandbau-638264 Regionalwert AG (2015). http://www.regionalwert-ag.de/index.php?option=com_conte nt&view=articlet&id=97<emid=80 Katharina Kraiß (Mgr. v oboru ekologické zemědělství) je spoluzakladatelkou a členkou koordinační skupiny a organizační rady Sítě německého KPZ a spoluzakladatelkou a členkou KPZky Freudenthal. Je lektorkou KPZ (kontext: síť a univerzita), k oblastem jejího zájmu patří organizace sítě a koordinace výzkumu, vzdělávání a poradenství v souvislosti s německým KPZ. Sara Meißner je členkou Německé koordinační rady. K jejím profesionálním zájmům patří mezinárodní výměna, proces tvorby deklarace KPZ a osiva. soLcíwí. Kassel. Nt\m,tofco. Q.3 »1 v Evrcpé 201 Komunitou podporované polnohospodárstvo Slovensko nemá svou vlastní definici; KPZ nemá žádný právní rámec. První jasná definice byla představena v průzkumu Census. Překlad této definice: přímé partnerství, sdílené výnosy ze zemědělské činnosti, dlouhodobá dohoda, zaměření na zajištění kvalitních potravin ekologickým způsobem. Sdílení rizika a odpovědnosti nebylo zdůrazněno. obecné í-i/vforn/tci&e Slovensko je zemí střední Evropy hraničící s Českou republikou, Rakouskem, Polskem, Ukrajinou a Madárskem. Slovenské území se rozprostírá na zhruba 49 000 km2 a je převážně hornaté (s výjimkou jihozápadního a jihovýchodního Slovenska). Populace přesahuje 5 milionů a zahrnuje především etnické Slováky. Hlavním a zároveň největším městem je Bratislava. Oficiálním jazykem je slovenština. V roce 2014 činil hrubý domácí produkt (HDP) Slovenska 99,79 miliard amerických dolarů. Hodnota slovenského HDP představuje 0,16 % světové ekonomiky. Průměrný HDP mezi lety 1982-2014 je 41,36 miliard dolarů s maxi mál ní výší 99,83 miliard dolarů v roce 2008 a s rekordním minimem 5,80 miliard v roce 1984 (Světová banka, 2015). Růst na Slovensku nabral tempo v roce 2014 a byl poháněn obnovou domácí poptávky, protože osobní spotřeba investice stouply po několika letech úpadku. Růst exportu nicméně oslabil spolu s poklesem poptávky hlavních obchodních partnerů Slovenska. Celkově se odhaduje, že v roce 2014 HDP rostl o 2,4 %, což řadí Slovensko mezi lepší hráče eurozóny. Zaměstnanost v průběhu roku rostla, avšak stále zůstává nad 13 %. Inflace v roce 2014 prudce poklesla, a to především díky poklesu cen energií (Evropská komise, 2015). Zemědělská půda pokrývá 49,7 % celkové plochy a lesní půda 40,8 %. Využívaná zemědělská půda se rozkládá na ploše 1 927 000 ha, z toho orné půdy (převážně obiloviny, pícniny a průmyslové plodiny) je 1 362 000 ha, trvalých travních porostů 20 000 ha, luk a pastvin 523 000 ha a domácích zahrad 32 000 ha (Zelená zpráva Ministerstva zemědělství SR, 2013). Podíl ekologických statků je nízký a nestálý: existuje 210 ekofarem s 92 191 ha zemědělské půdy (včetně asi 60 000 ha v přechodném období). To odpovídá zhruba 5 % slovenské zemědělské půdy (26 796 ha orná půda, 555 ha sady, 91 vinic a 64 749 ha travních porostů). Přibližně 90 % celkové plochy využívané zemědělské půdy je pronajato. Nájem za zemědělskou půdy se pohybuje v rozmezí 6-120 eur za hektar. Dynamika snižování počtu zemědělských pracovníků narůstá. Každoroční pokles dosáhl počtu 3 800 lidí, tj. o 7,4 % na 47,800 pracovníků. Podíl zemědělských pracovníků z celkového počtu pracujících na Slovensku dosáhl 2,2 % a každoročně klesal o 0,1 %. Poslední známé trendy ve vývoji základních makroekonomických indikátorů slovenské ekonomiky a jejích oblastí (hrubá přidaná hodnota HPH, mezispotřeba, hrubý fixní kapitál HFK, zaměstnanost, průměrná měsíční mzda, zahraniční obchod) se odrazily ve změnách podílu zemědělského a potravinářského sektoru na národní ekonomice následovně (viz Zelená zpráva): • podíl zemědělství na slovenské ekonomice vzrostl ve smyslu HPH, HFK a poklesl podle HPH, mezispotřeby, zaměstnanosti a průměrné mzdy. • Podíl potravinářského sektoru na slovenské ekonomice vzrostl podle HFK a poklesl ve smyslu celkové zaměstnanosti a průměrné mzdy; • podíl zemědělsko-potravinářského zahraničního obchodu na celkovém vývozu a dovozu slovenského zahraničního obchodu poklesl. 30 5iov@ňslo j Počet KPZek? j Přesná data nejsou dostupná, autor zná 10 KPZek (může jích být ale víc), 1 se ; ; právě zakládá. S přihlédnutím k nízké míře odpovědnosti spotřebitelů (solida- j ; rita), odhadujeme, že 100% čisté KPZ na Slovensku nelze nalézt, ale některé j I z nich jsou tomu blízko (např. sdílejí riziko pravidelným nákupem bedýnek) j Od kdy? ; První iniciativa podobná KPZ vznikla v roce 2007 Národní zastřešující organizace? ; Žádná j Odhadovaný počet strávníků a farem? ; Odhaduje se na 1 300 spotřebitelů (pravidelní spotřebitelé). K nim lze přidat ty j ; méně pravidelné a nepříliš organizované. Jaký byl vývoj KPZ,? A jeho Rozvoj KPZ podobných iniciativ na Slovensku započal v roce 2007 (Agrokruh Bratislava, Bio Papa Trenčín atd.). Rozvoj KPZ byl podpořen misí Urgenci na Slovensku ve spolupráci s CEPTA (reprezentovanou Danielem Lešinským) v roce 2010 a druhá vlna rozvoje byla iniciována evropským výměnným projektem KPZ pro Evropu v roce 2012. V současnosti známe asi 10 iniciativ (ne všechny ale mohou být klasifikovány jako KPZ, čistě protože nemají jasně definováno sdílení rizika). Podle odpovědí průzkumu Cenzus byly KPZky zakládány jak zemědělci, tak i spotřebiteli. Průměrní slovenští spotřebitelé upřednostňují levné potraviny a akceptují jejich nízkou kvalitu. Jednou z nejpreferovanějších, KPZ podobných aktivit je nákup dopředu objednaných zeleninových či ovocných bedýnek (bedýnkáři) anebo nakupování produkce ze dvora. KPZ iniciativy se nepropojují dostatečně; žádná zastřešující organizace nebyla ustanovena. Jasná definice neexistovala, přijali jsme definici Výzkumné skupiny pro KPZ, když se za účelem této zprávy sešla poblíž Freiburgu v roce 2015. Mnoho KPZek je provázáno s ekologickými statky. Hlavními produkty KPZ jsou zelenina, ovoce, mléčné výrobky, vejce, chléb a med, avšak maso je dodáváno pouze ve výjimečných případech. Čaje, džemy, oleje a ovocné štávy jsou rovněž dostupné. t>ústiábu<.£iA,£ metody Doručení domů a vyzvednutí na statku a na odběrných místech jsou nejdůležitější distribuční metody, samosběr je dostupný jen zřídka - jablka, jahody atd. vlastiA^&tvC |>ů.ciy a velikost fareľw. Půda je ve vlastnictví zemědělce/ců, v několika případech je její část zemědělcem pronajata. Ze strany KPZ není známo žádné půdní vlastnictví. Velikost farem se různí, obvykle 2 ha a méně (pro srovnání: celostátní průměrná velikost statků je 470 ha), z toho je téměř 100 % využíváno na pěstování ovoce a zeleniny. Pra&ovi/U sCla a f>ř£jWy Hlavní pracovní sílu tvoří zemědělec a jeho/její rodina, vzácně pouze zemědělec. Příjem zemědělce pochází vždy méně než na 100 % z KPZ (obvykle 0-25 %, vzácně 50-75 %), další práce/zaměstnání nebo jiné distribuční kanály jsou nezbytností. exí-stujC mziA,é dru.h y KPZ,? S přihlédnutím k nízkému počtu iniciativ nemůžeme rozlišit různé druhy KPZ. Většina iniciativ má blízko k různým schématům distribuce potravin bez dobře definované odpovědnosti spotřebitelů. Lze vypozorovat dva možné základní typy KPZ: KPZ doručující domů a KPZ prodávající ze dvora. PráviA,£ u.s>-pořádá\^í KPZ nemá žádný právní rámec, statky a spotřebitelé musí respektovat příslušnou zemědělskou, obchodní, potravinářskou a jinou legislativu. Obvykle jsou KPZky neformální (právně neuznávané). Existují právně odpovídající psané smlouvy a neformální dohody mezi statky a spotřebiteli. Prodej ze dvora je legální teprve od roku 2009. Pravidla zdanění jsou stále komplikovaná. iiA.tercik&e s veřejVújH/ú skw.f>í.iA,aw,í. Slovenské KPZky fungují v právním rámci země. Viditelnost KPZ je nízká a je nezbytně třeba víc publicity. Komunikace je slabá, v průzkumu Cenzus, například, odpovídalo pouze 40 % ze známých, KPZ podobných komunit. 31 »1 v Evrcpé 201 ZLa-pqj&^í sfsotřebí-telů. Pouze několik členů KPZ pracuje na statcích a to na dobrovolné bázi, práce na statku není nikdy závazná. Většinou jsou KPZky řízeny zemědělci; spotřebitelé se stále zdají být poněkud pasivní. Nevládní organizace hrají jasnou a pozitivní roli v propagaci a rozvoji KPZ (CEPTA atd.). Členové KPZ se účastní dnů otevřených dveří nebo společenských událostí, méně často nakupují podíly, pomáhají s balením nebo zavážejí produkty, mají účast na administrativě a organizaci, participují při rozhodování a investují peníze do statku. o certifikace Statky KPZ jsou certifikované jako ekologické nebo hospodaří ekologicky bez certifikátu, anebo ekologické nejsou a postřiky využívají minimálně (například dvakrát za sezónu, v závislosti na plodině, zelenině či ovoci). Bio maso a přidružené výrobky nejsou v rámci KPZ dostupné. Alexander Fehér je profesorem managementu životního prostředí na katedře udržitelného rozvoje Slovenské zemědělské univerzity v Nitře. Je i hostujícím učitelem na Ekonomické univerzitě v polském Bydgoszczi a ředitelem Slovenského centra Baltského univerzitního programu. Vystudoval zemědělství a environmentálni ekologii a získal doktorát v oboru krajinné inženýrství. Alexander je členem Slovenské ekologické společnosti při Slovenské akademii věd (SAV), Slovenské botanické společnosti, Britské ekologické společnosti, Lidového shromáždění Madárské akademie věd a členem redakčních rad pro American Journal of Life Sciences, American Journal of Agriculture and Forestry, Journal of Plant Sciences, Acta En-vironmentalia and Regionalia a Management of Environmental Quality. Hlavními předměty jeho vědeckého zájmu jsou udržitelné zemědělství, biodiverzita, krajinná ekologie a bioenergie. Na Slovensku neexistuje zastřešující organizace a Nyélénij-ská deklarace pro agroekologii není dostatečně diskutována. Spolupráce mezi jednotlivými KPZkami je minimální; s ohledem na Nyélénijskou deklaraci nemůžeme hovořit o hnutí. Také sdílení rizika je na nízké úrovní, solidarita spotřebitelů je slabá (s výjimkou nákupu zeleninových bedýnek, v některých případech sbírání a sklízení ovoce nebo zeleniny atd.). im Zemědělská družstva sovětského typu naprosto nemohou vytvořit komunity KPZ; počet malých rodinných hospodářství je nízký. Zemědělci nemohou konkurovat nízkým cenám globálních společností. Biopotraviny jsou řešením, avšak ve srovnání s konvenčními potravinami v obchodech jsou drahé. Kromě cen je překážkou i nízká míra uvedomenia nedostatek informací. Vkládáme naděje do budoucího rozvoje a výhledového zájmu spotřebitelů o kvalitní potraviny. Zastřešující organizace by toto mohla podpořit, ale počet skutečně aktivních, KPZ podobných iniciativ je na zformování takové „legální" sítě nízký. Postrádáme jasnou definici KPZ a klasifikace nebo zahrnutí iniciativy pod kategorii KPZ bylo u mnoha případů sporné. V mnoha případech není sdílení rizika jasně a správně vysvětleno a zprostředkovatelé se pokouší vstupovat do nebo přebírat vztahy mezi farmami a spotřebiteli. KPZ zůstává výzvou založenou na místních, prostých iniciativách bez přímé podpor/ úřadů, ministerstev a agentur. Evropská komise (2015) Gountry Report: Slovakia Ministerstvo zemědělství Slovenské republiky (2013) Zelená zpráva Světová banka (2015) 3.O. »1 v Evrcpé 201 Rolníctwo Wspíerane przez Spotecznosc - RWS (komunitou podporované zemědělství) V Polsku neexistuje obecná definice KPZ, ale většina skupin KPZ používá na začátku svých smluv o KPZ toto prohlášení: rÍ7~ikx> f^rcrťiuÁcc^ pcrfrflAÁM-. (aA&w^ KPZ-je- obecné í-i/vforn/tci&e Polsko leží ve střední Evropě a má 38,5 milionů obyvatel (2014), což je šestá nejlidnatějšízemě Evropské unie. Celková rozloha země činí 312 679 km2, která je rozdělena podle následujícího využití půdy: zemědělství 60 %; lesní půda, zalesněné a krovinaté oblasti 31 %; zastavěné a urbanizované oblasti 5,3 %; zavodněná půda 2,1 %; pustina 1,6 %. Asi 60 % Poláků žije ve městech (2014). Hlavním městem země je Varšava, která je největším a nejlidnatějším městem země. Je také prvním městem, kde v roce 2012 začaly pracovat skupiny KPZ. ti/vforn/tci&e o ■z&iM.&d&ls.tví V roce 2010 v zemi pracovalo na 1,5 milionu zemědělských podniků, což představuje 12,5 % všech zemědělských farem v Evropské unii. Většina polských farem vlastní mezi 2 ha a 5 ha půdy a průměrná polská farma má rozlohu 10,49 ha. V r. 2010 zemědělská výroba a průmysl přispěly do celkového HDP země asi 7 %. Ekologické zemědělství představuje poměrně malou část všech zemědělských aktivit v Polsku. Ovšem charakteristickými rysy sektoru biozemědělství v zemi jsou dynamický růst a zvyšující se rozloha takto obdělávané půdy. V roce 2013 mělo Polsko 26 000 biofarem. Průměrná rozloha biofarem (25 ha) je mnohem větší než u konvenčních farem a tvoří 4 % veškeré zemědělsky využívané půdy v Polsku. Ve srovnání s ostatními evropskými státy je polský zpracovatelský průmysl biopotravin stále ještě značně marginální. První skupinu KPZ založili v létě 2012 někteří členové Varšavského potravinového družstva. Vedoucími představiteli této iniciativy byli Piotr Trzaskowski a Wojciech Mejor. Ovšem zpočátku je vedl a podporoval zkušený odborník s praktickými zkušenostmi v oblasti KPZ, Jan Valeška z České republiky. Skupina sdružovala 15 domácností z Varšavy a dva biofarmá-ře a aktivisty: Soniu Priwieziencew a Tomasze Wtoszczowske-ho. Sonia aTomasz řídili nadaci AgriNatura, jejímž cílem bylo podporovat zemědělskou biodiverzitu a udržitelný rozvoj venkova. Tato KPZka by považována za pilotní projekt s cílem vyzkoušet tuto myšlenku v polském kontextu. Farmáři totiž tvrdili, že nechtějí, aby se zemědělství stalo jejich hlavním zaměstnáním. Ukázalo se, že pilotní projekt byl dost úspěšný na to, aby povzbudil další farmy a farmáře, aby vyzkoušeli tento model spolupráce se spotřebiteli. V roce 2014 se tři nové farmy rozhodly založit své vlastní skupiny KPZ. Barttomiej Kembtowski, který tehdy nebyl farmářem na plný úvazek, založil skupinu KPZ spolu s více než 20 rodinami, členy Jižního potravinového družstva ve Varšavě. Ve stejnou dobu založili Matgorzata a Sta-womir Dobrodziej, biofarmáři ze severozápadního Polska, dvě skupiny KPZ ve městech Poznaň a Štětin. Wanda Nowicka, biofarmářka z jihozápadního Polska, zahájila činnost své malé skupiny KPZ v polovině léta 2014. Rok 2014 byl i posledním rokem činnosti první skupiny KPZ, Šwierže-Panki, protože zakladatelé této pilotní skupiny KPZ došli k názoru, že jejich projekt splnil svůj výchovný účel. Ke konci podzimu 2015 bylo v Polsku 8 farem spolupracujících s místními spotřebiteli podle modelu KPZ. 3-f foislo f ©Iste w léhá j Počet KPZ? j 8 statku, které dohromady podporují 11 spotřebitelských skupin j Od kdy? ; 2012 Národní zastřešující organizace? j Žádná Odhadovaný počet strávníků a farem? j Odhad je 700-800 STRÁVNÍKŮ, 8 farem Ačkoli v Polsku neexistuje jedna společná definice KPZ, následující prohlášení je uvedeno v první dohodě navržené KPZkou Swierže-Panki: vusttnt p \>trcrťiuicc&' pcrtr&A/\A*~. Oíbtw^ KPZ-je- f^rdfxrrcL d^crbv^ýc^j ircrdi^- Toto prohlášení se později objevilo ve vzorové dohodě nejméně tří dalších KPZek. Společné rysy všech fungujících KPZek jsou: • přímý prodej potravin vyprodukovaných na statku • členské platby předem • délka spolupráce minimálně 20 týdnů • dodávky produkce nejméně jednou týdně Nejvíce rozdílů mezi různými skupinami KPZ přinášejí následující otázky: • Mají členové svobodu vybrat si produkty, anebo dostávají bedýnku, kterou připraví zemědělec? • Existuje odběrné místo, anebo zemědělci členům doručují až ke dveřím? • Angažují se členové nějakým způsobem a přebírají některé zodpovědnosti spojené s hospodařením nebo distribucí produkce? Právní uspořádání KPZky se v Polsku zakládají jako neformální skupiny. Z právního hlediska je prodej potravinové produkce ošetřen jako přímý prodej mezi zemědělcem a každým jednotlivým členem skupiny. Polským zemědělcům je bez zásadních omezení dovoleno takový přímý prodej nezpracované produkce provádět. Co se týče psaných dohod podepsaných mezi spotřebiteli a zemědělci, jejich platnost jako závazných právních dokumentů byla některými členy zpochybněna. Proto se raději záměrně vyhýbáme termínu „smlouva" a místo něj používáme slovo „dohoda". Tento dokument je výrazem dobré vůle dvou stran a je souhrnem hlavních pravidel spolupráce: ceny podílu, prostředků doručení produkce, vzájemných závazků stran a toho nedůležitějšího - ujednání o sdílení rizika mezi oběma stranami. interakce s veřejnými s.\zu.pínaiM,í První KPZ skupina v Polsku vznikla jako prostá občanská iniciativa, jako počin spotřebitelského aktivismu. Prvotní skupiny nezískávaly od místních a regionálních správ žádnou finanční podporu. Členové první skupiny zasvětili svůj čas i úsilí šíření informací o své iniciativě tak, aby napomohli zakládání dalších skupin. Tuto myšlenku propagovali dobrovolnicky psaným blogem (www.rws.waw.pl), který popisoval koncept KPZ první zkušenosti pilotní skupiny Swierže-Panki. Někteří členové této první skupiny šířili, rovněž dobrovolně, informace o své iniciativě během veřejných akcí týkajících se udržitelnosti a ekologického zemědělství. Všechny současné skupiny jsou finančně udržitelné a nedostávají na svou činnost spojenou s KPZ žádné vládní dotace. Pokud víme, zemědělci ani spotřebitelé nevznesli žádný požadavek na podporu stávajících KPZ skupin anebo šíření myšlenky mezi zemědělci a spotřebiteli. Z toho důvodu je, pokud jde o interakci KPZ skupin s veřejnými skupinami, tato interakce bud' velmi okrajová anebo neexistuje vůbec. Zdá se, že veřejné instituce si existence tohoto modelu nejsou vědomy. Kvůli tomu zřídili v roce 2014 členové KPZky Swierže-Panki a KPZky Dobrodziej (v Poznani a Štětině) malý solidární fond na podporu aktivit spojených se šířením a propagací. Fond pokrýval cestovní náklady dobrovolníků, tištění letáků, náklady na novou internetovou stránku. Peníze vybírali z malých zlomků jednotlivých KPZ podílů a fond kolektivně spravují jednotliví členové. 35" »1 v Evrcpé 201 V roce 2015 jsme bylí v Polsku schopní kontaktovat 8 statku, které deklarovaly založení KPZ partnerství s různými spotřebitelskými skupinami. Ty dohromady dodávají pro 11 spotřebitelských skupin, které mají kolem 700-800 podílníků. 10 skupin se nachází ve velkých městech: Varšava (4), Poznaň (1), Wroclaw (2), Štětin (1), Toruň (1), aOpole (1). Existuje jedna venkovská skupina KPZ, což znamená, že spotřebitelé žijí ve vesnici poblíž statku. Průměrný počet podílů v jedné KPZce je 23. Největší skupina má 44 a nejmenší 6 podílů. Za předpokladu, že jeden podíl dokáže uživit tři lidi, má průměrná skupina KPZ 70 členů. vziA,í.fe a -původ 36 % skupin bylo založeno společně zemědělci a spotřebiteli. 27 % KPZ skupin vzniklo z podnětu zemědělců. Vzniku dvou skupin napomohla Julia Olszewská, která aktivně pracuje na šíření myšlenky KPZ v Polsku. t>y\aM ■produ.fece Všichni zemědělci v KPZkách pěstují zeleninu. Polovina skupin nedostává jen zeleninu, ale i ovoce. Čtyři skupiny dostávají vejce a tři skupiny mají i maso. Ačkoli otázka, zda mají spotřebitelé možnost vybrat si produkty, anebo zda jim zemědělec připraví „hotovou bedýnku", nebyla v průzkumu Cenzus zahrnuta, jedná se o jeden z aspektů, které odlišují jednu polskou KPZ od druhé. Ukazuje se, že v 5 z 8 KPZek spotřebitelé dostávají bedýnky kompletované zemědělcem, kdežto 3 KPZky používají flexibilnější přístup. To znamená, že spotřebitelé před každým odběrem naznačí, co by rádi dostali. V jedné skupině, která tuto možnost nabízí, zemědělec přiznal, že někteří spotřebitelé rádi spoléhajína volbu zemědělce a záměrněžádajío „bedýnku s překvapením". Zemědělci tak ponechávají volnost sám si zvolit, co chce doručit. o certifikace 5 z 8 farem má certifikát ekologického zemědělství. Další 3 používají metody ekologického zemědělství, ale nejsou certifikované. t>í.strí.bu.£iA,£ metody Ve smyslu dopravy a distribuce potravin doručuje většina zemědělců produkty na jedno odběrné místo. Pouze dvě skupiny si nechávají podíly doručit až ke dveřím. Vracoval s>íla a -přCjei^t Průměrná velikost hospodářství je 15,3 ha, ale pro KPZ produkci je to pouhých 4,5 ha. S tím souvisí fakt, že pro všechny zemědělce je práce v KPZkách spíš doplňkovou činností a nikoliv hlavním zdrojem příjmů. Téměř všichni zemědělci pobírají dotace a někteří mají i jiné zaměstnání. Z,«f>ojeiA,£ odběratelů Pokud jde o zapojení spotřebitelů do KPZ, pomáhají s distribucí a organizačními záležitostmi ve 4 skupinách. Zjišťujeme, že většina členů partnerské statky zřídkakdy navštíví. Koncept agroekologie v Polsku funguje jako čistě vědecký pojem a je definován jako: „cá&t eJccrLcrgle.} \cbtra, zkjnMwÁ /ewm^u/ a$ircrxu&vu)7,Ljj cLgiro-&ico-ícrgL& -zkxnM/vJL \riiv 7~i-VCrjy^j/U) ^crytytdX, irUL raýiJuMAjí cl tXktoÍáX- CL 0-po4Ť^ui ^CL CrcAw&MM~ irCrtftUA- } VUL prč> - cM/Jotv^uy^t ptcnMM, j argc^izcu>i cl rtquLcuÁ, býioT-triMrCŮj \>rtdá>toYŮ* cl ý^vcljÁAv-". Výraz agroekologie tak nemůže být považován za politický pojem jako v jiných zemích, například ve Španělsku a Francii. Tak, jak je termín agroekologie používán hnutím potravinové suverenity a Nyélénijskou deklarací, objevuje se v Polsku v překladech zahraniční literatury vydávané nevládními organizacemi, jako je Institut globální odpovědnosti ve Varšavě. Překladiště. KPZ, Pobrzyi^ v^a wUlíj, Varšava, Polsko 3£> 91 foislo V Polsku je vlastně KPZ považováno za praktický nástroj, který usnadňuje přínosnou spolupráci mezi zemědělci a spotřebiteli. Využití tohoto modelu jako nástroje změny systému leží prozatím mimo dosah zúčastněných stran. A přesto byl první KPZ projekt hluboce zakořeněn v agroekologických zásadách, chápaných konceptuálne z hlediska potravinové suverenity. Jeden ze zakladatelů pilotní KPZ skupiny v krátkém článku v blogu na podporu KPZ (www. rws.waw.pl) „Proč potřebujeme KPZ?" odkazuje na hodnoty typu: péče o zemědělce jako jádro KPZ modelu, půda jako hodnota předávaná příštím generacím, ochrana ekologické a kulturní krajiny a dlouhodobá životnost malých hospodářství jako obecné dobro. Pro účely tohoto průzkumu jsme porovnali část Nyélénijské agroekologické deklarace „Za co bojujeme?" s praktikami v současnosti existujících KPZ skupin v Polsku a jejich způsobem šíření modelu KPZ (např. facebookové stránky KPZ Dobrzyň na Wista a jejich část „O nás"). Můžeme říci, že mezi společné body konceptu potravinové suverenity a zásad, za nimiž stojí polské KPZ, patří: • spravedlivá mzda zemědělským pracovníkům • zdravé a dostupné dodávky jídla • udržitelné hospodaření s půdou • vzájemná závislost mezi producenty a spotřebiteli Mezi aspekty, které jsou bud'odsunuty stranou nebo nejsou zdůrazňovány jako cíle polského KPZ, patří: respektování ženské role při produkci jídla a v distribučních systémech, uznání práva na potravu jako základního lidského práva, podpora tradičních znalostí a odkazu, duchovní dimenze, místní autonomie při správě půdy nebo aktivní boj proti korporátním silám. Ačkoli je polské KPZ v porovnání se zeměmi západní Evropy relativně nové, vyvíjí se velmi rychle. V roce 2012 existovala jedna skupina spojující jednu farmu s 25 domácnostmi. Už v pěstitelské sezóně 2015 spolupracovalo 8 farem s 11 spotřebitelskými skupinami a živilo víc než 700 strávníků. Všichni zemědělci, s nimiž jsme mluvili, vyjádřili svou vůli pokračovat v práci s KPZ modelem, a to i přes to, že se rok 2015 projevil jako problematický, zejména pro nové KPZ skupiny. Z hlediska sdílení rizika otestovalo závažné sucho jak zemědělce, tak i spotřebitele. V mnoha případech museli spotřebitelé přijmout výnosy menší, než očekávali, na což, jak se ukázalo, nebyli mnozí připraveni. Nicméně zemědělci vyjadřují odhodlanost v KPZ pokračovat, protože se naučili oceňovat přínosy takového modelu spolupráce. Je ovšem třebazdůraznit, že se stále učí, jak komunikovat s podílníky, a to především s těmi, kteří nejsou zvyklí nakupovat bioprodukci. když všechny polské KPZky dodržují velmi podobný soubor pravidel, způsob jejich fungování se u každé skupiny liší. Je tomu tak, protože každá KPZka stále hledá svou vlastní cestu k ustanovení vztahů a pravidel, jež budou akceptovat jak producenti, tak i spotřebitelé. 1 Ústřední statistická kancelář (2014) Statistická ročenka Polské republiky. 2 http://stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/RL_Gospodarstwa_rolne_na_tle_internet.pdf 3 www.minrol.gov.pl/Jakosc-zywnosci/Rolnictwo-ekologiczne/Rolnitwo-ekologicznew- Polsce 4 www.minrol.gov.pl/Jakosc-zywnosci/Rolnictwo-ekologiczne/Rolnitwo-ekologicznew- Polsce 5 (Vlastní překlad autora) Wydawnictvo Naukowe PWN (Online encyklopédia), http:// encyklopedia.pwn.pl/haslo/agroekologia; 3866406.html 6 Kay Sylvia (2012) „Pozytywne alternatiwy inwestycjne dla nabywania i dzieéawienia ziemi na wielka skale". Institut globální odpovědnosti, http://igo.org.pl/ download/IGO_pozytywne-alternatywy-inwestycjne.pdf 7 www.ms.waw.pl/po-co-nam-ms 8 Nyélénijská deklarace (2007) http://nyeleni.org/spip.php7article290 9 www.facebook.com/™sdobcyn/info/?tab=page_info Julia Olszewska (Mgr. v oboru sociální a kulturní ekologie) se zabývá tématem komunitou podporovaného zemědělství od roku 2012. Tehdy strávila šest týdnů jako dobrovolnice na farmách v systému AMAP v jihozápadní Francii. V roce 2013 se stala členkou první KPZ skupiny v Polsku, RWS Swierže-Panki. Léto 2013 strávila na dvou KPZ farmách ve státě New York, kde opět pracovala a pozorovala různé druhy spolupráce mezi zemědělcem a spotřebitelem. Byla projektovou koordinátorkou Evropského KPZ projektu "Learning Towards Solidarity-based Food Systems" (Učíme se, jak na solidární potravinové systémy) (2013-2015). Od roku 2014 je hrdou členkou KPZky Dobrzyň na Wista. Marta Sylla (rozená Skaradkiewicz) je doktorandkou na Wroclawské univerzitě životního prostredia věd o živé přírodě. Její výzkum pokrývá řadu témat regionálního plánování a ekosystémových služeb. Byla jednou z prvních členek poznaňské KPZ skupiny, která je druhou KPZkou v Polsku. Od roku 2014 je Marta hrdou členkou KPZky Pora na Czosnek. 3^ »1 v Evrcpé 201 když o něm většina Evropanů zatím neslyšela, přesto je KPZ na starém kontinentu na vzestupu. Společný průzkum, k němuž přistoupila síť Urgenci a hnutí KPZ, měl tento růst doložit empirickými daty. Průzkum byl spuštěn zejména z těchto tří důvodů: Zaprvé, od prvního evropského setkání KPZ v Miláně v roce 2012 se jednotlivé skupiny snažily definovat obecné principy, které je spojují. Souběžně se zmiňovaným průzkumem byl zahájen i osmnáctiměsíční proces vzniku Evropské charty KPZ, přičemž obě aktivity byly a jsou vzájemně propojené. Zadruhé, obecné principy je třeba zkoumat z hlediska jejich uplatnění v rozličných kontextech. Síla KPZ tkví ve schopnosti zakořenit v radikálně odlišných společenských, ekonomických zemědělských terénech; avšak nakolik je nutné vždy systém adaptovat, aby začal růst? Třetím důvodem je politika. Vlivní lidé stále častěji vidí v KPZ hnutí, jež přináší důležité společenské inovace. Objevují se proto výzvy, aby hnutí KPZ zaujalo stanovisko k různým politickým otázkám. Donedávna na podobné dotazy zodpovídala jménem hnutí KPZ bud' Urgenci nebo jiné organizace. Situaci ilustrují dva následující příklady. První se objevil v roce 2009 ve Francii, když byla pracovní skupina pod vedením ministerstva pověřena přípravou definice „krátkého dodavatelského řetězce". Debaty se účastnili rovněž zástupci hypermarketů, kteří v kostce říkali: „Definici krátkého dodavatelského řetězce vám dodáme snadno -krátký dodavatelský řetězec má maximálně jeden mezičlánek. A přesně tohle děláme - tím jediným prostředníkem jsme my." Druhý příklad se týká iniciativy pro vytvoření loga „produkty z mé farmy". S nápadem přišla mezinárodní rolnická platforma La Via Campesina. V tomto případě Urgenci coby zástupce hnutí KPZ vysvětlila, že ačkoliv by značka „produkty z mé farmy" mohla být velice užitečná pro farmáře, kteří prodávají na trzích, samotný model KPZ žádné logo ani značku nepotřebuje. Kdo ví, co by o KPZ v souvislosti s touto značkou zaznělo, kdyby zástupci Urgenci nebyli přítomni. Hnutí KPZ se tedy dál nemůže skrývat. Je nutné, abychom zaujali jednoznačnou pozici, než tak učiní někdo jiný, ovšem bez záruky, že bude konat ve prospěch aktivistů a farmářů KPZ. Na setkání v německém Schwarzwaldu naplánoval tým výzkumníků a dalších odborníků z více než dvaceti zemí první statistický průzkum KPZ. Jejich hlavním cílem bylo získat souhrnné údaje o počtu skupin KPZ v Evropě. Druhým cílem bylo zhodnotit stav a vývoj hnutí v Evropě. Jako důležité byly přitom vyhodnoceny jak kvantitativní ukazatele (počet KPZ v zemi, regionální rozložení, počet farem astrávníků, data vzniku apod.), tak kvalitativní (produkce, distribuce, vlastnictví půdy, typy práce, vnitřní organizace, spolupráce s ostatními, silné a slabé stránky apod.). Takovýto ambiciózní podnik nutně přináší mnoho těžkostí. Bylo třeba stanovit omezený počet dotazů, najít společnou terminologii, vyhovující všem jazykům zúčastněných zemí, v omezeném čase připravit online průzkum a přimět KPZ ve více než dvaceti evropských zemích, aby odpověděly včas. V prosinci 2015, pouhé čtyři měsíce po první pracovní schůzce, se vrátilo 403 odpovědí ze čtyřiadvaceti evropských zemí. S ohledem na nedostatek času a financí jde o vynikající úspěch. Dotazníková část studie se soustředila na země, v nichž dosud žádný výzkum KPZ neproběhl. Z toho důvodu nebyl dotazník použit ve Francii, v níž je hnutí KPZ nejsilnějšív Evropě, a je zde proto (v rámci systému AMAP) dobře zmapováno. Francie byla ze studie vynechána nejen proto, že v zemi již ve stejném roce proběhl průzkum AMAP, ale také kvůli velkému počtu skupin (více než 2 000). V tak krátkém čase nebylo reálné potřebné údaje získat. Kromě toho by takovéto množství francouzských skupin nutně zkreslilo výsledky průzkumu. Přes všechna omezení je však tento průzkum první studií, jež souhrnně zobrazuje stav KPZ v Evropě. Své odpovědi zaslalo dostatečné množství skupin, a proto je výsledný obraz věrohodný a může sloužit jako podklad pro další výzkumy. Ukazuje, jak silná a soudržná jsou jednotlivá uskupení a jak jsou jejich členové věrní tomuto modelu hospodaření a jeho principům; poskytuje konkrétní informace o tom, jak rychle hnutí KPZ roste, jak efektivně skupiny doplňují nové produkty k původnímu základu, který se skládal převážně z ovoce a zeleniny, a do jaké min/ jsou ochotna společně ovlivňovat dění na národní i evropské úrovni. 3ř Nejdůležítější výsledky průzkumu: Cli v Evrcpá v čisis zakladatele kpz souhrnně (%) Hnutí plynule roste od poloviny nultých let. Růstovou křivku v grafu EU4 lze rozdělit do tří fází: 1 - KPZ se začalo objevovat na konci sedmdesátých let víceméně nahodile v několika zemích - především ve Švýcarsku, Francii a Itálii. V té době již existovaly neformální skupiny sdružené okolo průkopníků ekologického zemědělství, ty se však nepovažovaly za součást určitého hnutí. 2 - Mírný nárůst mezí lety 1994 a 2000, především v Itálii a Nizozemsku. 3-Období pomalého růstu, nové skupiny vznikají jen v Itálii. Objevuje se první skupina ve Švédsku. Připomínáme, že sem z výše uvedených důvodů není zahrnut vývoj francouzského hnutí AMAR které rostlo exponenciálně, a to ze dvou skupín v roce 2001 až na dva tisíce v roce 2015. 4 - Čtvrtou fází je setrvalý, téměř exponenciální vzestup napříč Evropou od roku 2004 dodnes. členové komunity ' + farmáři l členové komunity l farmáři I ostatní Co se týče počtu spotřebitelů napojených na KPZ, výzkum poskytl informace o 70 865 lidech sdružených ve 403 skupinách, což znamená průměr 179 strávníků na jednu KPZku. Jak zmiňujeme v úvodu této zprávy a jak ukazují grafy EU2 a EU3, potraviny z KPZek odebírá v celé Evropě něco mezi půlmiliónem a milionem lidí. zakladaní kpz souhrnně (%) 1878 1982 1987 1994 1995 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Jak ukazuje diagram EU5, naprostá většina dotázaných KPZek byla založena bud' spotřebiteli (41 %), farmáři (33 %) nebo oběma stranami společně (18 %). Zbylých 8 % založily spolky, nadace, obchodní firmy či instituce. Tento nevýznamný podíl jasně ukazuje, že KPZ je vlastně společenské hnutí, které silně závisí na dobrovolném závazku svých členů. 3j) Skupiny KPZ, které se zúčastnily průzkumu, se ztotožňují s principy, jako je přímé partnerství mezi farmou a spotřebiteli (více než 85 %) či zajištění kvalitních potravin (93 %) získaných ekologicky šetrným způsobem (88 %). Odpovědi na tuto otázku také odrážejí rozmanitost KPZ v Evropě: téměř dvě třetiny dotázaných podtrhly faktor společného sdílení rizik (64 %), méně iniciativ mluví o sdílené odpovědnosti (41 %) a sdíleném zisku (58 %), viz EU6. Poslední dvě čísla mají ovšem tendenci růst díky tomu, že spotřebitelé v nejnověji zakládaných skupinách jsou stále informovanější. Partnerství bývá nejčastěji stvrzeno písemnou smlouvou. Ta je obvykle dlouhodobá nebo zahrnuje (ve většině případů) alespoň jednu produkční sezónu (56 %). Tím je zaručen zisk pro farmu i kvalitní potraviny pro členy. Vzájemný závazek členů KPZky je rovněž vyjádřen ve způsobu, jakým se podílejí na životě své skupiny a farmy. Následující seznam ukazuje, co přesně pro spotřebitele znamená „být členem KPZ". • nákup podílů: 58 % dotázaných KPZek • pomoc s pěstováním: 42 % • pomoc s balením a distribucí: 41 % • administrativní a organizační práce: 50 % • podíl na rozhodování: 55 % • účast na dnech otevřených dveří/společenských akcích: 68 % • výměna receptů: 54 % • finanční investice do farmy: 19 % Základem produkce KPZ byla od počátku zelenina (produkuje ji 94 % dotázaných KPZek), avšak rozmanitost produkce v současné době roste. V nabídce je ovoce (58 %), vejce (38 %), maso (29 %), med (28 %), mléčné výrobky (26 %) a chleba (25 %); viz EU7. Tento trend ukazuje, že spotřebitelé zapojení do KPZ chtějí doplnit obvyklou nabídku zeleniny všemi ostatními produkty, které dosud nakupovali v bioobchodech, supermarketech apod. Rozšiřování modelu KPZ o produkci, která v něm dříve nebyla dostupná, má tedy značný potenciál. MÍRA ZTOTOŽNĚNÍ S PRINCIPY KPZ souhrnně (%) 68588^ Cli v Evrcpá v čisis produkce souhrnně (%) mléčné výrobky maso I zelenina I 0 10 20 30 BiA.y-: Vrodukoe. 40 Í0 70 90 100 Jak bylo řečeno výše, valná většina KPZek klade velký důraz na vysokou kvalitu potravin a postupy ekologického zemědělství. To však nemusí nutně znamenat, že jsou jejich farmy oficiálně certifikované. Zatímco 44 % dotázaných KPZek je oficiálně ekologickými a 4 % biodynamickými farmami, dalších 41 % hospodaří v souladu s ekologickými principy, ale certifikaci nemá. Důvodem pro poslední variantu je fakt, že členové KPZky svou farmu znají a kontrolu zvenčí nepotřebují. Svou roli mohou rovněž hrát příliš vysoké náklady na certifikaci. Někdy se také lze setkat s naprostým odmítáním certifikace z ideologických důvodů. Většina ze 7 % farem, které jsou součástí KPZ a nejsou ekologické, prochází právě přechodným obdobím na bioprodukci. Viz EU8. certifikace produkce souhrnně (%) I biodynamické (certifikované) I bio (certifikované) produkce není v souladu s ekologickými principy I ekologická produkce bez certifikace BIA.S: C-ertífíhace -produkce m U&iié ¥xůts0by dis.tribu.ot Součástí dotazníku byla otázka členství v sítích, viz graf EU11. Cílem bylo zjistit, kolik skupin je součástí větších sítí, a následně prezentovat KPZ jako součást společenského hnutí. Předpokládalo se nižší zastoupení těch KPZek, které chtějí zůstat plně nezávislé, protože takové skupiny se pro podobný průzkum obtížněji kontaktují. Na druhou stranu není ve výsledcích zahrnuto nejvíce strukturované hnutí, francouzský AMAP, což pravděpodobně vyvažuje možnou převahu těch skupin KPZ, které jsou v sítích zapojeny. • V mnoha evropských zemích zatím nefunguje národní síť KPZ. Přesto je 46 % zapojených skupin členy národních sítí, což je slušný poměr, zvážíme-li, že prudký nárůst počtu KPZek ve většině zemí probíhá právě nyní. • Zdá se, že existuje potřeba lepšího sdílení informací o mezinárodní síti KPZ Urgenci na národních úrovních. Všechny evropské národní sítě jsou sice platnými členy Urgenci, ale ze všech skupin, zahrnutých v průzkumu, je přímými členy mezinárodní sítě jen 7 %. Cli v Evropě síťovaní souhrnně (%) -_1 I I bez členství | národní síť l| Urgenci | Ve většině případů (47 %) patří zemědělská půda, která poskytuje produkci KPZky, přímo farmáři, 11 % má půdu v pronájmu a 10 % obě varianty kombinuje. Některé KPZky si půdu pronajímají (17 %), ale jen málo skupin ji vlastní (4 %). Spojení KPZky a farmáře při pronájmu či vlastnictví půdy se rovněž vyskytuje, avšak v zanedbatelném množství (1 %) 0 S W iS 20 25 30 35 40 45 60 BIAX±: Síťování. vlastnictví pudy souhrnně (%) •mm Klíčový princip sdílení rizik může v realitě KPZ nabývat různých podob. V některých zemích používají jako základní kámen každého partnerství dvoustrannou písemnou smlouvu. Jinde považují ústní dohod u za stejně spolehlivou jako písemný kontrakt. Tyto rozdíly jsou ovlivněny mnoha faktory, mezi nimiž není bez významu specifická tradice práva v každé zemi ve smyslu psaných i nepsaných pravidel. Viz EU12: • Mírná většina respondentů uvádí, že mají neformální dohodu (52 %) • 45 % zúčastněných KPZek funguje na základě sepsané smlouvy typ smlouvy souhrnně (%) neformální dohoda písemná smlouva | ve vlastnictví KPZky I ve vlastnictví farmáře I kombinace vlastnictví a pronájmu KPZky I kombinace vlastnictví a pronájmu farmáře I společné vlastnictví/ pronájem farmáře a KPZky I pronájem KPZky I pronájem farmáře Dotaz na pracovní sílu vykonávající práci na poli přinesl poměrně nejasné odpovědi. Problém možná spočíval ve formulaci dotazu a v jeho přesném pochopení; zdá se však, že k fungování farem zapojených do KPZ v celé Evropě významně přispívá dobrovolnická práce jednotlivých členů. Viz EU14. • Dobrovolníci jsou hlavní pracovní silou na poli: členové KPZ (29 %), wwoofeři (3 %), skupiny farmářů (3 %) • Farmáři a jejich rodiny jsou na druhém místě (28 %). • Zaměstnanci jako doplňková síla: sezónní dělníci (12 %), stálí zaměstnanci (5 %) ei/U.2.: Typ SW-lot/tVUj V některých zemích, především na severu Evropy, považují KPZ za něco jako komunitní farmu: skupina spotřebitelů z města si společně pronajme nebo zakoupí půdu, aby na ní mohli pěstovat vlastní potraviny. Jak je vidět, funguje tímto způsobem asi jedna pětina všech skupin KPZ. Valná většina KPZek je napojena na farmu, kterou zemědělec bud' vlastní, nebo ji má v pronájmu. Viz EU13. pracovníci na farmách souhrnně {%) wwoofeři |H p racov n íc i ^^^m^^^ na plný úvazek ^^^^^^^ sezónní dělníci |^ ■ skupiny farmářů ^^^P farmář a jeho rodina ^| farmář 0 S 10 15 20 25 30 43. 94 l^mšúmmáf status a ffípm Hnutí KPZ podporuje rodinné statky a hnutíza potravinovou suverenitu, jehož hlavním cílem je nezávislost zemědělců. Model KPZ, hnutí na podporu rodinných hospodářství a hnutí za potravinovou suverenitu shodně odmítají potravinový byznys v rukou velkých korporací. Není proto překvapením, že zemědělci zahrnutí v tomto průzkumu z největší části nejsou zaměstnanci. • Velká většina zemědělců v KPZkách nemá zaměstnanecký poměr (74 %). Nejčastěji mají postavení nezávislého hospodáře nebo drobného podnikatele, viz EU15. • Pokud jde o těch několik zemědělců, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru, větší část z nich pracuje na částečný úvazek (11 %), menší část na celý (7 %), viz EU15. ZAMĚSTNANECKÝ STATUS PRODUCENTŮ souhrnně (%) ■ zaměstnání na plný úvazek ■ není v zaměstnaneckém poměru ■ zaměstnání na částečný úvazek • Zemědělci zapojení do KPZek potřebují pro svou produkci i jiná odbytiště: 68 % respondentů nepokryje celý svůj příjem z KPZky-to sedaříjen 22 procentům, viz EU16. Jiné zdroje příjmů pocházejí zpravidla z ostatních distribučních kanálů (36 %) nebo vedlejšího zaměstnání (28 %). Jen menšina je příjemcem dotací (18 %), jak ukazuje tabulka EU17. 100 % PŘÍJMŮ Z KPZ souhrnně (%) ■ nezjištěno ■ ne ano BlAXO: ±00 •přCjWůc z KPZ, K! v Evrcpá v čistecl DALŠÍ ZDROJE PŘÍJMŮ FARMÁŘŮ ZAPOJENÝCH V KPZ souhrnně (%) dotace další distribuční kanály vedlejší zaměstnání B\A.±y-: V>als.í zdroje •přCjWůc farmářů. zapojený ak v KPZ, • Naprostá většina zemědělců v KPZkách (27 %) získává z KPZek do 25 % svých celkových příjmů. 10 % má z KPZek mezi 25 a 50 procenty příjmů, 9 % se pohybuje mezi 50 a 75 procenty příjmů z KPZky (viz EU18). • 10 % respondentů uvedlo, že podíl KPZky na svých celkových příjmech neznají. POMĚR VÝNOSU Z KPZKY K CELKOVÝM PŘÍJMŮM souhrnně (%) ■ 0 25% ■ !S- 50% 50 ■ 75 % J5 ■ 100% BIAJ.2: V"0\M,tr VÚj^OSt/t z KPZ,fey fe celkovým- •přijkw.ům h p@tfefe<3 Mil ¥ýitaw Informace, které zde předkládáme, jsou důležité ktomu, abychom porozuměli KPZ v Evropě. Zůstává však mnoho otázek, které je v souvislosti s hnutím KPZ třeba položit. Evropská výzkumná skupina KPZ se zavázala shromáždit další informace, které budou sloužit komunitě KPZ stejně jako ostatním zájemcům a možná také přispějí k demokratizaci výzkumů v zemědělství. Je dobře, že významná část KPZ (65 % - viz EU19) je ochotná dále spolupracovat a odpovídat na další otázky. Mimo jiné nám tím umožní zabývat se tématy, která vzešla z našeho prvotního průzkumu. PŘIPRAVENI NA PODROBNĚJŠÍ OTÁZKY? souhrnně (%) -^3 »1 v Evrcpé 201 Jsme delegáti zastupující různorodé organizace a mezinárodní hnutí drobných producentů potravín a jejich spotřebitelů, včetně rolníků, domorodých lidí a komunit (spolu slovci a sběrači), zemědělských rodin, venkovských pracovníků, honáků a pastevců, rybářů a lidí z měst. Dohromady rozličné členstvo zastoupené v našich organizacích vyprodukuje 70 % lidstvem spotřebovaných potravin. Oni jsou předními globálními investory v zemědělství stejně jako poskytovateli práce a živobytí ve světě. Od 24. do 27. února 2015 jsme se sešli zde v Nyéléni centru v malijském městě Sélingué, abychom dospěli ke společnému porozumění agroekologie jako klíčového prvku pří budování potravinové suverenity a abychom připravili společné strategie na podporu agroekologie a její ochrany před zneužitím. Jsme vděční lidem z Mali, kteří nás přivítali v této krásné zemi. Svým příkladem nás naučili, že dialog mezi různými podobami vědění je založen na respektujícím naslouchání a kolektivním budování sdílených rozhodnutí. Solidárně stojíme po boku naších sester a bratří z Mali, kteří bojují (někdy pokládají I své životy), aby ubránili své pozemky v poslední vlně půdních záborů, které postihují tak velký počet našich zemí. Agroekologie znamená, že společně stojíme v kruhu života, z čehož vyplývá, že společně musíme stát í v kruhu zápasu proti záborům půdy a kríminalizaci našich hnutí. Naší lidé, voliči, organizace a komunity již značně pokročili v definici potravinové suverenity coby hesla společného boje za spravedlnost i jako širšího rámce pro agroekologii. Produkční systémy naších předků se vyvíjely po tisíciletí a v posledních 30 až 40 letech začaly být nazývány agroekologii. Naše agroekologie zahrnuje úspěšné postupy i produkci a rozvíjí kontakt mezí zemědělci i jednotlivými regiony a vzdělávacími institucemi. Rovněž jsme vyvinuli sofistikované teoretické, technické a politické konstrukce. V roce 2007 se mnozí z nás sešli zde v Nyéléni na Fóru potravinové suverenity, abychom posílili naše spojenectví a abychom rozšířili a prohloubili naše chápání potravinové suverenity prostřednictvím kolektivního budování mostů nad našimi rozličnými zájmy. Podobně se scházíme zde na Agroekologickém fóru 2015, abychom obohatili agroekologii dialogem mezi nejrůznějšímí jednotlivci, kteří potraviny produkují, a také spotřebiteli, městskými komunitami, ženami, mládežía dalšími aktéry. Dnes učinilo naše hnutí, organizované globálně I regionálně v Mezinárodní plánovací komisi pro potravinovou suverenitu, nový a historický krok. Rozličné podoby naší produkce potravin drobnými vlastníky, které jsou založené na agroekologii, generují lokální znalosti, posilují sociální spravedlnost, posilují Identitu a kulturu a upevňujíekonomíckou životaschopnost venkovských oblastí. Drobní vlastnící brání naší důstojnost, když se rozhodneme vyrábět agroekologickým způsobem. Agroekologie je odpovědí na otázku, jak proměnit a napravit naši hmotnou realitu v potravinovém systému a na venkově, který byl devastován průmyslovou produkcí potravín a její tzv Zelenou a Modrou revolucí. Agroekologii vnímáme jako klíčovou formu odporu proti ekonomickému systému, který klade zisk před život. Korporátní model vyrábí přebytky jídla, které je pro nás jedovaté, ničí půdní úrodnost, zodpovídá za odlesňovaní venkovských oblastí, kontaminaci vod a okyselování oceánů a úhyn ryb. Základní přírodní zdroje byly privatizovány a přeměněny na zboží a rostoucí výrobní náklady nás nutí opouštět půdu. Osiva jsou zemědělcům kradena a prodávána zpět za přemrštěné ceny, vyšlechtěna jako odrůdy závislé na nákladných, kontaminujících agrochemikáliích. Průmyslový potravinový systém je klíčovým aktérem mnoha krizí -klimatické, potravinové, environmentálni, veřejného zdraví a dalších. Volný trh a korporátní Investiční smlouvy, urovnávání sporů mezí investory a státy a falešná řešení, jako jsou trh s emisemi, dále rostoucí zpeněžování půdy a potravin, atd., to vše dále zhoršuje tyto krize. Agroekologie nám v rámci potravinové suverenity nabízí společnou cestu z těchto krizi. 28 9476 Wšiola' Deklarace mezinárodního fóra pro a^roeloioyi Průmyslové potravínářstvízačínávyčerpávatsvůj produktivní a ziskový potenciál kvůli svým vnitřním rozporům - jako jsou degradace půdy, herbicidům odolné plevely, vyčerpaná loviště ryb, škůdci a chorobami pustošené monokulturní výsadby -a jeho čím dál víc patrné negativní následky emisí skleníkových plynů, a zdravotní krize - podvýživa, obezita, cukrovka, nemoci tlustého střeva a rakovina způsobené stravou plnou průmyslového a podřadného jídla. Pod tlakem veřejnosti mnohé multilaterální instituce, vlády, univerzity a výzkumná centra, některé nevládní organizace, korporace a další nakonec „agroekologii" uznaly. Jenže ony se ji pokusily nově definovat jako úzkou sadu technologií, které nabízejí jako nástroj zdánlivě odlehčující krizi udržitelnosti průmyslového potravinářství, zatímco existující mocenské struktury zůstávají nepovšimnuty. Toto pohlcováníagroekologie za účelem vyladění průmyslového potravinového systému, současně s předstíraným přitakáváním environmentálnímu diskurzu, má různé názvy včetně „klimaticky chytrého zemědělství", „udržitelné" nebo „ekologické intenzifikace", průmyslové monokulturní produkce biopotravin atd. Nic z toho pro nás není agroekologii: my je odmítáme a budeme bojovat za odhalení a zablokování těchto záludných triků k přivlastňování agroekologie. Skutečná řešení krizí klimatu, podvýživy aj. nevyplynou z přizpůsobování se průmyslovému modelu. Ten musíme transformovat a vybudovat naše vlastní místní potravinové systémy, které tvoří nová spojení mezi městy a venkovem a jsou založená na skutečně agroekologické produkci potravin rolníků, tradičních rybářů, pastevců, domorodých lidí, městských zemědělců atd. Nesmíme dopustit, aby se agroekologie stala nástrojem průmyslového potravinového modelu: vnímáme ji jako zásadní alternativu tohoto modelu a jako prostředek proměny výroby a spotřeby jídla v něco lepšího pro lidstvo a naši matku Zemi. Agroekologie je způsobem života a jazykem přírody, jemuž se - jako její děti - učíme. Není pouhou sadou technologií a výrobních postupů. Nemůže se stejným způsobem aplikovat na všech místech. Spíše tkví v zásadách, které sice mohou být stejné napříč různorodostí našich prostředí, avšak také mohou být a jsou praktikovány mnohými různými způsoby, s každým sektorem přispívajícím barevností své lokální reality a kultury, avšak vždy respektujícím Matku Zemi a naše společně sdílené hodnoty. Výrobní postupy agroekologie (jako jsou smíšené porosty, tradiční rybolov, kočovné pastevectví, integrování plodin, stromů, dobytkaa ryb, hnojenímrvou, kompost, krajové odrůdy a plemena atd.) jsou založeny na ekologických principech, jako jsou budování půdního života, koloběh živin, dynamické hospodaření s biodiverzitou a zachováním energie ve všech měřítkách. Agroekologie drasticky omezuje naše využívání externě nakoupených vstupů, které musí být zakoupeny od průmyslu. Nepoužívají se agrochemikálie, umělé hormony, GMO, ani další nebezpečné a nové technologie v zemědělství. Územíjsou základním pilířem agroekologie. Lidé a komunity mají právo udržovat své vlastní duchovní a hmotné vztahy ke své půdě. Jsou oprávněni zabezpečovat, rozvíjet, kontrolovat a obnovovat své zvykové společenské struktury a spravovat svou půdu a svá území, včetně lovišť ryb, a to jak politicky, tak společensky. Z toho vyplývá plné uznáníjejich zákonů, tradic, zvyků, systémů držby, institucí, což také konstituuje uznání lidského sebeurčení a autonomie. Kolektivní práva a přístup ke společnému dědictví jsou základním pilířem agroekologie. Sdílíme přístup do oblastí, které jsou domovem mnoha dalších podobných skupin, a udržujeme sofistikovaný zvykový systém v regulaci přístupu a zabránění konfliktů, jenž chceme zachovat a upevnit. Rozmanité vědomosti a způsoby vědění našich lidí jsou pro agroekologii zásadní. Naše cesty poznávání se vyvíjely jejich dialogem (dialogo de sabares). Naše procesy učení jsou horizontální a spočívají na úrovni rovný s rovným; zakládají se na lidové vzdělanosti. Odehrávají se v našich vlastních tréninkových centrech a oblastech (zemědělci učí zemědělce, rybáři učí rybáře atd.) a jsou i mezigenerační výměnou vědomostí mezi staršími a mládeží. Agroekologie se rozvíjí díky našim vlastním inovacím, průzkumům a výběru šlechtění plodin a hospodářských zvířat. Jádrem naší celostní vize je nezbytná rovnováha mezi přírodou, vesmírem a lidskými bytostmi. Uznáváme, že jako lidé jsme pouhou částí přírody a vesmíru. Sdílíme duchovní spojení s našimi zeměmi a s předivem života. Milujeme naše kraje a naše lidi a bez toho nedokážeme ubránit naši agroekologii, bojovat za naše práva nebo nasytit svět. Odmítáme, aby se život stal předmětem obchodu. Rodiny, komunity, kolektivy, organizace a hnutí jsou živnou půdou, v níž agroekologie vzkvétá. Kolektivní svépomocná organizace a akce jsou tím, co umožňuje agroekologii růst, budovat místní potravinové systémy a vyzývat ke společné kontrole našeho potravinového systému. Solidarita mezi lidmi, mezi vesnickou a městskou populací, je tím nejdůležitějším faktorem. Autonomie v agroekologii nahrazuje kontrolu globálních trhů a vytváří svépomocnou správu komunit. Znamená to, že minimalizujeme používání zakoupených vstupů, které pocházejí zvnějšku. Vyžaduje to reorganizaci trhů tak, aby byly založeny na principech solidární ekonomiky a eticky odpovědné výroby a spotřeby. To podpoří přímé a spravedlivé, krátké distribuční řetězce. Předpokladem jsou transparentní vztahy mezi výrobci a spotřebiteli spočívající v solidárním sdílení rizik a zisků. Agroekologie je politická; žádá po nás, abychom vyzývali a přeměňovali mocenské struktury ve společnosti. Potřebujeme vložit kontrolu nad osivy, biodiverzitou, půdou a územími, vodami, vědomostmi, kulturou a společným dědictvím do rukou těch, kteří živí svět. Ženy a jejich vědomosti, hodnoty, vize a vedení jsou pro cestu vpřed nezbytné. Migrace a globalizace znamenají, že ženské práce přibývá, avšak ženy mají mnohem omezenější přístup ke zdrojům než muži. Až příliš často není jejich práce ceněna ani uznávána. Aby agroekologie dosáhla svého plného potenciálu, musí v ní existovat rovné přidělování moci, úloh, rozhodování a odměn. 45 »1 v Evrcpé 201 Mládež tvoří, spolu s ženami, jednu ze zásadních sociálních základen pro rozvoj agroekologie. Agroekologie může zajistit převratný prostor pro mladé lidi a jejich přispění k sociální a ekologické transformaci, která probíhá v mnoha naších společnostech. Mládež nese odpovědnost za přenos kolektivních vědomostí získaných od jejích rodičů, starších a předků, do budoucností. Oni jsou správci agroekologie pro budoucí generace. Agroekologie musí vytvořit oblastní a sociální dynamiku, která dá vzniknout příležitostem pro venkovskou mládež a jež si cení vůdcovství žen. i. vod-pořít a 0ro ekologickou. f>rodu.tec-í. politikou, která: • Je místně ukotvenáa celostníve svém přístupu k otázkám sociálních, hospodářských a přírodních zdrojů. • Zabezpečí přístup k půdě a zdrojům tak, aby podpořila dlouhodobé Investice drobných producentů potravin. • Zajistí ínkluzivní a odpovědný přístup ke správě zdrojů, potravinové produkcí, politice veřejných zakázek, městské a venkovské infrastruktuře a městskému plánování. • Podporuje decentralizovaný a skutečně demokratický proces plánování v kombinaci s příslušnými místními vládami a orgány. • Podporuje patřičná zdravotní a hygienická nařízení, která nediskriminují drobné producenty a zpracovatele potravin praktikující agroekologii. • Podporuje politiku integrace zdravotních a výživových aspektů agroekologie a tradiční medicíny. • Zajistí pastevcům přístup k pastvinám, migračním trasám a zdrojům vody, stejně jako k mobilním službám typu zdravotnické péče, vzdělávání a zverolekárske služby, které se zakládají na běžné praxí a jsou s ní srovnatelné. • Zajistí zvyková práva k obecným pastvinám. Zajistí takovou semenářskou politiku, která zaručí kolektivní práva rolníků a domorodců na používání, výměnu, šlechtění, výběr a prodej vlastního osiva. • Přitáhne a podpoří mladé lidi při vstupování do agroekologického utváření potravin tím, že posílí přístup k půdě a přírodním zdrojům, zajistí spravedlivou mzdu, výměnu a přenos vědomostí. • Podporuje městskou a příměstskou agroekologickou produkci. • Ochraňuje práva společenství, která praktikují divoký odchyt, lov a sběr na svých tradičních územích, a podporuje ekologickou a kulturní obnovu území a jejích dřívější hojností. • Uskutečňuje politiku, která zajišťuje práva rybářských komunit. • Realizuje pokyny Komise pro světovou potravinovou bezpečnost ohledně vlastnictví a Pokyny drobného rybolovu vydané FAO.1 • Připravuje a uskutečňuje politiku a programy zaručující právo na důstojný život venkovských pracovníků, včetně skutečné zemědělské reformy a agroekologikého výcviku. li. s>díl&v^í vedon/tostC 1. Horizontálnívýměny(rolníkrolníkoví, rybářrybáři, pastevec pastevci, spotřebitel a výrobce atd.) a mezigenerační výměny mezí generacemi a napříč různými tradicemi, včetně nových nápadů. Ženy a dětí musí být prioritou. 2. Lidová kontrola nad agendou průzkumu, cíli a metodologií. 3. Systematické třídění zkušeností s cílem učit se z historické paměti a stavět na ní. lil. K.ziA,áiA,£ ó.střediA,£ volt žeiA, 1. Bojovat za rovnocenná práva žen v každé sféře agroekologie, včetně pracovního a zaměstnaneckého práva, přístupu ke společnému dědictví, přímému přístupu k trhům a kontroly příjmu. 2. Programy a projekty musí ve všech stadiích plně zapojit ženy, od nejranějších formulací přes plánovania aplikaci, do rozhodovacích rolí. iv. ~B>u.dovat lokální ekoiA,on/úky 1. Posilovat lokální trhy pro lokální produkty. 2. Podporovat rozvoj alternativní finanční infrastruktury, institucí a mechanismů na podporu producentů spotřebitelů. 3. Reorganizovat potravinové trhy skrze nové solidární vztahy mezí producenty a spotřebiteli. 4. Vyvinout spojnici mezi zkušeností solidární ekonomiky a partícipačnímí systémy záruky2 tam, kde je to vhodné. v. T>áU rozvíjet a tírít v^atí vizí. agroefeologí-e 5. Vyvinout komunikační plán pro naši vizi agroekologie 6. Podporovat zdravotnické a výživové aspekty agroekologie 7. Podporovat místní ukotvení agroekologie 8. Podporovat praktiky, které umožňují mladým přicházet s neustálou obnovou našíagroekologické vize. 9. Podporovat agroekologii jako klíčový nástroj pro snížení plýtvání a ztrát v potravinovém systému. 1 angl. (IPC) International Planning Committee for Food Sovereignty, (poznámka překladatele) 2 FAO (Food and Agriculture Organisation of the UN) Potravinová a zemědělská organizace Spojených národů (poznámka překladatele) WšioLa' Deklarace »@ziň#ofcšl© fóra pro a^roeloioyi vi. "budovat s-fqj&^&ctví 1. Konsolidovat a posílit stávající spojenectví, jako je Mezinárodní plánovací komise pro potravinovou suverenitu (IPC). 2. Rozšířit naše spojenectví s dalšími sociálními hnutími a veřejnými výzkumnými organizacemi a institucemi. vil. chránit bí-odíverzí-tw. a 0eiA,etUfeé zdroje 1. Chránit, respektovat a zajistit správu nad biodiverzitou. 2. Navrátit kontrolu nad osivy a reprodukčním materiálem a implementovat práva výrobců používat, prodávat a vyměňovat jejich vlastní osiva a reprodukční materiál. 3. Zajistit, aby rybářské komunity hrály ústřední roli pří kontrole mořských a vnitrozemských vod. vin. o&hladít -placetu, a adaptovat se iA,a teUn/catt-c-teout -tlwCÍv^u. 1. Zajistit, aby mezinárodní instituce a vlády uznávaly právě agroekologii tak, jak je definována v tomto dokumentu, jako primárnířešenípro potíránía adaptaci na klimatickou změnu, a ne „klimaticky chytré zemědělství" nebo jiné falešné verze agroekologie. 2. Identifikovat, zdokumentovat a sdílet dobré agroekologické zkušenosti místních iniciativ, které se zaměřují na klimatickou změnu. našeho úsilí o budování lepšího světa, světa založeného na vzájemném respektu, sociálníspravedlnosti, rovnosti, solidaritě a harmonii s naší Matkou Zemí. Mezinárodní fórum pro agroekologii uspořádaly od 24. do 27. 2015 února v Nyéléni centru v Mali tyto organizace: Coordination Nationale des Organisations Paysannes du Mali (CNOP) jako předsedající; La Via Campesina (LVC), More and Better (MaB), Movimento Agroécologico de America Latina y el Caribe (MAELA), Réseau des organisations paysannes et producteurs de lAfrique de I'Ouest (ROPPA), World Forum of Fish Harvesters and Fishworkers (WFF), World Forum of Fisher Peoples (WFFP), World Alliance of Mobile Indigenous People (WAMIP). ix. veřejVe odlítat a bojovat s feorjsorátiA,£i/w, a í.iA,stí.twxí.aUzoVfliA,ýw, ziA,eutž£v«iA,£i™, eiQro&\zoloQÍ& 1. Bojovats pokusykorporacía institucíuzmoutagroekologii jako prostředek prosazování GMO3 a dalších falešných řešení a nebezpečných nových technologií. 2. Odhalovat zájmy, jež zjevně vyhovují korporacím a které jsou skryté za technickými úpravami typu klimaticky chytrého zemědělství, udržitelné intenzifikace a „jemného ladění" průmyslového zemědělství. 3. Bojovat s komodifikací a zpeněžováním ekologických výhod agroekologie. Agroekologii jsme vybudovali pomocí mnoha snah a zápasů. Máme oprávněný nárok vést ji do budoucnosti. Tvůrci politik nemohou agroekologii posunout kupředu bez nás. Spíš než pokračovat s podporou sil, které nás ničí, musí respektovat a podporovat naše agroekologické procesy. Vyzýváme stejně smýšlející lidi, aby se k nám připojili při řešení společného úkolu pospolu rozvíjet agroekologii jako součást 3 V angličtině .Participatory guarantee systems", (pozn.překl.) +7 čvro-psteá výzteuckK^á steucpí-t^fl -pro teoi^ut^ltout -podvorovav^í -ztwjed.tls.tvi Pracujeme iA-a ucho-peiA-í feoiA-ce-ptu komu.vútou. -pod-porovaiA-ého zemědělství (K-PZ,) v evro-pě zevnitř feom-u.iA.i-t. PrviA-í semíiA-feo výzku.mné sfeu.-pi.iA-y -pro KPZ, bylo zaseto iA-a PrviA-ím evro-psfeém setfeáiA-C KPZefe v MÍ-LáiA-ě v roce aoia. cílem bylo vytvořit -prostor -pro -partí-cĹ-patí-viA-í výzfeum tématu. KPZ mezí- komu.nltaml. v roce aois'se výzku.mná sfeu-pí-iA-a za-pojí-la do -projefetu Agroecology a tafeé do -projefetu Com-m-oia- <^rouiA-d, feterý byl realízovóiA-KR.^eNCt a jeho evro-psfeýmí.-partiA-ery, výstu-pem tohoto -projefetuje -právě tato -publí-feace. výzku.mná sfeu-pí-iA-ři -pro KPZ je sestaveiA-a ze zóstu-pců více iA-ež dvaceti evro-psfeých zemí. neprezentujeme rozmanité obory výzfeumu včetiA-ě agronomů., geografů, socí-ologů, efeoiA-om-ů čí- envlronmentallstů.. Řada z ia-ós tafeé hos-podaří a téměř vší-chiA-í. jsme aktivně zapojeni do místiA-ích sfeu-pí-iA- KPZ a -podobiA-ých -potraví-iA-ových -projefetu a máme úzfeé vazby iA-a místiA-í a regionální sítě. t>iA-e sr-piA-a aois" jsme se setfeaU iA-a samotě u-prostřed čeriA-ého Lesa iA-edalefeo nemeckého Freí-burgu. sjeli-jsme se ze všech feoutů evro-py. Toto ús-pěšiA-é setfeóiA-í trvalo dva diA-y, u.bytování a vybavení bylo -prosté, ale jídlo, které lA-óm vařtl místiA-í aiA-archí-stí-cfeý šéffeuchař, bylo sfevělé a bohaté, -postele byly -pohodliA-é a krátká procházka lesem- fe jezeru lA-óm -posfeytla oddych. výstu-pem tohoto setfeáiA-C byla definice KPZ, základ dotazníku, pojmenovaný ceiA-sus a s-polečiA-á metodologie -pro tuto z-právu. ceiA-sus byl okamžité přeložen každým výzku.mníkem do národního jazyfea a -převeden do oiA-lí-iA-e formuláře -pro síření. s-polečiA-ě se ziA-alostmí. -prostředí zástu-pců jediA-otlí-vých zemí tvoří teiA-to výzfeum záfelad této zprávy. Komu.nltou. -pod-porovaiA-é zemědělství v evro-pě je velmi živou. myšleiA-feou a je důleží-té jí- lé-pe -pocho-pí-t. jediA-a ze zásadních otázek výzfeumu ceiA-sus zjí-šťovala rozsah a gro ekologické -praxe jediA-otlí-vých KPZefe - zda KPZfey a její-ch zastřešující orgaiA-ízace -přijímají hodiA-oty lA-avržeiA-é NyéléiA-í. deklarací agroekologle a -používají je ve svých dokumentech? jafe se chá-páiA-C KPZefe Uší v evro-pě s ohledem iA-a její-ch charakter a rozdílnost. 'Podporujeme komu.nltou. -po d-poro vaiA-é zemědělství a další vznikající místiA-í krátké dodavatelské řetězce jako cestu, fe le-pšímu -potravinovému, systému.. Troufáme, že tato zpráva bude -posfeytovat ziA-alostí. a í-iA-s-pí-rací-. f