• • • Masarykova univerzita • Fakulta sociálních studií • prouzek bez loga na zelenem logo_fss_kruh OPVK_MU_rgb • •Mezinárodní obchod v klasické ekonomii a dělba práce jako důsledek rozsahu trhu • •Oldřich Krpec, FSS MU •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • Svobodný obchod v klasické ekonomii •James Mill (1808): obchod jedné země s druhou je v zásadě jen rozšířením dělby práce, která přináší tolik benefitů… •Mill a Torrens – klíčový poznatek: existuje volba mezi získáním daného množství zboží využitím práce a kapitálu k produkci doma a využitím těchto faktorů k produkci jiného produktu a jeho směnou za dané zboží; •Uvažování o obchodu nepřímo vede k nejvýznamnějšímu analytickému příspěvku… •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • Komparativní výhoda •Zboží může být výhodně dovezeno ze zahraničí, i pokud má země absolutní výhodu v produkci tohoto zboží; Robert Torrens (1815): •předpokládejme, že v ENG lze obilí pěstovat na určité půdě stejně levně jako v Polsku; •zdá se že je přirozené, že pokud bude businessu umožněno jít svobodně za nejprofitabilnější aktivitou, využije kapitál k domácí produkci obilí, (pokud je základní cena stejná a včetně dopravy mnohem menší); •podrobnější zkoumání odhaluje omyl: pokud ENG má takové schopnosti v MANU že za jakoukoliv část kapitálu může vytvořit množství oděvů, za které je polský pěstitel ochoten dát více obilí, než by ENG dokázala se stejným kapitálem doma vypěstovat… •… tak části ENG půdy (i když stejně dobré nebo lepší než Polská) budou ležet ladem a část spotřeby obilí bude kryta dovozem; • •Porovnání nákladových cen v obou zemích (tj. i v Polsku) – dodal David Ricardo (1817) a James Mill (1824): •I když je země superior v produkci všech typů zboží – stále vzájemné benefity ze specializace a obchodu; • David Ricardo (Principles…, kapitola 7): PORT vs. ENG, víno a oděvy: POR absolutní v obou, CA ve víně; •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • John Stuart Mill (1848) – Principles of Political Economy prosadil CA: •Nepřímé efekty obchodu – efekty vyššího řádu – nejdůležitější je tendence každého rozšíření trhu ke zlepšení produkčního procesu (zpřesnění + technologie a vyšší produktivita); •… spill-over do ostatních zemí; •Ekonomické benefity obchodu jsou překonány těmi morálními a intelektuálními – zlepšení lidských bytostí v důsledku kontaktu s osobami odlišnými a myšlením a jednáním jiným … •není země, která by si nepotřebovala půjčovat od ostatních; Zaútočil na argument zaměstnanosti pro protekci: •rozhodování není mezi zaměstnáváním vlastních lidí a cizinců, ale mezi zaměstnáváním jedné a druhé skupiny našich vlastních lidí, protože dovezené komodity jsou vždy placeny produkcí vlastního průmyslu; Uvědomění si, že někteří jsou poškozeni; •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • Corn laws (1850) stejně jako Indian Calicoes 1690s, klíčová diskuze: •pokud by existoval transfer –> tj. cokoli tratí spotřebitelé (a kapitál) dostanou landlordi …. může to být krádež, ale nebude to mrhání… může jít o horší distribuci národního bohatství ale nedojde k jeho umenšení; •protekcionistické politiky vytvoří vždy ztrátu v absolutních hodnotách, významně přesahující zisk pro ty, kteří dostanou rentu; •každá libra do kapsy landlorda bude převážena ztrátou společnosti ve výši několika liber; •pokud je třeba tento transfer, přímá daň je méně nákladná než clo; •(vs. infant industry; mzdové náklady; disponibilní důchod). . Nassau Senior (1828): •pokud je hloupost zakázat či zdanit lepší parní stroj, protože může poškodit ty, kdo pracují v těžbě uhlí… jaký smysl má zakazování či zdanění cizích stužek nebo sametu, protože dovoz poškodí domácí producenty hedvábí? •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • Směna, dělba práce (R.Roberts, J.M.Buchanan, Y.Yoon) USA, Nepál, Montana •Ricardo (Roberts): specializace/směna nás dělá bohatými: •lidé s různými schopnostmi… i když někdo není v ničem lepší se mohou vzájemně obohatit; •není to o učení se prací… ale důsledkem zamření na to v čem je aktér relativně dobrý –> to je výhodné pro všechny; •Buchanan a Yong Yoon: hlouběji - zvyšující se návraty z rozsahu („DoL limited by extent of market“) - A.Smith; •Skupina lovců – jídlo z lovu; jak dosáhnout toho abych měl více jídla? •Ukradu ho (negative sum game) – náklady na ochranu, význam ochrany vlastnických práv; •Zlepšení techniky (ostřejší nůž); •Obchod; •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • •Ricardo: …co vede obchod je naše odlišnost vs. je to zdroj konfliktu a napětí (John Nye) - ale také vede ke kooperaci přes obchod; •co pokud jsme stejní? – Ricardiánská motivace k obchodu mizí…; • •A. Smith (Buchanan) – i tak je možná specializace a obchod - není jenom lov, ale také další práce: •např. příprava sendviče (každý si musí připravit, než vyrazí – bere čas); •někdo se rozhodne otevřít business s přípravou S; • •pokud jsme stejní, nemůže se to vyplatit (?!) – je třeba abych obětoval méně lovu než získám prodejem S (ty musíš platit méně za S než bys ztratil jeho výrobou); •necháváme stranou nepeněžní aspekty (nenávidím lov); • •pokud je dost lovců, může to fungovat – přidáním technologie (nevyplatí se pokud dělám 1ks S ale vyplatí pokud jich dělám 500ks); •najednou dělám 1ks S za kratší dobu (za méně lovu) a proto ušetřím více tvého lovu; •speciální trouba, mixér na hořčici, elektrický kráječ na maso; •pokud dělám 500ks, technologie udělá jeden S levnějším; •nápad, každý si koupí svůj kráječ – ale pokud děláš jeden S, stane se technologií dražším(!); • •proč rozvojové země nepoužívají top technologii? Nevyplatí se to! (rozhodně ne na izolovaném trhu, cla a bariéry); Rozsah produkce má obrovský dopad na množství kapitálu, který se vyplatí investovat – A. Smith (dělba práce je limitována rozsahem trhu). • •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • •Munger – není to jen o dělení produkčního procesu na jednotlivé etapy (jeden peče chleba, druhý krájí maso – učení se) – ale je to (také) o aplikaci technologie; •následuje motivace vylepšit technologii; •technologie není automaticky přítomná – je třeba motivace ji vyvinout; •ani 500 lidí nestačí pro udržení našeho standardu života – neudrželi by profitabilitu technologie – potřebujeme interakci milionů; Pokud jsme všichni stejní, kdo bude dělat S? - první koho to napadne…(?) •Není zřejmé, že je tu potenciál pro S! Není jasné kolik prací tu je. Na to musí přijít podnikavec (entrepreneurship); •Pokud nejsme stejní – Ricardo: kdo to má dělat? Kdo je v tom nejlepší (vs. kdo je na to nejlepší); •Závod…? nejhorší lovec…?; • •Ricardo: závisí na obětované příležitosti! To čeho se vzdáváš, je tvoje skutečná cena výroby 1S; •určí jestli to budeš dělat zrovna ty… •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • •Záleží na tom, kdo co dělá; •Jsou dvě cesty jak dostat více masa – přímá (lov) a nepřímá (S a směna); •Pravda pro jedince i národy – obchod je implicitní kooperace ve které využíváme schopnosti druhých; • •Pozor: patterns of trade jsou iluze: •vedou nás k falešnému vnímání příčin specializace – pokud budu dělat 5 let S budu v tom dobrý (a vypadá to že jsem nejlepší) a budu špatný lovec (vypadá to že jsem byl nejhorší)… •patterns schopností je endogenní; • •Schopnosti se vynořují a pak záleží na technologiích, které byly aplikovány a dále vylepšovány; • •Nepál: tarify, špatná infrastruktura, soběstačnost – málo lidí k obchodu, malé rozdíly; nevyplatí se technologie, není učení a zkušenost (a EoS); •Ricardo je o jednom okamžiku – za daných schopností a technologií – má smysl se specializovat; Smith – síla obchodu vede ke změně technologií – dynamická proměna; • •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • •Jaký je rozdíl, mezi ostřejším nožem, dalekonosnějším lukem a možností koupit si S? •žádný: obě cesty umožní zvýšit produktivitu – vytvoří čas; •pouze dvě cesty jak zvýšit životní úroveň aktéra – krádež (transfer), nebo zvýšení produktivity; •Produktivita - dvě cesty: přidání technologie a specializace/obchod; obojí nakonec o technologii – jedna přímá, druhá zprostředkovaná; •Severní Carolina (1960) (US): 1 dělník / 5 strojů a 100 úkonů; dnes 1/ 100 strojů a 600 úkonů -> 120x produktivnější; •Rok 1900 (US, CZ): 40% farmářů, dnes 2% (hlad a nezaměstnanost?); •Co s tím mají společného hranice? Nic! • OPVK_MU_rgb • •Děkuji za pozornost •Oldřich Krpec •krpec@mail.muni.cz •MVES FSS MU, Joštova 10, 60200 Brno •