• • • Masarykova univerzita • Fakulta sociálních studií • prouzek bez loga na zelenem logo_fss_kruh OPVK_MU_rgb • •Regionální preferenční režimy; •Rozvojové země v systému • •Oldřich Krpec, FSS MU Článek XXIV. - Územní aplikace, celní unie, oblast volného obchodu •Ustanovení dohody se aplikují pro mateřská celní území. •Celní území je každé území pro které platí odlišná cla. •Ustanovení dohody neznemožňují pohraniční styk. • •Smluvní strany uznávají, že je žádoucí, aby se zvýšila rozvíjející se volnost obchodu dobrovolnými ujednáními sjednanými za účelem těsnější integrace hospodářství zemí, které jsou stranami takovýchto dohod. Uznávají, že účelem celní unie nebo oblasti volného obchodu má být usnadnění obchodu mezi zúčastněnými územími a nikoli vytváření překážek obchodu ostatních smluvních stran s těmito územími. • •Ustanovení dohody nezabraňují utvoření CU nebo ZVO. –Cla a jiné úpravy obchodu však nesmí být vůči stranám, které nejsou součástí CU vyšší než před jejím zřízením. –Cla a jiné úpravy obchodu ponechané v platnosti v ZVO se nesmí zvýšit. •Každá strana, která se rozhodne vstoupit do CU/ZVO nebo ji zřídit oznámí to SS. •SS prostudují plán na zřízení CU/ZVO. Pokud po prostudování SS naznají, že dohoda pravděpodobně nepovede ke zřízení CU/ZVO (nebo doba není přiměřená) vydají (navrhujícím) stranám doporučení. Strany ji neprovedou pokud ji nepozmění dle doporučení. •CU – nahrazení dvou či více celních území jedním celním územím tak, že cla (a jiné úpravy obchodu) jsou odstraněny v podstatě pro veškerý obchod mezi zeměmi. V podstatě stejná cla jsou uplatňována každým členem unie pro obchod s územími mimo unii. •ZVO – skupina celních území, ve kterých jsou cla a jiné úpravy obchodu odstraněny v podstatě pro veškerý obchod mezi členskými územími. • •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • • Preferenční obchodní ujednání a regionální integrace •Nekonzistentní s MFN – proto jsou omezené minimálními podmínkami; •612 RTAs notifikováno 1995-2015, 406 aktivních; 10% CU; proliferace, ale hodně v rámci EU, mnoho neaktivních; •Většina mezi sousedícími zeměmi (vs. DCs preference); • •Evropa lídr v PTAs: •EC/EU; EFTA; CEFTA; TUR; •Asociační smlouvy s JVE; Středozemní; •CHI, MEX, RSA, KOR, EPAs s ACP; •V různé fázi negociace: IND, ASEAN, MERCOSUR, CAN, USA. • •US se přidaly v 80s: IZR 1985, CAN 1988, NAFTA 1992, 1995; •Všechny OECD jsou členem, výjimka dlouho JAP, teď dohoda SING s ASEAN a bilat. s Asií a LATAM; •DCs chtějí PTA s EU a US, mezi pak sebou na zvětšení trhu (ASEAN, MERCOSUR); •Vlny: •1) 60s EEC, EFTA, DCs (dovnitř zaměřené – krach); •2) 80s US a prohlubování a rozšiřování EC, DCs otevřenější; •3) 2000s JVA (reakce na krizi a Čínu). •Rozsah od cel, přes NTMs, nově služby a investice, nejambicióznější ekonomická a politická kooperace – federalismus? •Bilaterální dohoda (relevantní pro non-members, MFNs), FTA, CU, CM, HMU – CM+ nějaká harmonizace národních hospodářských politik. •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • • Motivace •Vytvoření EEC vyvolalo „copy cat“ regionalismus mezi rozvojovými zeměmi v 60s; •PTAs hlavně vedeny snahou o ISI strategie v rámci většího ekonomického prostoru, EoS a dosažení politických cílů; •dohody velmi protekcionistické a intervencionistické a typicky neúspěch; •historicky PTAs merkantilistické; •Až v 80s změny přístupu – vlna více otevřených PTAs (NAFTA, ASEAN, MERCOSUR); •EU hlavní role (CE a EE, MED); •zlepšení přístupu na trhy pro exportéry + kredibilita; Multilaterální linie by měla být dominantní… •Proč teda PTA? •lepší přístup na trh – WTO neposkytuje FT, preferenční FTA s hlavními partnery ano; •tím zajímavější čím větší partner a větší překážky; •snadnější pro malou zemi protože není vnímána jako hrozba IC firmami; •v rámci bezcelního prostoru hrají významnější roli NTBs – tendence je odstraňovat je větší – typicky hlubší integrace; •PTA vytváří tlak na členy WTO liberalizovat více a rychleji; •US z nepřítele PTA k aktivní podpoře v 80s – také kvůli odmítnutí řešit služby + konec studené války – US neakceptuje FR ostatních prostřednictvím FTA; •domino efekt FTAs (vynechaní se zapojují do svých); •kredibilita – domácí reforma, signál pro vlastní zájmové skupiny. •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • •Charakteristika • •Málo PTAs má supranacionální vynucovaní mechanizmus – EU hlavní příklad – může snížit nejistotu pokud jde o implementaci; • •Politické cíle – klub, zahraniční politika, národní bezpečnost – často dominují ve veřejné diskuzi – ekonomické náklady jako cena dosažení neekonomických cílů; •ambiciózní formy kooperace mohou vytvořit větší politickou entitu – GER Zollverein, EU, EE a Balt po kolapsu SSSR přistoupení k EU jako únik před SSSR; •potvrzení tržní ekonomiky a příslušnosti ke společnému evropskému dědictví; •foto příležitost a posilování partnerství; • •V bilaterálních dohodách mohou mocnosti prosadit a vyzkoušet to co nejde v rámci WTO (IPRs, pracovní standardy, dokonce LP); •malá skupina zemí (2) – snadnější dohoda, podobné země mají podobné citlivosti – policy balíčky jsou větší u takové PTA než při MTN; •mnoho PTA zahrnuje podobné země – intra-industry trade významný (neutralita); • •Výraznější liberalizace, více soutěže – větší welfare zisky i náklady přizpůsobení – firmy pod tlakem se pokusí přesunout část nákladů na třetí země požadavkem na zvýšení externích bariér; •narušování obchodu: místo efektivnějšího vnějšího dodavatele nákladnější regionální – často z politických důvodů – kompenzace lobby; •třetí země mohou utrpět také z odklonu investic – firmy zakládají produkci v PTA místo investic ven; • US Trade Agreements •Israel FTA 1985 •CAN + MEX NAFTA 1994 •US – Jordan FTA 2001 •CAFTA – DR 2004 •US – Chile FTA 2004 •US – Singapore FTA 2004 •Australia FTA 2005 •US – Bahrain FTA 2006 •US – Colombia TPA 2006 •US – Morocco FTA 2006 •US – Panama TPA 2007 •US- Peru TPA 2009 •US – Oman FTA 2009 •KORUS TA 2012 •TPP Trans Pacific-Partnership (2/2016): Brunei, Japan, Malaysia, New Zealand, Vietnam; •Transatlantic Trade and Investment Partnership (T-TIP) US-EU (IT, SER, INV, NTBs) (?); • • • • •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • • Hlubší integrace a PTAs •V rámci PTA někdy WTO+ závazky: •US i EU dohaduje WTO+, US více (typicky NAMA přístup, AGRI, SPS, TBT, AD, CVDs, subvence, vládní zakázky, TRIMs, služby IPRs) pro EU (exportní daně, SPS, TRIMs a služby); •EU má mnohem více WTO-X opatření – kulturní kooperace, vzdělání, energie, zdraví, lidská práva, imigrace, drogy, praní peněz, RD, sociální otázky, azyl; •Pokud US WTO-X tak závazné, u EU často postavené na technické asistenci a pomoci; měkčí přístup – speciálně v sousedské politice; •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • • Obchodní bloky - důležité otázky: Dopady PTA na členy a jejich welfare: •rozsah, typ a implementace (60s mnoho PTA – současné jsou implementovány a širší); •empirie: rozšiřuje se obchod - otázka je kauzální efekt; •gravitační model je předpoklad a porovná se to s realitou tam kde jsou PTAs: dvojnásobí obchod mezi členy za 10 let; více obchodu není bez dalšího lepší ve welfare – diversion; Dopady na nečleny: •podmínka aby nebyla PTA negativní pro non-M – dovoz z extra nesmí klesnout produkt od produktu; •Splněno – i když intenzita intra-T vzrostla v 2/2 20st, extra-T jako podíl GDP taky vzrostl – PTA nezastavily liberalizaci; •neznamená to že non-m nejsou poškození; •EU a US dělaly méně multi-koncesí v clech pro PTA partnery – nechávali si to jako platbu pro intra PTA liberalizaci; •Škody pro non-m: méně kompetitivní ve srovnání s PTA členy kteří neplatí cla – pokud je tam EoS efekt, využijí ho členové ale ne non-M, tam se pravděpodobnost EoS sníží; PTA snižuje význam národních IC PG: •jsou relativně menší a na úrovni PTA méně významní; •protože se zájmy IC v různých zemích liší, bude těžší pro PG dosáhnout ovlivnění politiky v jejich prospěch; •naopak se hůře chrání spotřebitelé (národní politika), mohou se spojit producenti do PTA federací; FTA země soupeří, protože mají různá cla extra – FTA bývají liberálnější než CUs; •CUs: každá země usiluje o ochranu toho čeho produkuje více než poměr GDP k celku; náklady ochrany nese celá EU a každá země dle podílu na GDP, naopak zisky dle podílu na produkci dané komodity; •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • • Rozvojové země •Dlouho GATT klub pro OECD; DCs neparticipovaly plně na výměně koncesí; (částečná změna WTO) Problémy: •Vyjednávání koncesí na reciproční bázi – DCs jsou malé a reciprocita nefunguje – nemohou nabídnout dost aby velké země uvolnily přístup; •Obecné omezení politik nemusí vyhovovat všem: DCs například potřebují clo jako příjem do rozpočtu, WTO se stále více zabývá věcmi mimo obchodní politiku – asymetrické náklady implementace; Etapy: •omezená participace DCs na GATT (12/23); •výrazné rozšíření počtu DCs členů – SDT (1965-1986); •rostoucí integrace DCs do sytému s větší reciprocitou (1987-1997); •zpět k důrazu na SDT (čl.18) – zvláště pro LDCs – diferenciace a heterogenita; SDT od mid1950s: 1) Prebish, Singer (podpora průmyslové kapacity a redukce závislosti – ToT); 2) GSP – lepší než MFN přístup na trhy AIC; 3) rozvojová pomoc zaměřená na asistenci s pronikáním na trhy AIC; Argumenty: •exportní pesimismus – rozvoj DCs závisí na exportu, jejich dodávky komodit překročí absorpční kapacitu světa, pokles ceny – je třeba cel na zlepšení ToT (optimální clo); •potřeba podpory průmyslu + nový obchodní řád k prolomení kruhu „underdevelopment“; nedostatek cizích měn a proto protekce nutná k ochraně BoP; •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • Část IV GATT a Enabling Clause • •UNCTAD 1964: blok DCs v UN (G77) – 1965 požadavek na zvláštní status v multi-systému – část IV. GATT; •Formalizován koncept SDT – reakce GATT na vytvoření UNCTAD a GSP vytvořené v rámci UNCTAD; •SDT znamenal, že od DCs nejsou očekávány reciproční koncese a vázané tarify; • •1973 konf.ministrů v Tokyu – jednání mají poskytnout dodatečné benefity DCs aby došlo k nárůstu jejich výnosů v cizích měnách, diverzifikaci exportu, akceleraci růstu obchodu - AIC nemají očekávat reciproční koncese; •AIC ale v rámci jednání opakovaně vyjadřovaly nespokojenost s neochotou DCs podřídit se GATT pravidlům – vytváření dobrovolných kódů; •Tokyo 1979 rámcová dohoda: •„Enabling Clause“ (ofic.: SDT) - permanentní legální základ pro fungování GSP; •výměnou za SDT zavedení principu graduace; •SDT je na základě „best endeavour“ závazků – vylučuje se DS ze strany DCs; •Cíl OECD – postupně integrovat velké DCs do GATT – ne protože by nutně věřili prospěšnosti liberálních režimů pro rozvoj, ale protože šlo o zajímavé trhy; •Self-deklarace statusu DCs – výjimka 49 LDCs – definice UN; •Graduace je proto otázka bilaterální interakce a omezuje se na zjevné případy – SING a KOR; •SDT je vyjádření převažujícího názoru, že import substituce je nutná; •Preference a FR méně výhodné pro DCs než čekaly - MTN bylo mezi AICs – ty se zaměřovaly na vlastní zájmy (AGRI a TEX vyjmuto); •1980s – když DCs začaly s unilaterální liberalizací a EO strategií rozvoje - bariéry v AGRI a TEX začaly vadit a mobilizovala se domácí EO lobby - větší aktivita v GATT; •Aktivní participace v Uruguay – výrazný vliv na výsledek v GATS, A text. cloath.; Safeguards; AoA; • • Hong Kong (since 1997) • Israel (since 1997) •Singapore (since 1997) • South Korea (since 1997) • Taiwan (since 1997) • Cyprus (since 2001) • Slovenia (since 2007) • Malta (since 2008) • Czech Republic (since 2009, since 2006 by World Bank) • Slovakia (since 2009) • Estonia (since 2011) • Latvia (since 2014) • Lithuania (since 2015) •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • • •UR – single undertaking – všechny dohody vážou všechny a všichni musí nabídnout koncese – krok k ukončení dichotomie, výhody DCs v přechodných obdobích a nižších „cutech“ u cel; •SDT – WTO: nižší úroveň závazků; flexibilnější lhůty implementace; závazky AIC berou v potaz zájmy DCs; příznivější zacházení pro LDCs; technická asistence a trénink; •Velké téma: směnný kurz; rovnováha závazků AGRI–INDU; •Značný tlak DCs (G33) – 20% AGRI produktů citlivé – polovina z nich bude vyňata ze snižování cel; •MERCOSUR – chtěl výjimku na protekci AGRI v rámci PTA; Asertivnost: •Přestože mnoho DCs aktivně participuje ve vyjednávacích koalicích – nebrání jim to užívat DS proti sobě navzájem k posazení pravidel WTO; •DS používají k napadání unilaterálních preferencí ve prospěch skupin DCs – od konce 1990s velké DCs útočí na preferenční programy které nejsou v souladu s WTO pravidly (EClause – preference „generalized“, non-reciprocal, nondiscriminatory); •6 let výjimka na EU–ACP preference (Doha 2001) – výsledek napadení BRA a IND; EPA dohody… •Indie vs. EU (2003 EU GSP+ program): rozhodnutí (překvapení) členové mohou poskytnout preference jednotlivé skupině DCs pokud cíl sdílí stejné rozvojové potřeby a potřeby mohou být efektivně adresovány těmito preferencemi; • •Implemenace po UR – DCs musely implementovat dohody z UR do konce přechodných lhůt, některé byly proti jejich rozvojovým cílům, vznesena otázka zda AIC dodrží slib a vyváží to preferencemi a pomocí; • •Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb • • Doha – návrhy DCs: •88 návrhů: •více preferenčního přístupu; •více volnosti při restrikcích; •více odkladu na adoptování pravidel; •více rozvojové a technické pomoci; •více transparence a zodpovědnosti AIC ve věci SDT; •Jasná potřeba pro větší diferenciaci DCs a analýzu toho jaké preference a pro koho budou prospěšné v oblasti rozvoje; • •WTO chápe ochod jako pomoc: •obchodní politika jako nástroj průmyslového rozvoje neměla mnoho úspěchu v minulosti; •také je zřejmé, že preference jsou drahý nástroj – nejen pro vyňaté země a sytém jako celek, ale také pro donora a adresáta; •preference nepomáhají zemím odstranit poruchy, které snižují jejich konkurenceschopnost; GATT čl. XVIII. Státní pomoc hospodářskému rozvoji •Strany uznávají, že dosažení cílů Dohody bude usnadněno pokračujícím rozvojem jejich hospodářství, což platí zvláště pro strany, jejichž hospodářství může zajistit jen nízkou životní úroveň a které je na počátečním stupni vývoje; •Tyto strany mohou být nuceny zavádět ochranná opatření postihující dovoz – tato opatření jsou oprávněná, pokud usnadňují dosažení cílů Dohody (hospodářský rozvoj a zvyšování životní úrovně). Tyto smluvní strany by měly požívat dodatkových výhod, které umožní udržet dostatečnou pružnost celních sazebníků (celní ochrana pro vybudování určitého odvětví), mohou zavádět množstevní omezení na ochranu platební bilance; •Za některých okolností tato opatření nepostačí – proto se strana s nízkou životní úrovní může přechodně odchýlit od ustanovení ostatních článků Dohody. Jiné strany, jejichž hospodářství je ve stavu rozvoje, mohou předkládat žádosti SS. •Smluvní strany uznávají, že strany s nízkou životní úrovní mají sklon k potížím s platební bilancí. Tyto smluvní strany mohou upravovat celkovou úroveň svých dovozů omezováním množství nebo hodnoty zboží (opatření nepřekročí mez potřebnou k zabránění závažným následkům). (část IV. 1965) GATT. čl. XXXVI. - Obchod a rozvoj •Mezi cíli dohody je zvýšení životní úrovně a postupný rozvoj; •Výnosy z vývozů méně rozvinutých zemí jsou pro jejich rozvoj životně důležité; •Existuje velký rozdíl mezi životní úrovní; •Je nutno podniknout společné činnosti k podpoře rozvoje; •SS mohou méně rozvinutým stranám umožnit používat zvláštních opatření k podpoře jejich obchodu a rozvoje; •Je třeba rozvíjet výnosy z vývozů méně rozvinutých stran (MR); •Vyvinout úsilí aby si zajistily podíl na růstu mezinárodního obchodu; •Vytvořit příznivé podmínky přístupu na světové trhy základním výrobkům z MR stran, učinit kroky pro stabilizaci trhů se základními výrobky a k dosažení stálých a spravedlivých cen; •Rychlý rozvoj MR stran bude zajištěn diverzifikací struktury jejich hospodářství; •Je důležitá finanční podpora rozvoji –> vztah k mezinárodním úvěrovým institucím; •Vyspělé strany neočekávají reciprocitu za závazky ke snížení cel a jiných překážek obchodu od MR stran. GATT čl. XXXVII (Závazky) •Vyspělé strany se zavazují: –přednostně snižovat překážky u výrobků, na nichž mají MR strany zvláštní vývozní zájem; –zdržet se u nich zvyšování či zavádění celního zatížení; –nečinit fiskální opatření, které by mohly významně bránit růstu spotřeby u takových výrobků. – •Vyspělé strany – přihlížejí k obchodním zájmům MR stran při zavádění obchodních opatření.