Duben 2017 *„Brazílie je zemí budoucnosti, a vždycky bude“ *Na vlajce „Pořádek a pokrok“ (Ordem e progreso“, ale nedosahují ani jednoho *Kennan – „monster country“ – demografie, rozloha, ekonomický a politický potenciál, problémy *Od roku 1964 vojenská vláda *Od roku 1985 vytvořena prezidentská demokracie *Dnes šestá největší ekonomika světa (2010 růst o 7,5%, 2011 – 2,7%, 2012 0,9%, 2013 – 2,3%, 2014 – 0,1%, 2015 - -3,8%, 2016 - -3,6%) *Problémem vysoká míra chudoby či korupce *Velmi vysoký Giniho index, ale klesá * * *Rozvojová vs. Rozvinutá země *Silný a zároveň slabý stát *Jihoamerická země, ale odlišná od ostatních zemí v regionu *Bohatství vs stále rozsáhlá chudoba * *Speciální kategorie států (Indie, Turecko, Mexiko) *Státy, které prakticky nemohou jednat samy, ale mohou mít dopad díky skupinám či v institucích *Snaha hledat koalice, snaha o multilaterální politiku *Nepřesahují již brazilské ambice tuto kategorii? *Dříve vyhrocené vztahy s Argentinou *Dnes snaha o dobré vztahy se všemi, nemá vůbec žádné teritoriální konflikty *Zaměřená dosti obchodně, hlavní jsou partneři z Mercosuru a obecně celá jižní Amerika – UNASUR *Snaha navázat ekonomické vztahy s Evropskou unií *Posilování dimenze Jih-Jih *Výrazně se staví pro kontrolu zbrojení *Pacifismus – pramení i z předchozí diktatury *Multilateralismus *Pacifismus a neintervence *Kooperativní a nekonfrontační charakter – úloha mediátora *Dobré vztahy se sousedy *Rozvoj *Nezávislost zahraniční politiky *Hard Power – státy, které ovlivňují mezinárodní dění skrze svou vojenskou či ekonomickou sílu *Soft Power – státy, které se snaží ovlivnit mezinárodní dění skrze své ideje, příkladné chování, instituce *Brazílie spadá do druhé kategorie, na první ostatně nemá prostředky *Jeden z mála periferních národů, který se podílel na podobě světového ekonomického pořádku *Důraz na regionalismus, ale zároveň též na interregionalismus *Strategie národního rozvoje v rámci existujících struktur – role státu *Snaha dosáhnout stálého místa v Radě OSN *Budování koalice malých i velkých rozvojových států v rámci jednání WTO *Posílení pozice rozvojových zemí v MMF skrze změnu hlasovacích práv *Hostila konferenci Rio+20 *Účast vojáků v mírových misích OSN *Obecně pro-integrační *Důležitý nástroj pro vyjednávání s partnery – nejlépe více zároveň *Důležitý pro postavení na polokouli *Další fáze Jihoamerické společenství národů (UNASUR) – důležité, aby zvládla roli lídra * *Skrze integraci jen v rámci Jižní Ameriky se jí podaří nechat mimo potenciálního rivala – Mexiko *Státy Centrální Ameriky jsou výrazně navázány na USA, Brazílie se tak vyhýbá střetu zájmů *Nyní nové seskupení – CELAC – otázka zkombinovatelnosti projektů *Ačkoliv rozlohou a ekonomickou silou jasný lídr regionu, často z něj nemá podporu *Stále zvláštní vztah s Argentinou *Nedostatečná podpora z regionu při snaze o prosazování se v globální politice *Soupeřící pohledy – donedávna Chávézův bolivarianismus *Dříve velmi silné *Se vzrůstající silou Brazílie a s hledáním globální role neudržitelná pozice *Rozpory okolo budování FTAA přispělo k prohloubení vzájemné nedůvěry *Nezapojení se Brazílie do Plánu Kolumbie *Obavy okolo zvolení Luly se ukázaly jako liché *Dnes Brazílie označována za přátelský stát, hledají k sobě opět cestu – biopaliva * *Čína také BRIC země *Čína největším obchodním partnerem *Velký odbytový trh pro sóju či železo *Zároveň ale soupeř na poli průmyslových výrobků *Potenciální soupeři v boji o suroviny v Africe (rozsáhlé brazilské investice) *BRIC je dost heterogenní skupinou států *Vzniká prakticky uměle – pojmenování od Goldman Sachs *Dnes probíhá spolupráce *Přesto však státy velmi rozdílné, co se týče HDP, rozvoje, populace, globálních ambicí *Do budoucna budou čelit různým problémům *Nutní pro větší autonomii a vyvažování USA *Především EU, ale též například Japonsko *IBSA – strategická spolupráce s Jižní Afrikou a Indií například na poli WTO *Dimenze Jih-Jih * *Touží po stálém místě v Radě bezpečnosti *Jako reprezentant Latinské Ameriky *Koordinuje své snahy s Německem, Indií, Japonskem, případně Jižní Afrikou *Účast na misi na Haiti v Brazílii je prezentována jako velký úspěch *Jednání v rámci WTO (i když nyní Brazilec Roberto Azevêdo šéfem WTO) *Jednání o FTAA *Stálé místo v Radě bezpečnosti (již od roku 1995) – nedostatečná podpora z regionu (Argentina, Mexiko) *Pašování drog *Životní prostředí *Nedostatek kontroly nad odlehlými regiony v Amazonii *Neschopnost vést své sousedy * *Příslušnost k Dělnické straně *Bývalý vůdce odborů *Třikrát poražený kandidát *V zahraničí (zejména v USA) z něj strach – příliš socialistický – nepotvrdilo se *Doma při konci podpora 80% Brazilců *Dnes jeho odkaz vnímán výrazně jinak *Snaha o sociální programy – Bolsa Família, Fome Zero – „stát se sociálním vědomím“ *Během osmi let vlády se z chudoby dostalo přes 30 milionů lidí *Vysoký hospodářský růst *Stále nedostatky v oblasti kvality lidských zdrojů * * * *Dříve velmi zranitelná ekonomika, poslední krize v roce 1999 *1. konzervativní finance přinesly důvěru *2. velký exportér, ale zároveň s rozsáhlým domácím trhem *3. Struktura exportu je diverzifikovaná *4. Export je rozdělen mezi více zemí *V mládí komunistická aktivistka *Ve volbách porazila Serrana jako Lulův kůň, následně obhájila, když porazila Nevese *Víceméně pokračování Lulovy politiky *Menší důraz na regionální integraci, není pro ni prioritou *V roce 2013 druhá nejmocnější žena světa dle Forbes *V roce 2016 odvolána * * *Rozsáhlý korupční skandál spojený se státní ropnou společností, v jejímž vedení Dilma byla *Do rukou politiků putovaly řádově miliardy dolarů *Spolu s tím řada dalších korupčních skandálů *Mnoho lidí v ulicích (opět) *Otázka, kam se posunula brazilská demokracie * *Do 2016 spíše „kingmaker“ *Strana brazilského demokratického hnutí *Otevřenější politika *Lepší vztahy s byznysem *Poměrně značná rezistence ze strany odborů