LatAm v mezinárodním systému Březen 2017 Latinská Amerika nStáty amerického kontinentu jižně od USA – název se odvozuje od románských jazyků, kterými se zde hovoří nMimo ni stojí Belize, Guyana a Surinam nLze se také setkat s názvem Iberoamerika – ještě užší vymezení – pouze portugalsky a španělsky mluvící n Image:Map-Romance Latin America.png Různorodost Latinské Ameriky nStáty se liší: nVelikostí nPopulací nEkonomickou rozvinutostí nSložením obyvatelstva nGeografickými podmínkami Mezinárodní systém nPearson: "obecný vzorec politických, ekonomických, sociálních, geografických a technologických vztahů, které určují světové dění." nHolsti: " Mezinárodní systém může být definován jako jakýkoliv souhrn nezávislých politických entit - kmenů, městských států, národů či impérií - které jsou ve vzájemných interakcích se značnou frekvencí a řízených určitými pravidly." n Regionální subsystém nMezinárodní systém v malém nSpolečné geografické, etnické, historické, kulturní či sociální charakteristiky nGeografické určení nChápání sama sebe jako regionu nChápání jako regionu z vnějšku nDostatečný počet interakcí (dlouhodobost, ne nahodilost) nPočet aktérů není nutně omezen n Části regionálního subsystému LatAm nDle Atkinse: nMexiko nKaribská oblast (Centrální Amerika, Karibik, Kolumbie, Venezuela) nZbytek jižní Ameriky nBrazílie nAlternativně – Karibik, Centrální Amerika, jižní Amerika, Andský region, Jižní cíp (roh) Začleňování LatAm do mezinárodního systému nV době objevení Ameriky roztříštěné říše nNásledně součástí evropských impérií nV 19. století – zisk samostatnosti – evropský vliv X vliv USA nV ekonomické oblasti v té době stále dominance Evropy – odbytiště nDalší posilování USA nStudená válka – prostor mocenského soupeření Teoretické uchopení rozvoje zevnitř LatAm nPo druhé světové válce – nespokojenost s hospodářským vývojem nKoncept „podvyvinutosti“ (underdevelopment) – rozvinuté státy v ní udržují rozvojové nZa špatné výsledky rozvojové části světa mohou externí vlivy – bohaté státy n n Strukturalismus nVýrazně spojen s ECLA nNejznámější Raúl Prebisch nStrukturální nedostatky brání těmto zemím zapojit se do světového obchodu nDalší podmínky – geografické, klimatické nzačarovaný kruh chudoby - „země je chudá, protože je chudá, bohatství plodí bohatství“ nSinger – Prebisch teorie – jádro versus periferie nŘešení – strategie náhrady importu Teorie závislosti nReakce na neúspěch strukturalismu, radikálnější nDos Santos, Cardoso nRozvoj jedné země je podmíněn rozvojem jiné země, které je první země ekonomicky podřízena nDependence vs. Dependency nKombinace marxismu a ekonomického nacionalismu nRůzné podoby TZ – teorie vykořisťování, imperiálního zanedbání a koncept závislého rozvoje LatAm od 80. let nVýrazná demokratizace v celém regionu, nové otázky – lidská práva, lidská bezpečnost… nSnaha o provádění neoliberálních ekonomických reforem následována opětovnou větší rolí státu nZ hlediska mezinárodních vztahů ale stále čelí marginalizaci (afrikanizace) nZ politického hlediska stále „ruletakers“ nV nedávné době hospodářský růst ve většině států, ale 2014 zpomalení a stagnace nŽeny v politice n n Ekonomické prostředí nVšechny státy regionu dnes zažívají období hospodářského růstu, i když některé s problémy nNejbohatší (dle HDP na hlavu) státy Mercosuru a Mexiko nNejchudší je region Střední Ameriky (vyjma Panamy) nProblémem je nerovnoměrné rozdělení prostředků ve společnosti Plurilaterální strategie nHledání partnerů po celém světě, především však triáda nLiberální přístup, založení na uvolnění obchodních bariér nPříkladem může být Chile již od dob Pinocheta (HDP na hlavu 23,800 USD v 2015) – výkladní skříň LA nVolný obchod integrální součástí chilského modelu nObchod rozložen rovnoměrně mezi jednotlivá centra nFTA jak s Evropskou unií, tak s USA nK ekonomické výkonnosti i funkční demokracie nZkapitalizovalo všechny výhody – surovinové bohatství, paradoxně i malou velikost Spojení se s USA nVe formě alespoň zóny volného obchodu nNejlépe se to podařilo Mexiku a státům střední Ameriky nV případě Mexika pochopitelné, obchodně jako partner USA zcela dominují nVytvoření NAFTA – nejen FTA, některé další oblasti, na druhou stranu striktně intergovernmentální charakter nMexiko získalo privilegované postavení, mělo být „mostem mezi USA a LatAm) nOtázka „faktoru Trump“ n Celohemisferická FTA nProstor volného obchodu od Anchorage po Ohňovou zemi nSnaha vybudovat již od poloviny 90. let nDiskuze ztroskotaly, dnes leží „u ledu“, USA raději přibírají bilaterální partnery nZnovuotevření rozhovorů málo pravděpodobné Subregionální integrace nBolívarský sen – již od 19. století nVlastní procesy od 60. let, nicméně jak ekonomicky, tak politicky byly paralizovány nDnes mnoho integračních seskupení, pohledně nepřehledné – nejdůležitější Mercosur a NAFTA nBrazílie – snaha vytvořit Jihoamerickou FTA – upevnila by tím postavení regionální mocnosti – dnes ve formě UNASURu nOslabení představovaly ekonomické krize – Brazílie 1999, Argentina 2002, Brazílie od 2015 n Partněři mimo hemisféru nV zásadě možní tři – EU, Japonsko, nově Čína nEU je největším investorem v LA (přesto LA tvoří jen zlomek celkových investic EU), ta je zajímavým trhem – soupeření s USA nVytváření FTA – Mexiko, Chile, ale obavy z Mercosuru nAsijská karta – existence APEC, plánováno TPP, problém pod Trumpem nČína – nový aktér, nicméně velmi dynamický, rychlý vstup, suroviny – v řadě států je Čína dnes obchodní partner No. 1 n n n Levice v LatAm nV jednu chvíli „Růžový kontinent“ – řada levicových režimů nPoptávka po levici - široká základna chudých voličů, kteří slyší na téma redistribuce nVýrazně „pomohla“ krize v 90. letech – rostla nezaměstnanost i chudoba nSociální nůžky mají tendenci se svírat – Giniho index klesá nDnes odklon některých států od socialistických vlád n n Pojetí levice v LatAm nPo dlouhou dobu jí byly kladeny překážky k tomu, aby mohla volně soutěžit – vojenské vlády, intervence nDůvodem často revoluční charakter nObavy elit o změnu socioekonomického řádu nPo demokratizaci v 80. letech ztratila revoluční charakter nK mocenskému etablování dochází nejprve na lokální úrovni – velká města n Podoba levice v LatAm nNelze generalizovat, v jednotlivých státech různé přístupy nUmírněná x radikální, sociálnědemokratická x populistická nRůzné role lídrů, různá hierarchie nDůležitá otázka – co je vlastně levice? nRůzná role státu v ekonomice a její regulaci nRůzný rozsah redistribuce příjmů n Zapojení do mezinárodního systému dnes nEmancipace LatAm v mezinárodním prostředí nDůraz na zapojení se do světového obchodu – problém zemědělství v rámci WTO nZapojení napomáhají vysoké ceny komodit nDůraz na integraci uvnitř regionu, i když tato je často problematická Asymetrická důležitost nStav, kdy jeden aktér je pro druhého výrazně více důležitý, nežli je tomu naopak nStav, ve kterém se nachází LatAm vzhledem ke svým obchodním partnerům, výrazně se týká například Mercosuru nVelmi složité řešit nHospodářským růstem se ale latinskoamerickým zemím daří tuto situaci měnit – zajímavější trhy