2.blok Diplomatické vztahy, uznání států Orgány státu pro mezinárodní vztahy v ČR – vnitřní, vnější Diplomatické vztahy, uznání států Znaky státu: * stálé obyvatelstvo * vymezené území * veřejná moc vykonávaná na celém území * schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy dále např. * respektování důležitých mezinárodních dokumentů (Charta OSN) * vláda zákona * neporušitelnost státních hranic Diplomatické vztahy by nemohly fungovat bez mechanismů uznání a socializace. Uznání jednoho státu jiným je nezbytným předpokladem pro fungování vztahů mezi státy i celého mezinárodního systému. Uznání je výrazem politické vůle realizované podle mezinárodních norem. Na uznání není právní nárok. Přístupy k uznání státu 1. konstitutivní – neexistuje, dokud není mezinárodně uznán do 1. sv. války 2. deklaratorní – existuje jakmile naplní nezbytné znaky státu převažuje nyní Druhy uznání 1. de facto – omezené, odvolatelné 2. de iure – trvalé, plnohodnotné (ČRusnesení vlády- uznání a navázání dipl.styků) uznání státu x uznání vlády (Rusko, Čína) uznání vlády – kontinuita trvání daného státu (Československo a 2. sv. válka) uznání státu „předčasné“ (Chorvatsko) uznání vlády v exilu uznání za národ (předstupeň - 1.sv.v. – my a další) uznání národně osvobozeneckých/povstaleckých/opozičních organizací uznání a název státu (Makedonie) princip rovnoprávnosti: státy, které se navzájem uznají a navazují diplomatické styky, tak činí jako rovný s rovným. historie - nerovnost problematika rozdělených států (Německo, Čína, Vietnam, Korea) Diplomatické styky = aktivní naplňování diplomatických vztahů aktivní a pasivní právo vyslanectví navázání diplomatických styků navázání konzulárních styků reciprocita komunikace mezi státy, které se neuznaly které nenavázaly/přerušily dipl. (Kuba-USA, Sýrie-USA, Srbsko-Kosovo) přerušení diplomatických styků Mezinárodní organizace noví aktéři mezinárodních vztahů diplomatické styky mezi státy a mezinárodními organizacemi EU Orgány státu pro mezinárodní vztahy v ČR vnitřní, vnější Historický vývoj oddělení řízení vnitřní a zahraniční politiky státu společné řízení diplomacie (míru) a války a dynastických svazků postupné oddělení, vznik republik, parlamenty, demokratické principy vládnutí odděleně řízené konzulární styky vývoj ministerstev zahraničních věcí profesionální/kariérní zahraniční služba (konzulární služba) Evropská unie – vysoká představitelka pro zahraniční politiku Evropská služba vnější činnosti Historický vývoj v českém státě středověký stát, panovník stavovská monarchie kancléř vznik Československa – ministerstvo zahraničí protektorát komunistické Československo federalizace Česká republika Prezident republiky, vláda Ústava, čl. 63 (1) Prezident republiky dále a) zastupuje stát navenek, b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, d) přijímá vedoucí zastupitelských misí, e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, (3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. (4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda. Ministerstvo zahraničních věcí zákon č.2/1969 Sb., § 6 (1) je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, v jejímž rámci vytváří koncepci a koordinuje zahraniční rozvojovou pomoc a koordinuje vnější ekonomické vztahy (2) zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením, koordinuje aktivity vyplývající z dvoustranné a mnohostranné spolupráce….. (3) dále zejména a) koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti zahr.… b) zajišťuje ochranu práv a zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí, c) řídí zastupitelské úřady v zahraničí, d) ….. zabezpečování styků s orgány cizích států v České republice a v zahraničí, e) ….. správa majetku České republiky v zahraničí, f) koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a d g) zabezpečuje vyhlašování mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, h) sleduje dodržování a provádění mezinárodních smluv a dohod z hlediska uplatňování zájmů zahraniční politiky České republiky, i) uděluje souhlas v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu, j) zajišťuje přípravu pracovníků pro výkon zahraničních služeb, k) organizačně a technicky zabezpečuje volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v zahraničí. Zahraniční orgány státu pro mezinárodní vztahy diplomatické: diplomatické mise stálé mise při mezinárodních organizacích delegace v mezinárodních organizacích a konferencích zvláštní mise styčné úřady/kanceláře nediplomatické: konzulární úřady vládní agentury zastoupení regionů, krajů, měst Úřad vlády – EU, Vládní výbor pro EU, BRS, VKZBP (koordinace) Poslanecká sněmovna, Senát (reprezentace, parl. diplomacie, ratifikace) Kraje, města