6.blok Diplomatická komunikace Diplomatická korespondence a písemnosti Mezinárodní smlouvy Diplomatické mezinárodní konference Diplomatická komunikace = základní podmínka fungování diplomacie Druhy komunikace: interakční (mluvčí nebo posluchač), transakční (mluvčí i posluchač) přímá, nepřímá verbální, neverbální interpersonální, veřejná Roviny komunikace: vztahová, obsahová rovnocenné x nerovnocenné subjekty (nemusí se jednat o obsahu) (moskevské protokoly v 1968) Diplomatický jazyk „Diplomat je ten, kdo Vás dokáže poslat do pekla tak krásnými slovy, že tam půjdete rádi! * aktuální jazyk (řečtina, latina, franc., angl.; 6 v OSN které?, 23 v EU – které?) nástrahy mezikulturní komunikace, tlumočení ano x ne (Bulhaři) záp.Evr., sev. Am x Asie, Arabové podávání ruky (ženy, Írán) * odborné výrazy appeasment, casus belli, raison d’etat, hybridní válka titulář, agrément, persona non grata právo (vídeňská úmluva, aliance, azyl, kapitulace, konkordát) dokumenty (demarše, depeše, nóty) procesy (helsinský, ženevský, berlínský) seskupení (Trojspolek, Osa, G20, Malá dohoda) struktury (versailleský systém, Mnichov) přezdívky (Bílý dům, Quai d’orsai, Černín, Kreml) EU: druhý pilíř, schengen, přístupové rozhovory, kpt.23 a 24, vláda práva, twinning zkratky * slovní obraty a fráze detailně projednat veškeré limity budoucího dokumentu vnitro-unijní institucionální rozdělené pravomocí u sousedské politiky únava z rozšíření rozdíly stále existují zajímavá myšlenka důkladně to prostudujeme jakou máte komunikační strategii vrátím se k tomu v pravý čas pan ministr je zaneprázdněn není to naše priorita jsou na dobré cestě pozorně sledujeme došlo k pokroku, ale zbývá ještě doladit některé detaily je potěšen - vítá - bere na vědomí – doufá, že – věří, že – je znepokojen – velmi zadání: modelové situace, napsat tiskové prohlášení MZV Neverbální diplomatická komunikace místo jednání a jeho uzpůsobení: lokace, úroveň pohoštění, kdo vítá, čekání, podání ruky, způsob sezení, úroveň reprezentace: recepce KLDR, kondolence, jednání na MZV, program návštěvy, úroveň zastoupení na mez. konferenci, vv – cda kdy ne: předávání PL, vítání hosta na letišti, vojenské pocty, …. dary, vyznamenání zadání: severokorejský vv jde předat žádost o agrément pro svého nástupce jednání mezi dvěma státy, které se neuznaly, s prostředníkem ministr zahraničí do Saúdské Arábie – dary, do Německa, do Austrálie Diplomatická signalizace naznačit postoj, úmysl může být mnohoznačná (flexibilita, nevymahatelnost) či klamná rozdíl mezi signalizací v dopravě a v diplomacii (jednoznačná x nejed., i klamná) příklady špatně pochopené signalizace (Suez) příklady: Pilip a Bubeník (dopisy, Pithart, Castro ….) rétorika navenek a chování k partnerovi kubánská krize KLDR a J. Korea Ukrajina Diplomatická komunikace a informace informace jsou nepostradatelné, jsou základem diplomacie * aby byl obsah komunikace správně pochopen, je třeba dostatek informací jak o povaze a obsahu problému, tak o partnerovi a okolnostech * diplomacie x špionáž * dříve monopol * rychlost * přesnost * důsledky rozvoje kom. technologií: objem informací, rychlost přenosu přímá/nepřímá komunikace mezi představiteli států efekt „CNN“ Diplomatická korespondence = písemné dokumenty v komunikaci mezi státy týkající se zahraničních styků na bilaterální i multilaterální úrovni Z hlediska obsahového: * pověřovací a odvolací listiny * kabinetní listy * konzulské patenty a exekvatur * dopisy * telegramy, poselství, memoranda, deklarace, aide-memoire, food for thought, non paper * nóty: osobní/formální, verbální, cirkulární, identická, kolektivní, protestní * protokolární písemnosti: pozvánky Formální náležitosti nóty ü s výjimkou formální nóty nemá oslovení ani věc, nepodepisuje se, neužívá se první a druhé osoby (my, Vy, Vám); ü jde o sdělení instituce instituci, proto je psána ve třetí osobě; ü vždy obsahuje úvodní a závěrečnou zdvořilost; ü nepoužívají se žádné zkratky; ü první strana nóty v české verzi se píše na zvláštní nótový papír, další strany, včetně neoficiálního překladu a kopií, na obyčejný bílý papír A4; ü číslo jednací a adresát se uvádějí kvůli přehlednosti na první straně; ü místo a datum se uvádějí za textem, den v datu se obvykle netiskne – vynechá se potřebné místo a dopisuje se rukou v den parafování nóty; ü nótu parafuje příslušný vedoucí za posledním slovem textu (jedná-li se o verbální nótu); neoficiální překlad a další kopie se neparafují, nóta se tedy nepodepisuje; ü originál nóty (první výtisk) musí být za textem opatřen velkým kulatým razítkem, barva inkoustu je dána jednotným vizuálním stylem MZV; ü zastupitelské úřady ČR v cizině vyhotovují nótu jen v jedné jazykové verzi v jazyce, který je v dané zemi obvyklý pro psaní diplomatické korespondence. V českém jazyce se nóta píše pouze na území ČR, tzn. pokud je psána Ministerstvem zahraničních věcí ČR. V tomto případě se k ní přikládá neoficiální překlad, nadepsaný anglicky: unofficial translation; francouzsky: traduction non officielle; německy: inoffizielle Übersetzung; rusky: неофициальный перевод; španělsky: traducción no oficial. Cirkulární nóta má v textu společné oslovení a adresáta. Neparafuje se, datum se tiskne kompletní, každý jednotlivý výtisk je jako originál – tzn. na nótovém papíru a s otiskem razítka. Individuální adresa se uvádí až na obálce. Obálka na nótu má velikost C5, podle objemu příloh i větší; na formální nótu se používá obvykle obálka podlouhlá (DL). Nóta se doručuje osobně, Velmi naléhavá nóta může být nejprve zaslána faxem, až poté doručen její originál.. Předání nóty. Odmítnutí nóty. příklady Z hlediska odesílatele: * hlavy státu, * předsedy vlády nebo jejího člena, * ministra zahraničních věcí (specifickýu rozsah a obsah písemností), * MZV, zastupitelského úřadu. příklady zadání: nóty, dopisy Archivace význam diplomatické korespondence z dlouhodobého hlediska Archív MZV (Národní archív, Archív Parlamentu, Archív Kanceláře prezidenta)) příklad: historie budovy v Bělehradě Mezinárodní právo „ta část práva, kterou z velké části tvoří zásady a pravidla jednání, jimiž se státy cítí být zavázány a jimiž se řídí ve vzájemných vztazích“ “ Je výsledkem snahy převést do vztahů mezi státy vládu práva a respektování pořádku, které platí uvnitř státu. Státy vstupují do smluvních vztahů na základě vzájemné dohody dvou nebo více států převzít určité závazky. Smlouvy mají psanou podobu. Zahrnuje mj: * pravidla týkající se fungování mezinárodních organizací, jejich vzájemných vztahů a jejich vztahů ke státům a jednotlivcům * určitá pravidla týkající se jednotlivců a nestátních entit, pokud práva nebo povinnosti těchto jednotlivců a nestátních entit mají vzah k mezinárodnímu společenství Smlouvy: * podle úrovně sjednání (mezi hlavami států; vládami; resortní) * podle formy: dohoda, narovnání, úmluva, deklarace, výměna nót, obecný akt, protokol, statut * podle obsahu (spojenecké, přátelksé, mírové, o neútočení/neutralitě, územní/hraniční, přístupové, normalizační, arbitrážní * podle počtu stran (bilaterální, multilaterální) * podle možnosti přístupu (otevřené, uzavřené) * podle délky platnosti (krátkodobé, dlouhodobé, bez udání délky či podmíněnosti) * jazyk smluv Postup při uzavírání smluv: 1. akreditace, zplnomocnění 2. negociace 3. autentifikace, podpis textu 4. ratifikace 5. (akceptace) 6. (přistoupení ke smlouvě) 7. výměna nebo uložení ratifikačních listin 8. registrace a uveřejnění Podoba a obsah smluv 1. preambule: smluvní strany, předmět smlouvy, deklaratorní odstavce 2. znění, substantivní klauzule 3. administrativní, závěrečná ustanovení, protokolární klauzule vzor smlouvy Mezinárodní konference („diplomatické“, vládní) „shromáždění zástupců států zmocněných projednat a vyřešit určité otázky společného zájmu“ rozdíl mezi mezinárodními organizacemi a mezinárodními konferencemi podle cílů: * diskusní fórum k projednání určitého tématu * vypracovnání nezávazných doporučení * vypracování závazných doporuční * vypracování návrhu mezinárodního dokumentu * fórum pro mezinárodní výměnu informací konferenční praxe ü program jednání ü podkladové materiály ü složení delegací ü předsedající, jednací řád ü podávání návrhů, přijímání rozhodnutí, schvalování dokumentů ü zasedací pořádek ü pracovní jazyk(y ü sekretariát ü doprovodné společenské podniky ü bezpečnostní opatření ü tiskové středisko příklady