PSY525 Psychologie leadershipu Charakteristika leadera Jitka Čurdová, učo Pavla Zelenáková, učo 421335 Datum odevzdání: 1. 5. 2017 Fakulta sociálních studií MU, 2016/2017 K sepsání charakteristiky jsme zvolily Václava Havla. Jeho styl vedení lze vnímat jako formu transformačního leadershipu. Bass, Avolio, Jung a Berson (2003) definovali 4 charakteristiky transformačního leadershipu. První z nich, osobní přístup, lze vypozorovat v Havlově novoročním projevu z roku 1999, ve kterém adresně děkoval různým skupinám obyvatel (mladým a starším lidem, podnikatelům), a oceňoval přínos každé ze skupin[JP1] . Intelektuální stimulace, druhá charakteristika, se v jeho projevech objevuje jako prezentace globálních výzev (ochrana životního prostředí[JP2] ) a apelu na občany, aby se cítili angažovaní v řešení (Landa, 2003[JP3] ). V projevu ke dni vzniku samostatného Československa Václav Havel v roce 1998 pronesl: „Jsem hluboce přesvědčen, že se naše dávné naděje naplní! Samozřejmě: je pro to třeba vykonat mnoho.“ (Havel, 1999, str. 813). Tento výrok lze vnímat jako projev třetí charakteristiky (inspirativní motivace), podle které leader vyjadřuje vizi lákavou pro společnost[JP4] . Havlovo uvěznění za snahy dosáhnout svobody a jeho další aktivity související s pádem komunistického režimu mu poskytují podklady k naplnění i čtvrtého bodu, kterým je idealizovaný vliv, neboli to, jak leader vystupuje v souladu s hodnotami a zájmy svých následovníků (Bass, Avolio, Jung, & Berson, 2003; Havel & Prečan, 1990[JP5] ). Havlovy revoluční aktivity mohou být vnímány jako důkaz o jeho prototypičnosti. Václav Havel byl ztělesněním hodnot nového režimu: demokraticky smýšlející prezident propagující myšlenky, jako je ekonomická nezávislost, svoboda, vzdělání a mezinárodní spolupráce, může být chápán dle TSI jako ideální občan a tím i ideální vůdce. Díky svému vlivu mohl ideály zároveň předávat občanům a tím umocňovat prototyp občanství, jehož byl nositelem (Havel & Prečan, 1990; Hogg, 2001[JP6] ). Použité zdroje[JP7] : Bass, B. M., Avolio, B. J., Jung, D. I., & Berson, Y. (2003). Predicting unit performance by assessing transformational and transactional leadership. Journal of applied psychology, 88(2), 207. Havel, V. (1999). Projevy a jiné texty z let 1992 – 1999. Praha: Torst. Havel, V. & Prečan, V. (1990). Do různých stran: eseje a články z let 1983 – 1989. Praha: Lidové noviny. Hogg, M. A. (2001). A social identity theory of leadership. Personality and social psychology review, 5(3), 184-200. Landa, L. (2003). Novoroční projevy prezidenta Václava Havla 1990 – 2003. Český rozhlas [Online]. [cit. 2017-04-20]. Retrieved form http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/59669 ________________________________ [JP1]Toto je sporné. Už to rozdělování lidí do skupin jde trochu proti principu individuálního přístupu. Příklad Havlova osobního přístupu bych hledal spíše v jeho jednání se spolupracovníky, při vyhodnocování milostí apod. [JP2]To by spíš spadalo do inspirující motivace. Přicházel s vizí nějakého uspořádání světa. [JP3]a s tím spojená podpora občanské společnosti [JP4]Ta vize by měla být konkrétnější, než vámi uvedený příklad. Je ale pravda, že bychom jinde konkrétnější vize u Havla našli. [JP5]To je spíš příklad inspirující motivace. Měl nějakou vizi (svoboda, demokracie, naplňování lidských práv), kterou se snažil naplňovat a kvůli které šel i do vězení. To je to inspirující. Idealizovaný vliv by spočíval v názorové konzistenci, vlastním morálním jednání apod. To bylo určitě součástí jeho mediálního obrazu, zároveň bychom na tom pod povrchem našli nějaké kaňky. [JP6]Tady nemohu souhlasit s vaším označením Havla za prototypického občana ČR, který získal svůj vliv právě kvůli prototypičnosti. Byl asi prototypický ve skupině disidentů (intelektuál, umělec, z rodiny pronásledované režimem, zavřený, ambiciózní). Nebyl ale prototypickým čechem. I to mohla být jedna z příčin, že většina jeho politických projektů nebyla úspěšných - ztratil vliv v Občasnkém fóru, jeho politické aktivity měly malou podporu veřejnosti, jím podporované politické strany získávaly zanedbatelný počet hlasů voličů. Havel byl spíš symbolem než prototypem. Tím nezpochybňuji jeho leadership, ale zdroj jeho vlivu byl jinde. [JP7] Hodnocení: 6 bodů Zvolili jste si vhodného leadera a dokázali jste v jeho chování najít projevy transformačního leadershipu. Podstatou úkolu ale nebylo nalézt silné projevy TL, ale charakterizovat leadera a klasifikovat jeho styl vedení. Vy jste hledali důkazy pro své teorie, nehledali jste důkazy proti, což podle mě vedlo k chybné klasifikaci. Takovým přístupem by mohl být jako transformační leader a prototyp charakterizován každý.