genealogie moderní strategie moci a vědění •eva šlesingerová •SAN103 06 osnova •poststrukturalismus – jazyk – moc - diference •moc •dohled •disciplinace •symbolická moc •Ideologie •http://pes.fsv.cuni.cz/recenze_chraska_foucault.htm • • postrukturalismus jazyk/diference /kultura/MOC •důležitost jazyka •významy nám nejsou dány esenciálně •jsou výsledkem prostředí/kultury •diference na reference •po II.sv válce •„autor je mrtev“ (Roland Barthes) •Jacques Derrida – dekonstrukce, kritika epistemologie binárních opozic § Linné a taxonomie přírody •Linné a taxonomie přírody • „Damiens byl odsouzen 2. března 1757 k veřejnému pokání před hlavní branou Chrámu v Paříži, kam byl přivezen v popravčí káře, nahý, jen v košili, drže hořící voskovou pochodeň … vezen na náměstí Gréve a na popravišti, které tu bylo uchystáno, jeho tělo bylo na prsou, pažích, stehnech a lýtkách trháno kleštěmi, jeho pravá ruka držící onu dýku, již spáchal řečenou královraždu, byla pálena vřelou sírou a do míst, kde bylo jeho tělo trháno kleštěmi, bylo lito zároveň roztavené olovo, vroucí olej, horká smůla … poté bylo jeho tělo vlečeno a roztrháno tahem čtvera koní a jeho údy i trup spáleny v ohni na popel a tento popel rozprášen byl ve větru. …“ dokument z věznice o organizaci času a prostoru Ústav pro mladé vězně 1838 • •Článek 17. „Den začíná pro vězně v šest hodin ráno, v zimě, v pět hodin v létě. Práce potrvá devět hodin denně v každé roční době …“ • •Článek 18. „Vstávání. Při prvním znamení bubnu musí vězňové vstát a v tichosti se obléknout. Při druhé znamení musí být již vzhůru a stláti si lůžko. • •Článek 20. „Práce. Ve tři čtvrti na šest v létě, ve tři čtvrti na sedm v zimě vyjdou vězňové na dvůr, kde si umyjí ruce a obličej a obdrží první dávku chleba. Bezprostředně poté se rozejdou do dílen a nastoupí práci, která by měla začínat v šest hodin v létě a v sedm hodin v zimě.“ jaký je rozdíl mezi těmito dvěma úryvky? •Ovlivnění myšlení o moci, vůle k moci, vědění a moc • •Vědění slouží k osvobození • x •Ne-emancipativní vztah moci a vědění. • •Vůle k moci jde ruku v ruce s vůlí k vědění •(Friedrich Nietzsche) vědění a moc •TRANSFORMACE technik moci. •Příklad: TREST: příklad bolesti, smrti tradiční: spektakulární, proti panovníkovi, rituální charakter • •nové formy trestu – dohled v rámci kolektivní organizace: kasárna, škola, nemocnice, blázinec • •nastolení pořádku x Kontinuální proces napravování • •PŘÍKLAD VĚZENÍ, ŠKOL, KASÁREN 05 školní fotky Michel Foucault Dohlížet a trestat •NORMALIZACE: Cílem této přeměny je dosáhnout proměny lidí, která je učiní konformními se společenskými normami • •Za tímto účelem se vyvíjí příslušné prostředky: jako např. •povinná práce, fungující na principu pravidelnosti časového rozvrhu, •nebo shromažďování veškerých informací o vězni, které má vést k společensky užitečné proměně delikventa. • •VZNIKÁ DISCIPLINAČNÍ SPOLEČNOST důsledky tohoto historického momentu: •nejen vězení, ale celá společnost • •interní kontrola delikventa a policejní kontroly společnosti • •vzniká aparát, který dovoluje kontrolovat skrze delikventy celé sociální pole • •internovaná delikvence se stává “politickou pozorovatelnou” disciplinační společnost •DISCIPLÍNA JE POUZE TYP MOCI, technologie, protínající společně se souřadnicemi jiných strategií určitou instituci či aparát panopticon •Trestní právo se týká toho, co lze o zločinu vypovídat; je to režim řeči, který klasifikuje zločiny a předepisuje tresty. •Vězení je naproti tomu viditelnost, stavba z kamene, kterou definuje spíše centrální věž obkroužená celami - umožňuje dohlížiteli vidět a nebýt viděn. •Dominace vizuálního v současném světě panopticon_large PANOPT I KON dp10_thumb esp3_big Co je to Panopticon? §viditelnost, metafora celé společnosti JEREMY BENTHAM: Panopticon (metafora) model pro disciplinární moc § § §Disciplinace celé společnosti, ale i individuí GAZE: pohled, dohled (příklad kamery), metafora prostoru cctv_london_chelsea_0033_sml P A NO P T I K ON Panopticon06 Panopticon05 CO JE TO MOC? •Moc x Autorita x Násilí • •Vlastnit moc: Předpoklad subjektu moci (panovník, nositel moci), fyzická rovina donucení lidí jednat určitým způsobem (násilí, mučení, vězení, oběšení) • •Moc jako síť mezi dominujícím a tím, komu je vládnuto –(MAX WEBER: moc je legitimní užití násilí, privilegovaně ho má stát, –PIERRE BOURDIEU: koncentrace kapitálů) • CO JE TO MOC? •MICHEL FOUCAULT: omy všichni jsme nositelé moci o omoc působí na mikrofyzické úrovni o omoc není individuem konsolidovaná a není homogenní dominací nad ostatními o omoc je něčím, co cirkuluje, co individua vykonávají a zakoušejí moc C:\Users\Slesingerova\Desktop\fotky\foucault power.jpg Jak studovat moc? moc jako vztah •Moc není žádná substance, ani atribut, po jehož původu bychom měli pátrat. • •MOC JE VZTAH mezi silami; nebo obráceně, každý vztah mezi silami je vztahem moci. • •Neklade se tudíž otázka “Co je moc a odkud přichází?”, ale “JAK se vykonává?”. • •Dalším stupněm rozlišení vztahů moci je jejich ODDĚLENÍ OD PRAXE NÁSILÍ § jak studovat moc: moc jako vztah •Foucault provádí rozlišení mocenských vztahů “weberovskou” definicí: • •To, co definuje mocenský vztah, je ve skutečnosti způsob jednání, které na ostatní nepůsobí přímo a bezprostředně, nýbrž které působí na jejich vlastní jednání. • •Jednání působící na jednání, zasahující možná či skutečná jednání, přítomná či budoucí jednání” internalizace moci/dohledu příklad těla 41050a4ec4413im • moc individualizující a moc totalizující •PRAKTIKY VLÁDNUTÍ •(praktiky dominace) • •PRAKTIKY JÁ, techniky já • (musí participovat Subjekt, musí přijímat, akceptovat identitu žáka, učitele, pacienta) • •Ke konci 18. století se objevuje nový fenomén, nová distribuce individualizované moci: moderní stát. STÁT INTEGRUJE JEDINCE POD PODMÍNKOU, ŽE JEJICH INDIVIDUALITA BUDE UTVÁŘENA SÉRIÍ SPECIFICKÝCH MECHANISMŮ • moc •Governmentalita (Michel Foucault): a)způsob produkce občanů vhodných a schopných naplnit politiky vládnutí b)způsob tvorby praktik (mentalit, racionalizací či technik), prostřednictvím kterých je lidem, populacím vládnuto • •Lukes: Power: A radical view. 1974 – trojrozměrné pojetí moci, nejen A působí na B proti jeho vůli, ale B to chce, má zvnitřněnu představu o tom, co by mělo chtít – variace na Marxovo falešné vědomí Pierre BOURDIEU: symbolická moc •nejen moc nad materiálním, fyzické násilí, ale také symbolická moc (svět jako soubor znaků) SYMBOLICKÁ MOC: •Symbolická moc je schopna konat pomocí slov • •vědět znamená ovládat kód, vědění o světě jako symbolickém světě •(Příklad: znalost sýrů, pití čaje, móda) • •vnímací a hodnotící kritéria vychází z jazyka a mají náboj SYMBOLICKÉ MOCI Pierre BOURDIEU: symbolická moc •Symbolické vlastnictví • •Skupiny, třídy, regiony, národy, etnika • •Symbolická moc: je zápasem o klasifikaci • •Existence mluvčích, nositelů vztah mezi mocí a věděním: IDEOLOGIE •Marx – falešné vědomí, fetišizace, odzizení •Mannheim – Ideologie a utopie •Gramsci - hegemonie •Althusser - Ideological State Apparatuses (1969) •Lévi-Strass – ideologie nebo mytologie? •Foucault – dohled, disciplinace, rezistence, vědění/moc, normalizace •Geertz – ideologie jako kulturní systém, symboly vztah mezi mocí a věděním: IDEOLOGIE 1.TEORIE ZÁJMŮ: ideologie je zbraní a maskou. • •projevy zkoumání v kontextu univerzálního boje o převahu. Lidé bojují o moc • •marxistická tradice • •Závislost aktérů ideologie na sociální pozici, zejména soc. třídě • •FALEŠNÉ VĚDOMÍ_klame neinformované lidi § 01 vztah mezi mocí a věděním: IDEOLOGIE •2. TEORIE NAPĚTÍ: ideologie příznakem a lékem, id • •projevy jsou zkoumány v kontextu trvalé snahy o nápravu sociopsychologické nerovnováhy • •lidé utíkají před pocitem úzkosti § • • 04 vztah mezi mocí a věděním: IDEOLOGIE •3. IDEOLOGIE •JAKO KULTURNÍ SYSTÉM: kultura, diskurz • •systém významů (média) • •Clifford Geertz, role symbolů a sdíleného vědění •Michel Foucault •