Ústřední knihovna FSS MU Brno
BIOGRAF
Editor
Zdenek Konopásek (Centrum pro teoretická studia UK/AV Praha)
Redakce Eva Stehlíková, Petra Svobodová
Stálí spolupracovníci redakce Marián Sloboda (iazykové korektury), Tomáš Bitrich (zlom textu), Jakub Konopásek (webmaster)
BIOGRAF 39/2006
Redakční
Josef Alan
profesor sociologie, Praha Dilbar Alieva docentka sociologie. Trnavská Univerzita Vladimír Andrle profesor sociologie, York. UK Hana Hlásková Ústav etnológie SAV, Bratislava Ida Kaiserová katedra soc. a kult. antropologie FHS ZČU, Plzeň
Pavel Klvac katedra human. environmentalistiky, FSS MU, Brno Petra Klvačová katedra sociologie FSV UK, Prchá
David Kocman katedra sociologie, FSV UK. Praha
Zuzana Kusá Sociologický ústav SAV Bratislava
rada
Petr Mareš
katedra sociologie FSS MU Brno
Michal Miovsky Psychologický ústav AV CR, Praha Jiří Nekvapil Ústav lingvistiky FF UK, Praha Barbora Spálová katedra sociologie FSV UK, Praha
Tereza Stóckelová katedra sociologie FSV UK, Praha
Olga Šmídová katedra sociologie FSV UK, Praha Otakar Šoltys katedra masové komunikace FSV UK, Praha Miroslav Tížik katedra sociologie FF UK, Bratislava
BIOGRAF
orný recenzovaný časopis, který publikuje empirické, metodologické i teoretické príspevky vénovar kvalitativnímu výzkumu v sociálních védách. Oborové je sice nejblíže sociologii, ale vítané isou i příspě ky z jiných disciplín - lingvistiky, antropologie, historie a podobně. Biograf vychází třikrát ročné, a to jal klasické (papírové), tak internetové verzi. Časopis má následující pravidelné rubriky: texty
anonymně recenzované články tedy původní výzkumné studie nebo stati věnované teorii či metodolc kvalitativního výzkumu; také překlady článků, které byly publikovány v nějakém cizím odborném časopi
tak i tak
tematicky související diskuze, polemiky, názorové střety, kritické komentáře a repliky; do oka
zprávy o konferencích a seminářích, informace o výzkumných projektech a pobytech literární přehle ukázky z knih a sborníků, kratší výzkumné zprávy či editované a komentované terénní zápisky; recenze
recenze knih či edičních řad, počítačových programů, filmů, výstav a CD-ROM.
Adresa redakce:
Zdeněk Konopásek (redakce Biografu) Centrum pro teoretická studia UK / AV CR Jilská 1. 110 00 Praha 1 E-mail: redakce@biograf.org Webová stránka: www.biograf.org Bankovní spojení: č. ú. 0222027399/0800 IBAN: CZ65 0800 0000 0002 22027399
Vydávate
Časopis Biograf (občanské sdruž!
ICO: 270032 DlC CZ270032
Vyrál
MATFYZPRESS, Sokolovská 83, Praha
<>!,%ah
I Míliem ilustrací tohoto čísla jeEvz Vq/tšková
II XTY
t Im ilictli Shove, Dale Southerton
il ili ibře rozmrazený - od novosti ke snadnosti: Vyprávění o normalizaci 3-21
li.i Tollarová
i.u i i izinců v česku: Pluralita, nebo asimilace? 23-52
TAKIWl
lilu l.iv Pctrusek
ii my zápas s andělem etnometodologie: Ohlédnutí k počátkům ■ni i. ulologie v Cechách
no <g£>
I fclinoN J. Jones
u" k domorodé antropologii
n ni i. • i.i Spálová
l ic kvalitativního výzkumu v sociálních vědách v České republice
ii |' m Kipka
i ii ,i / pracovního semináře k antropologii hranic
Cllllt.1 Motlová
/|ii,u,i /l). pracovní konference Biografu !•'■< ENZE
'• • l- I lichý
Mil im , nsiví v pohybu
53-69
71-81 83-107 109-116 117-124
125-133
4240739526
BIOGRAF 39/2006
TEXTY
Idmra zujeme mrazák — od novosti IH snadnosti
'vpravení o normalizaci
Vydání tohoto ask bylopodporem z grantu GA CR 405/03/H053 Jazyk a diskurz.
allla *|
En 2006 la publication de la revue Biograf a été possible grace au prqet A Ilia soutenu par la
Fondatian Maison des Sáenaes de l 'Hamme (Paris), par Council of A merkan Overseas Research Institutes (Washington, D.C) et par la A ndrew W. Melon Foundation (New York,
The publication of Biograf in 2006 has been node possible by a grant for the project A Ilia from the Foundation Maison des Sciences de I Homme (Paris), The Council of A rmrican Overseas Research Institutes (Washington, D.C) and The A ndrew W. Mellon Foundation
(NewYork).
Vydámričasopisu Biograf v roce 2006 bylopodpořeno z grantu projektu A llia, který jsme získali od Foundation Maison des Sciences de I 'Homme (Pahz), The Council cf A rrerican [ Overseas Research Institutes (Washington, D.C) a The A ndrew W. Mdlon Foundation
(NewYork).
i   ib«th Shove, Dale Southerton
i., nl /denek Konopdsek
Defrosting the freezer — from novelty to convenience: A narrative of normalization
I Ins article examines the "normalization" of the British freezer. It defines lime phases in this process: an initial period oriented around the utility nl preserving home produce; a second stage marked by the development nl .i frozen food infrastructure and the establishment of the freezer as a part ol I he efficient domestic economy; and a third subde but significant redefini-lii hi of the primary benefits of freezing in terms of convenience. Cast in their new role as "time machines", freezers are sold as a means of managing con-Irmporary pressures associated with the scheduling and co-ordination of do-i in '.lie life. At one level, this is a story of the gradual acceptance of a relatively standardized object. Yet this narrative suggests that the freezer's promised I" nrfits and functions change along the way. Developing this point, we argue thai the normalization of the chameleon-like freezer can only be understood in I he context of similarly changing systems of food provisioning, patterns nl domestic practice and allied technological devices.
Keywords: co-determination; convenience; domestic technology; everyday life: normalization.
Ivud
li li in britského mrazáku se v tomto článku zabýváme s dvojím cílem: jednak im   pierámcovat sociologické studium materiálních objektů a jednak bychom i   ii píispéli k porozumění toho, jak je sociálně a technicky organizováno využívání
BIOGRAF č. 39, 2006, str. 3-21
BIOGRAF 39/2006
domácích energií.1 Mrazák je dobrým příkladem z obou hledisek. Podle žebříčku domácí spotřeby energie ve Velké Británii (DECADE 1995) připadá na ledničky a mrazáky] 26 procent z celkového množství energie, kterou spotřebují všechny domácí spotřebiče! dohromady, čímž se tato zařízení řadí hned za vytápění bytů a osvětlení. Dále, zatímco] před třiceti lety vlastnila mrazák pouhá tři procenta britské populace, v roce 1995 sel nacházel jeden nebo více mrazáků ve více jak 96 procentech domácností - do takovéj míry se žádný jiný kuchyňský spotřebič nerozšířil (DECADE 1997). I když scházejí údaje z období před rokem 1979, podle McMeekina a Tomlinsona (1998) se mrazáky! staly v britských domácnostech běžnou věcí v podstatě nehledě na příslušnosti k sociálním skupinám. Jak a proč se stalo, že mrazák Britové ve svých domovech takhle přijali za svůj?
Rozvoj domácích spotřebičů byl předmětem řady sociologických a historických vý-J zkumů. Ty se někdy soustředily na postupný vývoj konkrétních předmětů (Fořty 1986)j jindy na vztah mezi technologiemi a dělbou či organizací domácí práce (Cowan 1985; Cockburn 1994). I když se řada důležitých úvah zabývá spíš vytvářením poptávkj (zejména pokud jde o zavádění nových domácích zařízení), příběhy technologického] rozvoje typicky předvádějí, jak zájmy a úsilí výrobců zasahují do jednotlivých maličkostí] designu, výroby a funkčnosti. Rozbor toho, „jak vlastně lednice zabodovaly", odj R. Cowanové (1985) je krásnou ukázkou tohoto žánru - dokumentuje soupeření mezi] plynovými a elektrickými spotřebiči a jeho důsledky pro způsoby a povahu domácího! mražení. I když díky této práci lépe rozumíme, proč a jak se mrazák stal tím, čím dnesl je, práce Cowanové se jen okrajově zaměřuje na to, jak se ledničky a mrazáky stáhl naprosto běžnou ne-li nezbytnou součástí domácnosti.
Je jasné, že se teoretický i empirický výzkum v oblasti sociologie spotřeby většinou! soustředil na zvláště viditelné a často okázalé podoby spotřeby (Shove a Warde 1997a Southerton 1999) a na významy či symbolické potenciály spojené s jednotlivými objekt (WiEis 1982; McCracken 1990; Featherstone 1991). Když se pak takový výzkum obrac( k obyčejnějším součástem domácností, spíše se zaměřuje na styl a vzhled různých! předmětů (Fořty 1986; Corrigan 1997) nebo na věci, u kterých se předpokládá, že něcol sdělují - jako třeba domácí nábytek (Madigan a Munro 1996) či obrazy na stěnácl (Csikszentmihalyi a Rochberg-Halton 1981; Painter 1998). Ať už se ale tento výzki soustřeďuje na to, jak různé věci spoluutvářejí význam a naznačují vkus, anebo na to, jak tyto věci fungují a čeho jsou příslibem (např. omezení práce nebo vzrůst výkonu), většinou při tom studované objekty izoluje a vytrhává z kontextu či z podmínek, za! kterých si je opatřujeme a za kterých je užíváme.
Studie zaměřené na jednotlivé oblasti politiky jsou na tom podobně. Kupříkladu] výzkum, který podnítila snaha regulovat a omezovat domácí spotřebu energie, zkoumá
1 Poznámka redakce: Přeloženo z originálu / Translated from the onginal: SHOVE, Elizabeth \ SOUTHERTON, Dale (2000): Defrosting the freezer - from novelty to convenience: A narrative of normalization. Journal oj Material Culture, 5 (3): 301-319 (© Sage Publications Ltd, 2000). Český překlad publikujeme sef svolením / The Czech translation is published here by permission of Sage Publications, Thousand Oaks,.I London and New Delhi.
Elizabeth Shove. Pale Southerton: Odmrazujeme mrazák
.......nedůležitějších spotřebičů, jako jsou pračky a ledničky, pouze běžným způso-
I i m ba poptávky se v takovém výzkumu nijak netematizuje a veškerá pozornost
......1'uje na navyklé způsoby spotřeby domácí energie a na to, jaké mají spotřebi-
|mivi .lomí o dopadu těchto návyků na životní prostředí (DECADE 1995; 1997). o označování spotřebičů podle energetické náročnosti, tedy o zavádění této ! |cjích dopadech (Menanteneau 1997), a marketingové průzkumy takzvaných lil iilnyi li" a „mokrých" spotřebičů tedy sice slouží potřebám dané politiky, ale neo-. i..,i dlouhodobější vývoj „potřebnosti" mrazáků ani jejich úlohu v socio-technickém
k.....pli mi domácnosti.
I. oretické úvahy o tom, jak se každodenně používané přístroje stávají normálními, iiliMip v tomto bádání mezeru. Pokud k této otázce nenacházíme mnoho literatury / oblasti sociologie spotřeby, technologií, materiální kultury či politické analýzy), unozřejmě chápat pouze jako projev nepřítomnosti nějakého skutečného prolili mu Kterak se mrazák stal normálním, lze totiž předvést třeba na tom, jak se údaje Imvcnosti domácností tímto zařízením vztahují k takovým ukazatelům jako třeba l mrazírenského průmyslu,2 a to vše případně ještě na pozadí posunů v domácí ili lín  piáce. Takové korelace sedí. Podíl zaměstnaných žen vzrostl mezi lety 1971 i I '''i' ve Velké Británii z 58 na 75 procent (Sociál Trends 2000); přitom rozbory raso Výi li rozvrhů domácnosti (Gershuny 1992) ukazují, že slaďování a řízení domácí práce lul, . ihtížnější. Oblibu mrazáků by tedy šlo vysvětlit jednoduše tak, že si lidé od nich |i pomoc právě v tomto ohledu. To by ale bylo předčasné a skočili bychom tak m k závěrům o vztahu mezi mražením, časem a zvládáním života domácnosti.3 li pochopit, jak si vlastně mrazáky našli cestu do britských kuchyní, je třeba se i. krok zpátky a sledovat, jako co byly nabízené a jaké místo zaujímaly. I' 11  sledování těchto otázek se budeme pohybovat mezi chápáním mrazáku jako • lupič  nějaké  širší  „rodiny" kuchyňských spotřebičů  a jako zařízení, jehož účel ni se dělají skrze každodenní praktiky a skrze měnící se podoby domácího straní Podle nás nestačí vnímat mrazák jako samostatné a holé technické zařízení; i   llrlinjcme takový přístup, který danou věc zasadí do měnících se společenských i    i...mek stejně jako do podobně proměnlivého prostředí příbuzných technologií. Iinm toho dosáhli, začneme přehledem několika různých historií, které utvářejí Uiltu biografii britského mrazáku (Appadurai 1986).4 Tyto historie uspořádáme do tří
ti.... kli (H.I |t|'IH|
I V,'.,,! I (liliu ■ oni i
lllllll.
u'lší obchodní řetězce ve Velké Británii přilákaly v roce 1996 každý týden na dvacet milionů zákazní-I retinu populace) a vykazovaly 36 procentní podíl na maloobchodním prodeji potravin (Humphcry . i jsou pro nás významné údaje vzhledem k tomu, že velké supermarkety jsou zdaleka nejvýznamnčj-. le)ci mražených potravin.
i s balenými hotovými jídly a nejruznějšími polotovary sehrávají mrazáky důležitou roli .lělování domácích povinností a úloh. Manželé, manželky i děti mohou mrazák využívat každý po izným způsobem, což se promítá do vzorcu domácího stravování. O téhle stránce využívání mrazáků nemáme žádné údaje.
o specificky britskou trajektorii. Podobný výzkum ve Finsku (Pantzar 1998) a Norsku (Strandbakken ..značuje, že lze uvažovat i o odlišných příbězích „normalizace". Například ve Finsku k užitečnosti
BIOGRAF 39/2006
etap a pomůžeme si při tom obsahovou analýzou uživatelských příruček výrobců a taká čtrnácti kuchařek s recepty pro potraviny z mrazáku, které byly vydány mezi lety 1968 1996 (počínaje první takovou kuchařkou a tou naposled vydanou konče)5. Dále jsmi provedli hloubkové nestrukturované rozhovory s majiteli malé firmy pro kuchjňská instalace a se zaměstnanci velkých obchodů s domácími elektrospotřebiči. Navštívili jsme také - někdy coby zákazníci uvažující o koupi - některé velkoprodejny i menši obchody.6 Další údaje jsme získali z 35 hloubkových rozhovorů na téma proměny chuti a využívání kuchyně v předměstských domácnostech (Southerton 1999). Rozsah těchtcj zdrojů dat a jejich vzájemné vztahy dávají docela dobrý přehled nejen historického] vývoje britského mrazáku, ale také argumentů, které se během popisování a vyzdviho-1 vání hodnot}' zmrazování objevily
Historie zmrazování
Z hlediska statistiky se zdá historie mrazáku docela jasná. Údaje o vlastnictví mrazá-J ku dávají dohromady docela běžnou křivku postupného rozšíření (viz obr. 1).
100°/o
-o- Kombinované mrazáky --A- Policové mrazáky -x-Truhlicové mrazáky -♦- Mrazáky celkem
1970
1980
1990
1995
Obr.   1:  Vybavenost domácnosti mrazákem,   Velká Británie  1970-1995 (% domácnost, fÁdroj: DECADE 1997)
Křivky v grafu pochopitelně nemohou s mrazákem zacházet jinak než jako se stan] dardizovanou položkou, takže proměny toho, co mrazák vlastně znamená a jak sl s ním zachází, zůstávají nepostiženy. Pokud vezmeme totéž období, jaké pokrývá grafj a budeme si všímat postavení a úlohy mrazáku jako domácího spotřebiče, můžemr rozlišit tři vývojové etapy (tabulka 1). První etapa zahrnuje postupné uvedení mrazáku na domácí trh během 60. a 70. let. Druhou etapu, tedy přelom 70. a 80. let, můžeme| považovat za období zdomácnění, během něhož se mrazák začlenil do běžného řádu
zmrazování přispíval stát, který využívání mrazáku všelijak podporoval a poskytoval také návody a radyl zaměřené na co nejvýhodnější mražení domácích výpěstků. 5 Podle počítačové databáze knihkupectví Waterstones. " Celkem jsme obešli jedenáct obchodů.
Elizabeth Shove, Dale Southerton: Odmrazujeme mrazák
lili |'( .slední etapa, od poloviny 80. let do současnosti, představuje dobu, během
......inizák nově vymezen jako nezbytný přístroj pro koordinaci a zvládání času.
I. ilujících částech textu vyzdvihneme klíčové rysy těchto tří etap. Budeme tak ľ ,i v I.ikna, která propojují jednotlivé okamžiky na cestě našeho mrazáku od no-i Mm /nusti; a budeme si přitom všímat význačných a poměrně celistvých charak-, ni I i -.li etapy.
i nil i I Kozmanité historie mrazáku
|. M Hill ll\
Id U mini „ilnn"
Etapa 1 - do 70. let: %aváděni
Komprese nebo absorpce; truhlicový nebo vzpřímený (policový).
Etapa 2 - 70.-80. léta: zdomácnění
Ledmce-mrazák; rych-le-mrazící; mikrovlny.
Novinka, poslední technologický výkřik do našich domovů.
i|\ I ,i ili sign    Bílý, stojící o samotě, odkázaný do garáže.
Prostředek, který šetří práci a vnáší do domácnosti zdraví a výkonnost.
Etapa 3 - 80. léta a dál: nové vymeteni Bez CFC („freonů"), nenámrazový systém (frost-free); označování energetických tříd.
Běžný prostředek do pohodlné domácnosti.
i 11..v i skupí-   Malý segment trhu H Mol řcbite-   pro ty, kteří mají ; hojnost domácích výpěstků.
I'oii/iv.mí
Zmrazování přebytků doma vypěstovaného ovoce a zeleniny.
Z garáže se stěhuje do kuchyně, stává se standardizovaným a modularizovaným zanzením. Zdatné hospodyňky a moderní, účinně organizovaná domácnost.
Zmrazování celé řady kuchyňsky využitelných potravin, hromadných nákupů a zásob.
Získává barevnost, hitech doplňky; integruje se mezi ostatní spotřebiče a do stylové kuchyně. Mrazák jako zcela samozřejmý objekt masové spotřeby, nepostradatelný pro vedení domácnosti. Úložiště základních surovin a zmrazených hotových či polohoto-vých jídel.
Dlouhodobé uchovávání doma vypěstovaných plodin, ještě
! Modernizace vedení domácnosti, zejména : zvýšení hospodár-
Plnění nároku na pohodlné zvládání každodenního života.
dlouho po sezóně.      j nosti.
BIOGRAF 39/2006
Elizabeth Shove, Dale Sourherton: Odmrazujeme mrazák
Zavádění: 1960-1970
Aby měli vůbec výrobci mrazáků šanci na úspěch, museli lidi přesvědčit, aby si osvojil nové metody uchovávání potravin — a to namísto solení, zavazování, konzervován sušení a nakládání. Ještě obtížnější však bylo přesvědčit případné uživatele, že zmrazol vání, které mění strukturu samotného zmrazovaného jídla, je bezpečné. Jaká konzerj vační kouzla vlastně ta nová bílá krabice přináší? Jednou ze zaručených strategií byli označovat mrazák jako symbol technologického pokroku.
Odborníci rychle poukázali na skutečnost, že tato technologie již byla dobře zavel dená v průmyslu a v dopravě potravin (Williams 1982). První kuchařky zaměřené mražené potraviny také vyzdvihovaly vědecké základy mražení a zdůrazňovaly, že tato zařízení dobře osvědčila v komerční oblasti. Tato strategie však mohla být doi nejistá. Jak poznamenává Corrigan (1997), pokusy mechanizovat svět domácnosti častd ztroskotaly na přetrvávající rozpolcenosti ve vztahu mezi domovem (který představuji soukromou mimo-pracovní oblast) a průmyslem (zastupujícím veřejnou oblast prácef Vzhled studených spotřebičů — s jejich praktickým provedením a čistým, bílým zevnější kem — pomohl podle Fortyho (1986) překonat tuto rozpolcenost důrazem na hospc dárnost, hygienu a pořádek v domácnosti. Všechny tyto důrazy se přitom dotýkají cell kového blaha rodiny a klíčových kulturních významů „domova" celého poválečnéhí období. V domácnostech se tedy mrazáky prosadily když ne funkčností, pak alespol vzhledem a provedením, které vytvořily vazbu k ostatním domácím zařízením a ztělesj nily vhodné ideologie.
Průmyslová technologie tedy byla sice díky „měkčím" odkazům na hospodárnou a rodinné blaho úspěšně domestikována, ale i tak měly domácí mrazáky poměrně pc malý nástup. Podle nás proto, že poptávka byla zpočátku budována dost jednoduchýrj způsobem. Tak především to vypadalo, že mrazák může být skutečně užitečný poua pro lidi, kteří mají každoroční starosti s přebytky domácí sklizně. Tato technologie byl totiž napřed nabízena především hospodyňkám, které by rády zmrazily to, co dor upečou, co na svých zahrádkách sklidí, a tu a tam snad i maso ze zabijačky. Protož zvládnout zmrazování tehdy vyžadovalo důkladné očištění zeleniny, přesné načasovárj (aby se ovoce co nejlépe zachovalo), náležité balení, označování a podobně, bylo zapc třebí se kvůli mražení naučit celou řadu věcí. A potřebné znalosti bylo zapotřebí tak zprostředkovávat. To důležité a nové, co mrazák přinášel, byla jeho „schopnost porazí roční období... zmrazit plody léta a ty pak jíst v zimě" (Norwak 1969). V tomto ok mžiku své historie tedy mrazák po svém majiteli vyžadoval, aby k zamrazení zajisl dostatek vhodných potravin, náležitě a pečlivě připravených.
Zdomácnění: 1970-1980
Z obsahové analýzy příslušných kuchařek a z našich rozhovorů usuzujeme, že mrazái se pořádně neuchytily dříve než během první poloviny 70. let. To potvrzují i statist vybavenosti domácností (viz obr. 1). Teprve až začátkem 70. let tedy mrazák začá zaujímat nějaké podstatné místo na trhu.
.....pu hc vyznačuje několika technologickými kroky vpřed. Posun od absorpce
i pudevším výrazně omezil počáteční náklady.7 Dále se začátkem 70. let i   | ii v m lednice se zabudovanými malými mrazicími boxy. Jak nám vysvětlili i  kli rýtvti jsme hovořili, právě tohle bylo nesmírně důležité pro zavedení i 1.1 luiiilii)'i( (když už ne samotných mrazáků) do celé řady domácností - postu-
.........uazování se tak dostaly k celé nové populaci. Tehdejší odborníci nicméně
.......i skutečnými mrazáky a mrazicími boxy v ledničkách rozlišovali s tím, že
i   i mi „na zamrazování lepší". Toto rozlišení vycházelo z dalšího technického i n c z možnosti „rychlozmrazování", kterou měly pouze „skutečné" mrazá-liln i zmrazování se totiž promítá do kvality výsledku. S příchodem rychlozmra-
.......lilo začít tvrdit, že zamrazené a rozmrazené potraviny si udržují stejnou
n liniliiolu a chuť jako čerstvé:"
l'i ili.«viny, které rychle zmrazíme, nejenom dlouho vydrží, z mrazáku |l navíc vyndáme pěkně barevné, voňavé a s původní konzistencí - takto •C uchovají po několik měsíců a někdy i po celý rok. (Kllis 1973: 21)
im i rychlozmrazování rozšířila soubor uvažovaných výhod. Zatímco se do té liiiilnosl mrazáku omezovala na „překlenování ročních období", nyní se začalo .....|.i i.liln i h pro zdraví, čerstvost a hospodárnost.
i 111 i   .prozaičtější" novinkou bylo, že spotřebitelé si nyní mohli vybírat mezi truh-
.....I mlíčovými formáty. Truhlicové mrazáky (usazené naležato a otevírané shora
l\ m loblíbenější. Byly obvykle větší a výkonnější než ty policové (postavené i ii   i )|ič dvě varianty se porovnávaly z mnoha hledisek a po ruce byly poučky i.. Im Hluchými propočty, které měly pomoci vybrat pro danou domácnost tu m m   • i likost.
I ruhlicovité mrazáky mají zázračný úložný prostor a díky hornímu víku i i m laké při provozu úspornější než ty vzpřímené... Potřebám průměr-iii veliké rodiny by měl stačit mrazák s objemem alespoň 280 litrů. Nebo počítejte 80 litrů na osobu a 55 litrů navíc pro příležitostné hosty. (Kllis 1973: 17)
.......ii úryvku z jedné z mnoha kuchařek, které Andrey Ellis napsala pro ty, co
n|i \ \ stupuje mrazák jako docela obyčejná užitková věc: nejen že lze vypočítat i . l s ohledem na velikost vaší rodiny, ale můžete také odhadnout množství i i l uložení a dobu, po kterou tyto potraviny můžete uchovávat.
ni cen, možnost rychlozmrazování a zavedení vzpřímených policových mra-iii \ še byly důležité momenty; avšak naprosto klíčovou věcí byl rozmach super-
i    i lim prodejce mrazáků tvrdil, žc počáteční a provozní náklady tehdy spadly zhruba o 20%. ^Htfllii problémem pro mrazáky zůstávají jahody a losos (Pantzar 1998); takové potraviny jako brambo I ipiil.y .i nekleté mléčné výrobky zmrazovat prakticky nelze, zatímco jiné - jako chleba nebo hrách -I.......... mi In .Ji obzvláště dobře.
BIOGRAF 39/2006
marketů a spolu s nimi i růst rozsáhlé a spolehlivé velkoobchodní infrastruktur, pro mrazené potraviny.9 V Británii se první potravinářské samoobsluhy objevili už v 50. letech, avšak velké supermarkety začaly být vidět teprve koncem 60. let.10 Icl /and, první obchod zaměřený na zmrazené potraviny, byl otevřen v roce 1970. Na zf čátku 90. let už řetězec Icelaud čítal nějakých 800 obchodů (Iceland Corporate Relatioq Department 2000) a v supermarketech všude v Británii se objevila řada oddělení mra zených potravin.11
Mít mrazák se stávalo mnohem výhodnějším s nástupem obrovských velkoprode jen a spolu s tím, jak vzrůstal počet automobilů mezi lidmi. Nejen že bylo díky mrazáJ kům možné uchovávat potraviny po velmi dlouhou dobu; možnost nakupovat ve vel] kém a dostupnost předmražených výrobků vytvořily další příležitosti pro racionalizací domácího zaopatřování. Jak vysvědují autoři jedné z kuchařek pro zmrazené potraviny
|M]ít mrazák znamená, že můžete výhodně ve velkém a se slevou nakupovat potraviny, které se rychle kazí. Rozvážné nakupování, mít dobré oko a mrazák doma se dohromady rozhodně vyplatí. (Rennie 1973: 7)
Přidáte-li mrazák mezi své domácí vybavení, dovolí vám to zkrátka obstarávat jídlo hospodárněji a pružněji; výdej vlastní energie máte pod kontrolou jako nikdy předtím... Vaření... se lze věnovat v době, kdy se to hodí nejlépe. (EUis 1973: 5)
A seznam výhod, které plynou z vlastnictví mrazáku, dále rostl. V polovině 70. lei mrazák dovoloval schopné hospodyňce organizovat každodenní obyčejné úkony; poušl tět se do vaření dle libosti; rozvrhovat si cesty za nákupy; mít vždy připraveno a po ruq mnohem větší množství různých potravin a ingrediencí, a to během celého roku. Mrl záky jistě neřešily všechny starosti moderního života. Pomáhaly však zvládat tlak rychli se střídajících událostí doma i v práci. V následující ukázce jdou ruku v ruce přísliby hospodárného využívání času i peněz:
Hospodárnost znamená pro každého něco jiného. Někomu stále chybí čas, jako třeba zaměstnané hospodyni, někomu zase scházejí síly, jako
' Rozšíření systémů pro mražené potraviny vytvořilo příležitosti pro další průmyslová odvětví a také n dělbu práce^ Předmraženě pirohy představují práci stejně tak jako maso nebo brambory. I když to není hkrtä ním předmětem našeho zájmu, měli bychom připomenout, že zamrazené potraviny umožnily dosud neviďu vztahy mezi výrobci a spotřebiteli, ľ Z hlve*ska průmyslu je supermarketem takový obchod, který má prodejní plochu mezi 400 až 2500 metrJ čh-erečními a který prodává alespoň 70 procent veškerého potravinářského zboží. Potravinářská velkoprodej-1 na (superstm) pak má prodejní plochu nad 2500 metrů (Humphery 1998). Je zajímavé, že ve Spojených státedJ se tyto velkoprodejny rozvíjely zhruba v desetiletém předstihu (oproti Británii) a že tento časový posuti 1998)VÍdá d0bě* ^ SC V 5°' letech Ve Spojený* státech objevily první mrazáky pro domácí použití (Pantza
11 Údaje od J. Sainsburyho dokládají míru nárůstu velikosti supermarketů. V roce 1960 mělo 256 těchtJ obchodu průměrnou prodejní plochu 1750 metrů čtverečních. V roce 1994 mělo 341 supermarketu průměr! nou plochu 9150 metrů čtverečních (Sainsbury's Corporate Relations Department 1996).
10
_Elizabeth Shove, Pale Southerton: Odmrazujeme mrazák
m-I i.i starým nebo postiženým lidem; a ušetřit peníze v téhle době neučili rostoucích cen asi potřebujeme úplně všichni. Může vůbec něco hospodyně udělat pro to, aby držela krok s rostoucími životními náklady, narůstajícími starostmi všedního dne a neustálým nedostatkem času? |cdna z možných odpovědí na všechny tyto problémy se jmenuje I n )MÁ< :í MRAZÁK. Jen si to představte: potraviny, kvůli kterým jinak obcházíte několik obchodů, máte všechny pohromadě ve své kuchyni, navíc za velmi rozumnou cenu. (Ilastrop 1972: 1)
lil |hou přínosy mrazáku zcela bez debat. Až do té míry', že se o něm mluví jako
l,(.....sli spíš než jako o jednom zmožných spotřebičů v moderní domácnosti.
i h li, které jsme citovali, se o mrazáku nebo o jeho obsahu neříká nic výstřední-.ii o my závislé na mrazící technice jako třeba burgery, pizzy nebo zmrzliny jsou .. 11 běžné, stejně jako úmysl nakupovat něco ve velkém či to, že máme ve své . I m Iiyni jakýsi malý supermarket.
zmiňujeme umístění mrazáku v kuchyni, dostáváme se tím k dalšímu důleži-
I......m v biografii tohoto spotřebiče. Na začátku 70. let byl mrazák velkou bed-
1  n v< h tvarů, obyčejně umístěnou v garáži. Na konci téhož desetiletí však už byl In ni více přístupným zařízením, které svým vzhledem dobře zapadlo do běžně m kuchyně. Abychom porozuměli, jak k tomu došlo, je třeba si všimnout toho,
.....iv se tou dobou odehrávaly v kuchyňskému designu a jaké příbuzné kuchyňské
.....li >j>k- sc objevily.
I\.|. m „vybavené" kuchyně znamenal revoluci v domácí infrastruktuře. Hlavní zá-li.lo, že všechny spotřebiče musejí tak akorát zapadnout do předpřipravených I pod souvislou pracovní deskou. Takto vybavenou kuchyň šlo pořídit i jako i dek; a v tomto smyslu se zbožím stala i samotná kuchyň. Když si zákazníci i   .h   ;.viiu kuchyň" v předváděcím oddělení obchodu a když měli smontovány n  príslušné díly, stačilo spotřebiče zasunout na jejich místo. Tato vymoženost se ii iiiinvm způsobem podepsala na vzhledu a provedení lednic a mrazáků. Do té doby .  ľ i lnice a mrazáky svými rozměry na sporáky, dřezy či příborníky nijak nevázaly.
přispívaly k celkovému dojmu bílé výkonnosti, zůstávaly o samotě stojícími In. i  Podle jednoho z našich kuchyňských designérů kladla vybavená kuchyň |n i/adavky: lednice se musely upravit tak, aby se vtěsnaly mezi ostatní prvky a pod IHMl unii vysokou desku běžné pracovní plochy. Právě tento posun, spolu s proměnami iiivini výše, dovolil mrazákům opustit sklepy a neobytné prostory. Dva z prodejců, ,i-n zpovídali, mluvili o tom, že tento přesun z garáže do kuchyně byl vyjádřením m i důležitosti zmrazování pro organizaci života domácnosti. Ohlašovala se tak n nová identita mrazáku jako jednoho ze základních spotřebičů. A i když nové
,1......vaně dvojdílné ledničky-mrazáky sahaly poněkud výše, než byla průměrná
iivni plocha, slibovaly ještě účelnější využití místa a chladicí techniky.
1 I
BIOGRAF 39/2006
Přijetí mrazáku do světa kuchyně asi souviselo také s nástupem mikrovlnné ttoJ by.12 První modely se na domácím trhu objevily sice už koncem 70. let (McMeekifl Tomlinson  1998), ale teprve začátkem let osmdesátých  se  mikrovlnné troubí v britských domácnostech zabydlely výrazněji (viz obr. 2).
100%
1970
1990
1995
Obr. 2: Vybavenost britských domácností kuchyňskými spotřebiči 1970-1995 (% domác (Zdroj: DECADE 1997)
Ať uz jsou prednosti mrazáků jakékoli, mrazáky mají i jednu velkou nevýhod zmrazují věci natvrdo. I když se mikrovlnky původně nabízely prostě jako druh peč trouby, svou proslulost si získaly právě svou schopností rychle rozmrazit a ohřátí Někteří uživatelé, i když si už na zmrazování zvykli, zůstávají vůči mikrovlnám a tor co dělají s potravinami, ostražití. Následující úryvek ukazuje přetrvávající strach z téí věci;14 naznačuje ale také výhody rychlého zmrazování a rozmrazování.
Peter: Máme malou mikrovlnku, kterou používáme jenom na rozmrazování. Nezapíname ji teď moc často, protože jsme hodně doma a můžeme nechat věci rozmrznout přirozeně, což je asi mnohem lepší pro zdraví i pro chuť. Ze stejného důvodu si ani nedovedu představit, že bychom v mikrovlnce něco opravdu pekli, (stáří 64 let, finanční poradce)
Navzdory takovým rozpakům se spojenectví mezi mikrovlnami a mrazením sta zásadním momentem v biografii mrazáku. Schopnost mikrovlnek rychle rozmrazov zřejmě otevřela cestu novému výkladu přínosnosti mrazáku a zvýraznila úlohu ča a snadnosti.
Ohlédneme-li se zpátky do 70. let, vidíme především úvahy o účinnosti a hospod! nosti. Mrazák je chápán a představován jako něco, co slibuje úspory (umožňif
12 Mikrovlnky ale nikdy docela nezapadly do proporcí vybavené kuchyně. Obvykle totiž bojují o s ostatními divně tvarovanými věcmi jako třeba topinkovač nebo samovamá konvice.
13 Podle průzkumu mezi uživateli mikrovlnek, který provedla Asociace britských spotřebitelů (UK Co mers' Association 1998), se asi 80 % provozního času týká právě rozmrazování a ohřívání.
14 U lidí, se kterými jsme mluvili, byla nejednoznačnost ve vztahu k mikrovlnné technologii nejsilnější i staršími uživateli; podobně ale smýšlel nemalý počet respondentů z jiné studie jednoho z autorů (Southen 1999).
12
Elizabeth Shove, Pale Southerton: Odmrazujeme mrazák
Ikl in a jenom jednou za čas) a efektivitu vedení domácnosti a vaření.
.....il d.i obytné části domácnosti a byl přijat jako ústřední (spíš než okrajový')
I ,    im připsal na vrub racionalizaci prostora v rámci tzv. vybavené kuchy
.......mazáku v těchto letech určitě přispěla navazující mrazírenská infra-
i. |in jako některé související technologie (včetně mikrovlnek) nebo široká i mna ných potravin. Ve všech těchto ohledech se mrazáky staly běžností i .i    . novým podmínkám a požadavkům, které se začaly objevovat od 80.
M, * yym«i*ní: 80. léta a dále
i i dolu- se vývoj mrazicí technologie ubíral rozpornými cestami. Někteří si
.......i i.ijii ilio zájmu o energetickou úspornost a šetrnost vůči životnímu pro
ulhlu s Montrealským protokolem byly například staženy freony (CFC). n ih o podporu úsporných spotřebičů zavedla Evropská unie systém označo-
.....in kých tříd, jehož používání je od dubna 1997 ve Velké Británii povinné
i 'l   l'i')S, 1997; Menanteau 1997). Chladicí zařízení si vysloužila také další po-
.......umnlálního zájmu: Greenpeace například podpořili vývoj nových, „zele-
i   . l.l iilnu c k.
.m lze pozorovat sklon k používání stále větších kombinovaných ledniček-i 1,1,- |sou evropské modely stále pouze zhruba poloviční oproti těm, které se I 'SA,15 „Potravinová centra" (Food Centers) v americkém stylu se nyní pro-i . i v. iuh obchodech v Británii. Prosazování tzv. nenámrazových mrazáků je mm   novinkou.   Mrazáky    s   nenámrazovým    systémem   obsahují odvlhčovat i,,11 /hrubá o 100 liber víc než podobné mrazáky bez tohoto systému a mají m    i ii spotřebu. Jejich obsluha je ale mnohem „snadnější", protože se nikdy i odmrazovat a nevyžadují pravidelné přerovnávání obsahu v policích. Když |.ioilľ|iň probíral výhody nenámrazových systémů, zamířil k otázkám času
Ty nenámrazové jsou velmi oblíbené, protože je to s nimi tak snadné. Nejenom že šetří čas, protože je nemusíte stále odmrazovat, ale také bráni nejrůznějším potížím. Odmrazování je hrozná práce, kvůli které buď musíte vyjíst svůj mrazák do dna, což je samo o sobě nepříjemné, protože pak nemáte žádné zásoby, anebo musíte mrazák alespoň celý vyložit ,i pokusit se ho odmrazit co nejrychleji... Ncnámrazový systém vás od tohohle všeho uchrání, takže se nemusíte starat.
knvýlile přístup už bere ekonomické výhody mrazáku jako samozřejmost ln|i se místo toho na příslib pohodlí a snadnosti. V tomto případě vystupují do
lednice/mrazáky, které jsou k dostání ve vybraných obchodech v Seattlu (USA) měly objem 510-iiiini d v prodejnách Currys and Comct typicky dostanete menší lednice či mrazáky s objemem 15 280 litrů.
13
BIOGRAF 39/2006
Elizabeth Shove, Dale Southerton: Odmrazujeme mrazák
popředí úvahy o lepším využití času, ve kterých je někdejší důraz na ekonomickc úspornost zahrnutý už jen impliticně (byť nemizí úplně).
Když se mrazák přesunul z garáže doprostřed domácnosti, zapojil se do provoz „integrované" a zároveň vybavené kuchyně. Pojem integrace, zavedený v polovině 9(j let, zahrnuje stylovou a barevnou souhru veškerých kuchyňských spotřebičů a zaříze (skříní, pracovní plochy apod.). Hlavní spotřebiče jsou většinou skryté za jednot zpracovanými vnějšky skříněk. Menší kousky, které zůstávají na očích — jako třeba rr rovlnka, topinkovač, konvice - jsou podřízené celkovému stylu a barevné kombina (například lahvově zelené se zlatými prvky).
Jeden z našich návrhářů kuchyní vysvětluje: „Před patnácti lety jste napřed postav kuchyň, a pak se teprve instalovaly spotřebiče; dnes napřed zapojíte spotřebu! a pak okolo nich budujete kuchyň." To potvrzují i prodavači mrazáků, kdvž líčí, jak I dnes vzájemné propojení a soulad staly něčím víc než jen jednou z vlastností, jako jsq třeba výkon nebo objem jednotlivých spotřebičů. Výrobci mrazáků se tak ocitl v nových podmínkách a musejí vybírat, kudy se vydají: buď mohou vyrábět spotřebií které splynou s „integrovanými" barevnými kombinacemi, a nabízet mrazáky v červei zelené, granitové, temně modré a podobně, nebo mohou lidi lákat na výrobek, kterýl pojatý jako zvláštní prvek umístěný v jinak dohromady sladěné kuchyni. Pokud výrof zvolili tuto druhou cestu, vyrábějí například spotřebiče, které jsou samy o sobě „uit leckými díly": jeden takový návrh pracuje s motivem mrakodrapů, jiný se zobrazer obrovské jahody.16
Soulad na úrovni vzhledu jako by šel ruku v ruce se specializací na úrovni funkq Rozšíření mrazáku například proměnilo úlohu chladniček, takže pak výrazně ubvlo těl modelů, které obsahují malé mrazicí boxy. Jak si všiml jeden prodavač:
Spižírnové lednice sc objevily asi před 10—15 lety, což jsou právě lednice bez mrazicích boxů. To je přímý ukazatel toho, že se mrazáky staly všude naprosto běžné, protože mrazák měl prostě každý, takže nikdo nepotřeboval lednice s mrazicím boxem.
Stejně výmluvnou známkou toho, jak se mrazák stal běžností, je snižování rozsal a nabídky kuchařských příruček výlučně zaměřených na zmrazené potraviny. Hojno těchto knížek v 70. letech ukazovala na poptávku po nových odborných znalostech strany nových uživatelů mrazicích zařízení. V 90. letech už ale takové poznatky bii nebyly zapotřebí, anebo byly docela samozřejmé.17 Nadbytečnost odborného vědťa může souviset i s tím, jak se mrazáky používají. Nemáme k tomu sice žádné podrob
16 V USA sc mrazáky-ledmce osvědčily když nc jako umelecké dílo, tak alespoň jako nástěnka: sezná k nákupu, fotografie, pokyny dětem, poznámky či rozvrhy jsou na ně přichycovány speciálními mag s nejruznějsím vzhledem (některé z nich mají i výukový smysl, když třeba magnety v podobě písmen pon jí malým dětem sc čtením). Něco takového je v Británii méně časté, což by snad šlo vysvětlit tím, že nl respondenti dávali přednost takovým kuchyním, které nejsou „přeplácané" a „plné shonu" (Southerton 200(1
17 Knihkupectví už kuchařky zaměřené na zmrazené potraviny nenabízejí. Od roku 1984 vyšly pouze dvě, ol ve vydavatelství Age (koncem.
\4
'   .i. 11■ m lli celé řady lidí, se kterými jsme mluvili, se během let hodně změnilo to, i,i il n dáváme. Všiml si toho i jeden prodejce, který rozlišil dvojí dost různé ......,',lkll
l kil i zapojí svůj krásnej novej mrazák a nacpou do něj zboží z akce ...I S liiwbufys [obchod], takové to kup dva bochníky, dostaneš jeden za-.1 umo Ušetří tak peníze, ale zároveň mají zásobu hlavních potravin pro . i 1 niv případy... To není tak docela nakupování ve velkém, protože lidi dm lká nakupují častěji a docela pravidelně, jednou či dvakrát za týden, protože chtějí všechno čerstvé. Kdepak, mrazák je dnes pro základní poli n niv a hotová jídla.
• i. i I u, liyní říká něco podobného, také rozlišuje mezi zásobami základních po-i m, iir dostupnými předmraženými hotovými jídly.
V sedmdesátých letech měli lidi úžasný věci, tenhle obrovskej mrazák, I 11 n | naplnili vším možným, nákupy za celý měsíc, přebytky, tím, co napi I li, ,i samozřejmě zeleninou. Ale jak sc objevily tyhle menší krabice a policemi, co sc na výšku musejí vejít pod pracovní plochu, věci se změnily, protože tam najednou bylo míň místa, ale taky se mrazák snadněji v \ u/il, když byl přímo v kuchyni, a ne někde dole u zahrady. Takže když m dnes podívám, co mají lidi v mrazáku - což dělám docela často, abych pro ni mohl odhadnout velikost a výkon ostatních spotřebičů    tak tam pni hopitelně většinou mají balené věci, víte, takové ty Bir/is Eye těstovi-
i základní věci, prostě chleba a mléko, hrášek samozřejmě pořád, i když lidé teď celkem vzato dávají přednost spíš čerstvé zelenině. |n, a pizzu.
■lil, i, i lilo výpovědí mají mrazáky 90. let dvojí úlohu: jsou zásobárnou objem-i k ladních" potravin, jako třeba chleba, mražené zeleniny a mléka, avšak u i místem, kde najdete různá předmražená jídla. Tato dvojí úloha odráží ,, ilii, i ní) omezení úložné plochy, které si vynutila představa moderní integro-Ihii hyne, a také neuvěřitelný nárůst nabídky zmrazených hotových jídel. Wk* v 70. letech nárůst velkoprodejen otevřel cestu pro zdomácnění mrazáku, .. I, lihu s mrazenými hotovými jídly (Gofton 1995) pozměnil povahu toho, čím je i     hodný a jaké jednání umožňuje. Bylo by sice nebezpečné tvrdit, že mrazák l l.iillm naší stravy, avšak můžeme klidně říci, že sehrál důležitou úlohu
........- n n způsobů, kterými se stravujeme, a že tato úloha byla nejen všelijak zá-
potravinářském průmyslu, ale také celý tento průmyslový sektor ovlivnila M \>>')\ Warde 1999).
,,. p, i\ ádí zpátky k otázce času. Jak ukazuje následující úryvek, zvláštní podoba i>. n i pohodlí, kterou mrazák nabízí, se netýká ani tak úspor času jako spíš jeho 4,1 n ,iiu, rozvrhování, slaďování a ovládání.
15
BIOGRAF 39/2006
Colin: Myslím, že nás dnes všechny dači čas, takže máte-li v mrazáku nějaké věci, nemusí vadit, pokud se zrovna nikdo z nás nedostane do obchodu, víte, je to celé prostě trochu snazší, o jednu starost je míň. (stáří 44, policejní důstojník)
Nicola: Neřekla bych, že kupuji věci ve velkém, ale věci jako chleba... no ten jo... ten je dobré mít do zásoby a tak, člověk pak nemusí vybíhat někam ven, když na to zrovna nemá moc čas. Dáváme tam řadu dalších běžných věcí, víte, nějaká hotová jídla a zmrazenou zeleninu pro případ, že nic jiného nemáme, (stáří 38, zdravotní sestra)
Pro tyto lidi se výhody mrazáku točí kolem schopnosti zvládat a všelijak ohýbat čas. Mrazáky poskytují pohodlí snadného přístupu k dlouhodobým zásobám, jejich zabezJ pečení a rychlé přípravy. Tyto argumenty týkající se času představují rozpracování dříj vějších reHamních motivů spíš než nějakou celkovou revizi očekávaných přínosu a výhod. Mrazáky stejně jako dříve poskytují příležitost pro využití zvláštních nabideM a jednorázových slev, ale nyní jde především o čas. Jestliže je mrazák „nezbytností", paM nikoli proto, že je nezbytné mít zmrazené potraviny, ale spíš protože se stává stále důle-] žitějším a nenahraditelným prostředkem pro zvládání času a domácí práce. Zmrazováni je odpovědí právě na tyto potřeby.
Normálnost a normalizace
Co z tohoto rozboru tří etap historie britského mrazáku plyne a co nám tento případ říká o způsobech, jimiž se obyčejná zařízení stávají normálními? Začali jsme tím, jsme se ptali, k čemu mrazák vlastně je. A viděli jsme, jak se různé výklady o tom, a v čem je mrazák užitečný, postupně vynořovaly a budovaly. Výhody, které byly da kosáhle velebeny v 70. letech nebyly zapomenuty; spíš se osvědčily, naplnily a staly sJ samozřejmými. Takové vlastnosti jako „snadnost" či „pohodlí" nejsou docela nové, ale spíš se dostaly do popředí spolu s tím, jak se výklad hlavního účelu mrazáku postupu vyvíjel. Navzdory této kontinuitě tvrdíme, že to, jak mrazák vnímáme, se během dobj| významně změnilo.
Neměli bychom tedy rozumět sdělení tohoto článku tak, že jde o postupně se odv jející příběh nějaké stálé a pevné věci. To spíš ve stopách Bijkera (1992), který sledujJ vynalézání a proměny zářivkového světla skrze jeho šíření a využívání, sledujeme (zno-1 vu)vynalézání mrazáku prostřednictvím jeho normalizace a toho, co přišlo potomJ Mrazák se navzdory svému typicky bílému převleku chová vlastně jako chameleóni a přebírá na sebe skvrny a pruhy ze svého okolí. Tak třeba v 70. letech se stává symbo-f lem modernizace, v 80. letech je předpokladem hospodárné domácnosti a v letedjj devadesátých vystupuje zase jako prostředek ke snadnému a pohodlnému životu.
I když jsme se zabývali zcela zjevně na sebe navazujícími událostmi, zaznamená jsme také, do jaké míry byla historie mrazáku svázána s proměnami zbytku kuchyně a se současně se odvíjejícími historiemi dalších zařízení a spotřebičů. Spotřebiče
16
_Elizabeth Shove, Pale Southerton: Odmrazujeme mrazák
dníce nebo sporák mohou sice mít různé technologické předky, ale přesto m v něčem společnou: začínají svůj život jako samostatné objekty, aby se !,ulily napřed do vybavené a vzápětí do integrované kuchyně. Nejde přitom ii \ / hledu. Vyvíjející se funkce mrazáku jsou spjaty se změnami v domácím
.......i/ na pozadí rozmachu supermarketů, masové výroby hotových zmraze-
i I m In i zavedení mikrovlnné trouby.
lil je to, co považujeme za přínos a výhody mrazáku, vetkáno do sítě vzájem-. I. h in hnologií a praktik, natolik dává smysl pohlížet na tvar a formu mrazáku
........mk\ a následky souvislostí, do nichž je tento spotřebič zasazován. Tuhle
luslorii mrazáku pěkně ukazuje odhadování toho, kolik mrazicího objemu i .potřebuje". Zatímco na velikosti nepochybně záleží ve vztahu k množství m  i / i hceme do mrazáku v kterémkoli okamžiku uložit, a - podle způsobu n n   i ve vztahu k tomu, jak často ho chceme doplňovat, jde v zásadě o arbitrár-ililii Hnlské mrazáky se během svého vývoje všelijak zvětšovaly a zmenšovaly, |i |ii h velikost a objem se odvíjel stejně tak od požadavků celkových kuchyň i a i ni, |;iko od velikosti rodiny či domnělé „potřeby".
in ovšem mrazák není zařízením, které pouze citlivě reaguje na tlaky a požádavši |,ik by řekla Akrich (1992), má a předepisuje svůj vlastní scénář. Jakmile si i ik pořídí, je dačen k tomu, aby se choval určitým způsobem: Musí se naučit, ..přírůstek do rodiny" rád či nerad (má rád zmrzlinu, ale nemá rád brambo-i. i i starat o to, aby byly potraviny pro zmrazování náležitě připraveny. Musí se i , Líním - a někdy i dlouhými hodinami -, než bude možné využít výhod hlu-
.....zených potravin, a tak dále. Jistě, mrazák uživatelům dovoluje přeskupovat
ii nákupy, vaření a způsoby stravování; avšak chcete -li dát jídlo zamrazit, n n 11 roztát, klade na vás mrazák svoje vlastní nároky.
• i i nic ukázali, normálními se mrazáky stávaly skrze obousměrný proces, v jehož ,1,11.1 i, i liiuilogie reaguje na okolní prostředí a současně na uživatele více či méně n| vlastní scénář. Tyto pohyby sem a tam jsou ovšem dále poznamenány nu i'iinii posuny v tom, jak zákazníci rozumějí hlavnímu účelu a smyslu mrazáku, i    mrazáky hodily především na uchovávání sezónních přebytků ze zahrady. Ve i ipě bylo jejich Mavním posláním přispívat k úspornému a účinnému řízení n,, ii Dnes je asi nejlépe na mrazáky nahlížet jako na jakési „stroje času": pomá-Ihln )inak dost nesnesitelné požadavky na plánování času, jeho organizaci nim (Warde 1999). Platí zde to samé, čeho si všimli v případě chladniček Bruče n i I .oren Lutzenhiser (1985), totiž že k čemu se mrazáky zvláště hodí, „je důsle-nilioli určující činitel způsobu jejich používání". 1 když se náš přehled na první I lv Li mrazáků samotných, jde vlastně spíš o to, co tato zařízení a způsoby jejich nu naznačují o starostech a nárocích života v domácnosti. Pokud k věci přistou-i ikin, pečlivé studium mrazáků (nebo jiných domácích spotřebičů) nám může i in o struktuře a povaze příslušných sociálních světů. Uvažujeme-li dále o sou-14.111 ni, i/c mrazáku, uvědomíme si možnosti této strategie a dostaneme se k tlakům
17
BIOGRAF 39/2006
Elizabeth Shove, Dale Southerton: Odmrazujeme mrazák
a napětím vzájemné závislosti a určenosti, a to na mnoha úrovních. Lépe pak napři] porozumíme rozmachu a přetrvávání neudržitelné spotřeby.
Dnešní mrazáky lidem nabízejí pomoc při zvládám zhuštěného a rozdrobeného i su. Když ale v těchhle věcech pomáhají, lapají při tom svoje uživatele do klece určitýc postupů a návyků a současně vyžadují rozsáhlou, i když běžně neviditelnou podpurno infrastrukturu. Mrazáky, které závisejí na spolehlivé dodávce elektřiny a které jsou pí pojené se vzhledem celé kuchyně, předpokládají síť výrobců, producentů zmrazenýd potravin, globálního systému dopravy a souvisejících zemědělských technik.
Na   úrovni  jednotlivých   domácností  může   mrazák   docela   dobře pomáha s přeskupováním a plánováním času či práce a ulevovat od některých tlaků modcrnflií života. Tyto tlaky jsou však na druhou stranu důsledkem právě takového časovéhl a pracovního (přerozdělování. I když se dnes mrazáky prodávají ve jménu snadnojj a pohodlí, některé z problémů, na něž mají být odpovědí, vlastně samy vyrábějí. Do konce i doma předepisují různé přístroje a spotřebiče svým uživatelům, co a jak mal dělat, a to takovým způsobem, že posilují dojem svobodné volby, ačkoli současJ prostor pro možné jednání uzavírají. Asi bychom přeháněli, kdybychom tvrdili, že nM záky ovládají náš život; ale bude jistě zrnko pravdy na obecnějším postřehu, že rozmafl elektrických zařízení usnadňujících život má takové nezamýšlené důsledky, že nás svJ zuje ještě silněji vazbami vzájemné závislosti (a možná ani ne tak vzájemné) právěl^B takových věcech, od kterých nás má spíše osvobozovat.
Závěrem bychom rádi upozornili na to, že nás naše strategie neustálého kládí otázky „k čemu vlastně mrazák je?" dovedla k výzkumnému přístupu vůči obyčejnýn technologiím, který má několik zvláštních rysů. Spíš než abychom sledovali objeli samotný, museli jsme si všímat jeho měnícího se postavem v síti praktik a opatřeni které ho spoluurčují, včetně rozmachu supermarketů, nárůstu množství zmrazenej potravin, zavedení mikrovlnných trub či proměn vzhledu kuchyně. V rámci tohoto stál se proměňujícího uspořádání je účel mrazáku neustále vyjednáván a nanovo vymezovj (a podobné je to s ostatními domácími technologiemi). Není jasné, kam se současí spirála časových tlaků a nároků ubírá ani jakou úlohu v tom může mrazák do budoucfl sehrát. I poté, co se mrazák stal běžnou věcí, se jeho účel a postavení stále posouval Pokud výslovně počítáme se vzájemným „programováním" technických přístroj a jejich prostředí, můžeme se také plynule posouvat mezi analýzou objektu a příslušná ho kontextu a zároveň sledovat vlákna spolu-určení, která propojují jednotlivé přístrq domácí praktiky a sociální či technické infrastruktury. Ačkoli jsme tedy začali otázko „jak na to přišlo, že se takové elektrické zařízení, jakým je mrazák, stalo běžnou věcí?'j dostali jsme se nakonec k lícem narůstající poptávky po spotřebičích, jež mají řešit má ro-problémy, které částečně samy vyvolávají. I tady nás zvolený postup tlačí k tomtl abychom se soustředili na vztahy mezi mikro-událostmi, které se týkají designu mraz| ku, a mnohem dalekosáhlejšími proměnami v uspořádám a rozvrhování domácí! života a stravování.
Takový přístup má svoje omezení. Domácí spotřebiče pochopitelně neztělesňu každou   stránku   sociálního   řádu;   ani   bychom   neměli   čekat,   že pronikner.
n |.n|>adného výhledu na udržitelnou spotřebu. Jestliže jsme ale otevřeli
.....I ,i   nii.i/.iku, dovolilo nám to uchopit ty stránky každodenní spotřeby,
4 |t) jínil  mohly utéct naší pozornosti. Zejména jsme mohli sledovat proměnu lnu, I    1,1, /imů a systémů spotřeby a praxe z pohledu jednoho neustále se -1    111,,. 11, , I k 11
...........
I (I')') >.): 'Ihc de-scnption of technical objects. In W. Bojler a J. Law., eds.: I / ,/I,, hnology/building society: Studies in sociotechnical change. Cambridge, MA: MIT 11  'iii-224
I' \ |, \. (1986): The social life of things. Cambridge: Cambridge University Press ^^Hk, W. (1992): The social construction of fluorescent lighting, or how an artefact
.....1111 11 m its diffusion stage. In: W. Bijker a J. Law, eds.: Shaping technolo-
< •   i.,, tety: Studies in sociotechnical change. Cambridge, MA: MIT Press.
HjTA 102
i i i UN, <:. / FURST-DILIC, C. (1994): Bringing technology home: Gender and techno-itiring I iurope. Buckingham: Open University Press
.....,    \ ,ih mtion (1998): Microwave ovens: Results of postal survey
i , AN, 1'. (1997): The sociology of consumption. London: Sage < \ N, K (1985): How the refrigerator got its hum. In: D. Mackenzie a J. Wajcman, i», ml shaping of technology. Buckingham: Open University Press I NTMIHALYI, M. / ROCHBERG-HALTON, E. (1981): The meaning of , I 'uwestic symbols and the self. Cambridge: Cambridge University Press lil i 1995): Second year report. Energy and Environment programme. Environ-l(D Ml.11 ( hinge Unit, University of Oxford
|)| (I '197): Transforming the UK cold market. Energy and Environment program-mu I nvironmental Change Unit, University of Oxford ^^■N, A. (I'll?)): All about home freezing. London: Hamlyn
i ii KSTONE, M. (1991): Consumer culture and postmodernism. London: Sage ,   \ (1986): Objects of desire: Design and society since 1750. London: Thames and i 11 ii I Hon
ll'l'l >N, L (1995): Convenience and the moral status of consumer practices.
|m 11 Marshall, ed.: Food choice and the consumer. Glasgow: Blackie
i   in : N Y, J. (1992): Change in the domestic division of labour in the UK 1975-
1 )cpendent labour versus adaptive partnership. In: N. Abercrombie • A Warde, eds.: Social change in contemporary Britain. Cambridge: Polity
19
BIOGRAF 39/2006
HACKETT, B. / LUTZENHISER, L. (1985): Sef object unity. American Folklore Society
HASTROP, K. (1972): The freezer cook book. London: Collins
HEWITT, P. (1993): About time: The revolution in work andfamily life. London: IPPR/Rivers Oram Press
HUMPHERY, K. (1998): Shelf life: Supermarkets and the changing cultures of consumption. Cambridge: Cambridge University Press
Iceland Corporate Relations Department (2000): From punnets to pallets: The story oflcela) London
MADIGAN, R. / MUNRO, M. (1996): „House beautiful": Style and consumption injj the home. Sociology, 30: 41—57
McCRACKEN, G. (1990): Culture and consumption: New approaches to the symbolic character^ consumer goods and activities. Bloomington: Indiana University Press
McMEEKIN, A. / TOMLINSON, M. (1998): Diffusion with distinction: The diffus| on of household durables in the UK. Futures, 30 (9): 873-886
MENANTEAU, P. (1997): Energy efficiency labelling for appliances: A new use of an old instn ment in the French region ,Nord / Pas de Calais". Institute of Energy Policy and Eco- ! nomics (IEPE-CNRS)
NORWAK, M. (1969): Deep freeing: A new and comprehensive guide to deep freeing. London: Sphere
PAINTER, C. (1998): The uses of an artist: Constable in constable country now. Ipswich Borough Council Museums and Galleries
PANTZAR, M (1998): How did the freezer find its way into Finland? Paper to ESF Conference, Lancaster University, UK, March
RENNIE, C. (1973): Freezer feast: Cooking for andfrom the freezer. London: Collins Clears Type Press
Sainsbury's Corporate Relations Department (1996): Some facts about J. Sainsburys pic. London
SHOVE, E. / WARDE, A. (1997): Inconspicuous consumption: The sociology of consumption, lifestyles and the environment. Paper to ISA Research Committee Environment and Society, Wageningen Agricultural University, The Netherlands, March 1997
SOUTHERTON, D. (1999): Capital resources and geographical mobility: Consumption and identification in a new town. PhD Thesis, Lancaster University
SOUTHERTON, D. (2000): Ordinary and distinctive consumption; or a kitchen is a kitchen is a kitchen. In: J. Gronow a A. Warde, eds.: Ordinary consumption. London: Harwood Press
_Elizabeth Shove, Dale Southerton: Odmrazujeme mrazák
i i l      |>. (1998): Domesticating the freezer. Paper to ESF conference, , i, i I 'mvrrsiiy, UK, March
l.....i) (:onvcnience food: Space and timing. British Food Journal, 101 (7):
i    l(| «)K2): A short history of twentieth-century technology. Oxford: Clarendon
II |N, I' i I '»H.»): The motor-bike and motor-bike culture. In: B. Weiss et al., eds: •. / ',w/ and present. Buckingham: Open University Press
Elizabeth Shove je ředitelkou Centra pro vědní studia na Univerzitě v Lancasteru. Její současné výzkumné zájmy se týkají sociologie snadnosti, pohodlí a čistoty. Pracuje také na výzkumech energie, budovaného prostředí a vědní politiky.
Adresa: Centre for Science Studies, Bowland Tower South, Lancaster University, Lancaster LAI 4AT, UK E-mail: e.shove@lancaster.ac.uk
Dale Southerton je výzkumníkem v ESRC Centru pro výzkum inovací a konkurence na Univerzitě v Manchesteru. Jeho současné výzkumné zájmy zahrnují čas a koordinaci každodenního života. Pracuje také na problematice sociálních sítí, spotřeby a diferenciace.
Adresa: ESRC Centre for Research on Innovation and Competition, University of Manchester, Tom Lupton Suite, University Precinct Centre, Oxford Road, Manchester Ml 3 9QH, UK.
E-mail: dale.southerton@man.ac.uk
20
21