Text č. 1 Nejvytíženější jsou padesátníci: starají se o rodiče i děti Poslední výzkumy sociologů ukázaly, že nejtvrdší životní zkouškou projdou lidé, kteří se dostanou do věku takzvané sendvičové generace. Jsou to čtyřicátníci a padesátníci, kteří musí ještě živit své děti, a zároveň jim vyvstane povinnost zajistit péči o jejich rodiče. čtvrtek 10. prosince 2015, 21:23 Přesně takový problém nedávno trápil i paní Danu (51) z Vysočiny. „Pečuji o syna, který má navíc dlouhodobé zdravotní obtíže, a do toho jsem se musela starat o svou matku,“ popsala Právu dennodenní stresy paní Dana. „Matka před třemi lety zemřela, ale to období, které trvalo asi osm let, bylo nesmírně vyčerpávající a stresující. Pořád jsem se o maminku bála. Volala, že uklouzla v koupelně. Pak mi přestala brát telefon, a když jsem se k ní dostala, zjistila jsem, že jak ji bolela hlava, šla si lehnout,“ uvedla. Problémy s vyššími výdaji Odejít z práce a jen o ni pečovat nepřipadalo v úvahu. „Potřebujeme s manželem oba platy. I dítě musí dostat, co potřebuje. Navíc kdybych v tomhle věku odešla z práce, netuším, jestli by mě někam za pět let vzali. Už tak dojíždíme za prací 50 kilometrů. Což byla samozřejmě další komplikace, když mě maminka potřebovala,“ svěřila se redakci Dana. Platit speciální zařízení podle ní už vůbec nepřicházelo v úvahu. To potvrzuje i Český statistický úřad. Podle jeho zkoumání by mimořádný výdaj 8500 korun rozhodil hospodaření 40 procent českých domácností. Problém se bude týkat v dalších letech stále většího počtu rodin. Už dnes je podle České správy sociálního zabezpečení přes dva milióny penzistů a stále se prodlužuje věk jejich dožití. Asistenční služby Dana nevyhnutelnou situaci vyřešila až nyní, kdy na ni přešla zodpovědnost za péči o matku jejího manžela. „Nyní se staráme o maminku manžela, které je, jako bylo mé matce, také sedmdesát tři let. Po zkušenostech, které mám, jsem věděla, že už bych to nezvládla. Takže jsme začali využívat jednu z asistenčních služeb,“ řekla paní Dana. „Fungují 24 hodin denně, a jakmile senior tu chytrou krabičku, jež nosí na krku, zmáčkne nebo si senzor všimne, že se dlouho nehýbá, zalarmuje službu, případně přivolá záchranáře,“ popsala alespoň jedno pomocné řešení. Největší zápřah mají ženy To měsíčně vyjde na zhruba 400 korun plus asi 4500 Kč nákup samotného zařízení. Podle studie Gender Studies spadá největší břímě péče o rodinu, a to jak svoji, tak rodičů, právě na ženy. Žena mezi čtyřicítkou a padesátkou je podle sociologů vůbec tím nejvytíženějším pracovníkem. Samotní Češi by podle studií Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z 80 procent volili možnost poskytnout tuto péči raději v domácím prostředí. Na 70 procent populace mezi 45 až 59 lety už pomáhá svým rodičům v každodenním životě, 42 procent označuje tuto pomoc jako častou. Přestože jsou tedy Češi národem, který se chce aktivně starat o rodiče, a navíc většina seniorů chce zůstat doma, brzdí je v tom nedostatek peněz a případné problémy v zaměstnání. A když už by padesátníci měli prostředky na péči v zařízení, seniorských domů, kde by bylo o rodiče dobře postaráno, je stále nedostatek. Špičková pracoviště jsou navíc pro část populace finančně nedostupná, a to i v případě, že by na pobyt padla celá penze seniora. Stáňa Seďová, Právo Zdroj: http://www.novinky.cz/domaci/388726-nejvytizenejsi-jsou-padesatnici-staraji-se-o-rodice-i-deti.html Text č. 2 Vláda chce zbourat vepřín v Letech do podzimu, s majitelem se ale ještě nedohodla Kateřina Frouzová - redaktorka 3. 6. 2017 08:00 (aktualizováno: 4. 6. 2017 16:56) · Ministři kultury a lidských práv chtějí do parlamentních voleb stihnout vykoupit vepřín v Letech u Písku. · V Letech stával romský koncentrační tábor, a proto se Česká republika rozhodla podnik zbourat. · Majitel výkrmny prasat však dal státu čas jen do podzimu a tvrdí, že s ním dosud z vlády nikdo nejednal. Loňská pietní akce u památníku v Letech u Písku Loňská pietní akce u památníku v Letech u Písku autor: ČTK Příští týden začnou ministerstva kultury a lidských práv připravovat plán pro výkup vepřína v Letech u Písku. Na místě této výkrmny prasat stál během druhé světové války koncentrační tábor určený pro Romy. Přímo v táboře jich zemřelo více než tři sta a další stovky lidí se nikdy nevrátily z koncentračních táborů v Polsku, kam je nacistický režim převážel. Stát chce proto - i na nátlak mezinárodních organizací - vepřín zbourat. Pokud však vláda skutečně chce zařízení vykoupit, musí začít rychle vyjednávat. Ředitel společnosti Agpi Jan Čech upozornil, že s ním ještě ministerstva nezačala vyjednávat o podmínkách obchodu, zatímco čas se rychle krátí. Výkup je podle něj nutné vyřešit do voleb, jinak firma ukončí diskuse se státem a ponechá vepřín tam, kde je. "Výkup nabírá zpoždění. Čas utíká pod rukama. Myslím, že to stihnout jde, ale nesmíme čekat," řekl Aktuálně.cz Čech. Podle něj je třeba uzavřít dohodu do půlky července, protože po tomto datu kvůli poslanecké jednací pauze, volbám a vrcholící kampani už nebude prostor pro vyjednávání podmínek a ceny. "Jsme firma založená za účelem zisku. Chceme dodržovat zákony a vyrábět. Morálka tohoto typu není předmětem podnikání," konstatoval majitel vepřína. Obchod má na starosti ministerstvo kultury a ministerstvo lidských práv. Jejich nový společný tým vytvořený právě pro případ Letů se sejde již za několik dní. "Ustavili jsme pracovní skupinu, která začne v příštím týdnu fungovat. Jejím hlavním úkolem bude koordinovat společný postup při jednání o výkupu," řekl sociálnědemokratický ministr pro lidská práva Jan Chvojka. On i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) jsou přesvědčeni, že to budou právě oni dva, kdo po dvaceti letech debaty o Letech ukončí odkupem, po kterém má následovat zbourání vepřína. "Jsme ve finální fázi jednání. Chceme to vyřešit a jsem přesvědčený, že to zvládneme," tvrdí Herman. Důležité budou především podmínky prodeje. Znalecký posudek, který určil hodnotu vepřína, je hotový a ministerská expertní skupina z něj bude vycházet. "Výši naší cenové nabídky komentovat nemohu. Poprvé s ní seznámíme až majitele vepřína," řekl Chvojka a dodal: "Nechci v této věci žádné zbytečné průtahy." Diskuse o výkupu trvají dvacet let, což majitel vepřína považuje za dost dlouhou dobu na to, aby se stát dokázal rozhodnout. "Vláda se musí jednou rozhodnout, jestli to chce, nebo nechce. Dvacet let je dvacet let," řekl Čech s tím, že s novou povolební vládou už další kolo debat nehodlá zahajovat. Podle něj je nyní poslední šance výkup uzavřít. Babiš se musel omlouvat Na romský koncentrační tábor se po válce zapomnělo, komunisté tu v 70. letech postavili vepřín a až v 90. letech se veřejnost dozvěděla, co se v místě skutečně dělo. Oběti nacistického režimu, včetně dětí, tu umíraly na tyfus či podvýživu, nebo po převozu v plynových komor v Osvětimi. Česko se kvůli situaci v Letech dostalo i pod mezinárodní tlak. Výbor OSN pro lidská práva dokonce stát už před čtyřmi lety vyzval, aby výkrmnu uzavřel. České vlády opakovaně hovořily o tom, že je třeba vepřín zbourat. Avšak až v posledním roce byl Čech ochotný uvažovat o prodeji této části podniku. Jediný reálný výsledek snah státu tak zatím byl památník, který tu v roce 1995 odhaloval tehdejší prezident Václav Havel. Snahy o přesun vepřína provázejí i různé kontroverzní situace. Například šéf ANO Andrej Babiš se musel omlouvat za výrok pronesený vloni v září při debatě s voliči. "Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To, co píší v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam," uvedl tehdy Babiš. Poslanec a šéf SPD Tomio Okamura se obdobně vyjádřil v roce 2014. https://domaci.ihned.cz/c1-65753990-vlada-chce-zbourat-veprin-v-letech-do-podzimu-s-majitelem-se-al e-jeste-nedohodla