Globalizace a restrukturalizace měst Luděk Sýkora Proměny měst Anthony Giddens The Consequences of Modernity „Každý, kdo v současnosti zkoumá města v jakékoliv části světa, si je vědom toho, že dění v libovolné městské čtvrti může být ovlivněno faktory, jejichž původ je nezbytné hledat v místech velmi vzdálených od studované lokality“. Proměny měst Doreen Massey power-geometry and a progressive sense of place „Místo toho, abychom lokalitu viděli jako území vymezené hranicí, měli bychom ji vnímat jako součást rozsáhlé sítě sociálních vztahů a zkušeností, z nichž většina je vytvářena v mnohem rozsáhlejším měřítku než představuje lokalita samotná, ať je jí ulice, region nebo celý kontinent. Takový přístup nám umožní vidět lokalitu propojenou s okolním světem integrující prvky globální a lokální.“ Proměny měst 4 Globalizace ● Globalizace: proces integrace společnosti na celosvětové úrovni ● Hnacím motorem současné integrace je globalizace ekonomických aktivit. Páteří ekonomické globalizace je integrace řízení a organizace výroby a služeb na světové úrovni: ● nadnárodní společnosti ● globální komoditní/hodnotové řetězce ● globální produkční sítě Proměny měst 55 Nadnárodní společnosti - NNS ● Nadnárodní společnosti (NNS; v angličtině ‘transnational corporations TNCs’ nebo ‘multinational corporations - MNCs’) jsou podniky, jejichž některé pobočky nejsou lokalizovány v zemi původu, ale v zahraničí. Pobočky NNS v zahraničí jsou zakládány prostřednictvím přímých zahraničních investic (PZI; v angličtině ‘foreign direct investments - FDI’) mateřského podniku formou akvizice existující firmy nebo výstavbou nových provozních kapacit. NNS mohou vzniknout i na základě fúze dvou firem z odlišných zemí původu. Výše uvedené strategie slouží i k expanzi existujících NNS. Specifickou formou je franchising. ● Dicken (1992: 47) zdůrazňuje tři významné charakteristiky nadnárodních společností z hlediska globalizace. (1) NNS vyvíjejí ekonomické aktivity na několika národních trzích. (2) Mohou tak využívat odlišností mezi jednotlivými zeměmi, včetně rozdílů v politických prioritách, regulačních mechanismech a například rozsahu pobídek pro přilákání PZI a NNS. (3) NNS mají vysokou geografickou flexibilitu a na měnící se místní podmínky mohou rychle reagovat přesunem svých aktivit do vhodnější lokality v jiné části světa. Proměny měst 6 Globální komoditní/hodnotové řetězce ● komoditní řetězec: proces výroby a distribuce výrobku složeného ze zdrojů a součástí pocházejících z více míst planety ● hodnotový řetězec: způsob rozdělení zisku mezi firmy, jejich části (jejich zaměstnance a akcionáře) a potažmo místa v nichž dochází ke zpracování surovin, výrobě zboží a jeho distribuci Proměny měst 7 Globální výrobní (produkční) sítě ● GPN Global Production Nettworks ● sítě složené z firem propojených v rámci globálních komoditních /hodnotových řetězců, při zohlednění role dominantních řídících NNS (včetně vnitrofiremní dělby práce) a řetězců jejich subdodavatelů ● GPN zahrnují i kontextuální faktory národních (a dalších) regulací, trhů práce, spotřebitelských trhů, občanských organizací, ad. Proměny měst Geografie ekonomické globalizace ● Rozšiřování trhů a ekonomická organizační provázanost světového jádra. ● Snižování nákladů přesouváním části výrobního procesu do oblastí s dostatkem levné pracovní síly - nová mezinárodní dělba práce, charakterizovaná koncentrací řízení ve vyspělých oblastech a jednoduchých rutinních činností v semiperiferních oblastech světa. ● Pro rozvoj a chod globální ekonomiky jsou klíčové výrobní služby, např. finančnictví, poradenské a právnické firmy, firmy na trhu s nemovitostmi, z oblasti reklamy a médií, které se koncentrují v nejvýznamnějších světových městech (vytváří infrastrukturu globální ekonomiky). ● Globálně organizovaná není jen výroba a výrobní služby, ale spotřební služby, zejména maloobchod a také například ubytování i stravování, které vytváří infrastrukturu globální spotřeby (obchod přitom do významné míry diktuje podmínky výrobcům). Proměny měst 9 Makrogeografické důsledky globalizace ● vytváření nové hierarchie světových měst, propojených aktivitami nadnárodních společností v oblasti výrobních služeb ● intenzifikace ekonomické provázanosti vyspělých zemí ● nová prostorová dělba práce mezi vyspělými zeměmi světového jádra a nově industrializovanými zeměmi světové semiperiferie ● prohlubující se izolace zemí světové periferie Proměny měst Globální hierarchie měst Globální x globalizující se města ● Globální hierarchie měst ● Globální města – města, kde se globalizace utváří a města, sloužící jako řídící centra v rámci globalizujícího se světa nejvýznamnější centra s celosvětovou působností (New York, Londýn, Tokio ● Globalizující se města – města ovlivněná procesem globalizace Proměny měst Globalizace a restrukturalizace měst ● Proměny globalizujících se měst ovlivňuje několik obecných trendů společenských změn ● internacionalizace z hlediska kapitálu a pracovních sil ● ekonomická restrukturalizace (deindustrializace a terciarizace) ● sociální polarizace ● postmoderní způsob městského života ● deregulace vlivu veřejného sektoru Proměny měst Internacionalizace ● Projevuje se především: ● ve vybraných ekonomických sektorech, kde je výrazný podíl firem v zahraničním nebo mezinárodním vlastnictví (např. finančnictví a služby podnikům) ● při financování, výstavbě, pronájmu a prodeji nových komerčních nemovitostí mezinárodního standardu ● na trhu práce, kde se vyčleňuje skupina manažerů a zaměstnanců zahraničních společností, pohybujících se mezi světovými centry. ● Internacionalizace je nejrozvinutější ve městech na nejvyšším stupni světové sídelní hierarchie; ta jsou nazývána globálními / světovými městy Proměny měst Proměny měst Ekonomická restrukturalizace ● deindustrializace je do určité míry způsobena novou mezinárodní dělbou práce, při níž dochází k přemisťování některých výrob a služeb z metropolitních oblastí vyspělých zemí do zemí třetího světa ● hlavním důvodem růstu výrobních služeb v největších světových městech je koncentrace řídících funkcí globální ekonomiky ● globalizující města jsou charakteristická koncentrací ředitelství nadnárodních společností, finančních firem a služeb pro podniky, firem z technologicky nejprogresivnějších ekonomických oborů a příznačná i trhem pro novinky ve světě technologií a módy ● zatímco deindustrializace postihuje většinu velkých měst ve vyspělých zemích, ne všechna města získávají v rámci globální ekonomiky nové funkce; ekonomická restrukturalizace má tudíž rozdílný průběh a dopady podle postavení města v rámci globální dělby práce Proměny měst Sociální polarizace ● expanze bohatých a chudých a úbytek střední vrstvy obyvatel ● dopady ekonomické restrukturalizace na trh práce; roste podíl vedoucích a odborných pracovníků, snižuje se zastoupení pracovních míst s průměrnými mzdami a roste počet špatně placených zaměstnání, občasných zaměstnání s nestálými příjmy a počet nezaměstnaných; trh práce se z hlediska mzdového ohodnocení polarizuje ● sociální polarizaci nelze spojovat pouze se změnami na trhu práce, ale i se snižující se rolí sociálního státu ● sociální polarizace se v území projevuje narůstající segregací chudých a separací bohatých a utvářením duálních a sociálně i prostorově rozdělených měst Proměny měst Proměny měst Postmoderní způsob městského života ● prolínání místních a nadnárodních kulturních vlivů ● zdůrazňována je specifičnost místa a architektury, kterou firmy využívají ke zviditelnění sídel svých ředitelství; kulturní strategie jsou využívány soukromými firmami k posílení jejich vlivu, konkurenceschopnosti a k prezentaci jejich moci; nákupní centra využívají vizuálních charakteristik k přilákání lidí ● globalizace přináší určitou homogenizaci spotřeby prostřednictvím stejného zboží, nabízeného ve všech koutech planety a zároveň nám umožňuje seznámit se s rozmanitostí kultur z různých konců světa; ne všichni obyvatelé globálních měst se však mohou těšit z exotických specialit, nabízených v luxusních restauracích; spotřební chování většiny lidí je omezeno úrovní příjmů a preferencemi, jež jsou reklamou formovány ke standardnímu spotřebnímu chování ● postmoderní město je koláží minulosti a přítomnosti, místního a globálního, standardního a specifického, reálného a virtuálního Proměny měst Politika deregulace ● měnící se vztahy mezi veřejným a soukromým sektorem ● místní vlády se snaží přizpůsobit tlakům globální ekonomiky ● města mezi sebou soutěží o přilákání nových (zahraničních) investic ● politika místního ekonomického rozvoje podporující soukromý sektor (vytvářením přitažlivého podnikatelského prostředí a poskytováním investičních pobídek), je upřednostňována před výdaji v oblasti sociálních služeb, komunálního bydlení, hromadné dopravy či životního prostředí ● preferovány jsou flexibilní (ale dílčí) politická rozhodnutí a jednotlivé rozvojové projekty před celkovým a dlouhodobým plánováním, jehož cílem by byl udržitelný rozvoj města ● politika místního ekonomického rozvoje přináší nerovnoměrné rozdělení přínosů a posiluje nerovnoměrný prostorový rozvoj Proměny měst Změny v prostorové struktuře měst ● řídící ekonomické funkce spojené s rozvíjející se globalizací se koncentrují v centrech měst a v nově vytvářených komerčních komplexech (tzv. citadely) ● ve vnějších částech měst a metropolitních regionech se utváří polycentrická organizace postsuburbánní krajiny, jež je vedle sekundárních center tvořená novými „edge cities“ a „edgeless cities“ ● nové společenské elity žijí v luxusních bytech nových rezidenčních komplexů vnitroměstských kondominií, gentrifikovaných čtvrtích a v uzavřených suburbánních“gated“ komunitách ● vznikají průmyslovou výrobou opuštěné a dnes nevyužívané zóny (tzv. brownfields); pouze některé se daří oživit ● narůstá i podíl upadajících rezidenčních čtvrtí ● posilují se prostorové hranice mezi světem bohatství a světem chudoby, ať již formou separace či segregace, zároveň ale roste podíl etnicky smíšených čtvrtí ● prostorově selektivní rozvoj zrcadlí moc, vliv a postavení nadnárodních společností a příjmově nejsilnějších skupin obyvatel Proměny měst Peter Marcuse: město čtvrtí (Quartered City) rezidenční diferenciace ● luxusní bydlení v malých enklávách či izolovaných budovách elity z vrcholu společenské (ekonomické, politické, kulturní) hierarchie ● gentrifikované město obývané mladými, zpravidla bezdětnými, malými (jedno či dvoučlennými) domácnostmi profesionálů a manažerů ● příměstské čtvrtě rodinných domků a lepší nájemní byty ve vnitřním městě se střední vrstvou obyvatel ● městské čtvrtě chátrajících nájemních domů obývané obyvatelstvem s nižšími příjmy, často dělnických povolání, výrazný podíl sociálního bydlení ● upadající a opuštěné město čtvrtí chudých, nezaměstnaných a bezdomovců Peter Marcuse: město čtvrtí (Quartered City) ekonomická diferenciace ● místa významných rozhodnutí (prestižní kanceláře, zadní sedadla luxusních limuzín či letadel, kluby milionářů) ● město výrobních služeb, mrakodrapy, kanceláře spojené telekomunikačními prostředky do jedné velké (celosvětové) sítě ● město výroby a služeb, nejen průmyslová výroba, ale i standardní služby pro obyvatelstvo včetně veřejné správy ● město manuálně pracujících, šedé ekonomiky, drobné výroby a skladování, výrobních aktivit imigrantů ● reziduální (zbytkové) město s vysokým podílem aktivit černé ekonomiky Proměny měst Peter Marcuse: město čtvrtí (Quartered City) nové procesy charakterizující současnou prostorovou diferenciaci měst ● nárůst bezdomovectví ● růst určitých čtvrtí, zejména gentrifikovaných a opuštěných, a zmenšování se jiných, např. čtvrtí klasických nájemních domů ● expanze určitých čtvrtí na úkor jiných formou vytlačení a nahrazení původního obyvatelstva ● rostoucí povědomí příslušnosti k určité komunitě a čtvrti ● vytváření bariér mezi jednotlivými částmi měst ● vláda podporující dělení města a tak podřazující veřejné zájmy soukromým Proměny měst Rozvojové lokality v současných metropolích ● KNOX, P. (1991): The restless landscape: Economic and socio-cultural change and the transformation of Washington, DC. Annals of the Association of American Geographers, 81, s. 181-209. ● zóny koncentrace „high-tech“ průmyslu ● místa městských festivalů ● polyfunkční rozvojové projekty ● gentrifikované čtvrtě ● příměstské komunity ● památkově chráněná území ● lokality zviditelňující se postmoderní architekturou ● BEAUREGARD R., HAILA A. (2000): The Unavoidable Continuities of the City. In: Marcuse, P., van Kempen, R. (ed.): Globalizing Cities: A New Spatial Order? Blackwell, Oxford. ● nábřeží a opuštěné průmyslové zóny Proměny měst Rozvojové lokality v současných metropolích ● MARCUSE, P., VAN KEMPEN, R., eds (2000): Globalizing Cities: A New Spatial Order? Blackwell, Oxford, 318 s. vybrané lokality rozvoje a úpadku, tzv. tvárné lokality připravené pro rozvoj (soft locations) ● nábřeží (populární pro investory a poptávané zákazníky) ● staré průmyslové oblasti v centrálních lokalitách (očekávané funkční změny) ● brownfieldy (úpadek, bariéry kontaminace, ale také růstový potenciál v případě regenerace) ● území sociálního bydlení (pokračující propad) ● lokality na okraji městského centra (gentrifikace, změna funkčního využití) ● historické struktury (narůstající atraktivita) ● veřejné prostory (privatizace jejich využití a s ní spojené sociální konflikty) Proměny měst Rozvojové lokality v současných metropolích příměstské oblasti suburbanizace (sprawl) jako hlavní síla modelující prostorovou organizaci rozsáhlých metropolitních území ● města na okrajích - „edge cities“, (Garreau 1991) ● města bez hranic - „edgeless cities“ (Lang 2003, Lang, LeFurgy 2003) ● postsuburnánní krajina (Teaford 1996, Soja 2000) ● specifickým fenoménem jsou uzavřené hlídané komunity - „gated communities“ (Blakely, Snyder 1997, 1998, Blandy 2006) Proměny měst