Cí je město? lidé, kapitál, reprezentace Růst měst a kapitál (kdo rozhoduje?) Sociálně-prostorová dialektika (aktéři či struktury?) Sociální konstrukce obrazů (kdo utváří realitu?) Luděk Sýkora Proměny měst studium města prostorová struktura 7 "A \ \ 7-41« \a \ k i > i S J I t t I J 'r- V r f Cíiriraiiiin' Iri^trrvnť bn t'jc.7.1 /.oiľi and uhť:ir akiruLÍfiiililii bwcHmMI V TlVTD 1=^-11 ^■.| FijHj f.HllilH , - Íl" ľt-.lTl Iľt!j tj'!Ú'ĺ:-j Cma jt^i dvdAi principy a mechanismy utváření a změn prostorové struktury sociální ekologie neoklasická land-use teorie institucionální přístupy politická ekonomie post-strukturalismus lidé x kapitál x diskurz Proměny měst 2 tradiční teorie města • Sociální ekologie • Neoklasická land-use teorie • Institucionální přístupy • Politická ekonomie • Postmodernismus / poststrukturalismus Proměny měst 3 Sociálně-ekologický přístup • Soutěž mezi jednotlivci jako přirozený prostředek formující společnost i prostorové struktury města. • Na základě koncentrace a segregace některých skupin obyvatelstva dochází k vytváření přirozených oblasti. Rozdíly mezi majetnějším a chudším obyvatelstvem nebo mezi jednotlivými oblastmi města jsou přirozeným důsledkem evoluce. Město jako ekologický systém - směřuje k rovnováze, její eni nove urovne narušení vede k pohybům s cílem nasto rovnováhy. Při procesu přizpůsobování se nové situaci dochází ke stále větší diferenciaci funkcí. Ekologický systém se tak vyvíjí od jednoduchých ke komplexnějším formám vnitřní organizace. Proměny měst 4 Sociálně-ekologické modely prostorové struktury koncentrické zóny sektory více jader (mozaika) Burgess 1925 Hoyt 1939 Harris, Ullman 1945 Proměny měst 5 Neoklasická „land use" teorie • Prostorová struktura města je výsledkem harmonizujícího působení tržního mechanismu odrážejícího vliv individuálních preferencí obyvatel • Matematické modelování trhu s pozemky a nemovitostmi - zjednodušení vstupních parametrů • Město leží na jednolité homogenní pláni • půda má stejnou kvalitu • dopravní dostupnost je stejná ve všech směrech • model abstrahuje od jakýchkoliv fyzických struktur, které mohly být vytvořeny během historického vývoje • Volný trh • Kupující a prodávající mají perfektní znalosti trhu a nejsou omezováni žádnými společenskými normami • Prodávající maximalizují zisk a kupující maximalizují uspokojení • Město vzniká naráz Proměny měst 6 Bid rent křivky různých funkcí Proměny měst 7 Institucionální přístupy • přelom 60. a 70. let 20. století • vliv aktérů a institucí na utváření prostorových vzorců • role úředníků a odborníků • kdo má moc, kdo rozhoduje • kdo řídí systém a pro čí přínos • identifikace aktérů a institucí, jejich cílů, ideologie a moci; • charakter interakce mezi různými aktéry a institucemi s důrazem na nerovnost jejich postavení; • možnosti a překážky působící na rozhodování při výběru lokalit. Proměny měst 8 Raymond Pähl: Whose City? • Kdo dostává nedostatkové zdroje? • Kdo rozhoduje, jak tyto zdroje rozdělovat? • Kdo rozhoduje o tom kdo rozhoduje? • Městské prostředí je Výsledkem v minulosti i současnosti probíhajících konfliktů mezi subjekty s odlišnými stupni moci ve společnosti, tj. vlastníky pozemků, plánovači, podnikateli, agenty realitních kanceláří, místními úřady, nátlakovými a lobystickými skupinami všech druhů, pojišťovnami, atd.' (Pahl 1975) Proměny měst 9 Aktéři na trhu s nemovitostmi ^&;ll|ťr|i 1 JinisLľiiťnr t'ov tKUTES Výstavba, směna, spotřeba Výstavba: vlastníci pozemků, územní plán, developeři, stavební společnosti, finanční instituce, občanská sdružení, státní podpora (hypotéky) a regulace, makroekonomická politika Směna: vlastníci, zákazníci, realitní agentury, odhadci Spotřeba: finanční instituce, poptávající domácnosti a firmy, družstva 13 ni lil i na sujety <^> Suliiitur [ 1 Accountant T-iiin? siiow ĽOMUľKin directors, \"-,nni:y ú; sci vicing ;íliJí<í Proměny měst !<0a-) FiGLKE ti.7 ľlu fíř.rw vfhmiúng ngmu in Tyni- finú Wmr (S^nr; CDT\ Politicko-ekonomické přístupy • 1970-1980 • Sociální nerovnosti a jejich prostorové vyjádření • Od mapování nerovností k jejich kritice a navrhování řešení • Kritický přístup: role subjektu ve vědeckém poznání, angažovaný přístup a kritika společenských problémů • Normativní řešení: liberální a marxistické formulace (David Harvey: Social Justice and the City) • Radikální geografie a ortodoxní marxismus - nový proud v 70. letech (Richard Peet, David Harvey, Neil Smith, časopis Antipode) Proměny měst 11 Sociální nerovnosti, příčiny a návrhy řešení • Přirozený výsledek společenského vývoje: intervenovat pouze v případě úzké skupiny postižených - liberální řešení • Výsledek společenského vývoje na němž se podílí i nastavení společenských norem a institucí; v určitých kontextech přináší řadu negativních důsledků; nutnost kontroly "skrytého mechanismu" rozdělování a přerozdělování zdrojů; nástroje umožňující pomoc v případě nejpalčivějších důsledků - včetně nástrojů zaměřených na pomoc územím s nejhoršími důsledky; hledání kompromisu mezi ekonomickou efektivností a sociální spravedlností - sociálnědemokratické řešení • Výsledek nespravedlivého rozdělování zdrojů ve společnosti: nastolit nový spravedlivější společenský systém (v rámci kapitalismu se pouze léčí důsledky, příčiny leží v nastavení kapitalistického systému samotného) - marxistické řešení Proměny měst 12 Marxistický strukturalismus • (1) superstruktura: prostorové vzorce • (2) infrastruktura: mechanismy jejich utváření • (3) skrytá struktura: výchozí principy • Marxismus klade důraz na teoretickou koncepci infrastruktury a stranou ponechává empirické studium prostorových vzorců i výchozí principy skryté struktury • Dva klíčové univerzální mechanismy fungující v infrastruktuře kapitalismu: • akumulace kapitálu • třídní boj Proměny měst 13 Marxistická analýza procesu urbanizace v kapitalismu • interpretace urbanizačních procesů vychází ze vzájemné integrace konceptů akumulace kapitálu a třídního boje • třídní charakter kapitalistické společnosti je založen na nadřazenosti kapitálu práci • aby si buržoazie jako třída i jednotliví kapitalisté uvnitř vlastní třídy udrželi své postavení, musí se neustále poohlížet po zisku a akumulovat kapitál (akumulace kapitálu x maximalizace zisku) • kapitalisté se snaží dosáhnout každý svých individuálních zájmů; zájem třídy jako celku však může být ohrožen - nutnost koordinace prostřednictvím státu Proměny měst 14 Systém oběhu kapitálu David Harvey: The Urban Process under Capitalism • V primárním cyklu oběhu kapitálu, který • probíhá ve výrobní sféře, dochází ke klasické reprodukci. Každý kapitalista se snaží o dosažení co největšího zisku - rozvíjí a využívá progresivní technologie. Kapitál proudí do těch sektorů, které zajišťují dosažení největších zisků a pokračování akumulace. • Postupně se vytváří větší množství kapitálu, než je ekonomický systém schopný využít: krize z nadprodukce. Možnost „dočasných" investic do oblasti takzvaného sekundárního • cyklu oběhu kapitálu. • Terciemi cyklus oběhu kapitálu zahrnuje investice do rozvoje vědy a technologií, oblast sociálních výdajů vztažených k procesu reprodukce pracovní síly (zdravotnictví, školství) a oblast ovládání třídy pracujících ideologickými (media), právními (soudy), represivními (policie) a dalšími nástroji. Kapitalisté spolupracují na základě třídních zájmů a využívají instituci státu. Sekundární cyklus oběhu kapitálu zahrnuje budovy a infrastrukturu sloužící výrobním účelům a spotřebě (obytné domy, obchody, kulturní zařízení). Sekundární cyklus v období normálního vývoje nenabízí vysokou návratnost a v případě investic do infrastruktury vykazuje vysokou investiční náročnost. V případě krizí se investice do některých oblastí sekundárního cyklu mohou stát výnosnějšími. Klíčovou roli pro vstup kapitálu do sekundárního cyklu hraje stát: financování rozsáhlých projektů infrastruktury a nástroje k podpoře spotřeby obyvatel, např. hypotéky (Keynesiánské intervence a řešení problémů nadprodukce v primárním cyklu). Od přesunu investic z primárního do sekundárního cyklu Harvey odvozuje rozsáhlý proces suburbanizace v USA. Proměny měst 15 Oběh kapitálu David Harvey: The Urban Process under Capitalism Transfers Productivity of labour Technical and social organization of work process Innovation Fixed capital 1 producer durables 2 built environment Credit and money creation Debtjrepayment Production of values and surplus value Fictitious capital Money capital Capita! market (financial and state Intermediaries) s/Sa vings' Consumption goods Intermediate inputs Labour power 'Taxes' Taxes' State functions Consumption fund 1 consumer durables 2 built environment Consumption of commodi ties and reproduction of labour power Technology and science Social expenditures {education, health, welfare, ideology, police, military, etc. Quantities and capacities of labour force Fig. J, The structure of relations between the primary, secondary, and tertiary circuits of capital Proměny měst 16 Teorie renty odlišné pohledy • Renta v marxistickém pojetí představuje především vyjádření společenského vztahu - peněžní úplatu vlastníkovi za možnost využití pozemku či budovy -> zdůraznění sociální nerovnosti a konfliktu • Renta v pojetí neoklasické land use teorie je koordinačním mechanismem alokace funkcí ve městě -> zdůraznění harmonického a přirozeného rozmístění Proměny měst 17 Marxistická teorie renty v prostředí města • Rozdílné podmínky pro výrobní i jinou činnost - diferenciální renta I. Komu patří? • Uvědomělá činnost člověka a jím vytvářených institucí manipulujících s určitým druhem pozemků umožňuje "přirozenou" diferenciaci umocňovat a modifikovat -diferenciální renta II. Komu patří? • V urbanizovaném prostoru hraje klíčovou roli pro diferenciální rentu relativní poloha. Kdo a jak si přisvojuje diferenciální rentu vytvořenou někým jiným, například veřejnými investicemi do infrastruktury? • Monopolní renta - například omezenou nabídkou pozemků pro výstavbu (příklad nežádoucího efektu hranic růstu města -urban growth boundary) Proměny měst 18 Rent Gap Neil Smith: gentrifikace a revitalizace vnitřních měst Distance from city center DisJance from city center Time (from construction date) Neil Smith: The New Urban Frontier: Gentrification and the Revanchist City Proměny měst 19 Uzavírání Rent Gap • Eric Clark (1988) The rent gap and transformation of the built environment: case studies in Malmo 1860-1985. Geografiska Annaler, 70 B, 2, s. 241-254. Proměny měst 20 Kritika marxistického strukturalismu • Ekonomický determinismus pomíjející kulturní faktory -univerzální, jednotící x specifické, diferencující • Opomíjení územních a kulturních kontextů a odlišností (realismus), sociální nerovnosti v socialistických zemích - čím jsou způsobené? • Snižování role aktivity a svobodné volby jedince: člověk jako pasivní prostředník realizace abstraktních, neuchopitelných a neverifikovatelných struktur: opomíjení role aktéra (humanismus), aktér x struktura (teorie strukturace) Proměny měst 21 postmodernismus a poststrukturalismus • reprezentace: koncepty a teorie reality jsou jejími pouhými odrazy - svět známe pouze prostřednictvím jeho reprezentací • reprezentace jsou subjektivní, ovlivněné dílčí nedokonalou znalostí, různými předsudky, osobními zájmy a preferencemi • znalost je situovaná, ovlivněná sociální i geografickou pozicí poznávajícího • relativismus: není možné jeden obraz reality nadřadit jiným interpretacím • jediná univerzální interpretace světa neexistuje - svět není poznatelný: skepse k velkým teoriím • sdílené a rozdílné reprezentace reality - pluralita světů • součástí poznání je i to, jak člověk poznává a interpretuje svět • moc reprezentace - diskurzivní praktiky Proměny měst 22 kritický, pozitivní a od vědy k politice - normativní od politiky ke vědě Pozitivní (klasická věda) • „objektivní" poznání • konstatování faktů Kritický (kritická věda) • vyhodnocení zjištěného • společenská relevance • vlastní hodnotový systém • upozornění na problematické • emancipace Normativní (aplikovaná věda) • návrhy řešení politická strategie • nástroje • předpokládané výsledky Kritické: výběr společensky relevantního tématu, problému (problémový přístup, opírající se o systém dosavadních znalostí) Pozitivní: analýza a syntéza, zasazení do systému znalostí (základní věda) Kritické: vyhodnocení, posuzování zjištění prostřednictvím přijímaných norem Normativní: návrhy řešení a jejich aplikace Pozitivní: analýza politik, praktik, řešení Kritické: vyhodnocení důsledků politik, praktik, řešení Proměny měst 23 Kdo utváří město ? Pluralita hráčů nebo silné týmy? • jednotlivec/domácnost/firma x skupina/třída Kdo má moc? • obyvatelé x kapitál x úřady Volnost či omezení? • aktéři x struktury Pravidelnost či specifikum? • velké rozhodnutí x opakující se rutinní činnosti Evoluce či revoluce? • rovnováha a harmonie x konflikt Skutečnost či fikce? • percepce a reprezentace Proměny měst 24