Trestní politika ČR a evropské standardy pro práci s vězni Kriminologie a penologie SPR508, Mgr. et Mgr. Lenka Kříčková 3.4.2017 Trestní politika – definice ¨ ¨je souhrn opatření trestněprávní povahy, kterými společnost reaguje na kriminalitu s cílem tento nežádoucí jev kontrolovat, omezit a potlačit ¨ Trestní politika ¨je součástí veřejné politiky státu ¨obsahuje oblast trestního práva a kriminality ¨účelem je sociální kontrola kriminality (trestné činnosti) ¨je konkretizována především v trestní legislativě (hmotné i procesní právo), v systému a uspořádání orgánů a institucí zajišťujících uplatňování trestněprávních norem i v praktické činnosti těchto subjektů ¨realizuje se v postupu orgánů činných v trestním řízení (policie, státní zástupce, soud…) ¨ Pojetí trestní (kriminální) politiky ¨široké pojetí – bojuje s negativními sociálními jevy, které vytváří podmínky pro budoucí trestnou činnost. V tomto pojetí tedy zahrnuje i tu část sociální, hospodářské, školské a mediální politiky, které se dotýkají prevence kriminality (drogy, migrace, právní povědomí veřejnosti, integrace nár. menšin…) ¨užší pojetí - zahrnuje veškeré státní i nestátní instituce, zařízení, normy, činnosti, subjekty, strategie, sankce atd., které mají směřovat k zabránění nebo likvidaci trestné činnosti ve společnosti (systém trestněprávní kontroly) ¨ Kontrola ¨vnitřní kontrolu nad trestnými činy zajišťují státní orgány (zejm. OČTŘ) ¨vnějšími nositeli kontroly nad trestnými činy jsou pak veřejné mínění, zákonodárci, rodina, škola, různé občanské organizace, oběť trestného činu (pomáhá odhalovat trestnou činnost a uplatňováním nároku na náhradu škody má zájem na sankcionování pachatele). ¨ ¨přemíra prevence je ambivalentní – narušuje mezilidské vztahy a vede k jejich rozpadu ¨ Důležité vnitřní dokumenty ČR ¨Ústava ¨Listina základních práv a svobod ¨platné zákony (zákon č.40/2009 Sb., trestní zákoník, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody…) ¨další normativní akty a na ně navazující opatření exekutivních orgánů (Koncepce boje s kriminalitou páchanou na životním prostředí, Národní akční plán boje proti terorismu; rozhodnutí obecných soudů všech stupňů, nálezy Ústavního soudu…) ¨Bezpečnostní strategie České republiky (1999) ¨Koncepce rozvoje vězeňství v ČR Trestní politika ČR - trendy ¨respektování a garantování základních lidských práv a svobod ¨humanizace X represe X sociální péče ¨tradiční kontinentální trestní proces a poměrně rigidní hmotněprávní a procesní úprava, která poskytuje jen omezený prostor soudům, státním zástupcům i policejním orgánům pro volnou úvahu při hledání nejvhodnějších postupů pro řešení trestních věcí nejen v zájmu společnosti, ale i obětí a pachatelů ¨rozšiřování alternativních trestů a možností odklonů v trestním řízení Trestní politika v Evropě ¨v evropských demokratických zemích se projevuje tendence formulovat trestní politiku především se zřetelem na ochranu základních lidských a občanských práv ¨hledisko rozpočtové únosnosti výkonu trestní spravedlnosti ¨rehabilitační (převýchovný, resocializační) účinek ¨ Důležité mezinárodní dokumenty pro ČR ¨Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1992) ¨Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (1984) ¨Standardní minimální pravidla OSN pro zacházení s vězni (1958) ¨Evropská vězeňská pravidla (1987, 2006) ¨ ¨ Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ¨přijalo ji Valné shromáždění OSN dne 10. prosince 1984 v New Yorku (20 států) ¨Úmluva vstoupila v platnost 26. června 1987 ¨Československá socialistická republika úmluvu podepsala dne 8. září 1986 ¨platnost od 1988 ¨dnes 155 států Výbor proti mučení ¨= kontrolní mechanismus zakotvený v části druhé ¨Úroveň implementace hodnotí Výbor proti mučení na základě informací získaných ze zpráv pravidelně (každé čtyři roky) předkládaných smluvními státy podle čl. 19 úmluvy, dále pak z podkladů poskytnutých specializovanými orgány a mezinárodními a nevládními organizacemi. Mučení – čl.1 odst. 1 ¨= jakékoli jednání, jímž je člověku úmyslně působena silná bolest nebo tělesné či duševní utrpení s cílem získat od něho nebo od třetí osoby informace nebo přiznání, potrestat jej za jednání, jehož se dopustil on nebo třetí osoba nebo z něhož jsou podezřelí, nebo s cílem zastrašit nebo přinutit jej nebo třetí osobu nebo z jakéhokoli jiného důvodu založeného na diskriminaci jakéhokoli druhu, když taková bolest nebo utrpení jsou působeny veřejným činitelem nebo jinou osobou jednající z úředního pověření nebo z jejich podnětu či s jejich výslovným nebo tichým souhlasem. Toto vymezení nezahrnuje bolest nebo utrpení, které vznikají pouze v důsledku zákonných sankcí, jsou od těchto sankcí neoddělitelné nebo jsou jimi vyvolány náhodou. Další obsah úmluvy ¨žádné prohlášení, které bylo učiněno v důsledku mučení, nesmí být použito jako důkaz v žádném soudním řízení ¨ ¨upravuje zacházení s pachatelem ¨upravuje pravomoci a povinnosti a interakci jednotlivých zúčastněných států ¨zavedení do všech vnitřních dokumentů státu Evropská vězeňská pravidla ¨Účelem je stanovit standard zásad pro všechny vězeňské správy. Podporují lidskost, důstojnost a podmínky života ve vězení. ¨Účelem je podněcovat vězeňské správy, aby vytvářely styl své práce i praxi na korektivních zásadách účelu trestu a spravedlnosti, kompenzace chyby. ¨Účelem je podněcovat k vytváření realistických základních kritérií, podle kterých je možné posuzovat vězeňské služby jednotlivých zemí. ¨ Evropská vězeňská pravidla 1)základní principy aplikace 2)správa vězeňských ústavů - soubor pravidel, které musí vězeňská služba splnit a plnit ke každé odsouzené osobě 3)o personálu - připisuje význam kvalitě personálu (osobnost, osobnostní vyzrálost, profesionalita, týmový spolupráce) 4)filosofický a hodnotový koncept výchovného zacházení, jeho cíle a jeho komponenty (výchova, práce, sportovní aktivity) 5)specifické kategorie odsouzených ¨ Standardní minimální pravidla pro zacházení s vězni - Principy ¨ ¨ Rezoluce OSN přijatá dne 30. srpna 1955 ¨ ¨Svobodné myšlení ¨Svobodné vyznání víry ¨Stejná ochrana podle zákona ¨Právo na přiměřenou životní úroveň ¨Právo na zdravotní péči Standardní minimální pravidla pro zacházení s vězni - Zásady qRespekt ke kulturní úrovni vězňů qLidská práva a svobody qKulturní činnost qZrušení samovazby qSmysluplné zaměstnávání qZdravotní služby qReintegrace do společnosti qNestrannost aplikace ¨ Standardní minimální pravidla pro zacházení s vězni I ¨Registrace ¨Rozdělení vězňů do kategorií ¨Ubytování ¨Osobní hygiena ¨Ošacení, ložní prádlo ¨Jídlo ¨Cvičení a sport ¨Zdravotní služby Standardní minimální pravidla pro zacházení s vězni II ¨Kázeň a kázeňské tresty ¨Nástroje omezení svobody ¨Informace určené vězňům a stížnosti vězňů ¨Kontakt s vnějším světem ¨Knihy ¨Náboženství ¨Zadržení majetku vězně ¨Oznámení o smrti, nemoci, přemístění apod. ¨Přemístění vězňů ¨Personál vězeňského zařízení ¨ Standardní minimální pravidla pro zacházení s vězni III ¨Inspekce ¨Klasifikace a individualizace ¨Práce ¨Vzdělávání a odpočinek ¨Sociální vztahy a postpenitenciární péče ¨ ¨Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody ¨Vnitřní řád věznice Zdroje ¨Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum. ¨HENDRYCH, D. a kol. 2009. Právnický slovník. Praha: C. H. Beck. ¨MEZNÍK, J., KALVODOVÁ, V. a KUCHTA, J. 1995. Základy penologie. Brno: MU. ¨NOVOTNÝ, O. a ZAPLETAL, J. 2004. Kriminologie. Praha: ASPI. ¨KUCHTA, J., VÁLKOVÁ, H. a KRATOCHVÍL, V. 2002. Kriminologie. Brno: MU. ¨KARABEC, Z. a kol. 2008. Trestní politika a její realizace v oblasti trestní justice. Praha: IKSP. ¨ZEMAN P. a kol. 2011. Veřejnost a trestní politika. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci. ¨KARABEC, Z. 2010. Proměny trestní politiky v ČR. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci. ¨Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody ¨Zákon č.40/2009 Sb., trestní zákoník ¨Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. 1984. New York: OSN. ¨Vyhláška č. 345/1999 Sb., řád výkonu trestu odnětí svobody ¨ ¨ ¨ Děkuji za pozornost Seminář I ¨zásadní vliv na formování názorů a představ o trestní politice mají média ¨nejvíce informací poskytují média o mravnostních trestných činech a o útocích proti životu a zdraví ¨ [IKSP, 2011] ¨ Seminář II ¨Správa vězení se bude neustále snažit probudit a udržovat ve vědomí jak svého personálu, tak veřejnosti přesvědčení, že tato práce je sociální službou velkého významu a za tím účelem by mělo být využito všech vhodných způsobů informovanosti veřejnosti. ¨ ¨[Standardní minimální pravidla pro zacházení s vězni OSN z roku 1958 část I. čl. 46 odst. 2] Seminář III ¨ ¨Vězeňská správa musí průběžně informovat veřejnost o účelu vězeňství a o práci vykonávané vězeňským personálem, aby u veřejnosti přispěla k lepšímu pochopení role, kterou mají věznice ve společnosti. ¨ ¤[Evropská vězeňská pravidla Rady Evropy část pátá čl 90.1] Zadání úkolu na příště ¨Úkol: Představte zahraniční nebo domácí program práce s pachateli. ¨ ¨