Genderová segregace na trhu práce Kurz VPL457 Blanka Plasová Obsah  Základní pojmy a vysvětlení genderové segregace  Související pojmy/jevy - skleněný strop, výtah a útes, tokenismus  Měření segregace (indexy)  Genderová segregace na TP v ČR v evropském kontextu (horizontální a vertikální GP, gender pay gap)  Diskuze 1 a 2  A ještě k tématu… Co je genderová segregace trhu práce? „Genderová segregace trhu práce znamená, že ženy a muži pracují v různých zaměstnáních, sektorech, pozicích nebo za různých smluvních a pracovních podmínek, tyto rozdílnosti mají genderový význam a téměř vždy je jejich důsledkem genderová nerovnost.“ (Křížková, Sloboda 2009: 11) Horizontální a vertikální GS  Horizontální GS = vysoká koncentrace mužů nebo žen v určitém sektoru trhu práce nebo v určitých povoláních.  Vertikální GS = nerovnoměrné zastoupení mužů nebo žen na různých příčkách zaměstnanecké hierarchie. Horizontální segregace Vertikální segregace Komponenty GS Zdroj: Blackburn, Browne, Brooks, Jarman 2002 Proč se genderovou segregací zabývat?  Hlavní důvod rozdílů mezd mužů a žen  Neefektivní využívání individuálního potenciálu pracovní síly  Brzdí možnosti TP reagovat na změny, protože snižuje pružnost nabídky a poptávky na TP jejich genderovou omezeností  Omezuje volbu profese dle osobnostních předpokladů jedince  Omezuje ženskou zaměstnanost  feminizace chudoby Zdroj: Křížková, Sloboda 2009 Teoretická vysvětlení genderové segmentace  Neoklasické teorie (teorie lidského kapitálu, teorie interních a externích trhů, statistická diskriminace)  Teorie patriarchátu (diskriminační teorie, dvojí standard, teorie homogenní společenskosti)  Preferenční teorie (teorie kompenzace rozdílů, teorie mrtvého bodu)  Sociální reprodukce genderových vztahů a stereotypů Zdroje: Blackburn, Browne, Brooks a Jarman 2002, Křížková a Sloboda 2009 Neoklasické teorie  Kořeny v ekonomických teoriích nabídky a poptávky na trhu práce (racionalita a efektivní fungování trhu jako základní premisa)  Zaměstnavatelé se rozhodují tak, aby jim pracovník/ice přinesla co nejvyšší zisk  Představa o ženách jako o méně kvalifikované, produktivní a stabilní pracovní síle  nižší mzda  Diskriminační teorie – předsudky zaměstnavatelů o určitých skupinách zaměstnanců (modely statistické diskriminace)  Úroveň vzdělání mužů a žen se vyrovnala, přesto dochází k GS (?)  Pozornost se přesouvá k odlišnostem výběru oboru studia mužů a žen  Tyto teorie nevysvětlují postavení mladých a ambiciózních VŠ, které preferují kariéru před rodinou  Problematické jsou také premisy o dokonalé informovanosti trhu a o tom, že neplacená práce nezvyšuje LK ALE… Teorie patriarchátu  Postaveno na premise mužské dominance ve společnosti a podřízenosti žen (kontrola mužů nad zdroji a mocí  muži ovlivňují postavení žen – exkluze žen z kvalitních pracovních míst, udržování závislosti žen na mužích)  Homosocialita  Diskriminace  Sexismus  Spíše deskriptivní než vysvětlující charakter teorie ve vztahu ke GS  Vysvětluje spíše vertikální než horizontální GS  Nevysvětluje špatné postavení některých mužů (oproti úspěšnějším ženám) na TP  Koncept spíše přehlíží aktivní jednání žen (nahlíží ženy jen jako bezmocné oběti) ALE… Preferenční teorie  Ženy se rozhodují dle svých preferencí v oblasti volby profese a rodinných plánů a tím určují svoji pozici na TP  3 typy žen: orientované na rodinu, adaptabilní a orientované na kariéru  Kompenzační teorie – ženy volí „horší“ zaměstnání, které však mají jiné výhody (obecně HPR, part-time, hůře placené práce)   Udržují horizontální i vertikální segregaci TP  Přehlíží vnější faktory, které preference mohou zásadně formovat (např. dostupnost služeb péče o děti, otázka přežití rodiny s jedním příjmem)  Podobně je třeba uvážit odlišnosti napříč různými třídami nebo chování zaměstnavatelů ALE… Sociální reprodukce genderových vztahů a stereotypů  Tyto teorie berou v úvahu širší společenský i historický kontext a vývoj  Propojují genderovou segregaci TP s genderovou dělbou neplacené a placené práce a se související (re)produkcí stereotypů, sociálních vztahů ve společnosti i přímo na pracovišti. Související koncepty  Skleněný strop – jemný (téměř neviditelný) mechanismus (tradiční postoje, stereotypy a hodnoty, formální i neoficiální způsoby) bránící ženám v profesním postupu  Skleněný výtah/eskalátor – popisuje situaci, kdy je mužům umožněn bez objektivních příčin rychlejší kariérní vzestup než ženám (ve feminizovaných oborech)  Skleněný útes – jev, který popisuje vyšší ochotu jmenovat do vedení firmy ženy v případě špatné hospodářské situace.  Tokenismus – početně vzácný zástupce nějaké kategorie, který „reprezentuje“ celou kategorii a jsou mi přičítány (často stereotypní) vlastnosti či charakteristiky této kategorie jako celku. Často je velmi ostře sledován a kritizován. Měření genderové segregace (indexy a deskriptivní statistiky)  Index rozdílnosti (dissimilarity index – ID) = reprezentuje podíl buď mužů nebo žen, kteří by museli změnit zaměstnání, aby byla segregace eliminována (0 = úplná rovnost, 1 = úplná nerovnost) VZOREC: ID = 1 2 Σ | 𝐹𝑖 𝐹 - 𝑀𝑖 𝑀 |  Standardizovaný index (Karmel a MacLachlan index, IP index) – podobný význam, ale zohledňuje podíl žen a mužů na celkové zaměstnanosti (0 = úplná rovnost, 0,5 úplná nerovnost) VZOREC: IP = 1 𝑁 Σi | (1 – 𝑀 𝑁 )*Mi − 𝑀 𝑁 Fi | Vysvětlivka: Pro oba vzorce platí, že N je celkový počet zaměstnaných, M a F představují počet zaměstnaných mužů a žen a index i označuje dané zaměstnání. Genderová segregace v České republice měřena indexem odlišnosti (ID) a standardizovaným indexem (IP) 2002–2008 Zdroj: Křížková, Sloboda 2009: 19 Genderová segregace zaměstnání v EU (1992 – 2007) Zdroj: Bettio, Verashchagina 2009: 33 Gender pay gap v ČR (1996 – 2015) Ukazatel 1996 2000 2005 2008 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Ženy Průměrná mzda 9 449 12 641 18 221 21 798 21 931 22 133 22 496 22 729 23 203 24 094 Medián mezd 8 400 11 436 16 443 19 343 19 453 19 731 20 042 20 271 20 660 21 461 Muži Průměrná mzda 12 245 17 251 24 271 29 429 27 660 28 431 28 873 29 026 29 721 30 842 Medián mezd 10 650 14 623 20 265 24 367 23 059 23 533 23 652 23 955 24 670 25 688 Podíl průměrné mzdy žen na průměrné mzdě mužů 77,2 73,3 75,1 74,1 79,3 77,8 77,9 78,3 78,1 78,1 Podíl mediánu mezd žen na mediánu mezd mužů 78,9 78,2 81,1 79,4 84,4 83,8 84,7 84,6 83,7 83,5 Zdroj: Zaostřeno na muže a ženy 2016 Gender pay gap v Evropě 0 5 10 15 20 25 30 EU-28(¹) EA-19(¹) Italy Luxembourg Romania(²) Belgium Poland(¹) Slovenia Croatia(¹)(⁴) Malta(⁴) Ireland(⁴) Cyprus Hungary Sweden Lithuania Spain(¹) Denmark Bulgaria France(¹) Netherlands Latvia Finland(¹) Portugal Slovakia UnitedKingdom(³) Austria Germany(¹) CzechRepublic Estonia Norway Iceland Switzerland FYRofMacedonia(⁴) Zastoupení mužů a žen v dozorčích radách firem kótovaných na burze EU-28 Genderová segregace podle odvětví ekonomické činnosti CZ-NACE (VŠPS, 2015) Podíl všech zaměstnaných žen Podíl žen v kategorii Gender pay gap* Zdravotní a sociální péče 12,8% 80,0% n.a. Vzdělávání 11,3% 77,3% n.a. Peněžnictví a pojišťovnictví 3,1% 57,8% 40,9 p.p. Ubytování, stravování a pohostinství 5,1% 56,6% 7,6 p.p. Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 15,2% 54,6% 27,7 p.p. Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 7,2% 50,0% n.a. Profesní, vědecké a technické činosti 5,3% 49,6% n.a. Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 1,8% 49,4% n.a. Činnosti v oblasti nemovitostí 1,0% 46,8% 10,5 p.p. Administrativní a podpůrné činnosti 2,6% 43,6% n.a. Zpracovatelský průmysl 21,1% 33,7% 27,3 p.p. Doprava a skladování 3,5% 25,9% 1,6 p.p. Informační a komunikační činnosti 1,6% 25,3% 32,5 p.p. Zemědělství, lesnictví a rybářství 1,6% 24,5% n.a. Zásobování vodou, činnosti souv. s odpadními vodami, odpady a sanacemi 0,6% 22,8% 4,0 p.p. Výroba a rozvod elektřiny plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 0,5% 20,4% 16,1 p.p. Těžba a dobývání 0,2% 10,6% 16,3 p.p. Stavebnictví 1,4% 8,1% 9,9 p.p. Zdroj: Zaostřeno na muže a ženy 2016, *GPG - Eurostat Hlavní třídy zaměstnání CZ-ISCO podle podílu žen, podílu mezd žen na mzdách mužů a poměru k průměrné mzdě v NH (2015) 0% 50% 100% 150% 200% 250% úředníci pracovníci ve službách a prodeji pomocní a nekvalifikovaní pracovníci specialisté techničtí a odborní pracovníci zákonodárci a řídící pracovníci kvalifikovaní pracovníci v zemědělství,… obsluha strojů a zařízení, montéři řemeslníci a opraváři zaměstnanci v ozbrojených silách Podíl žen v dané třídě Podíl průměrné mzdy v dané třídě na celkové průměrné mzdě v NH Podíl mezd žen na mzdách mužů Diskuze 1 Věříte, že skleněný strop existuje nebo na současném trhu práce o pozici jedince rozhodují výhradně jeho schopnosti a dovednosti? Diskuze 2 Jakými způsoby byste se snažili rozbít skleněný strop? 1. skupina – na národní úrovni 2. skupina – ve firmě Jak odstranit GS ve společnosti?  Kvalita partnerství v rodině, fungování rodinných sítí, genderová rovnováha v rodině  Rozvoj vzdělanosti bez genderových stereotypů o daných vztazích mezi typem profese a kompetencemi mužů/žen  změny ve struktuře zaměstnání  Usnadnění participace žen na TP (formální i neformální opatření, podpora harmonizace práce a rodiny)  Odstranění rezistence vůči pozitivním opatřením (afirmativní akce, kvóty) + zvýšení informovanosti  Dostatek vzorů a rozvoj neformálních sítí (odstranit tzv. old-boys network) Jak odstranit GS v zaměstnavatelských organizacích  CEO jasně deklaruje přechod k diverzitě pracovní síly (podpora vedení) + integrace do strategického plánu firmy  Implementovat kroky k odstranění diskriminace/znevýhodnění skupiny – afirmativní akce  Obsadit do řídících pozic heterogenní typy kandidátů (nejen bílý muž kolem 40)  Určit objektivní kritéria hodnocení výkonu a znalostí, potažmo kariérního postupu  Implementovat opatření na podporu HPR  Vzdělávat celou pracovní sílu o principech a přínosech diverzity (komunikace) A ještě k tématu…  Kvóty v politice: https://vimeo.com/49769383  Gender pay gap jako kumulace faktorů: https://vimeo.com/162935324  Genderové role a děti: https://www.youtube.com/watch?v=- VqsbvG40Ww  Jarkovská, L. 2007. Školní třída pod genderovou lupou. Sociologický časopis 45(4): 727–752. http://sreview.soc.cas.cz/uploads/4e46abcb7295d6f727ac95f edffcee171b3633d8_Jarkovska.pdf  Jak může vypadat diskriminační argumentace ve firmě: https://www.youtube.com/watch?v=PQnyoeWilGM&feature=BFa &list=UUWjuzMotnte6jvpwhCfuwLA https://www.youtube.com/watch?v=Lp5XBI1Xixk&index=48&lis t=UUWjuzMotnte6jvpwhCfuwLA