Institucionální charakteristiky: Česká sociální politika v kontextu EU Kurz VPL457 Jana VÁLKOVÁ 22/03/2016 Esping-Andersenova typologie sociálního státu (1)  Založena na 3 principech: 1. dekomodifikace 2. úroveň sociální stratifikace 3. vztah státu, trhu a rodiny v poskytování sociálního zabezpečení Esping-Andersenova typologie sociálního státu (2)  Dělí země do 3 skupin – režimů: 1. liberální – UK, Irsko, USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland 2. konzervativní – Belgie, Francie, Japonsko, Itálie, Německo, Nizozemí, Rakousko, Švýcarsko 3. sociálně demokratický – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko Vazba na koncept občanství  Marshallův koncept občanství – každý jedinec komunity má práva: - civilní - politická - sociální  Ženy nemohou plně realizovat svá sociální práva – genderově necitlivý koncept (Siim, 2002) Třídění feministické kritiky Esping-Andersenovy typologie 1. Koncept dekomodifikace je genderově necitlivý 2. Přehlížení role žen a rodiny v poskytování welfare 3. Nedostatek pozornosti věnovaný genderu jako formě sociální stratifikace 4. Přílišná generalizace jednotlivých sociálních států pro potřeby ustavení typologie Genderová necitlivost EspingAndersenovy typologie  dekomodifikace se nevztahuje do takové míry k ženám – ignoruje situaci žen v domácnosti, které pečují o děti vykonávají neplacenou práci (Sainsbury, 2001) – z toho důvodu je natolik neochrání před chudobou či závislostí na manželově příjmu Přístup k placenému zaměstnání  Orloff (1993) – hledisko přístupu k placenému zaměstnání a kapacita vytvořit a zajistit chod domácnosti  pokud je toto hledisko opomenuto – reprodukce nerovných genderových vztahů  mužské a ženské programy sociální politiky (Fraser, 1989)  dvouvrstevný sociální stát (Orloff, 1996) Iluzornost EspingAndersenovy typologie  podle Kaszy (2002) není tato typologie relevantní ze 2 důvodů: 1. klíčové oblasti sociální politiky uplatňují podobné přístupy především ve vztahu státu a poskytování těchto služeb 2. z důvodu umožnění dělení do modelových typů dochází ke generalizaci, resp. odhlížení od mezinárodních specifik v sociální politice Defamilializace (1)  Leitner (2003) formuluje paralelně k dekomodifikaci pojem defamilializace  schopnost jedince udržet si přijatelnou sociální úroveň skrze TP nebo WS  stát odhlíží od rodiny a rodinných příjmů, opatření SP umožňují jedinci individuálně se ochránit (např. zahrnuje opatření denní péče o děti) Defamilializace (2)  Esping-Andersen a Korpi používají tento termín v jiném kontextu – rozsah podpory rodinám od státu, celkové výdaje na rodinnou politiku  ve feministickém kontextu tento pojem znamená – rozsah opatření WS, která snižují závislost žen na rodině a podporují jejich nezávislost Index defamilializace (1) Bambra, 2004  Faktory: 1. relativní míra ekonomické aktivity ženské pracovní síly (resp. rozdíl mír mužské a ženské ekonomické aktivity) 2. míra náhrady dávky v mateřství 3. délka poskytování náhrad v mateřství 4. průměrná ženská mzda (vyjádřená procentem z průměrné mzdy mužů) Index defamilializace (2) Bambra, 2004  dělení států podle výsledku do 3 skupin: 1. nízká defamilializace – skóre je nižší než průměr větší o standardní odchylku 2. střední defamilializace – skóre je na úrovni průměru 3. vysoká defamilializace – skóre je vyšší než průměr větší o standardní odchylku Dělení států podle indexu defamilializace Bambra, 2004  státy s nízkou defamilializací – USA, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko  státy se střední defamilializací – Belgie, Francie, Itálie, Irsko, Kanada, Německo, Nizozemí, Rakousko, Švýcarsko, UK  státy s vysokou defamilializací – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko Závěry Bambra, 2004  Esping-Andersenova typologie neužívá gender jako primární optiku, ale ve skutečnosti není natolik genderově necitlivá – index defamilializace dělí země přibližně do stejných skupin jako index dekomodifikace  podobnosti mezi oběma indexy/typologiemi ukazují na relevanci Esping-Andersenovy typologie – identifikuje podobnosti, umožňuje klasifikaci Typologie založená na intenzitě „breadwinner“ modelu  Lewis a Ostner definovaly: 1. silný „breadwinner“ model – živitel a závislá manželka a děti, posuzuje se příjem domácnosti, rodinná politika familializační 2. modifikovaný „breadwinner“ model – integruje opatření z obou modelů (např. zdanění domácnosti a dávky v rodičovství) 3. slabý „breadwinner“ model – posuzují se příjmy jedince, dávky v rodičovství, zkrácené pracovní úvazky Mužský „breadwinner“ x individuální model Dimenze rozdílů mezi mužským „breadwinner“ a individuálním modelem sociální politiky Dimenze Mužský „breadwinner“ model Individuální model Rodinná ideologie Oslava manželství, striktní rozdělení práce, manžel výdělečně činný, manželka zajišťuje péči o rodinu Žádná preferovaná forma rodinného uspořádání, sdílené role, otec pracuje/pečuje, matka pracuje/pečuje Nárok Různý pro oba z manželů Uniformní Podstata nároku Placená práce Občanství nebo pobyt Příjemce dávky Hlava domácnosti Jedinec Jednotka (příjemce) Domácnost nebo rodina Jedinec Jednotka (přispěvatel) Domácnost Jedinec Zdanění Společné zdanění, odpočet na závislou osobu Oddělené zdanění, rovné daňové odpočty Politika zaměstnanosti a mzdová politika Upřednostňuje muže Zaměřená na obě pohlaví Sféra péče Primárně soukromá Silné zapojení státu Pečování Neplacené Placená komponenta Zdroj: Sainsbury, 2001 Obecná podpora – podpora „dual earner“ – tržně orientovaný model  Korpi (2000), Sjöberg (2001) definují tři modely podpory rodiny: 1. obecná podpora – žena nepracuje nebo pracuje a její příjem je doplňkový 2. podpora modelu obou vydělávajících partnerů – rovnoměrné rozdělení povinností 3. tržně orientovaný model – stát se nevměšuje, nechá do vztahu placené/neplacené práce vstupovat trh Dělení rodinné politiky  deskripce typů rodinné politiky – viz tabulka (dle Matějková, Paloncyová, 2004) Klasifikace zemí podle formy familializace Familializace De-familializace Silná Slabá Silná Volitelná familialismus Explicitní familialismus Slabá De-familialismus Implicitní familialismus Zdroj: Leitner, 2003 Klasifikace zemí podle formy familializace – péče o děti Familializace De-familializace Silná Slabá Silná Belgie, Dánsko, Francie, Švédsko, Finsko Rakousko, Německo, Itálie, Nizozemí, Lucembursko Slabá Irsko, UK Řecko, Portugalsko, Španělsko Zdroj: Leitner, 2003 Klasifikace zemí podle formy familializace – péče o seniory Familializace De-familializace Silná Slabá Silná Dánsko, Švédsko, Finsko Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, VB Slabá Řecko, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Nizozemsko Zdroj: Leitner, 2003 Charakter rodinné politiky v ČR  Saxonberg, Sirovátka (2006) Vývoj defamilializace refamilializace  role opatření – denní péče o děti, vysoké dlouho poskytované dávky, politika TP  rozdíl od skandinávského modelu – přetrvání tradičních genderových vztahů Cestovní mapa k rovnosti mezi ženami a muži na roky 2006 - 2010  navazuje na Rámcovou strategii pro rovnost mezi ženami a muži a na Lisabonskou strategii  6 prioritních témat: 1. Rovná ekonomická nezávislost pro muže a ženy 2. Slaďování soukromého a profesního života Cestovní mapa k rovnosti mezi ženami a muži na roky 2006 - 2010 3. Rovné zastoupení v rozhodovacích orgánech 4. Vymýcení všech forem násilí na základě pohlaví 5. Eliminace genderových stereotypů 6. Zvyšování genderové rovnosti v externí a rozvojové politice Strategie pro rovnost mezi muži a ženami 2010 - 2015 1. Rovná ekonomická nezávislost 2. Rovné odměňování za stejnou práci a práci stejné hodnoty 3. Rovnost v rozhodování 4. Důstojnost, integrita a konec násilí založeném na pohlaví 5. Genderová rovnost ve vnější politice http://ec.europa.eu/justice/gender- equality/files/strategy_equality_women_ men_en.pdf Dotazy? PŘÍŠTÍ TÉMA  Úvod do politik harmonizace práce a rodiny a opatření péče o děti