Úvod do politik harmonizace
práce a rodiny a veřejná péče
o děti
Kurz SPR/VPL 457
Blanka Plasová
Definice harmonizace práce a rodiny
 V rámci harmonizace práce a rodiny jde o nalezení a zajištění
určitého stupně fungující a přijatelné kombinace placené
(povinnosti v zaměstnání) a neplacené práce (práce v domácnosti
společně s péčí o závislé členy rodiny).
 Pro slaďování pracovních a rodinných povinností rodičům napomáhá
rozsah formálních opatření (například opatření rodinné politiky,
zaměstnavatele) i neformálních opatření (například výpomoc
partnera při zajištění domácích pracích), které přispívají pracujícím
rodičům k tomu, aby naplnili očekávání zaměstnavatele, stejně tak
jako potřeby členů rodiny.
 To znamená, že balancování práce a rodiny je spoluutvářeno
příležitostmi, které jsou rodičům dostupné a jejich schopnostmi
je využít.
 Dále také shodou mezi těmito nabízenými příležitostmi a
preferencemi či očekáváním rodin s dětmi vůči nim.
Významné aspekty potřeby harmonizace práce a
rodiny (Sirovátka 2004, Lewis 2006)
 Občanská práva (rovné šance mužů a
žen na TP, právo na péči – poskytovat i
dávat)
 Ekonomický efekt (participace všech
dospělých na TP)
 Demografický efekt (vysoká úroveň
fertility)
 Sociální efekt (eliminace rizika chudoby
a prevence sociální exkluze)
Aktéři a legitimita problému z různých
úhlů pohledu I.
1. Stát
 Zajištění občanských práv
 Demografické důvody
 Udržitelnost sociálního systému
 Očekávání obyvatel - spoluzodpovědnost
státu při výchově dětí
 Snížení rizika nezaměstnanosti žen s
dětmi
Aktéři a legitimita problému z různých
úhlů pohledu II.
2. Rodiny
 Změny rodinného chování
 Změny hodnotového systému
 Nutnost dvou příjmů
 Nároky trhu práce
Aktéři a legitimita problému z různých
úhlů pohledu III.
3. Zaměstnavatelé
 Požadavky zaměstnanců
 Legislativní závazky
 Hodnotová východiska
 Ekonomické důvody
Paradigmata/diskurzy nerovnováhy mezi
prací a rodinou v evropské politice
 3 odlišné racionální principy → odlišné typy
opatření/instrumentů
 Odklon od ‚čistého‘ principu rovných příležitostí k
agendě ekonomického růstu
X Právo dávat /přijímat péči + snaha o tzv. degenderování
péče = nižší priority
1. Paradigma státu sociálních investic (social
investment state)
2. Model tranzitivního trhu práce (transitional labour
market model)
3. Paradigma osobní/individuální
zodpovědnosti (personal responsibility perspective)
KNIJN, T.; SMIT, A. 2009. The Relationship between Family and Work: Tensions, Paradigma and
Directives. REC_WP 11/2009. Edinburg: RECWOWE Publications, Dissemination and Dialogue Centre.
Základní nástroje HPR
Základní dělení:
 Opatření umožňující opuštění trhu práce z důvodu
rodičovství – jde zejména o finanční dávky a daňové
úlevy, které kompenzují ztrátu příjmu v době péče o dítě a
náklady na péči o dítě. A dále existence schémat mateřské,
rodičovské, případně otcovské dovolené. (přednáška
Mateřská a rodičovská dovolená)
 Flexibilní opatření v zaměstnání – zejména flexibilní
uspořádání (přednáška Role zaměstnavatelů a HPR)
 Služby zajištění péče o dítě – zejména pro děti od 0 do 6
let, které umožňují návrat na trh práce. (dnes)
+
 Legislativní ochrana rodičů na TP (služební cesty, úprava pracovní
doby, ošetřena možná rizika některých zaměstnání pro těhotné a
kojící matky apod.) (dnes)
 Politiky zaměstnanosti zohledňující zhoršené postavení pečujících
rodičů na TP – pomalu vymizely (od roku 2012 rodiče nejsou
skupinou s potřebou tzv. zvláštní péče)
Legislativní ochrana
 Opatření na státní úrovni, které chrání rodiče
na trhu práce a jsou směřovány k
zaměstnavatelům (Zákoník práce, obligatorní opatření vs.
dobrovolná)
 Možnosti „úniku“ z povinnosti dodržovat daná
opatření
 Zákaz diskriminace rodičů (žen) vs. Účinná
kontrola
 Legislativní ochrana zaměstnanců (a tedy i
rodičů) se více dodržuje, případně zvyšuje ve
větších organizacích, kde existují odbory a
probíhá kolektivní vyjednávání.
Služby péče o děti od 0 do
6 let
Východiska hodnocení služeb péče o
děti (OECD)
 Vztah mezi kvantitou a kvalitou péče a
podporou státu vs. tržní poskytování
 Důraz na zajištění co nejširší dostupnosti
 A zlepšování kvality služeb péče
Hlavně prostřednictvím:
 Zvyšováním veřejných investic a
 Podporou vzdělávání pracovníků v těchto
službách
Problémy marketizace služeb péče
 Tlak na přesun zajištění péče do formálního
a placeného sektoru → RIZIKA:
 Problém nedostupnosti pro rodiny s nižším než
mediánovým příjmem
 Černý trh
 Nízká kvalita (minimálně diferenciace standardů
kvality v různých lokalitách)
 Pracovní místa v tomto sektoru jsou taktéž
méně kvalitní a obsazena opět ženami → posiluje
marginalizaci žen na TP
 Emocionální a vztahová dimenze péče –
nelze koupit ani prodat
Současné možnosti zajištění péče o děti
v České republice
 Dětské skupiny
 Mikrojesle
 Mateřské školky
 Soukromí poskytovatelé služby péče
Systém kolektivních služeb denní péče o děti
v ČR (Paloncyová et al 2014: 16)
Dětské skupiny
 Péče jako nezisková aktivita
 Legislativní ukotvení – zákon č. 247/2014 Sb., ve znění
novely č. 127/2015 Sb.
 Péče regulovaná MPSV, zavádí pravidla a podmínky pro
různé typy zařízení (povinná registrace)
 Poskytovatelé: zaměstnavatel, územní samosprávný celek,
obecně prospěšná společnost, ústav, nadace, nadační fond,
vysoká škola, církev
 Velikost skupiny – 6 dětí na 1 pečovatele, 7 až 24 dětí na 2
pečovatele, pokud je jedno z dětí mladší 2 let pak 3
pečovatelé
 Věk dětí: od 1 do 6 let
Dětské skupiny
 Kvalifikační požadavky: všeobecná sestra, zdravotnický
asistent, ošetřovatel, porodní asistentka, zdravotně – sociální
pracovník, zdravotnický záchranář, psycholog ve zdravotnictví
nebo specializovaná způsobilost k výkonu povolání klinického
psychologa, sociální pracovník, předškolní pedagog, lékař, chůvy
 Hygienické požadavky na prostory a provoz jsou upraveny
vyhláškou č. 281/2014 Sb., o hygienických požadavcích na
prostory a provoz dětské skupiny do 12 dětí, a vyhláškou č.
410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz
zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých
 Regulace ohledně prostoru, hygieny, bezpečnosti a stravování
 Projekt dětské skupiny – vhodné prostory, zajištění úprav
prostor dle projektu, schválení dotčených orgánů (stavebního
úřadu, hygienické stanice, hasičů)
Dětské skupiny
 Povinné pojištění odpovědnosti za újmu podmínkou
 Plán výchovy a péče podmínkou (obsah ale není vymezen
zákonem)
 Smlouvy s rodiči o poskytování péče
 Školkovné – sleva na dani pro rodiče, kteří mají dítě v dětské
skupině nebo jiném obdobném zařízení, ve výši jedné minimální
mzdy za rok
 Náklady na provoz dětské skupiny jsou pro zaměstnavatele
daňově uznatelné
 Soukromá zařízení kombinují financování od rodičů, města,
kraje (skrze granty) - např. Jihomoravský kraj má schéma na
podporu vzniku dětských skupin
 ESF – průběžná výzva – 882 milionů Kč pro celou ČR mimo Prahu
+ 118 milionů Kč pro Prahu
 ŽÁDNÉ SYSTEMATICKÉ FINANCOVÁNÍ Z NÁRODNÍ NEBO
MÍSTNÍ ÚROVNĚ NENÍ K DISPOZICI
Mikrojesle
 Mikro-jesle jsou koncipovány jako
veřejná služba péče o děti (zatím v
pilotní fázi), která nabízí pravidelnou
profesionální péči o děti od šesti měsíců
do čtyř let v kolektivu maximálně čtyř
dětí, a to pět dní v týdnu minimálně osm
hodin denně.
 Grantové schéma z ESF – 40 milionů Kč
pro Prahu, 100 milionů Kč pro ostatní
regiony, preference velkých měst
Soukromá sféra – komerční subjekty
Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání - odpovědným
orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu bez vazby na jiné
rezorty.
1. Volná živnost: „Poskytování služeb pro rodinu a
domácnost“ (většinou tzv. hlídací agentury)
 Jde o poskytování služeb souvisejících s chodem domácnosti, jako je vaření,
úklid, praní, žehlení, péče o zahradu, zajišťování nákupů, včetně individuální
péče o děti nad tři roky věku v rodinách a pouze příležitostné krátkodobé
hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku), a zajištění péče o osoby vyžadující
zvýšenou péči
2. Vázaná živnost: „Péče o děti do 3 let v denním režimu“
 Není zdravotnické zařízení, ale podnikatel musí zajistit péči osobami
splňujícími odbornou způsobilost.
 Bylo požadováno zdravotnické vzdělání, ale od roku 2008 rozšířeno o
sociální pracovníky a osoby v sociálních službách, sanitáře, porodní
asistentky apod.….
 Požadavky na hygienu, stravování, osvětlení, vytápění, mikroklimatické
podmínky, na stravování
Problematické body poskytování péče o
dítě v soukromé sféře
 Finanční a organizační náročnost vázané živnosti
pro zřizovatele.
 Finanční náročnost/nedostupnost pro klienta.
 Prostorová nedostupnost služby (je rozšířenou
pouze ve větších městech)
 Omezení možností zajištění péče o děti do 3 let
věku.
 Problematické je dosažení a ověření kvality péče
o děti.
 Častá nedůvěra rodičů – malá tradice soukromě
poskytované péče o děti.
Mateřské školy
 Předškolní zařízení (součást vzdělávacího systému rezort
MŠMT)
 Určeno dětem zpravidla od 3 let do 6(7) let věku.
 Osobnostní a všestranný rozvoj dítěte v návaznosti na výchovnou funkci
rodiny.
 Cílem je získávání sociálních zkušeností, poznatků o světě a specifická
příprava na pokračující vzdělávání prostřednictvím hry s ostatními dětmi.
 Představuje jednu z možností, jak dětem „vylepšit“ rozvojové a vzdělávací
podmínky a jak dětem, které jsou znevýhodněné, napomoci k vyrovnání
jejich vzdělávacích a životních šancí.
 Legislativní ukotvení: Školský zákon (č.561/2004 Sb.)
 Zřizovatelem je zpravidla obec (+ soukromý zřizovatel či
církev)
 Financování: „třízdrojové“ (státní rozpočet, zřizovatel a
poplatky rodičů)
 Pracovníci/ice jsou pedagogové.
Novinky MŠ
 Povinný předškolní rok – bezplatný
 Nárok na místo pro děti čtyřleté od roku
2017, pro tříleté od roku 2018, pro děti
dvouleté od 2020
 Povinně se snižuje maximální kapacita
třídy (24 dětí) v případě vzdělávání dítěte
se specifickými potřebami nebo děti
dvouleté
 Lesní školky jsou od 1.9. 2016 školskými
zařízeními
Zdroj: Zákon č. 178/2016 Sb.
Vývoj počtu MŠ
Školní rok Počet MŠ Počet dětí
Prům. dětí ve
třídě
1990/91 7 335 352 139 21,7
1995/96 6 475 333 433 22,7
2000/01 5 776 279 838 22,2
2005/06 4 834 282 183 22,7
2010/11 4 880 320 612 23,5
2011/12 4 931 342 521 23,7
2012/13 5 011 354 340 23,7
2013/14 5 085 363 568 23,6
2014/15 5 158 367 603 23,4
2015/16 5 209 367 361 23,2
Zdroj: Statistické ročenky školství (MŠMT)
Meziroční nárůst počtu dětí v MŠ a
zařízení MŠ v %
Zdroj: Statistické ročenky školství (MŠMT)
-20
-15
-10
-5
0
5
10
Nárůst počtu MŠ v % Nárůst počtu dětí v %
Počet dětí v MŠ podle zřizovatele
Celkem
Veřejný
sektor
v tom: Privátní
sektor
Církev
MŠMT obec kraj
2005/06 282 183 278 176 123 275 580 2 473 3 238 769
2006/07 285 419 281 377 118 278 795 2 464 3 194 848
2007/08 291 194 287 059 113 284 495 2 451 3 226 909
2008/09 301 620 297 069 142 294 441 2 486 3 615 936
2009/10 314 008 308 930 161 306 182 2 587 4 023 1 055
2010/11 328 612 322 572 157 319 789 2 626 4 893 1 147
2011/12 342 521 335 308 164 332 586 2 558 5 778 1 435
2012/13 354 340 345 746 144 343 016 2 586 6 967 1 627
2013/14 363 568 353 255 133 350 482 2 640 8 580 1 733
2014/15 367 603 355 758 148 352 979 2 631 10 001 1 844
2015/16 367 361 354 263 141 351 465 2 657 11 197 1 901
Zdroj: Statistické ročenky školství (MŠMT)
Důležité aspekty a problematické body
poskytování MŠ
 Finanční dostupnost – většinou zohledněna sociální
situace rodiny (ŽM – poplatek odpuštěn úplně), školné (cca
200 – 500 Kč/měsíc - nesmí přesáhnout 50% průměrných
neinvestičních nákladů) a stravné (cca 20 – 25 Kč/den), od
2005 neplatí školné děti v posledním roku – přeneseno na
mladší ročníky (navýšení až o 2/3), podfinancování
systému  snížení kvality v důsledku přetížení kapacity
 Prostorová dostupnost – problém v menších lokalitách,
poměrně velký podíl žádostí je odmítnut, pokrytí populace –
85-86% dětí od 3 do 6 let
 Kvalita (nárůst počtu dětí na 1 pracovníka/ici)
 Problém s časovou flexibilitou – neprovázanost s
podmínkami na TP (návrat po RD, pracovní doba)
 Provázanost s opatřeními harmonizace práce a rodiny
– podpora částečných úvazků během RD (do 2 let věku
dítěte lze využít jen 46 hodin měsíčně (bude zrušeno) +
omezená kapacita i pro starší děti – je možno dosáhnout
garance do 2020?)