VPL 457 GENDEROVÉ ASPEKTY TRHU PRÁCE A SOUVISEJÍCÍ POLITIKY Identifikace kurzu: Magisterské navazující denní studium SPSP, povinně volitelný (kredity B) Vyučující: Mgr. et Mgr. Lenka Formánková, Ph.D.; Mgr. Blanka Plasová, Ph.D. Způsob zakončení kurzu – zápočet + zkouška zápočet - povinná příprava jednoho semináře (ve skupině), - povinná účast na prezentaci mini-výzkumných projektů písemná zkouška - test postavený z otevřených otázek vycházejících z povinné literatury a přednášek Hodnocení: písemná zkouška (70%), kvalita zpracování mini-výzkumu (15%) a kvalita semináře (15%). Hodnocení: Celkem maximálně 100 bodů: a) písemná zkouška: max. 70 bodů (7 otázek za max. 10 bodů) b) seminární příprava: max. 15 bodů c) mini-výzkum: max. 15 bodů Známkování: A – 100-91 bodů B – 90-81 bodů C – 80-71 bodů D –70-61 bodů E – 60-51 bodů Kredity: 10 kreditů Forma: 9 hodin přednášek + 14 hodin seminářů Kritérium Zátěž Kredity Přímá výuka 90 min/týdně 1 Četba české literatury 493 stran 2 Četba anglické literatury 640 stran 2,6 Sběr dat v rámci mini-výzkumu a příprava prezentace Týmová práce 1,5 Příprava semináře Týmová práce 1,5 Ostatní příprava Příprava na diskuze 0,4 Závěrečná zkouška A Písemný test 1 Celkem 10 kreditů Anotace: Cílem kurzu je seznámit studenty a studentky s genderovou optikou a to především ve vztahu k trhu práce a veřejným politikám státu a programům organizací, ale i ve vztahu k domácnostem a jedincům. Bude diskutována otázka genderové kultury a očekávaných rolí mužů a žen ve společnosti. Kurz se dále zaměří na postavení žen a mužů na trhu práce (především teorie genderové segmentace)a v domácnosti (teorie dělby práce), a to v kontextu tzv. nových sociálních rizik a nových trendů na trhu práce. Dále budou představeny státní politiky slaďování práce a rodiny a zaměstnavatelské politiky na tomto poli. Prostor bude dán také genderové kritice tradiční typologie sociálního státu a bude diskutován potenciál politik formovat genderové rozložení vztahů ve společnosti. Vedle makro-sociálního pohledu uplatníme i pohled mikro-sociální/individuální, kdy se zaměříme především na individuální preference jedinců v oblasti slaďování práce a rodiny a jejich vazbu na makro-sociální podmínky (strukturální, kulturní, institucionální). Dovednosti: Studenti se naučí být senzitivní k různým formám genderového pořádku ve společnosti a k důsledkům genderových rozdílů na poli sociální politiky. Detailně se seznámí s veřejnými politikami stejně jako se zaměstnavatelskými politikami slaďování práce a rodiny jak v České republice, tak v mezinárodním kontextu zemí EU. Budou schopni zhodnotit jejich limity a jejich možnosti. 1. Seznámení se s obsahem a tématy kurzu (21.2.) (přednášející Blanka Plasová) - Vymezení obsahu a koncepce kurzu - Vymezení náplně povinného týdenního semináře - Vymezení obsahu a výstupů mini-výzkumu - Hodnocení studentů/ek - Rozdělení do týmů 2. Koncept gender a genderová kultura, genderové role v kontextu studií trhu práce (28.2.) (přednášející Lenka Formánková) Pojem gender v širších souvislostech, sociální konstrukce genderu, gender jako analytická kategorie, genderová dělba práce (teorie dělby práce, determinanty dělby práce), společenská a ekonomická hodnota placené a neplacené práce, postoje k rolím mužů a žen v české společnosti, postoje ke slaďování práce a rodiny, společenské normy spojené s rodičovstvím. Genderové indikátory a statistiky. Seminární příprava: Jaké je postavení žena a mužů na českém trhu práce z hlediska teorií genderové dělby práce? Nalezněte a okomentujte prosím data ČSÚ z ročenky Zaostřeno na ženy a muže a srovnejte s dalšími státy Evropské unie (Report on equality between women and men) Indikátory: Míra ekonomické aktivity a ekonomicky aktivní obyvatelstvo, důvody ekonomické neaktivity, nezaměstnanost podle věkových skupin a stupně vzdělání, gender pay gap. Texty (viz.níže): Renzetti, Claire M., D. Curran. 2003, S. 8 – 30; ČSÚ, 2016, Evropská komise 2016 Datové zdroje: Literatura: Povinná (112 s.): Formánková, L., Sokačová, L. 2015. „Trh práce a politika zaměstnanosti“. In: Smetáčková, I. (ed.). Stínová zpráva o stavu genderové rovnosti v České republice v roce 2015. Praha : Česká ženská lobby o.s., 2015. s. 76-83. Dostupné z: http://www.czlobby.cz/sites/default/files/news_download/stinova_zprava_tisk.pdf Appeltová, M., Bosničová, N. “Genderovaný pracovní trh: proměny diskurzu.” In: Sokačová, L. (ed.) Gender a demokracie 1989 – 2009, Praha: Gender studies, s. 20-39. Renzetti, C. M., Curran, D. 2003. Ženy, muži a společnost. Praha: Nakladatelství Karolinum, s. 8 – 30. Kremer, M. 2007. How Welfare States Care: Culture, Gender and Citizenship in Europe. Amsterodam: Amsterodam University Press, s. 171 – 178, 216 – 226. Pfau-Effinger, B. 2004. Development of Culture, Welfare States and Women’s Employment in Europe. Aldershot, Hants, England: Ashgate. s. 40-61. West, C., D. Zimmermann. 2008. „Dělat gender.“ Sociální studia 1/2008 (ročník 5) Genderové re-konstrukce. Datové zdroje: ČSÚ, 2016. Zaostřeno na ženy a muže 2016. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/zaostreno-na-zeny-a-muze ČSÚ, 2015. Ženy a muži v datech 2014. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/zeny-a-muzi-v-datech-2014-ksmwktemh Evropská komise, 2015. Report on equality between women and men 2015. Online http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/files/annual_reports/2016_annual_report_2015_web_en.pdf Doporučená: Bourdieu, P. 2000. Nadvláda mužů. Praha: Univerzita Karlova, s.11-40. Beauvoir, S. 1966: Druhé pohlaví. Praha: Orbis, s.7-24. Chaloupková, J. 2005. „Faktory ovlivňující dělbu domácí práce v české společnosti.“ Sociologický časopis 41(1), s. 57 - 77. Možný, I. 2006. Rodina a společnost. Praha: Sociologické nakladatelství. s. 175-196 3. Strukturální kontext: nové trendy na TP a nová sociální rizika 7.3. (přednášející Blanka Plasová) Nová sociální rizika. Současné trendy na trhu práce (globalizace, tlak na kompetitivnost a produktivitu, flexibilizace, nestabilita kariér, tlak na proměnu pracovní síly – důraz na zaměstnatelnost, negativní dopady na jistoty na trhu práce, rostoucí role organizace). Postavení žen a mužů na trhu práce ve vazbě na sociální rizika Seminární příprava: Jaký je rozdíl mezi tzv. starými a novými sociálními riziky a přístupem sociálního státu? Texty (viz níže): Taylor-Gooby, P. 2004: s. 1-29, Keller, J. 2011: s. 35-56 Literatura: Povinná (87 str.) Taylor-Gooby, P. 2004. “New Risks and Social Change.” In Taylor-Gooby, P. (ed.). 2004. New risks, new welfare: the Transformation of the European Welfare State. New York: Oxford Univerzity Press: s. 1-29. Keller, J. 2011. Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme. Praha: Sociologické nakladatelství Slon: s. 35-56. Křížková, A., Maříková, H., Hašková H., Formánková, L. 2011. Pracovní dráhy žen v České republice. Praha: SLON Sociologické nakladatelství. s. 7-36, 215-224. Doporučená Bonoli, G. 2006. New Social Risks and the Politics of Post-Industrial Social Policies. s. 3-26.In Armingeon, K., Bonoli, G. (eds.): The Politics of Post-Industrial Welfare States. Adapting post-war social policies to new social risks. New York: Routledge. Fischlová, D. 2005. Vytvoření informační základny pro analýzu faktorů ovlivňujících rozdíly v úrovni pracovních příjmů (mezd) mužů a žen a pro modelování (prognózování) těchto rozdílů. Praha: VUPSV. Noon, M., Blyton, P. 2002. The Realities of Work. PALGRAVE. Kapitola “Unfair discrimination at work”, s. 251-286. Krause, D. 2005. Analýza trhu práce České republiky z pohledu problematiky genderu se zaměřením na popis stavu a struktury zaměstnanosti žen v managementu. Moderní společnost a její proměny: Gender v managementu. Praha: VÚPSV. 4. Genderová segregace na trhu práce 14.3. (přednášející Blanka Plasová) Genderová segregace na trhu práce v ČR: horizontální a vertikální segregace, měření segregace, vysvětlení segregace. Feminizované a maskulinizované profese, skleněný strop, skleněný útes, sametová ghetta. Platové nerovnosti mezi ženami a muži v ČR a v evropském kontextu. Seminární příprava: Jaká existují vysvětlení pro existenci genderové segregace na pracovním trhu? Texty (viz. níže): Blackburn, R. M.; Browne, J.; Brooks, B.; Jarman, J. 2002: 513-536. Literatura: Povinná: (68 s.) Blackburn, R. M.; Browne, J.; Brooks, B.; Jarman, J. 2002. Explaining gender segregation. British Journal of Sociology, Vol. 53, no. 4, s. 513-536. Kreimer, M. Labour Market Segregation and the Gender-Based Division of Labour. 2004. The European Journal of women´s studies. 2004, no. 11, s. 223-246. Ryan, Michelle K. Haslam, S. Alexander. 2005. The Glass Cliff: Evidence that Women are Over-Represented in Precarious Leadership Positions. British Journal of Management, Jun 2005, Vol. 16, Issue 2, s. 81-90. Ryan K. M.; Haslam S. A.; Hersby M. D.; Kulich C.; Atkins C. 2007. Opting out or Pushed off the Edge? The Glass Cliff and the Preacariousness of Women´s Leadership Positions. Social and Personality Psychology Compass. Vol.1/1, s. 266 – 279. Smith, Mark. 2010. Analysis Note: The Gender Pay Gap in the EU – What policy responses? Online: http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=4653&langId=en Doporučená: Blackburn, R., M.; Jarman, J. 2004. Segregation and Inequality. Gender Statistics – Occupational segregation: extent, cause and consequences. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. Emerek, R. 2005. Measuring gender segregation. In: Gonäs, L.; Karlsson, Jan Ch. eds. Gender segregation: divisions of work in post-industrial welfare states. Burlington, VT: Ashgate. European Commission. 2013. The Gender Gap in Pensions in the EU. Online: http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/files/documents/130530_pensions_en.pdf European Union. 2013. Women and men in leadership positions in the European Union. Online: http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/files/gender_balance_decision_making/131011_women_men_l eadership_en.pdf Forster, N. 1999. Another ´Glass Ceiling´?: The Experiences of Women Professional and Managers on International Assignments. Gender, Work and Organization,Vol. 6, no. 2, s. 79 – 90. Guillaume, C.; Pochic, S. 2007. WhatWouldYouSacrifice? Access to Top Management and theWork-life Balance. Gender, Work and Organization, JournalCompilation, s. 1 – 23. 5. Institucionální charakteristiky: Česká sociální politika v kontextu EU 21.3. (přednášející Lenka Formánková) Feministická kritika klasických typologií sociálního státu, gender senzitivní typologie sociálního státu. Familialismus a de-familialismus. Re-familializace a zasazení ČR do kontextu EU-15 a zemí střední a východní Evropy. Politika EU v oblasti rovných příležitostí a slaďování práce a rodiny, otevřená metoda koordinace (doporučení s ohledem na design politik na národní úrovni) a reflexe vývoje v ČR. Seminární příprava: Jak byste charakterizovali rodinnou politiku ČR v kontextu evropského prostoru? Texty (viz. níže): Bambra, C. 2004: 201-211, Saxonberg, S., Sirovátka, T. 2006: 189 – 202. Literatura: Povinná (115 s.): Bambra, C. 2004. “The Worlds of Welfare: illusory and gender blind?”.Social Policy & Society 3(3): 201-211. Kroeger, T. 2011. Defamilisation, dedomestication and care policy: Comparing childcare service provisions of welfare states. International Journal of Sociology and Social Policy. Vol. 31 No. 7/8, s. 424-440 Orloff, A. S. 1996. Gender in the welfare state. Annual Review of Sociology, 22, s 51-78. Sainsbury, D. 1994. Women's and men's social rights: Gendering dimensions of welfare state. In: D. Sainsbury ed. Gendering Welfare States. London: Sage. s. 151-169. Saxonberg, S., Sirovátka, T. 2006. Failing Family Policy in Post-Communist Central Europe. Journal of Comparative Policy Analysis: Research and Practice. Vol. 8, no. 2, s. 189 – 202. Doporučená: Lewis, J. 1992. Gender and the Development of Welfare Regimes. Journal of European Social Policy Vol. 2, no. 3, s 159-173. Lewis, J. 2006. Employment and Care: The Policy Problem, Gender Equality and the Issue of Choice. Journal of Comparative Policy Analysis, Vol. 8, No. 2, s. 103 – 114. Pascal, G., Manning, N. 2000. Gender and social policy, comparing welfare states.Comparing welfare states in Central and Eastern Europe. Journal of European Social Policy, Vol.10, no. 3, s. 57- 76. 6. Úvod do politik harmonizace práce a rodiny a opatření péče o děti 28.3. (přednášející Blanka Plasová) Vymezení harmonizace práce a rodiny, teorie, potřeby a aktéři (stát – zaměstnavatelé – jednotlivci a rodiny), legitimita, genderový úhel pohledu, nástroje - problematické aspekty a provázanost. Péče o děti - historický vývoj, cíle veřejné péče o děti v ČR, návaznost na harmonizaci práce a rodiny, systém – síť péče o děti (veřejná vs. soukromá), finanční, prostorová a časová dostupnost, příležitosti a limity fungování/rozvoje. Seminární příprava: Čím jsou typické služby péče o nejmenší děti v ČR oproti jiným post-komunistickým zemím? Texty (viz níže): Szelewa, D., Polakowski, M.P. 2008: str. 115-131, Hašková 2008: 51-70, Křížková et al. 2005:14-21 a 35-57. Literatura: Povinná (64 s): Szelewa, D., Polakowski, M.P. 2008. Who cares? Changing patterns of childcare in Central and Eastern Europe. Journal of European Social Policy Vol 18(2). s. 115–131. Hašková, H. 2008. Kam směřuje česká společnost v oblasti denní péče o předškolní děti? In Křížková et al. 2008. Práce a péče: proměny "rodičovské" v České republice a kontext rodinné politiky Evropské unie. Praha: Sociologické nakladatelství. s. 51-70 Křížková, A. (ed.) et al. 2005. Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie. Sociologické studie/Sociological studies 05:04. Praha: Sociologický ústav AV ČR. S. 14-21, 35-57 Doporučená: Kuchařová, V., Bareš, P., Höhne, S., Nešporová, O., Svobodová, K., Šťastná, A., Plasová, B., Žáčková, L. 2009. Péče o děti předškolního a raného školního věku. Praha: VÚPSV, v.v.i. Hašková, H.; Křížková, A. 2003. Průzkum veřejného mínění o postavení žen na trhu práce. Praha, Sociologický ústav AV ČR. Kuchařová, V., Ettlerová, S., Nešporová, O., Svobodová, K. 2006a. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů. Zpráva z výzkumu realizovaného jako součást projektu „Programu Iniciativy Společenství EQUAL“ Role rovných příležitostí pro ženy a muže v prosperitě společnosti (Půl na půl). Praha: VÚPSV. Kuchařová, V.; Ettlerová, S.; Matějková, B.; Svobodová, K.; Šťastná, A. 2006b. Postoje a zkušenosti s harmonizací rodiny a zaměstnání rodičů dětí předškolního a mladšího školního věku. Praha: VUPSV. Maříková, H.; Lutherová, S. 2013. Péče o předškolní děti z pohledu rodičů: srovnání České a Slovenské republiky. Fórum sociální politiky. Praha: VUPSV, vol. 7, č. 4, s. 9-14. Online: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/FSP_2013-04.pdf Nešporová, O. 2005. Harmonizace rodiny a zaměstnání. Rodiny s otci na rodičovské dovolené. Praha: VÚPSV. European Foundation for the Improvement to Living and Working Conditions. 2008. Sector Futures – Child care services sector. 7. Mateřská, rodičovská, otcovská a související finanční a daňová podpora rodin s dětmi 4.4. (přednášející Lenka Formánková) Dovolené (mateřská, rodičovská a otcovská) a finanční dávky spojené s péčí o děti. Daňová podpora rodin s malými dětmi a její dopad na zaměstnanost žen. Typologie rodinné politiky z hlediska podoby dovolených, dávek a daní – kontext zemí EU a některých zemí střední a východní Evropy, rozdíly, podobnosti, dopady konstrukce daného nástroje. Vývoj těchto opatření v ČR. Dopady různých podob nastavení opatření rodinné politiky na zaměstnanosti žen a mužů. Seminární příprava: Já je podoba české rodinné politiky z hlediska dopadu na pozici žen a mužů na trhu práce a na dělbu péče v rodině s malými dětmi? Jak se podoba opatření rodinné politiky změnila důsledkem krize? Texty (viz níže): Blum, S., L. Formánková, I. Dobrotič. 2014; Bičáková, A., Kalíšková, K. 2015, Leitner, S. 2003. Literatura: Povinná (113s.): Bičáková, A., Kalíšková, K. 2015. Od mateřství k nezaměstnanosti: Postavení žen na trhu práce, Studie 8/2015, CERGE EI Dostupné z: http://genderstudies.cz/download/IDEA_Studie_8_2015_Od_materstvi_k_nezamestnanosti.pdf Formánková, L., I. Dobrotić. 2011. “Mothers or institutions? How women work and care in Slovenia and Czech Republic“. Journal of Contemporary European Studies. Crises and the Gendered Division of Labour in Europe Today, 19(3), s. 409-427. Hašková, H., Křížková, A., Dudová, R. 2015. Ekonomické náklady mateřství: co znamená odpovědnost za péči o dítě/děti pro ženy z hlediska jejich pracovního uplatnění a ekonomického postavení?, Zpráva ze sekundární analýzy kvalitativních rozhovorů, Gender a sociologie, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha, 2015, s. 19-32. Dostupné z: http://www.genderstudies.cz/download/Sekundarni%20analyza%20zprava%20final_format.pdf Blum, S., L. Formánková, I. Dobrotič. 2014. “Family Policies in ‘Hybrid’ Welfare States after the Crisis: Pathways Between Policy Expansion and Retrenchment”. Journal Social Policy & Administration, 48 (4), s. 468-491. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/spol.12071/pdf Leitner, S. 2003. Varieties of Familialism. The Caring Function of the Family in Comparative Perspective. European Societies 5(4), s. 353-375. Korpi, W., Ferrarini, T., Englund, S. 2013. „Womens opportunities under different Fanily policy Cionstelatioins: gender, Class, and Inequality Tradeoffs in Western Contries Re-examined. Social Politics, 20 (1), s. 1-40. Doporučená: Ahrendt, D., Blum, S., Crepaldi, Ch. 2016. Families in the economic crisis: Changes in policy measures in the EU. Eurofond report. Dostupné z: http://www.eurofound.europa.eu/publications/report/2016/social-policies/families-in-the-economic-cr isis-changes-in-policy-measures-in-the-eu. Ettlerová, S., Kuchařová, V., Nešporová, O., Svobodová, K., Šťastná, A. 2006. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů. Praha: VÚPSV. S. 20-67. Fagan, C. 2010. Analysis Note: Men and Gender Equality– tackling gender segregatedf amily roles and social care jobs. EGGE – European Network of Experts on Employment and Gender Equality issues. Manchester:University of Manchester. Hašková, H. 2007. Doma, v jeslích, nebo ve školce? Rodinná a institucionální péče o předškolní děti v české společnosti mezi lety 1945–2006. Gender, rovné příležitosti, výzkum, 8 (2), s. 15-26. Dostupné z:http://www.genderonline.cz/uploads/c86f17b2dba27f8958beda4239ab73025b9b0cd4_doma-v-jeslich-nebo-v e-skolce.pdf Křížková, A., Formánková, L. 2014. „Pracovní dráhy žen a mužů v době ekonomické krize.“ In: Hašková, H. (ed.) Vlastní cestou? Životní dráhy v pozdně moderní společnosti. Praha: SLON. Maříková, H., Radimská, R. 2003. Podpora využívání rodičovské dovolené muži. Praha: MPSV, s.60-102. Šmídová, I. 2003. „Matkové“. In Mareš, P., Potočný, T. eds. Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal Publishing. s. 157-175. van der Lise, T., Jager, A., Kops, Y. 2006. Combination Pressure: The Paid Work-Family Balance of Men and Women in European Countries. Acta Sociologica49(3). Meyers, M., Gornick, J. 2005. Policies for Reconciling Parenthood and Employment: Drawing Lessons from Europe. Challenge 48 (5). s. 39–61. 8. Flexibilní formy práce a role zaměstnavatelů a harmonizace práce a rodiny 11.4. (přednášející Blanka Plasová) Role zaměstnavatele v problému harmonizace práce a rodiny na pozadí rostoucí flexibilizace trhu práce. Flexibilní režimy práce – tzv. family-friendly flexibilita - obecné charakteristiky, typy flexibilních opatření, legislativa, kritické aspekty flexibilních opatření/bariéry využívání, nabídka a poptávka po těchto opatření v ČR. Podoba legislativního rámování zkrácených úvazků v Evropě, Seminární příprava: Jaké jsou možné podoby opatření kombinace práce a rodiny v organizaci a jaká mají pozitiva a negativa z hlediska teorií genderu? Texty (viz níže): Vohlídalová, M., Formánková, L. 2012, Lewis, S., Humbert, L. 2010; Formánková, L., A. Křížková. 2015. Literatura: Povinná (104 s): Acker, J. 2006. Inequality Regimes: Gender, Class, and Race in Organizations. Gender & Society, 20 (4), s. 441-464. Formánková, L., A. Křížková. 2015. „Flexibility trap – the effects of flexible working on the position of female professionals and managers within a corporate environment“. Gender in Management: An International Journal, 30(3), s. 225 – 238. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1108/GM-03-2014-0027 Lewis, S., Humbert, L. 2010. ‘Discourse of reality’? “Work-life balance” flexible working practices and gendered organizations. Equality Diversity and Inclusion: An International Journal, 29 (3), s. 239–254. Dostupné z: https://eprints.mdx.ac.uk/4144/1/Lewis-Discourse_or_reality.pdf Nekolová, M. 2008. Flexicurity - hledání rovnováhy mezi flexibilitou a ochranou trhu práce v České republice. Praha: VÚPSV, s.7-30. Plasová, B. 2012. Zaměstnavatelé a nerovnováha mezi prací a rodinou. Disertační práce. Brno: MU, s. 95 – 118. Vohlídalová, M., Formánková, L. 2012. „Částečné úvazky v České republice: šance nebo riziko?“ Fórum sociální politiky 6 (5): 17-21. Doporučená: Hofäcker, D., König, S. 2013 „Flexibility and work‐life conflict in times of crisis: a gender perspective“. International Journal of Sociology and Social Policy, 33 (9/10), s. 613 – 635 Formánková, L., H. Maříková, A. Křížková, R. Volejníčková. 2015. Gender a rovnováha moci. Podpora rovného přístupu žen a mužů do řídicích pozic v sociálním a konvenčním podniku v České republice. Zpráva z výzkumu. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Formánková, L. 2015 Jak na slaďování pracovního a soukromého života? Manuál pro firmy a organizace. Praha: Technologická agentura ČR, 2015. C. Dostupný z: http://diverzita.soc.cas.cz/sites/diverzita.soc.cas.cz/files/jak_na_sladovani_web.pdf10 Formánková, L., R. Dudová, M. Vohlídalová. 2011. Bariéry a možnosti využití flexibilních forem práce v ČR. Výzkumná sonda pro MPSV. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 150 s. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13789/flexi_prace.pdf Maříková, H., A. Křížková, L. Formánková, M. Čermáková. 2015. Diverzita v praxi: Metodika řízení diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti. Praha: SOÚ AV ČR. Davis, A. E.; Kalleberg, A. L. 2006.“Family-Friendly Organisations?Work and Family Programs in the 1990s.”Work and Occupations, 33 (2), s. 191 – 216. 9. Volby a preference v oblasti péče a práce 18.4. (přednášející Lenka Formánková) Mirko-sociální teorie - preferenční teorie (Hakim) a její kritika, preference ve vztahu k rolím mužů a žen v české společnosti, rozpor mezi preferencemi a realitou. Preference ve vztahu k politikám v ČR, vliv kulturních a strukturálních podmínek na preference, institucionální determinismus. Opatření sociálního státu vs. životní strategie a preference. Ženy ve specifické situaci – sólo matky. genderové kulturní teorie sociální politiky a sociálního státu, promítání kulturních norem do institucionálního nastavení – kultura vs. instituce. Seminární příprava: Do jaké míry jsou životní dráhy žen a mužů ovlivněny kontextem trhu práce a politik? Jaké jsou preference v oblasti slaďování práce a rodiny u českých žen? Texty (viz níže):Rabušic, L. Chromkova-Manea, B. E. 2007, Duncan, S., Irwin, S. 2004, Hašková, H. 2014. Literatura: Povinná (110 s.): Hašková, H. 2014. „Načasování a kombinování práce péče o malé děti.“ In: H. Hašková (ed.) Vlastní cestou? Životní dráhy v pozdně moderní společnosti. Praha: SLON - Sociologické nakladatelství / Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., s.183-204. Crompton, R., C. Lyonette. 2005. „The new gender essentialism – domestic and family ‘choices’ and their relation to attitudes“. The British Journal of Sociology, Vol. 56 (4), s. 601–620. Hakim, C. 2006. „Women, Careers, and Work-life Preferences.“ British Journal of Guidance & Counselling 34 (3), s. 279–294. Rabušic, L. Chromkova-Manea, B. E. 2007. Preferenční teorie Hakimové v českém kontextu. Demografie 49 (2), s. 46-55. – ve studijních materiálech v angličtině. Duncan, S., Irwin, S. 2004. “The Social Patterning of Values and Rationalities: Mothers’ Choices in Combining Caring and Employment.” Social Policy & Society 3(4), s. 391–399. Chaloupková, J., Šalamounová, P. 2004. Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě. Sociologický ústav AV ČR. s. 30-49. Doporučená: Bartáková, H. 2008. Problémy přechodu žen na trh práce po rodičovské dovolené. In Sirovátka, T., Hora, O. eds. Rodina, děti a zaměstnání v české společnosti. Boskovice/Brno: František Šalé-Albert. S. 175-206. Crompton, R., F. Harris. 1998, „Explaining women’s employment patterns: ‘orientations to work’ revised.“British Journal of Sociology Vol. 49 (1): 118–136. Duncan, S. 2007. “Mothers´ Work-Life Balance: individualized preferences or cultural construction?“In Gender Divisions and Working Time in the New Economy.Changing Patterns of Work, Care and Public Policy in Europe and North America, ed. Diane Perrons, Colette Fagan, Hakim, C. 2000. Work-Lifestyle Choices in the 21st Century – Preference Theory. New York: Oxford University Press. kapitoly 72-83, 155-192, 223-275. McDowell Linda, Kath Ray, andKevin Ward, 127-47. Cheltenham, Northampton: Edward Elgar. s. 127-147. Křížková, A., H., Maříková, H., Hašková, L., Formánková. 2011. Pracovní dráhy žen v České republice. Praha: SLON, s. 258. Maříková, H. 2008. „Mateřství, rodina a práce z pohledu matek malých dětí." Gender, rovné příležitosti, výzkum 9 (2): 45–55. [Online: http://www.genderonline.cz/view.php?cisloclanku=2009022201] 10. Work family policies in Croatia and Slovenia. Recent policy developments though gender lences 25.4. (přednáší Ivana Dobrotic, anotace bude dodána v průběhu semestru, seminární příprava odpadá) 11. Seminář – Minivýzkum I. 2. 5. Obecné téma výzkumu: Názory a postoje mužů a žen vzhledem k vybraným opatřením sociálního státu v oblasti slaďování práce a rodiny - prezentace a diskuze výsledků výzkumu 4 týmů 12. Seminář - Minivýzkum II. 9. 5. Obecné téma výzkumu: Názory a postoje mužů a žen vzhledem k vybraným opatřením sociálního státu v oblasti slaďování práce a rodiny - prezentace a diskuze výsledků výzkumu 4 týmů 13. Čtecí víkend – 16.5. Zadání pro týdenní semináře Pravidelné týdenní semináře jsou koncipované jako součást tematické výuky. Semináře vedené týmem studentů/tek doplňují přednášku vyučujících. Cílem těchto seminářů je seznámení s povinnou literaturou tvůrčím přístupem a zapojení všech studentů a studentek do diskuse. Účast: povinnost spolu-organizace alespoň jednoho semináře pro získání zápočtu Týmy: 8 týmů po 2-4 lidech podle počtu frekventantů/tek kurzu. Délka semináře: 30 minut, delší seminář bude po určeném čase přerušen vyučující. Prosím dodržte časový limit! Téma: Témata seminářů odpovídají tématu vyučovací hodiny dle sylabu. Náplň semináře: Forma semináře je volná. Jeho smyslem je doplnit přednášku vyučujících. Nemělo by se proto jednat o referát nebo prezentaci. Seminář by měl tvůrčím způsobem rozvíjet diskusi o tématu a zapojovat všechny studující do participace. V rámci semináře by měla být mimo jiné zodpovězena otázka k seminární přípravě na základě doporučené literatury. Studenti/studentky organizující seminář ale mohou pracovat i s další doplňkovou literaturou relevantní tématu, na kterou narazili v jiném kurzu nebo při četbě odborné literatury. Zadání úkolů pro Minivýzkum Obecné téma výzkumu: Názory a postoje mužů a žen vzhledem k vybraným opatřením sociálního státu v oblasti slaďování práce a rodiny Prezentace týmů: 2.5., 9.5. Účast: povinná pro získání zápočtu Týmy: 8 týmů po 2-4 lidech podle počtu frekventantů/tek kurzu. Délka prezentace výsledků: max. 15 minut prezentace + max. 7 minut následná diskuse u každého týmu. Prosím dodržte časový limit pro prezentaci! (tzn. prezentujte jen podle vás nejzávažnější zjištění, tedy krátce shrňte výstupy minivýzkumu + prezentuje i případné zvláštnosti, to, co vás na výzkumu překvapilo, co pro vás bylo nové/nečekané a jaké bylo pracovat v týmu) Zadání: Zjistěte zkušenosti žen a mužů s malými dětmi do sedmi let v oblasti slaďování práce a rodiny a jejich názory na opatření sociálního státu (příp. zaměstnavatele) v oblasti slaďování práce a rodiny. Oblasti dotazování: osobní zkušenost žen a mužů s malými dětmi v oblasti slaďování práce a rodiny v ČR (resp. v dané lokalitě), názory na opatření sociálního státu (příp. zaměstnavatele) v oblasti slaďování práce a rodiny (tzn. pokud to rodiče neřeknou sami během rozhovoru, nezapomeňte se doptat na mateřskou a rodičovskou dovolenou, finanční příspěvek během mateřské, rodičovský příspěvek, služby péče o dítě – veřejné, soukromé, příp. další formy výpomoci, atd.). Sledujte i spokojenost, nespokojenost, největší obtíže, návrhy, jak by to měl stát udělat lépe, příp. názory na to, jak by se měl chovat zaměstnavatel, co by měl poskytovat. Vyberte si 3 – 4 oblasti dotazování a tento výběr zdůvodněte (nejlépe pomocí literatury) v prezentaci. Na základě těchto vybraných oblastí si zformulujte společné schéma rozhovoru. Forma: rozhovor, max. ½ hodiny - každý člen/ka týmu provede jeden rozhovor - svá zjištění konzultujte v týmech a vytvořte společnou prezentaci Koho oslovit: ženy/muže s malým dítětem/dětmi nejlépe krátce po mateřské/rodičovské dovolené; způsob získávání komunikačních partnerek/partnerů je libovolný, ovšem musíte ho v prezentaci pospat a reflektovat případná omezení vašeho výzkumného vzorku Zaručte jim anonymitu!(tzn. ve všech vašich materiálech budou vystupovat pod fiktivními jmény) Sledování socio-demografických a dalších charakteristik: pokuste se mít ve výzkumném vzorku jednu ženu/muže s vysokoškolským vzděláním a jednu ženu/muže s vyučením či ZŠ (pokud se nepovede, reflektujte v prezentaci obtíže při shánění komunikačních partnerek/partnerů). Dbejte o genderovou vyváženost vzorku (pokuste se mít ve vzorku alespoň jednoho muže)! + dotazujte se i na věk, počet dětí, rodinný stav, zda žije s partnerem/partnerkou v jedné domácnosti, konkrétní povolání/pozice, zda byl/a zaměstnán/zaměstnaná před rodičovskou dovolenou a v jaké pozici je na trhu práce po rodičovské dovolené (to vše nejlépe na konci rozhovoru, pokud to nevyplyne během něj) Struktura prezentace: 1. popište a zdůvodněte výběr oblastí, na které se váš výzkum zaměřuje 2. krátce charakterizujte svůj vzorek (podle socio-demografických a dalších charakteristik), reflektujte jeho příp. limity 3. prezentujte nejvýznamnější výsledky výzkumu 4. diskuse