ZUR369 Podcasting (audiožurnalistika) 08. – Reportáž dějová, popisná, investigativní, fiktivní - příprava, techniky, nabírání zvukového materiálu, zpracování Reportáž (z franc. rapporter – přinášet) je literární útvar používaný především v žurnalistice, reportáž popisuje a zobrazuje skutečnost na základě konkrétních faktů, většinou získaných přímou účastí nebo pozorováním. Dva významy – jako metoda (reportážní rozhovor, pásmo, ale využití i třeba v komentáři či fejetonu) - jako žánr na pomezí zpravodajství a publicistiky – využívá prostředky obou (na jedné straně práce s fakty, na druhé umělečtější prostředky, vlastní názor, specifické subjektivní hodnocení a prožití reality autorem) Autor reportáže – reportér či reportérka událost popisuje a zároveň ji i hodnotí, jeho postoj je často zřetelný a ovlivňuje kompozici. Podstatnými znaky reportáže je věcnost, důraz na detail (vyžaduje všímavost reportéra), být přesný a pokud možno objektivní. Reportáž je jakýmsi rozšířeným zpravodajstvím, podrobnější a „přímo u toho“. Reportáž je autentická, okamžitá (nebo v čase ohraničená), věcná – reportér jako pozorovatel (a často i účastník) děje vypráví posluchačům, ti se tak rovněž stávají účastníky události – dokážou ji lépe pochopit, případně emočně prožít. Nezbytné parametry a vlastnosti reportáže * autentičnost, dějovost, dynamičnost * informační obsah, hledání souvislostí mezi jednotlivými fakty * hodnocení, poučení Základní nástroje tvorby reportáže * pozorování * přímá účast * sběr faktů * konfrontace pohledů Většinou se jedná o jejich kombinaci, v některých reportážích výrazně převažuje některá ze složek, s čímž souvisí i výběr kompozice (dramatická, lineární, kompozice kontrastu, kruhová). Základem reportáže je popisný postup – popis prostředí a děje, doplněný rozhovory s dalšími osobami, zvukovou kulisou či přímo „zvukovým popisem“ (například reportáž z letecké přehlídky jako kombinace hlasu komentátora popisujícího jednotlivé prvky akrobacie pro diváky a odpovídající zvuky prolétajících letadel), nebo výcvik vojáků či policistů – projev instruktora a zvuky prováděných úkolů) Reportáž chce vyvolat názornou představu prostředí. Usiluje o zajímavost. Užívá expresivních obrazných a aktualizovaných prostředků. Hlídat, aby se posluchač v informacích neztratil (průběžné opakování či shrnutí – ať už autorem v průvodním slově, či někým z respondentů. Využívání zkratky, včetně časové komprese ilustračních či popisných zvuků,