(Ne)bezpečnost jako předmět výzkumu •Ontologie •Epistemologie •Metodologie Proč je přínosné se zabývat historií oboru? •Je dobré vědět co studuji a jakou má obor historii •Najít si „své místo“ v celé diskuzi a vyjasnit si postoje – odrazí se i v použité metodologii •Inspirace pro výzkum – ukazují co vše jde vlastně zkoumat • • •Co je důležité - přístupy nejsou na úrovni „zákonů“, každý si musí najít svou vlastní cestu a přístup tj. rozhodnout se co chci zkoumat a jakým způsobem • • •„Přijmul jsem definici „hry“ a z této definice se odvodili aktéři a jejich vztahy, stejně tak jako cesta k poznávání a cesta k dosáhnutí hodnotnějších výsledků hry.“ • Smith • Výsledek obrázku pro nuclear blast parody Konec studené války Změna uvažování v bezpečnostních studiích: Mezinárodní vztahy 11/9 Sociologie, antropologie, psychologie, politologie, mediální studia, informatika… Pařížská škola Změny: •Referenční objekt •Vertikální a horizontální rozšiřování bezpečnosti •Kritika státocentrismu •Interdisciplinarita •Nové teorie (sekuritizace, diskurz) •Předmětem výzkumu se stala „bezpečnost“ sama o sobě Výsledek obrázku pro berlin wall Výsledek obrázku pro 11 září Nové referenční objekty • Fotka uživatele Katedra politologie FSS MU. Výsledek obrázku pro nature Výsledek obrázku pro bullying internet Nové témata • Výsledek obrázku pro 11 zaří https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/43/AIG_Protester_on_Pine_Street.jpg/800px-AI G_Protester_on_Pine_Street.jpg Výsledek obrázku pro greek crisis Výsledek obrázku pro migration crisis Výsledek obrázku pro cyber Příklady nového myšlení •„Moc“ •Klasický přístup – vyjádřeno počtem jaderných hlavic, strategickou pozicí, počtem „lidské“ síly •Foucault (pařížská škola) – Moc vnímána jako sociální vztah mezi dvěma aktéry, vždy je přítomný prvek odporu. • •„Bezpečnost“ •Klasický přístup – eliminace hrozeb a rizik (realisté), vytvoření bezpečného systému (liberálové) •Kritický přístup – bezpečnost vnímána jako sociální konstrukt – někdo tvoří (ne)bezpečí - bezpečnost se stala sama o sobě předmětem zkoumání •“comes from somewhere, is produced by someone, and has potentially significant impacts on others” (Jarvis 2013: 236) • Nové „kritické“ přístupy = kritické vymezování vůči tradičnímu vnímání bezpečnosti •Bylo (a je) potřeba vymezit co spadá do oboru •Přístupy nám mohou poskytnout novou optiku na problematiku, ale nejsou předurčující – většinou nejsou zcela ucelené a spousta kritiky ze všech stran •Důležité je vědět, že probíhají diskuze Vnitřní pnutí uvnitř kritických studií •Může být bezpečnost pro všechny? •Ideální stav eliminace hrozeb vs. Názor že bezpečnost jakožto odvozený koncept nemůže existovat bez nebezpečí… •Svoboda vs. Bezpečí •Rozšiřování konceptu bezpečnosti vs. krtický postoj a „politika pryč od bezpečnosti“ [Aradau 2008] •Uzké vs. Široké pojení bezpenosti •Pozitivismus vs. Post-pozitivismus •Je rozdíl mezi přírodnímí a sociálnímí vědami? Může být výzkumník objektivní? •Obecně můžeme rozdělit kritické studia na jednotlivé školy a přístupy: •Kodaňskou – analytickou •Velšskou – normativní •Pařížskou – sociologickou •+ feministický a poskoloniální přístup Velšská škola (Aberystwyth School): Rozšiřování konceptu bezpečnosti a normativnost •Kritická teorie (Critical Theory) •Rozšíření na nevojenské hrozby •„bezpečnost“ je vnímaná v širším kontextu – koncept EMANCIPACE •Rozšíření toho kdo je referenční objekt – individuální lidské bytosti •Zaměřena na normativní cíl = lidská nezávislost •Emancipace/Bezpečnost = vzdělání, ekonomický růst, zdravé životní prostředí atd. •Normativní aspekt – akademik žije ve společnosti a nemůže se odtrhnout od „hodnot“ – vybíráme a zdůrazňujeme určité fakta + vlivy jako gender, vzdělání, třída atd… Není problém toho, že neděláme „objektivní rozhodnut“, problém je to, že se některé možnosti rozhodneme ignorovat Kodaňská škola: Hledání nového „nástroje“ - teorie sekuritizace •Buzan, Wæver •Nesnaží se být aktivisty a mají spíše pozitivistický přístup – snaží se popsat proces skrze optiku nové teorie •Horizontalní a vertikální rozšiřování bezpečnosti •Sekuritizační aktér, hrozba, publikum, řečový akt •Přenesení tématu z režimu běžné politiky do režimu výjimečných opatření – téma by mělo být životním zájmem pro referenční objekt •Kritika: Za sekuritizace nemusí stát „výjimečný stav“ ale pouhá byrokracie a triviální zájmy – např. podpora ze státního rozpočtu, celá teorie pak pouze udržuje quo Pařížská škola: Význam „slova“ a jeho vlivu na realitu •Sociologický pohled •Zaměření na slova a jejich měnící se význam - svět chápeme skrze diskurzy •Byrokratizace, instituce a konstrukce bezpečnosti na každodenní bázi •Zaměření na aktéry bezpečnosti na lokální úrovni (vyhazovači, policie, bezpečnostní agentury) Výsledek obrázku pro foucault dějiny šílenství Výsledek obrázku pro foucault dohlížet a trestat • Výsledek obrázku pro pentagon meeting Feministická bezpečnostní studia: Má gender svou roli v bezpečnosti? •Již od 70. let 20. století •Zdůrazňování pozice a role genderu v bezpečnosti •Výzkumu zaměřené na ženy diplomatů, prostitutky na vojenských základnách, žen uprchlíků, znásilňování jako nástroje války, role žen v terorismu, ženských nápravných zařízení atd. •Zdůrazněna role diskurzu a přenesení diskuze na rovinu běžného „prožívání“ bezpečnosti – human security •Vernakulární bezpečnostní studia •Diskurzivní pojetí, lokální kontext, antropologické přístupy a důraz na „obyčejné lidi“ •Výzkumy lokálního významu bezpečnosti (vyhazovači, soukromé bezpečnostní agentury, městská police atd.) •„publikum“ ze sekuritizační teorie již není pasivní, ale aktivní aktér • • http://neoluxor.cz/files/9/9788086429656.jpg Postkoloniální přístup: Bezpečnost z pohledu „třetího světa“ •Tradiční přístup před koncem studené války viděl v tzv. „třetím světě“ pouze nástroje pro hlavní střed mezi USA a SSSR •Kritický přístup – koncept státu jako hrozby pro své vlastní občany •Hrozby jako je občanská válka, ekonomické hrozby, státní terorismus, ztráta legitimity vlády atd. •Kritika „westernizace“ bezpečnostních studií – například ve „válce proti teroru“ – střed mezi Západem a Islámem – celá problematika je komplexnější a měli bychom hledat důvody vzniku teroristických organizací •Ayoob Příklad: Výzkum terorismu •Klasický přístup – nebyl schopen se vypořádat s fenoménem terorismu •První výzkumy terorismu - popis skupiny, jejich vazeb na jiné aktéry •Kritika – nedostatečná metodologie, sekundarní zdroje, špatné definice, chybí interdisciplinární přesah, převažuje deskripce nad analytikou, terorismus je prezentován jako nový fenomén (11/9) •Nezaměřovat se na terorismus jako objekt zkoumání sám o sobě – je vnímán jako nástroj, který je nějakým způsobem používán pro dosažení politických cílů, specifickými aktéry, za specifických podmínek a v určitém čase •Normativní aspekty – označení někoho za „teroristu“ – může vést k legitimizaci toho, že bude zabit či mučen Cvičení: Vymyslete výzkumné otázky na téma •Organizovaný zločin •Fotbalové chuligánství •Kybernetická bezpečnost •Radikalizace na internetu •Vězenství •Migrace • Pár bodů závěrem •Živá problematika - určitě najdete x jiných rozdělení a interpretací •Klíčová je multidisciplinarita – komplexnost •Databáze: •Scopus - http://www.scopus.com/ •Web of Science - http://apps.webofknowledge.com •Časopisy – např. •Security Dialogue •Terrorism and Political Violence •Security Studies - http://www.tandfonline.com/toc/fsst20/current • • •