zákulisíPrales za humny trpí
Tropické pralesy netrpí pouze pod
náporem velkých těžařských firem a zemědělských
společností rozšiřujících plochu
pro plantáže. V důsledku socio-ekonomických
změn mnohdy nehospodaří s přírodními
zdroji udržitelně ani malá vesnická
společenství, v nichž by naivní Evropan
mohl mít tendenci spatřovat odkaz rousseauovského
vznešeného divocha.
Mezinárodní tým sociálních geografů
a ekologů dotazníkovým šetřením zjišťoval
situaci v 233 vesnicích sousedících s pralesy
v Africe, Asii a Jižní Americe. V 90 % z nich
mezi roky 2005 a 2010 poklesla dostupnost
nejméně jednoho z přírodních zdrojů, 37 %
vesnic zaznamenalo úbytek všech sledovaných
zdrojů. Nejčastěji se pokles týkal
palivového a stavebního dřeva a potravin
získávaných přímo z pralesa.
Nejčastější příčinou neudržitelného hospodaření
se zdá být růst populace, který má
sám řadu příčin často globálního charakteru
a jemuž vesničané zpravidla svůj způsob
využívání pralesních zdrojů nepřizpůsobili.
Autoři nicméně zdůrazňují, že se závěry
studie je třeba pracovat opatrně, protože
nevycházejí z objektivních měření, ale z odpovědí
místních obyvatel, které mohou být
zatíženy řadou zkreslení.  -ovHermans-Neumann
K. et al., Environ. Res. Lett.,
DOI: 10.1088/1748-9326/11/12/125010
NASA a ESA
rozdávají
Investice do kosmického výzkumu
přinášejí pokrok i do jiných oblastí průmyslu
a lidských aktivit obecně. A kosmické
agentury hledají způsoby, jak tento přenos
co nejvíce usnadnit a urychlit.
NASA aktualizovala katalog svého softwaru
dostupného zdrama, který vydává už
čtvrtým rokem: http://software.nasa.gov.
„Software je klíčovou podmínkou úspěchu
každé naší mise a vědeckého objevu.
Představuje více než třicet procent všech
inovací vzešlých z NASA,“ říká Daniel Lockeny,
vedoucí oddělení transferu technologií
NASA. V tematicky tříděném katalogu jsou
například nástroje pro zpracování velkých
dat a obrazových souborů, rendrování 3D
grafiky, tvorbu animací a grafů, modelování
meteorologických dat, simulaci proudění
míru mezivládním institucím, především
CC BY-SA 3.0 IGO, která umožňuje bezplatné
využívání včetně úprav, a to i ke komerčním
účelům, za podmínky uvedení zdroje
a licence.  -ovJá,
robot – daňový
poplatník
Bill Gates v rozhovoru pro americké
on-line medium Quartz navrhl zdanění
práce robotů: „Lidský dělník si v továrně
ročně vydělá, řekněme, padesát tisíc dolarů.
Tento příjem je zdaněný. Máte daň z příjmů,
odvody na sociální zabezpečení a tak dále.
Pokud dělníka nahradí robot, měli bychom
přemýšlet o tom, že jeho práci zdaníme
podobně“ (http://jdem.cz/c3exg8).
Zastánci (tak jako tak nezadržitelných)
změn říkají, že nový způsob výroby v konečném
důsledku člověka osvobodí od úmorné
práce, zvýší efektivitu výroby, zlevní zboží
a uvolní lidský potenciál pro profese spojené
se vzděláváním, zdravotní péčí a relaxací.
Někteří ekonomové a sociologové se však
obávají, že přechodné období může být
bolestivé, ztráta pracovních míst v mnoha
oborech povede k sociálním problémům
a k růstu nerovnosti.
Zakladatel Microsoftu a jeden z největších
současných mecenášů tyto obavy sdílí. Penězi
vybranými na daních by podle něj státy
měly financovat pomoc těm, na něž změny
dopadnou negativně, a vytvářet podmínky
pro vznik pracovních míst v oborech, na něž
roboti dosud nestačí – třeba proto, že (zatím)
nevládnou empatií.
Kritici tohoto nápadu namítají, že zdanění
robotické práce by transformaci průmyslu
zbrzdilo, ekonomika by rostla pomaleji, než
je její potenciál, a v důsledku by na to doplatili
i ti, které má nová daň chránit. „Stagnující
produktivita kombinovaná s poklesem
průmyslových investic napovídá, že nástup
nových technologií je zatím spíše příliš
pomalý než příliš rychlý,“ píše například
sloupkař Bloombergu Noah Smith.
Eropský parlament o zdanění robotů také
uvažoval, nakonec ale do rezoluce, v níž
Evrop­ské komisi doporučuje změny legislativy
týkající se robotů, tento návrh nezahrnul.
Ostatně i Gates zdůrazňuje, že možností
je více, jen je potřeba promyslet je dříve, než
změny udeří v plné síle: „Bude zajímavé,
když se o tom teď lidé začnou bavit.“
O proměně pracovního trhu v souvislosti
s rostoucí digitalizací, automatizací,
kybernetizací a dalšími procesy souhrnně
označovanými jako průmysl 4.0 psala loni
ve Vesmíru Věra Czesaná (Vesmír 95, 342,
2016/6, viz též http://vesmir.cz/rubrika/
prumysl-4-0).  -ovJaké
(ne)jíst ryby
V České republice jíme tak málo ryb,
že veškerá osvěta se v tomto směru zaměřuje
na zvýšení jejich podílu v jídelníčku. V přímořských
oblastech a v zemích s odlišnou
stravovací kulturou však je na místě všímat
si i možných rizik. Kromě proteinů, vitaminů,
minerálů a omega-3 mastných kyselin se
totiž s rybím masem (stejně jako s jakoukoli
jinou potravou) dostávají do lidského organismu
i nejrůznější kontaminanty, například
arzen, rtuť nebo nebezpečné organické látky
včetně endogenních disruptorů.
Na kalkulačce FishChoice (www.fishchoice.eu)
se podíleli odborníci z Belgie, Španělska
a Portugalska za podpory EU. Dovede
vyhodnotit individuální jídelníček s ohledem
na jeho zdravotní přínosy a rizika. Uživatel
u 24 nejběžnějších ryb a mořských plodů nastaví,
jaké množství jich týdně zkonzumuje.
(Verze optimalizovaná pro Českou republiku
by musela pracovat spíše s měsíci.) Kalkulačka
pak ukáže, jaké množství jednotlivých
látek člověk do těla dostává. Z grafických výstupů
lze vyčíst i to, která z ryb k celkovému
příjmu příslušné látky přispívá nejvíce, a kde
je tedy největší potenciál k úpravě jídelníčku.
Jednoduchá analýza přitom bere ohled i na
věk a pohlaví, zvláštní kritéria má pro jídelníček
těhotných a kojících žen.  -ovVilavert
L. et al., Food Chem. Toxicol.,
DOI: 10.1016/j.fct.2017.02.004
„NASA oceňuje své průmyslové partnery za to,
že si kladou vysoké cíle.“
Z oficiální reakce NASA na oznámení společnosti SpaceX, že koncem příštího roku plánuje vyslat dva turisty v kosmické
lodi Dragon nesené raketou Falcon Heavy na cestu okolo Měsíce. Poprvé od roku 1972 by se tak člověk dostal za nízkou
oběžnou dráhu Země, i když je pravděpodobné, že plán nabere větší či menší zpoždění. (http://jdem.cz/c3eye6)
Rezistence bakterií vůči antibiotikům znepokojuje lékaře stále
více. Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila seznam dvanácti
bakterií a bakteriálních skupin, proti nimž by byly nové léky
zapotřebí nejvíce: http://jdem.cz/c3ehk3.
Seznam, který vytvořili vědci z univerzity v německém Tübingenu,
WHO rozdělila do tří kategorií podle závažnosti. Do první, u níž je situace kritická, zařadila
bakterie odolné vůči karbapenemům, antibiotikům „poslední záchrany“. Infekce těmito
kmeny často končí smrtí. Patří sem rezistentní kmeny Acinetobacter baumannii, Pseudomonas
aeruginosa a skupiny Enterobacteriaceae (například Klebsiella pneumoniae, Escherichia
coli, Enterobacter spp.).
Do druhé kategorie patří bakterie, které jsou o něco méně nebezpečné, zato mnohem
rozšířenější. Jsou mezi nimi kmeny odolné vůči methicilinu (včetně slavného zlatého
stafylokoka MRSA), vankomycinu a dalším antibiotikům. Najdeme tu např. kmeny Helicobacter
pylori, Enterococcus faecium nebo
Salmonella spp.
V poslední kategorii jsou odolné kmeny
Streptococcus pneumoniae, Haemophilus
influen­zae a Shigella spp.
Do seznamu záměrně nezařadila skupinu
Mycobacteria včetně původce tuberkulózy
Mycobacterium tuberculosis, což vyvolalo
kritiku organizací, které se na boj s touto
nemocí zaměřují. WHO se brání, že tuberkulóza
je za velký problém považována už
dlouho a seznam má upozornit spíše na
dosud opomíjené hrozby.
Vývoj nových antibiotik není pro farmaceutické
firmy příliš atraktivní, protože jejich
podávání bývá krátkodobé a lékaři mají
(rozumnou) snahu nové varianty šetřit jen
pro jinak neléčitelné případy. WHO proto
zdůrazňuje nutnou pomoc států, případně
nadací a mecenášů.  -ovBakterie
Klebsiella pneumoniae,
jeden z původců zápalu plic, v interakci
s lidským neutrofilem. WHO její formu
rezistentní vůči karbapenemům zařadila
do kategorie s nejvyšší prioritou.
12
SnímekNIAID(CCBY2.0)
Víte, co jíte? Kalkulačka
FishChoice upozorní na rizika spojená
s konzumací ryb.
nebo řízení autonomních systémů. Využít
je mohou jak firmy, tak geekové pracující na
vlastních projektech.
Také Evropská kosmická agentura ESA
už dávno poskytuje řadu svých výstupů
zdarma. Nyní přijala nové zásady volného
přístupu (open access), díky nimž tuto
nabídku ještě rozšiřuje a zjednodušuje její
využívání. Týká se obrázků, videí a vybraných
datových sad. Základní rozcestník
je dostupný na http://open.esa.int, i když
zdarma dostupného je toho na webu ESA
mnohem více. V nabídce je například galerie
snímků ze satelitu Envisat, interaktivní 3D
model komety Čurjumov-Gerasimenko nebo
program ESASky s webovým rozhraním,
který umožňuje zobrazit snímky různých
částí oblohy pořízené přístroji ESA, přepínat
mezi dostupnými vlnovými délkami
a stahovat doprovodná data. Podobně jako
například UNESCO nebo WHO agentura využívá
licence Creative Commons IGO, šité na
Program ESASky umožňuje
pozorovat oblohu na různých vlnových
délkách. Na ukázce (shora) ultrafialová,
viditelná a infračervená část spektra.
SnímkyESA(CCBY-SA3.0IGO)
Bill Gates navrhuje zdanit práci
robotů, aby se spravedlivěji rozdělily
přínosy čtvrté průmyslové revoluce.
SnímekWorldEconomicForum(CCBY2.0)
Volnédílo(CC0)
Zájemce o evoluci, obecnější biologickou
problematiku a o méně tradiční přístupy
k ní zveme na tradiční Biologické čtvrtky ve
Viničné. V posluchárně Fotochemie v přízemí
budovy PřF UK, Viničná 7, Praha 2 najdete
v letním semestru každý čtvrtek přednášku.
6. dubna
Tereza Nekovářová: Jáma a kyvadlo
O neurobiologii vnímání času
13. dubna
Jan Zrzavý: O zániku druhu
Jak nevědomky vstupujeme do největší revoluce
v biologii
20. dubna
Martin Reichard: Existuje elixír mládí?
Stárnutí z pohledu evoluce
27. dubna
Jaroslav Peregrin: Homo nomicus
Normy jako klíčová lidská adaptace
4. května
Zuzana Musilová: Kam slunce nesvítí
Jak vidí genetika (nejen) hlubokomořské ryby
Po přednáškách, které začínají v 17.15, vždy následuje
diskuse a společné posezení v hospodě.
Čtvrtky ve Viničné
194 Vesmír 96, duben 2017 www.vesmir.cz 195