Neoliberální reformy, nástup asijských ekonomik a integrace postkomunistických zemí
Evropa ve světové ekonomice
2016

D:\23120\Desktop\GRR-085_Paris-police-storming-student-barricades_1968.jpg




1960–1975
1975–2000
Británie
1,96
1,86
Francie
3,87
1,67
Německo
3,45
1,21
Itálie
4,40
2,05
Nizozemí
2,78
1,11
Belgie
3,88
1,79
Dánsko
2,07
1,74
Švédsko
2,56
1,15
Norsko
2,62
2,21
Irsko
3,68
4,23
Španělsko
6,47
1,28
Řecko
6,47
1,06
Spojené státy
1,81
1,94
Růst produktu na pracovníka 1960-2000
(průměrný roční růst v procentech)


1951–1960
1961–1970
1971–1980
1981–1990
1992–2000
Spojené státy
Růst HDP
3,4
4,2
3,3
3,2
3,6
Inflace
2,1
2,8
7,9
4,7
2,6
EU-15
Růst HDP
4,8
4,8
3,0
2,4
2,1
Inflace
3,6
3,9
10,8
6,7
2,4


1913
1929
1938
1950
1973
2003
Produkt na obyvatele USA=100
Francie
66
68
73
55
79
73
Německo
69
59
82
41
72
64
Itálie
48
45
54
37
64
66
Británie
93
80
102
73
72
72
Produkt na hodinu USA=100
Francie
56
-
-
46
74
111
Německo
59
-
-
32
79
98
Itálie
42
-
-
35
78
100
Británie
84
-
-
63
60
83
Produkt na obyvatele a hodinu práce (procenta)

Inflace

1950–1973
1974–1983
1984–1993
1994–1998
Británie
4,6
13,5
5,2
3,0
Francie
5,0
11,2
3,7
1,5
Německo
2,7
4,9
2,4
1,7
Itálie
3,9
16,7
6,4
3,5
Nizozemí
4,1
6,5
1,8
2,2
Belgie
2,9
8,1
3,1
1,8
Španělsko
4,6
16,4
6,9
3,4
Západní Evropa
4,3
11,2
4,5
2,2
Spojené státy
2,7
8,2
3,8
2,4
Japonsko
5,2
7,6
1,7
0,6
 Nezaměstnanost

1950-1973
1974–1983
1984–1993
1994–1998
Británie
2,8
7,0
9,7
8,0
Francie
2,0
5,7
10,0
12,1
Německo
2,5
4,1
6,2
9,0
Itálie
5,5
7,2
9,3
11,9
Nizozemí
2,2
7,3
7,3
5,9
Belgie
3,0
8,2
8,8
9,7
Španělsko
2,9
9,1
19,4
21,8
Západní Evropa
2,6
6,0
9,2
10,7
Spojené státy
4,6
7,4
6,7
5,3
Japonsko
1,6
2,1
2,3
3,4

Ropné šoky
•Šoky v období zpomalování světové ekonomiky 1960-1973 E +4,6% a US +4%; do 1980 jen 2,3% a 1,5%;
•
•Levná ropa podporovala růst:
–nahradila uhlí (kromě GB) – těžba citlivá záležitost;
–rozvoj kapacit těžby (Irán, Irák, SA, KUW, LIB), dopravy (tankery a terminály); rozvoj
energ.náročných odvětví (auta, chemie, ropa jako palivo)
–kooperace s US (Blízký východ) – koncese již v 20letech; 1980 25% světové produkce a 80% E
spotřeby;
–1968 OPEC pevné ceny, devalvace US (B-W), závislost FRA 72,5% a ITA 78,6%;
•
•Ropný šok 1973 – Jomkipurská válka:
–OPEC 5% redukce těžby a embargo (US a NED) – kartel; šok (z 2,6USD na 11,7USD), podpora Arabských
požadavků (stažení IZR);
–Druhý šok 1979 – Iránská revoluce (70.léta 10x nárůst ceny);
–
•Šoky: B-W, inflace 13-15%, růst nezaměstnanosti, stimulace – fiskální deficity, sociální neklid,
pokles konkurenceschopnosti + nástup NIC;
•Dopady na Světovou ekonomiku – přesun příjmů k OPEC (malá poptávka), prostředky pro zhoršení
dlužnické pozice DCs s ISI strategií (ty stojí mimo GATT liberální trendy) – strukturální
přizpůsobení;
•Monetární reformy v AIC;


1955
1972
Uhlí
75
23
Ropa
22
60
Zemní plyn
1
9
Jiné
2
8
Vyprodukováno v Evropě
78
35
Dovezeno z mimoevropského
regionu (čistý dovoz)
22
65
Primární zdroje energie v západní Evropě (procenta)

Reforma státu blahobytu
•Výdaje na sociální programy v 80.letech 30% HDP (US 21% a JAP 18%)
–vzdalování od poslání – pojištění (snižování rizika a marginalizace) -> snížení motivace;
–minimální standard na základě občanství – poprvé možná existence bez příjmu mimu solidaritu
rodiny, komunity (neformální sankce);
–nižší tlak na výkonnost, na akceptování konkur. mzdy, nestatusové pozice bez bonusu;
–v kontextu zpomalení, zhoršení směnných relací, nárůstu konkurence; posílení nátlakových skupin ->
aktivní stimulují aktivity ostatních;
–mezera mezi E a US (JAP) se rozevírá + penetrace NIC;
–
•GB reforma (M.Thatcherová):
–4letý plán (1979) – monetární restrikce (proti inflaci), omezení veřejného sektoru, omezení odborů
– flexibilnější trh práce; konfrontace stávek;
–Pomalé přizpůsobení – inflace 11,9%, zvýšení úrokových měr – posílení libry a recese; pokles
produktu o 4,8%, zdvojnásobení nezaměstnanosti (10,5%);
–Uvolnění politiky 1981 (volnější měnová, pokračující fiskální restrikce);
–Pokles cen ropy a úrokové míry 14%;
–Privatizace a prodej majetku;
–Teprve pak zvýšení produktivity v důsledku deregulace; snížení podílu veřejných výdajů pod 40% HDP
jen pomalu a v důsledku obnovy růstu;
– revize sociálního státu v demokratických podmínkách skoro nemožná, pokus USA (Reagan) v kontextu
studené války a v GB po 30 letech frustrace ze slabého výkonu;

D:\23120\Desktop\minersc.jpg



D:\23120\Desktop\strike[1]_0.jpg




1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
Růst HDP
2,8
-2,0
-1,2
1,7
3,8
1,8
3,8
3,6
4,4
4,7
2,1
Inflace
13,4
18,0
11,9
8,6
4,5
5,0
6,0
3,4
4,2
4,9
7,8
Nezaměstnanost
4,0
4,8
7,9
9,5
10,5
10,7
10,9
11,8
10,3
8,3
6,4
Hospodářský vývoj ve Velké Británii (%)


1960
1967
1973
1980
1981
1982
1995
1999
Spojené státy
27,8
31,2
31,2
33,2
33,5
35,5
34,3
30,1
Japonsko
20,7
22,7
22,1
32,7
33,3
34,8
28,5
38,1
Francie
34,6
39,0
38,5
46,2
50,8
51,9
50,9
52,4
Záp. Německo
32,0
38,2
40,5
46,9
49,3
49,7
46,6
47,6
Británie
32,6
38,5
41,1
44,3
45,3
46,2
42,3
39,7
Itálie
30,1
33,7
37,8
45,6
53,0
54,9
49,5
-
Výdaje veřejného sektoru
(jako % domácího produktu)

Instituce
•Eichengreen – stejné instituce, které byly základem úspěchu po WWII, byly příčinou problému v 70.
letech
•Možnosti extenzivního růstu (přesun výrobních faktorů, akumulace fyzického kapitálu, přebírání
postupů a technologií, produkce známého zboží) vyčerpány – nutnost přechodu na růst intenzivní
(inovace – nové/neznámé způsoby produkce nebo nové produkty);
•Velké (státní) E banky – konzervativní investice do velkých podniků a známých výrob vs.
decentralizovaný kapitálový trh US (sázka na úspěch, IT);
•Sociální výdaje – jistota v období přesunů faktorů do masové produkce – vedla k posílení
spolupráce v rámci tripartity vs. překážka pro růst v prostředí vyžadujícím flexibilitu;
•Participace zaměstnanců na řízení vede ke konzervativnímu přístupu k inovacím, restrukturalizací a
zavádění technologií pro zvýšení produktivity;
•Státní podniky které byly motorem investic a pokroku – nyní často odkázány na podpory, usilující o
protekci, bašta nátlakových skupin.
•

Nástup asijských ekonomik - Čína
•Rozklad čínské ekonomiky na začátku 20.st.;
•Sjednocení nacionalisty, Kuomitang gen. Čankajška; komunistická revoluce; čínsko-japonská válka a
občanská válka;
•Vítězství Mao Ce-tungových komunistů, založení ČLR 1949; radikální rozchod s hodnotami a
institucemi;
•Malý skok kupředu (1949-1957): kolektivizace, obilní monopol a omezení pohybu;
•Velký skok kupředu (1958-1962): komuny (produkce železa), hladomor;
•Odstoupení Mao Ce-tunga (1959), ultralevicová klika a Kulturní revoluce 1966 (vyčištění od
kontrarevoluce – rozklad);
•Reformy Teng Siao-pching 1978: socialistická tržní ekonomika; rodinné farmy, lokální management
průmyslu, soukromé MaS podniky; socialistický princip – kolektivní vlastnictví velkých podniků
(zisk); cíl socialismu – eliminace chudoby; investice z veřejných bank do průmyslu a ELG;
•Od 2000 zvláštní ekonomické zóny (tržní ekonomika);
•V 80.letech růst HDP 10%, v 90. letech 7,5%, po roce 2000 v průměru 9,5%;
•
1900
1938
1962
1966
1978
2000
545
562
553
678
979
3,425
HDP/obyv. (1990 USD)

D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\Backyard_furnace4.jpg



D:\23120\Desktop\thesis_lyy_a.jpg



D:\23120\Desktop\shanghai-skyscrapers-panorama.jpg



Nástup asijských ekonomik - Indie
•Fabiánský socialismus: proti imperialistickému kapitalismu i plánované ekonomice SSSR;
•Přísná kontrola soukromého sektoru, zahraničního obchodu a investic; koloniální zkušenost (dělba
práce) -> nahrazování importů;
•Znárodnění bank a pětiletky; specializace na těžký průmysl (politická nezávislost); velký veřejný
sektor a subvence malých podniků i zemědělství;
•Výsledky byly velkým zklamáním;
•Protržní reformy v 80. letech Rádžív Gándhí:
–uvolnění cenových kontrol a snížení daní -> fiskální deficity a schodky obchodní bilance; kolaps
klíčového trhu – SSSR + růst cen ropy –> hrozba bankrotu;
–půjčky a reformy pod vedením IMF; liberalizace FDIs, obchodu a privatizace;
•Problémem je neproduktivní zemědělství, neflexibilní trh práce;
–Malé zapojení do IT, nízký objem obchodu i FDIs.
•Silné stránky: rychle roste trh služeb, IT sektor; automobily a generika;
–mladá, IT gramotná a anglicky mluvící populace;
•HDP/obyv.:1947 – 618 USD; 1991 – 1,290 USD; 2000 – 1,910 USD;

Nastupující ekonomiky a pozice Evropy
•Jak konkurenceschopná je (sjednocená) Evropa v období po pádu komunismu?
•Situace ve světové ekonomice:
–Jednotná ekonomická soustava (kapitalismus a demokracie);
–Pokročilá fáze evropské integrace (jeden ekonomický subjekt z perspektivy SE);
–Projevují se liberální reformy 80. let (US a WE; LATAM, východní a jižní Asie);
–Globalizace (?);
–Nastupují velké rozvojové ekonomiky (vs. éra tygrů JVA);
–Nová strategická situace – problematika konkurenceschopnosti; nulová hra?
•


Tržní podíl 2005
Změna
1995–2005
EU15
18,4
-1,77
EU25
19,5
-1,33
USA
13,0
-4,41
Kanada
4,2
-0,83
Mexiko
2,7
0,62
Japonsko
9,5
-4,12
Čína
14,1
8,37
Korea
4,3
0,68
Indie
1,5
0,44
ASEAN
8,7
0,13
Rusko
1,4
0,31
Brazílie
1,7
0,31
Export - tržní podíl a jeho změna (%)


Spojené státy
Japonsko
Čína

Podíl
Změna
Podíl
Změna
Podíl
Změna
EU15
20,1
1,17
15,6
-2,32
13,5
-2,02
EU25
20,8
1,53
16,1
-2,06
14,0
-1,82
Spojené státy
/
/
16,3
-9,76
9,0
-1,28
Kanada
16,2
-2,74
1,9
-1,12
1,2
-1,31
Mexiko
10,6
2,29
0,6
0,22
0,3
0,17
Japonsko
10,1
-8,06
/
/
16,6
-1,41
Čína
16,1
10,46
28,8
16,70
/
/
Korea
3,2
-0,43
6,0
-0,32
12,0
5,05
Indie
1,4
0,52
0,6
-0,28
0,8
0,53
ASEAN
7,3
-1,98
14,2
1,04
11,1
4,68
Rusko
0,5
-0,08
0,9
-0,72
1,5
-0,85
Brazílie
1,6
0,33
0,8
-0,30
1,0
0,06
Vývoj exportního podílu na hlavních trzích (2005)
a jeho změna (1995–2005)


Celkem
HT
MT
LT
RB
PP
EU25
Změna
19,62
17,27
24,03
15,75
22,32
9,57
-1,39
-0,57
-1,32
-3,29
-1,49
-0,84
USA
Změna
13,03
14,32
14,65
8,08
11,31
16,17
-4,35
-7,63
-3,07
-2,29
-3,65
-5,87
Japonsko
Změna
9,50
9,51
15,42
4,75
4,93
0,68
-4,08
-9,26
-5,16
-2,01
-0,58
0,13
Čína
Změna
13,96
17,79
8,75
28,16
6,65
5,16
8,20
13,94
5,53
11,55
3,40
1,03
Indie
Změna
1,46
0,39
0,83
3,05
2,65
2,84
0,43
0,18
0,42
0,68
1,11
0,44
Rusko
Změna
1,39
0,36
1,28
0,92
4,21
1,13
0,36
0,18
0,60
0,35
0,92
-0,35
Brazílie
Změna
1,69
0,59
1,57
1,11
2,70
7,12
0,32
0,36
0,42
-0,08
-0,05
3,69
Tržní podíly na světovém exportu podle technologické úrovně (2005) a jejich změna (1995–2005)


HT
MT
LT
RB
PP
EU25
Změna
23,7
3,4
42,3
1,5
13,8
-2,1
16,8
-1,5
2,6
-1,0
USA
Změna
29,6
-0,5
38,8
4,4
10,7
0,2
12,8
-1,1
6,7
-2,6
Japonsko
Změna
27,0
-0,6
56,1
4,8
8,6
-0,1
7,7
1,1
0,4
0,1
Brazílie
Změna
9,4
5,4
32,1
3,6
11,3
-4,0
23,7
-8,8
22,7
4,4
Rusko
Změna
6,9
2,7
31,8
9,4
11,3
1,6
44,7
-6,9
4,4
-6,1
Indie
Změna
7,1
2,3
19,5
6,1
35,9
-4,6
26,7
2,6
10,5
-6,6
Čína
Změna
34,3
18,4
21,7
2,7
34,7
-15,9
7,0
-2,1
2,0
-3,2
Svět
změna
26,9
3,1
34,5
0,7
17,2
-0,3
14,8
-1,4
5,4
-1,9
Struktura exportu podle technologické úrovně (2005) a její změna 1995–2005 (procenta)


Spodní segment
Střední segment
Horní segment

2004
změna
2004
změna
2004
změna
EU25
15,3
-2,27
17,5
-1,95
30,0
0,40
Japonsko
7,2
-2,55
10,9
-5,74
14,1
-4,45
Korea
4,8
0,20
5,0
1,38
4,4
0,47
Indie
2,2
0,82
1,4
0,42
0,8
0,36
Rusko
1,5
0,45
2,1
0,58
0,8
0,47
USA
12,1
-4,42
12,7
-4,11
14,4
-3,47
Kanada
4,2
-1,08
5,0
-0,68
3,1
0,16
Mexiko
3,8
-0,37
3,5
1,41
1,6
0,91
Čína
19,5
10,56
9,1
4,84
4,1
2,42
Brazílie
2,0
0,32
2,2
0,21
0,8
0,01
ASEAN
8,7
-1,16
10,3
2,41
8,7
1,43
Tržní podíly na světovém exportu podle segmentů (2004)
a jejich změna 1995–2004 (%)


Spodní
segment
Střední
 segment
Horní
segment
EU25
Změna
20,6
-3,4
33,3
-1,0
46,1
4,4
Spojené státy
Změna
26,61
-1,52
38,46
-1,59
34,93
3,12
Japonsko
Změna
19,64
3,32
42,66
-7,11
37,7
3,79
Brazílie
Změna
44,99
5,23
36,15
-2,38
18,86
-2,85
Rusko
Změna
45,12
-5,96
32,34
-1,53
22,54
7,49
Indie
Změna
39,18
-7,8
38,39
2,76
22,43
5,04
Čína
Změna
54,01
0,07
37,09
-0,96
8,9
0,89
Svět
změna
30,46
0,49
38,29
-0,82
31,25
0,33
Struktura exportu podle segmentů (2004) a její změna 1995–2004 (%)

Příklad integrace a reforem – východní rozšíření
•Případ dramatické hospodářské a politické reformy;
•Neoliberální reformy – integrace malých a méně rozvinutých ekonomik do dominantní ekonomiky;
•Scénáře:
–Divergence (nízká přidaná hodnota, nízká tech.náročnost, enklávy, zaostávání živ.úrovně);
–Konvergence (dotahování se v živ.úrovni i struktuře k lídrovi);
•Předpoklady úspěchu: vybudovaný národní stát, industrializace, solidní úroveň lidského kapitálu;
•Kontext:
–Diskreditace alternativ k západnímu hospodářskému a politickému systému;
–Kooperativní politiky západní Evropy (asistence);


1998
2000
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Eurozóna
115,4
115,3
114,3
113,7
113,2
112,8
112,2
111,7
110,3
ČR
70,5
68,5
70,4
73,4
75,1
75,8
77,4
80,2
83,0
Polsko
47,8
48,2
48,3
48,9
50,6
51,3
52,3
53,7
55,1
Slovensko
52,1
50,1
54,1
55,5
57,1
60,2
63,5
67,0
70,2
Maďarsko
52,7
56,1
61,3
63,2
63,1
63,2
63,5
62,6
61,6
Německo
122,4
118,5
115,2
116,5
116,4
116,9
115,7
114,7
115,8
Spojené státy
159,8
158,9
151,7
153,7
155,0
156,3
155,4
152,7
151,4
Hrubý domácí produkt na obyvatele (PPP, EU27=100)


HT
MT
LT
Komoditní
EU15




Podíl v exportu (změna)
23,78 (3,28)
42,54 (1,43)
13,50 (-2,16)
19,44 (-2,16)
tržní podíl (změna)
16,37 (-1,15)
22,82 (-1,94)
14,54 (-3,63)
29,90 (-2,67)
NMS




Podíl v exportu (změna)
22,20 (10,09)
38,32 (7,30)
18,95 (-4,82)
19,87 (-16,36)
tržní podíl (změna)
0,90 (0,58)
1,21 (0,63)
1,20 (0,34)
1,99 (0,34)
Struktura exportu podle technologické úrovně (2005)
a její změna (1995–2005) (procenta)


Dolní
segment
Střední
segment
Horní
segment
EU15 – export (mil. EUR)
            (změna 1995–2005)
204 677
42,1 %
345 629
60,3 %
484 238
82,9 %
-segment
19,8
-3,3 %
33,4
-1,1 %
46,8
4,4 %
-tržní podíl
13,0
-3,9 %
17,5
-2,0 %
30,1
-0,2 %
NMS – export (mil. EUR)
             (změna 1995–2005)
19 733
84,3 %
16 453
263,3 %
18 210
378,2 %
-segment
36,3
-19,9 %
30,2
6,5 %
33,5
13,5 %
-tržní podíl
1,3
0,0 %
0,8
0,4 %
1,1
0,7 %
Objem exportu, jeho struktura podle segmentů (2005) a změna (1995–2005) (miliony eur a procenta)