Británie a Francie, Napoleonské války, průmyslová revoluce, imperializmus Evropa ve světové ekonomice 2017 Britské impérium v Asii •Vých.ind. spol. (EIC 1600); cíl koření na Molukách (neúspěch NED); pobřeží Indie: –1607 Surat (dostupnost zboží a blízkost Mugh.říše); –budování pozice – eskorty obchodníků a poutníků – obchodní privilegia: Madras 1639, Bombaj 1661 a Kalkata 1690; zakoupení „feudálních práv“ v Bengálsku (1698); –roztržka s říší 1688 – obsazení skladišť v Suratu, obnovení privilegií; – •Mughálská říše (1526-1858) nejvýznamnější v Indii: –Bábur z Kábulu (turkický kmen), Pánípat 1526 vítězí nad Dillím – obsazení Dillí a Agry (centra); –Expanze za Kabara a Aurangzéba (1658-1701) (výnosy 10x L.XIV), 150mil obyv., překročení optimálního bodu; –Agresivní konfederace Maratha (šiíté) – konec náb.tolerance v Mugh.říši – finanční přetížení a úpadek; –1803 císař Šáh Alem pod GB ochranu, 1858 Viktorie císařovna Indická; –Ek.systém: džagír (nedědičně propůjčená půda), mansab (+voj. povinnost); polygamní dvory, kasty; postupně monetizace-daně; doplněk: obchodní příjmy; špičkový exportér manuf.textilní produkce (celosvětová poptávka – od mušelín po koromandel); –zaostávání v inovacích (železo, ocelové zbraně), dostupnost pracovní síly, nízké mzdové náklady; pak politiky GB (dovoz surovin, likvidace prům.); – •Britská expanze: –malá armáda místních + E. důstojníci a dělostřelectvo + diplomacie využívající místní konflikty -> možnost ovládnutí lokálních států a provincií jako loutek (Dupleix); –Bengálsko – autonomní vláda, bavlněný textil, 1756 přepad Kalkaty (podpora FRA), expedice Roberta Clivea: obsazení Kalkaty a bitva u Palásí 1757 (3050 vs. 62k) -> smlouva 1756 na právo výběru výnosů z bavlny a hedvábí; GB protektorát; –Obchod s bavlněnými látkami a oděvy – Indie největší producent, 60-80% obchodu EIC v 1750; objednávky z GB, kontrakt s místními obchodníky, zpracování v manufakturách ve vnitrozemí, dodání do přístavů a do GB; –Obchod s čajem (1/3 obchodu) a opiem: postupný pokles potřeby stříbra (z 75% exp.GB na 30%); opium za čaj (Kalkata - Kanton) –dříve E poptávka zlepšovala ToT Asie, daně z BENG a opium: obrat v toku stříbra a dezindustrializace; D:\23120\Desktop\Nová složka\Mapy OK\Indie-ořez.gif http://i707.photobucket.com/albums/ww71/chalklands/scan0001.jpg Komoditní složení evropských exportů z Asie do Evropy Portugalsko (%, hodnota) 1513–1519 1608–1610 Pepř 80,0 69,0 Molucké koření 9,0 0,03 Jiné koření 9,4 10,9 Textil 0,2 7,8 Indigo 0,0 7,7 jiné 1,4 4,6 VOC (Nizozemí) (%, hodnota) 1619–1621 1778–1780 Pepř 56,4 11,0 Jiné koření 17,6 24,4 Textil a surové hedvábí 16,1 32,7 Čaj a káva 0,0 22,9 jiné 9,9 9,0 EIC (Británie) (%, hodnota) 1668–1670 1758–1760 Pepř 25,3 4,4 Textil 56,6 53,5 Surové hedvábí 0,6 12,3 Čaj 0,03 25,3 jiné 17,5 4,5 Politický vývoj ve Francii, GB •1680-1780 GB arm. a nám. se ztrojnásobilo (vojenské výdaje 70%+ výdajů státu a 14% HDP v 1760); –výběr daní – centralizovaná správa, nepřímé daně (2x/obyv. vs. FRA); nižší úroky z půjček; (NED top zdanění – ochrana obchodu); •FRA: do revoluce absolutismus; aristokracie a klérus neplatí daně a rolnické dávky, cechy nepřipouští trh; merkantilismus Colberta (1665-1683) protekcionismus a státní podpora průmyslu; •Neúnosné náklady válek – katastrofální stav rozpočtu a nutnost daňové reformy: –1787 svolání Shromáždění notáblů, neúspěch a svolání Generálních stavů (od 1614) – snaha o udržení privilegií -> omezení absolutismu; –Národní shromáždění – reprezentován třetí stav (podpora ulice, Bastila); –Nová ústava 1791: radikální (feudální systém, privilegia, způsobilost, cechy) (útěk a poprava krále 1793); –Od roku 1792 protifrancouzské koalice… – • GB: –moderní průmyslové výroby (železo, uhlí, papír…bavlna), obchod a zpracování koloniálních produktů; –Impérium: 1/3 daňových výnosů z koloniálního zboží (1800); –čaj, cukr, tabák zboží masové spotřeby; zámořské exporty (drobné pům.zboží) na konci 18st. 3x více než do E (vs. FRA absence dyn.trhu, reexport cukru ze S-D); – •Proměna GB obchodu: –před občanskou válkou 80% exportů vlněné produkty do E; v 1700 nové koloniální produkty již 50% -> rozvoj dopravních a finančních služeb (NED); –odstranění korporátních monopolistických privilegií –> národní „monopoly“; parlament – podnikatelská třída – národní zájem - národní stát; Napoleonské války a kontinentální blokáda •Proti revoluční FRA koalice SŘŘ a Pruska, pak GB, SPA, Italské státy; •Egypt 1798 – neúspěch zpět do E; stabilizace poměrů ve FRA a obsazení ITA; plán invaze do GB (Trafalgar 1805); •Směr Vídeň (Slavkov 1805), ovládnutí německých států a Rýnský spolek; porážka Pruska a vstup do Berlína; •1806 Berlínský dekret: –Kontinentální blokáda (zákaz obchodu, konfiskace zboží, uzavření přístavů GB lodím); režim prosazen do všech zemí E kromě POR a TUR; –1807 donuceno RUS k účasti; snaha vyhnat GB z Baltu (Dánsko a SKAN); –USA – neutrální obchod (FRA kolonie <–> FRA); GB protiopatření (licence nebo zabavení) -> FRA Milánský dekret (konfiskace lodí v kontaktu s Brity); USA embargo (válka 1812); –GB narušuje blokádu pašováním (Helgoland, Soluň, Malta) + růst obchodu s mimo E; GB obchod během blokády vzrostl; – •Napoleon musel povolit dovozy vstupů pro prům.+ vývoz pšenice 1810; GB situaci zvládá cly, zdaněním a půjčkami; •FRA: propad cel, neochota zavést daně -> válečné retribuce, země pokrývají náklady okupačních armád, bezcelní přístup na trhy pro FRA zboží; italské daně; branná povinnost od 1793 (obrovská síla); •Zvrat: 1810 RUS neakceptují škody z přerušení obchodu, otevírají přístavy neutrálním lodím; 1812 invaze Napoleona do RUS – katastrofa; prohra u Lipska (1813) a invaze do FRA; •GB obchod zasažen málo, FRA pokles na polovinu; • •Válka -> utrpení, ale také zásadní externí šok, který změnil absolutistické feudální režimy: –Prusko, Belgie, Nizozemí, Německo, Švýcarsko – radikální reformy (zrušeny feudální pozemkové vztahy a cechy, rovnost před zákonem, klérus zbaven výsad, zlomeny cechy); změny přežily i restaurace; – •Blokády nastartovaly protekcionistickou průmyslovou loby: –absence GB (strojní) konkurence; ve FRA přesun zpracovatelských odvětví z Atlantického pobřeží (cukr, len, oděvy pro Karibik) do vnitrozemí a SZM – reorientace na E trh; –po válce návrat GB a požadavek ochrany; klíčovým odvětvím pak zpracování bavlny. • File:Charles Meynier - Napoleon in Berlin.png Dynastie a politické zřízení Někteří významní panovníci a hlavy státu Francouzské království (do 1848) Karlovci 843 - 987 Kapetovci 987-1328 Valois 1328-1589 Bourboni 1589-1792 Ludvík XIV 1643-1715 Ludvík XV 1715-1774 Ludvík XVI 1774-1792 První republika 1792-1804 První císařství 1804-1814, 1815 Bonapartové 1804-1814, 1815 Napoleon I. 1804-1814, 1815 Restaurace Bourbonů Bourboni 1814-1830 Ludvík XVIII 1814-1824 Karel X 1824-1830 Bourbon-Orléans 1830-1848 Ludvík Filip 1830-1848 Druhá republika 1848-1852 Druhé císařství 1852-1870 Napoleon III. 1852-1870 Třetí republika 1870-1940 Čtvrtá republika 1946-1958 Pátá republika 1958- Německo a další země •Místo SŘŘ vzniká Německý spolek (39 států v čele s RAK); –1834 celní unie -> rychlý růst a budování železnic; –1862 pruským premiérem Bismarck, společná správa Šlesvicko-Hoštýnska s RAK konfliktní –> prusko-rakouská válka (1866); –Severoněmecké konfederace –> RAK ztrácí pozici (R-U); –Neshody PRU s FRA (nástupnictví na SPA trůn) – válka (1870-1871) – GER získává Alsasko a Lotrinsko (průmyslový region), Vilém I. císařem Německé říše; –Bismarckova průmyslová politika industrializace a protekcionizmus je úspěšná (List); zahr. politika – rovnováha moci, izolace FRA; – •Švýcarsko – nemá uhlí ani rudu, nemá přístup k moři, obklopeno protekcionisty; –vzdělaná prac.síla (kalvinismus) a zkušenosti s obchodem; –orientace na segment vysoké kvality, živočišnou výrobu a obchod; zaměření na extra-E trhy (64% exportu do zámoří); – •Belgie: uhlí, ruda – GB model, budování železnic, otevřenost v IT; •Dále severní ITA a Skandinávie; • •Naopak absolutismus RAK-UH a Ruska: –ostražitost vůči průmyslu, povolování či zákaz budování továren, omezení na stavbu železnic; konze…vace společnosti a explicitní politika minimálních změn; Politické zřízení Některé hlavy státu Německé království – Svatá říše římská 843-1806 Rýnský spolek 1806-1813 Napoleon I. (císař francouzský) 1806-1813 Německý spolek 1815-1866 František I. (císař rakouský) 1815-1835 Ferdinand I. (císař rakouský) 1835-1848 Jan (arcivévoda rakouský) 1848-1849 Fridrich Vilém IV. (král pruský) 1849-1850 František Josef I. (císař rakouský) 1850-1866 Severoněmecká konfederace 1867-1871 Vilém I. (král Pruska) 1867-1871, Německá říše 1871-1918 Vilém I. (císař) 1871-1888 Vilém II. 1888-1918 Výmarská republika 1918-1933 Tovární produkce •Moderní odvětví: –bavlněný textil, železo a ocel, uhlí (1770-1815 růst o 7%, 3% a 2%); –nárůst produkce 1800-1860: železo 16x, uhlí 14x a spotřeba surové bavlny 21x; •Přeměna tradiční výroby v manufakturách na tovární (koncentrovaná, masová, využívající stroje): technika, management, sociální vztahy a trhy; •Odlesňování -> uhlí (GB, BEL, US vs. FRA, SPA); •Stroj: –místo lidské, zvířecí, přírodní „živelné“ síly: uhlí + parní stroj, odděluje produkci od zdroje (ke koncentrované pracovní síle – města); –opakované pohyby nástroje (baterie) rychlost a síla – rozdělení produkčního procesu do kroků; expertnost obsluhy; – •Levné zboží masové spotřeby: předpoklad poptávky; důsledek tovární výroby; •Parní stroj: –Podtlak – voda v dolech (Savery 1698), Newcomen; použití v továrně až Watt (1756 – oddělený kondenzátor páry); rotační pohyb… –Plnotlaký PS – přesun do hal a lokomotiv – Stephenson 1825 (Rocket; lokomotiva na železnici 90t, 30km/h) - revoluce; –1867 – sdružený PS (několikanásobná expanze v samostatných válcích); Parsons 1884 – parní turbína; –1800: 35k HP -> 1870: 2mil. HP; •Produkce železa ve vysoké peci, koks (Darby 1709); Bessemer – ocel (1856), dostupný materiál; •Pokrok, zvědavost, hrdost – hodnoty GB společnosti; pozemková šlechta ztrácí politický vliv i hospodářskou kontrolu (přizpůsobení i odpor) – překonána… Soubor:Steam engine in action.gif http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Steam_engine_in_action.gif http://media-3.web.britannica.com/eb-media/97/92897-050-E898E2C8.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/30/Stephenson%27s_Rocket.jpg Zpracování bavlny •Bavlna – vhodná pro tovární výrobu + levná + masová poptávka; BO propojily GB s E a NW (AFR); industrializace západu a dezin. východu (Asie); • •Kaliko (levné, barvené dovozy z IND) vs. průmysl vlny; –1700 zákaz dovozu kalika -> EIC dováží nezpracované látky, dokončení v GB; 1721 pokuta za nošení; –nevztahuje se na mušelín (luxus) nebo fustian (len+bavlna); –imigrace z Flander (po 1579) -> Lancashire aglom.; bavlna posílená příměsí lnu- do roku 1774 zákaz dovozu barvených látek, ale fustian povolen 1736 (dopad na GB zaměstnanost); –Masivní dovozy surové bavlny (Live. – Izmir, Karib., BRA a US); export příze (a látek) do AFR, NW (a Asie); – •Tovární výroba (inovace)+ poptávka + dostupné suroviny: –Vs. hedvábí (ITA 14st., FRA 17st. -> GB omezený trh); vlna nevhodná –> bavlna; –létající člunek (2x); spinning jenny (Hargreaves); waterframe (Arkwright); mul (Crompton); mechanický tkalcovský stav (Carwright); odzrňovač bavlny (Whitney); -> nerovnováha mezi spřádáním a tkaním… –dělba práce: GB produkuje přízi a E zpracovává do látek (manufakturní a podomní práce)… –stimul pro další odvětví – barvení (chemie), tisk (rotačky); odběr kapitálového zboží (stroje); – •Decentralizovaná podomní výroba výhodou proti cechovní regulaci - nyní nevhodná; koncentrace do továren není samozřejmá (neutěšené podmínky, dozor); –vznik nové sociální třídy – průmyslový námezdní dělník (mimo GB donucení); oplocování; –rozdíl ve výši mezd – dán produktivitou, ta dána organizací práce a využitím strojů; –produktivita: zpracování 45 kg surové bavlny v 1779: 50k hodin v IND a 2k v GB; 1795: GB 300h a v 1825: 135h; http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/78/McConnel_%26_Company_mills%2C_about_1820.jpg File:Child laborer.jpg Mezinárodní obchod a pokroky v dopravní technologii •Nový obchodní systém - suroviny a potraviny – objemné zboží každodenní spotřeby (plodiny mírného pásma), produkované i v Evropě; • •Bylo nutné řešit problémy přepravy na moři i na souši; přeprava po souši větší překážka: –budování kanálů (18st. GB a FRA – Rýn; 19st. US – Erijský k.: 21->8d Buf-NY); –silnice: soukromé investice v GB (108–>36h Man.-Lon.), granty ve FRA; –železnice: Live-Man 1830; GB export artikl; zahraniční investice (US 1869 transkont.), KAN 1885, RUS 1903; (příkl. Ch.->NY 17,2%; NY->Live. 11,6% …změna na 5,5 a 4,7% v 1913); – •Paroloď: 1870 jen 20% obchodních lodí; –palivo, servisní stanice; nerentabilní Mys; - otevření Suezu 1869; –lodní šroub, WWI turbíny na spalování nafty; –dopravní náklady na polovinu 1816-1830 a znovu do 1860; – •Telegrafní kabel 1866 (IND 1870); •Ekonomika NW navázána na E – přímá konkurence; nové téma – redistribuce v důsledku IT (štěpení na EO a IS odvětví uvnitř zemí); D:\23120\Desktop\EEveGE2012\ObrázkyII\010-fs.jpg Únik z Malthusovské rovnováhy •r. T.Malthus 1798: konečné množství zdrojů (půda a její úrodnost), limit na populaci – populační růst je funkcí příjmu; •Do 18st. odpovídá: –většina příjmu na potraviny, pomalý technologický pokrok, osetí marginální půdy –> nedostatek nenahraditelný IT; –omezí kapitál (klesající výnosy) a ten nemůže být využit v odvětvích zvyšujících produktivitu v AGRI; •GB populace: 5,1mil. (1701); 5,8 (1751); 8,3 (1801); 11,2 (1821); 14,9 (1841); 30,5 (1901); •Mzdy ale neklesají (!); růst produktivity v AGRI a INDU + IT (dovoz potravin)… –kumulativní procesy: dělba práce, tech.pokrok; růst poptávky – růst obratu + investic + produktivity + mezd… –růst produktu zrychluje společně s růstem populace; –změna reprodukčního a sociální chování, institucí (vs. život ve městech, závislost na atlantickém systému, emigrace do NW); –uhájení prosperity a systému proti vyzyvatelům; • •Teprve když není zvýšení živ.úrovně zkonzumováno růstem populace jsou stabilita a mír a zdraví bez dalšího pozitivním jevem a ne důsledkem předchozí katastrofy (hlavní beneficient: „commons“ do 1800 růst živ. úrovně diskutabilní); Diskuze o obilných zákonech a volný obchod •Nap.války – růst ceny obilí na GB trhu – po válce dovozy z RUS a POL – loby pozemkových vlastníků (šlechta - nadreprezentovaná v Parl.) •Průmysl: vysoké ceny obilí tlačí na vysoké mzdy – to vede k nižší konkurenceschopnost indu. produkce; •Férová cena obilí 80šil. za 219kg (Malthus) vs. Ricardo a Torrens (obětovaná příležitost); • •Obilné zákony (Importation act 1815) – proměnlivé clo (cena do 53š clo 34š, cena nad 72š clo 1š); neúroda 1845 (Irsko) – zrušení OZ; –Proč? Robert Peel (PM) chtěl zabránit větším změnám (rok 1848 v E); průmysl měl zájem na nízkých mzdách; další argument: větší disponibilní příjem – poptávka po indu.prod. (pro prům. příznivé i ToT); • •Mimo GB lobují pro FT spíše AGRI; v GB přesun faktorů z AGRI do INDU (přesun do živoč., -28,5% rozlohy půdy do 1885, dováženo až 65% pšenice a 45% obilí; cena 31š v 1886); –1840 v GB 47,3% mužů v INDU (E 25,3%) – posilování politického vlivu prům. (+zapojení šlechty do finančního sektoru – pro inegraci SE) – indu je EO… v 1831 již 14,3% GB produkce na export, 49% INDU produkce! – •Nutné udržet zahraniční trhy otevřené (odbyt produkce moderních továren) + zajistit infrastrukturu IT (možnost nakrmit vlastní populaci a prům.); –R. Cobden (MP) se setkává s Napoleonem III. (FRA reflektují pozitivní vývoj v GB -> FT) – bezpečnostní argument (FRA méně závislá na IT); –přesto C-CH dohoda 1860 (snížení dovozních cel FRA na 30% a GB na víno a exp.uhlí) + MFN; –C-CH základem pro následné bilaterální dohody – pokles cel v obchodu mezi hlavními ekonomikami; • •Nejvíce liberalizovaly malé státy (NED, BEL, SWI, DEN); znatelně FRA a GER; mimo E AUS a CAN (ne US); –suroviny z AUS, KAN, RUS mění trh – protekcionistické tendence – GER a FRA – od 80.let opět růst cel; • •V GB pokračování liberální TP (malý AGRI sektor); –vzhledem k vytlačování GB tovární produkce z kont.E, reorientace na mimo E regiony; významná role reexportu koloniálu a surovin z mimo E (export nezprac. 57%); –dezindustrialiace Asie – pokles dovozů manuf. (IND z 33% 1700 na 1,1% v 1814); dovoz potravin (33% i mírné pásmo) a surovin (68% dovozu z US bavlna); Imperializmus v Asii •Indie: 209 mil obyvatel v 1820 a 284 mil v 1900; EIC nejvýznamnější obchodně- politická organizace v oblasti (ztráta monopolu 1813); •Cílem EIC zisk pro akcionáře; od 1793 výběr daní v Bengálsku přes zprostředkovatele – odliv hotovosti do GB; náklady správy a obrany zatěžují spravované území, indické administrativy si půjčují na hrazení závazků EIC (1805 jen 31tis. Britů v Indii); •Otevření trhu – dovoz strojní bavlněné produkce (z 800k y. v 1814 na 51mil.y. v 1830 a 1mld.y. 1870) – nejde ale o konec místní výroby (existuje vedle moderní produkce); • •Od 1820 hlavní exporty indigo a opium; –opium od 1830 33% exportu, další rýže, cukr, čaj, juta; –vzpoura bengálské armády 1857 – přechod pod GB; • •GB 1819 Singapur, 1824 Melaka, Malajsie, Barma… •FRA: Kambodža, Laos a Kočinčína, Vietnam; •Nejbohatší kolonie – NED (během Nap.válek VOC zrušena): –od 1824 Holandská obchodní společnost pro obchod s Indonesií; –od 1830 kultivační systém (vesnice vyčlenily půdu na produkci pro NHM – výkup z uměle nízké ceny (občasné hladomory); D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\COLLECTIE_TROPENMUSEUM_Thee-kweekbedden_zonder_afdak_Java_TMnr_ 10011931.jpg Mandžuská Čína a pozemní obchod •Džurdženi -> Mandžuové; Nurhači (1607-1626) a Abachaj (1635-1643) ovládli Mongolsko a Koreu; 1635 pečeť chánů a nástupnictví k Jüan jako Čhing; •Nájezdy na Čínu od 1644, režim Ming čelí povstáním a zve Mandžui do severní Číny – ti rozdrtili povstání a zmocnili se severu Číny; •V 80. letech 17st. dobyli Čínu, odpor loajalistů Ming v jižní Číně; •„Dynamičtí“ císaři: –zničili Ojratskou říši a západní Mongoly; –náklonost čínských vzdělanců, přijali čínskou administrativu, udrželi kulturu a identitu (duální vedení úřadů a zákaz sňatků); –místo spoléhání na zeď zničili džungarskou říši 1757 a ovládli nomádské oblasti; –tributární síť států (Korea, Barma, Vietnam); –zvětšení oblasti kultivace – růst populace (1600-160mil, 1680 – 126mil, 1700-138 mil, 1710-157 mil, 1820-381mil a 1850-412mil); • •Obchodní komunity na jihu – povstání Zheng poraženo (multietnická armáda); vnitrozemské, vojenské, agrární impérium (vnitřní Mongolsko); •Zámořský ochod – –monopolistická gilda (odpovědnost za cizince); –čaj (GB růst z 1000t 1720 na 18000t 1850); dovoz opia do CH v roce 1821 převyšuje export čaje; –regulace obchodu – obava ze ztráty kontroly nad čínskými obchodními komunitami; – •RUS – otevřeli Sibiř v 17st. – kožešiny; 1689 Nerčinská smlouva – obchod s hedvábím a kožešinami, státní karavany; 1727 otevřena obchodní osada Kjachta (systém fungoval do 1860); přátelské vztahy (ale dodávky po moři neakceptovány), později i vlněné látky; D:\23120\Desktop\Čína ming-čching.gif Otevření Číny •Čína: 381 mil. 1820 (358 v 1870); 32,9% světového produktu (GB 1820 5,2% a ZE 23%) (1870 CH 17,2% a ZE 33,6%); •Mandžuové – preventivní vypořádání s nebezpečím střední Asie, konfuciánství; soběstačnost, malá poptávka po záp. produktech (E naopak); • •1700-1842 Kantonský systém: cizinci v Kantonu (zákaz vstupu do země), nad rámec šedá ekonomika a korupce v přístavních městech; • •Oficiální vztahy CH-ostatní na základě tributárního systému: syn nebes – přijímá od ostatních panovníků tribut, kterým uznávají podřízenost, na oplátku dary a tituly (vyšší hodnoty – velkorysost) + po dobu pobytu obchod (velmi výnosné); • •Západ tlačí na flexibilnější systém – odmítnuto, vyhrocenu v důsledku obchodu s opiem: –Jediná komodita na export stříbro (pro E „nevýhodné“ GB na zlatě); –GB hledá způsob jak vyrovnat bilanci (bavlna neuspěla) – za čaj opium (z 15t 1730 na 900t v 1820) – obrácení toku stříbra; dovoz do CH ilegální – pašování soukromými obchodníky (nákup v BENG); –V CH převládl tvrdý postup: 1838 Lin Zexu – v oblehl Kanton, zničil opium; –1840 GB expedice z Indie – kolesový parník Nemesis, obsazení Kantonu a plavba po J-c-J; 1842 žádost o mír a dohoda z Nankingu (odškodné, H-K, otevtření přístavů, rovné postavení a extra v přístavech - také FRA a US); Gladstone-Palmerston-J.Q.Adams; –Nedodržování smlouvy – 1856 zajetí Arrow; GB konzul žádá propuštění a omluvu –> využil guvernér H-K a ostřeloval Kanton –> FRA se přidali, obsadili Kanton a postup na Tientsin (dohoda pěti států: +přístup do Pekingu); –Nedodrženo –> 1859 výsadek GB a FRA na Peking („delegace“), porážka čínských sil – kapitulace CH; –Potvrzení předchozích smluv a oficiální opiový obchod; cla nesmí překročit 5%; • Století ponížení… D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\View_of_Canton_factories.jpg D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\HEICo_steamer_Nemesis.jpg Imperialismus v Africe •1870 – jen 10% území, pobřeží (klima, nejasné benefity, militantní státy); expedice; strategické ohledy: námořní základny, nové koloniální mocnosti (GER a ITA), zdroje vojáků, export civilizace; •GB – 1806 získali na NED mys – 1866 zlato a diamanty (ze 175k v 1854 na 1,5mil 1877), zemědělství (90%), export vlny 100x 1840-1872; –válka proti Zulu 1879 a Boerské války (1880-1881 a 1899-1903, spálená země); zemědělská reforma 1913 (80% obyv. má 13% půdy, těžba a diskriminace); • •Závody: –plán GB: Egypt <–> Mys (Botsw, Zim, Zam, Ken); –FRA: Sen<->Rudém m.: střet ve Fashodě (1899 Súdán); •FRA: 1827-1847 angažmá v Alžíru (spolu s ním Tunis a Maroko); –GER: Togoland, Kam, Namibie – střet s GB v Tanganice; –ITA: Som, Erit, Libye; • •1884 Berlínská konference: notifikace a efektivní obsazení; Kongo • •Svobodný stát Kongo 1885-1908 (Leopold I.): zóna volného obchodu (koncese na 10-15 let) + území krále; Katanga (měď, GB) a zanzibar (Tippu Tipa); –90. léta – kaučukový boom (Force Publique); redukce obyvatel na polovinu; • D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\BelgianCongoSoldiers.gif D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\MutilatedChildrenFromCongo.jpg