Druhá světová válka, rekonstrukce a hospodářský zázrak
Evropa ve světové ekonomice
2017

http://reg.gsapubs.org/content/16/51/F2.large.jpg



Světová válka (světová ekonomika)
•GER námořnictvo zničeno mimo E, v E k ničemu (Jutsko, vzpoura v Kielu); GB efektivní blokáda
(znemožnění zásobování potravinami a surovinami);
•Národní státy ve 20.st – půjčky na platby do zahraničí, doma mobilizace všech zdrojů (síla vlády +
nacionalizmus a patriotismus);
•
•GB blokáda – hladomory v GER; pokus o vyhladovění GB ponorkovou válkou:
–nutné útoky na neutrální lodě – US;
–1917 neomezená ponorková válka (1250 GB a celkem 2600 lodí v 1917; během války 5000 lodí);
–GB zavedla příděly až  na konci války (a jen na maso); chráněné konvoje;
•
•Podzim 1917 zhroucení RUS armády – příměří; jarní ofenziva GER 1918 - FRA a GB + US kontingent
(CAN, AUS) – zastavena a finální protiútok;
•
•Revoluce v GER (útěk císaře), v listopadu příměří:
–GER řádné stažení vojsk (porážka - dýka v zádech);
•
•Přímé škody:
–8 mil. zabitých vojáků (GER 1,77mil; AHE 1,2 mil; RUS 1,7 mil; FRA 1,36mil; ITA 460 a US 126tis.
), 7 mil. mrzáků;
–hladomor v RUS 5-10mil. a 50mil španělská chřipka;
–UK 744 tis. + za GB impérium milion Indů (65k mrtvých), 650k CAN (57k) a 400k AUS (62k), NZ (18k);
ukováni.
–
•

Strukturální změny
•Posílení centrální kontroly vlád – růst vládních výdajů (tab.)
•GB – změna FT pozice:
–33% clo na luxus (protekce), z. o ochraně klíčových odvětví 1919 a opatření na ochranu ohrožených
odvětví 1921;
•Pokles E exportu během války (nárůst dovozů – půjčky od US);
–pokles exp. GB z 20,1% HDP na 12,9% (FRA 13,7->8,9%), GER pokles obojího;
–US +150% exportu, CAN +250%, JAP +300%;
–
•Politické změny: rozšiřování volebního práva, masové strany, odbory – není flexibilita když je
nutné přizpůsobení…
•Oslabení E pozice: podíl na IT z 59% 1913 na 48% 1920;
•US z exportéra komodit na producenta a exportéra INDU (prům. výroba během války +50%, CAN +100%);
•Výpadek E exportů – změna logiky obchodu 19st. (indu <->agri+suroviny); US a JAP zásobují prům.
zbožím tradiční E exportní trhy;
•Start průmyslu i v IND (+100%, Tata) a v Číně (+200%); ISI v LATAM (nekonkurenceschopnost
substitučního zboží – i tak ztráta E trhů);
•
•Negativní dopady externích šoků:
–poptávka po surovinách během války vzrostla (-50% osevu pšenice v GER a FRA) i v tradičních
exportních zemích (RUS, POL, UHE);
–mimoE růst výměry pšenice o 15%, export US +300% pšenice (1000% maso); v US úvěry – jasně exportní
charakter AGRI;
–zrcadlově problém nevyužitých prům. kapacit v E (pokles vládní poptávky, zvýšená konkurence +
uzavírání tradičních exportních trhů);


1913
1938
1950
Francie
8,9
23,2
27,6
Německo
17,7
42,4
30,4
Nizozemí
8,2
21,7
26,8
Británie
13,3
28,8
34,2
Spojené státy
8,0
19,8
21,4
Japonsko
14,2
30,3
19,8
Celkové vládní výdaje jako podíl domácího produktu (procenta, běžné ceny)

Versaillský systém
•Zánik R-U (nové problematické státy), Pobaltí a FIN, Irsko; nové obchodní bariéry, slabé státy,
nacionalizmus, dluhy; SSSR stažení do autarkie;
•
•Společnost národů:
–úspěchy (Alandy, Slezsko, Memel, Hatay, Mosul, Sársko);
–problémy: vystoupení GER (Hitler), Itálie (Etiopie); JAP (Mandžukao); SSSR (Finsko);
–
•Válka na zač.20st. „normální“ – jazyk smlouvy (čl. 231) diktát vítězů;
–GER: ztráta 13% území, 10% populace (+15% mužské prac. síly padlo), 75% rudy, 25% uhlí; kolonie
ztraceny, investice zkonfiskovány;
–reparace 33mld. USD – 200% HDP; obsazení Porýní 1923-1925 (uhlí); inflace (1914-1923 1:4,2 RM na
4,2 tril. RM);
–HDP GER 1923 je 50% 1913 – US půjčky;
–
•Dluhy – US trvají na splacení 12 mld. USD od FRA, GB, BEL – přes reparace – recyklace…
•Univerzální opuštění FT: FRA 4x zvyšuje cla; kvóty v SVE; asijské země mají autonomii TP (růst
cel);
•
•US: Fordney-McCumber 1922, pokles cen obilí 1925, Smoot-Hawley 1930 (20tis. položek) – US již tak
významné, že dopad na SE;
–
•Cla na potraviny 1931: 53% FRA, 60% AUT, 75% Jugo, 80% ČS, GER, SPA, 100% BEL, POL (Tab.);
•Směnné relace proti exportérům komodit – půjčky; od 1928 klesá objem půjček a neřešitelné problémy
(omezení dovozu, posílení vývozu – devalvace);
•Omezena migrace – imigrační zákon 1924 US (vyloučení Asiatů a Židů);
•Rozpad zlatého standardu GB 1931; US 1933 a 70% devalvace;


Potraviny
Průmyslové zboží

1913
1927
1931
1913
1927
1931
Belgie
25,5
11,8
23,7
9,5
11,6
13,0
Bulharsko
24,7
79,0
133
19,5
75,0
90,0
Československo
29,1
36,3
84,0
19,3
35,8
36,5
Finsko
49,0
57,5
102
37,6
17,8
22,7
Francie
29,2
19,1
53,0
16,3
25,8
29,0
Itálie
22,0
24,5
66,0
14,6
28,3
41,8
Jugoslávie
31,6
43,7
75,0
18,0
28,0
32,8
Maďarsko
29,1
31,5
60,0
19,3
31,8
42,6
Německo
21,8
27,4
82,5
10,0
19,0
18,3
Polsko
69,4
72,0
110,0
85,0
55,6
52,0
Rakousko
29,1
16,5
59,5
19,3
21,0
27,7
Rumunsko
34,7
45,6
87,5
25,5
48,5
55,0
Španělsko
41,5
45,2
80,5
42,5
62,7
75,5
Švédsko
24,2
21,5
39,0
24,5
20,8
23,5
Švýcarsko
14,7
21,5
42,2
9,3
17,6
22,0
Cla v evropských zemích 1913–1931 (ad valorem ekvivalenty v procentech)

Hospodářská krize ve světové ekonomice
•Monetární expanze + úvěrový boom – akciová a nemovitostní bublina v US – FED restrikce černý
čtvrtek 24.10.1929 (krach NY burzy);
•Pokles peněžní zásoby 1929-1932 o třetinu (FED), pády bank;
•
•S-H sazebník následován Evropou – pád Creditanstalt 1931; bankrot US farmářů – runy na banky;
•Snížení objemu zahraničních půjček z 1,5mld 1930 na 30mil. 1931; GER – obrácení toku peněz a
kolaps bankovního systému;
•
•Nevídaná krize – nezaměstnanost nejvyšší v sektorech s minimálními alternativami (zemědělství,
hornictví, dřevo) – podpory jen jako pojištění pro členy odborů – hlad (charita); (Tab.)
•
•Mezinárodní obchod spadl na třetinu nominálně a reálně o třetinu;
•
•DCs – pokles poptávky po koloniálním zboží a surovinách (káva -53%, vlna -72%, hovězí -53% kaučuk
-84%, čaj -62%); propady exportních příjmů v LATAM a Asii o 50%, Číně 75%, Africe o 40%; deflace
vedla k zvýšení dluhové služby- bankroty (kromě ARG celá LATAM);
•
•Poměr exp/HDP klesl ze 7,9% 1913 na 5,5% 1950; pro ZE byl 8,7% (1950) nižší než 1913 (14,1%) i
1870 (8,8%);


1929
1930
1931
1932
Průmyslová produkce
Svět (bez SSSR)
100
87
75
64
Evropa (bez SSSR)
100
92
81
72
Severní Amerika
100
81
68
54
Potraviny
Svět
100
102
100
100
Evropa (bez SSSR)
100
99
102
104
Severní Amerika
100
102
103
100
Suroviny
Svět
100
94
85
75
Evropa (bez SSSR)
100
90
82
73
Severní Amerika
100
90
80
64
Světové ceny
Potraviny
100
84
66
85
Suroviny
100
82
59
44
Výrobky
100
94
78
64
Světová produkce a ceny (1929=100)


1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
Francie
79
91
100
100
89
69
77
71
67
Německo
102
99
100
86
68
53
61
80
94
Itálie
-
92
100
92
78
67
74
81
92
Japonsko
83
90
100
95
92
98
113
129
142
Polsko
87
100
100
82
70
54
56
63
66
Británie
96
94
100
92
84
84
88
99
106
Spojené státy
89
93
100
81
68
54
64
66
76
Průmyslová výroba (1929=100)

http://explorepahistory.com/kora/files/1/2/1-2-115F-25-ExplorePAHistory-a0k7o4-a_349.jpg



Rozpad evropského koloniálního systému
•Otřes důvěry v mezinárodní hospodářský systém – oslabení liberálních skupin;
–vytvoření bloků (Imperiální systém preferencí GB; Itálie – Etiopie; GER – SVE; JAP – Asie);
–SSSR nepřátelský a nespolupracuje;
–GER: 1933 A.Hitler – posun k autarkii;
–JAP se transformuje v militaristický režim orientovaný na budování impéria (populace z 34,4mil
1870 na 72,4 mil 1939; restrikce na dovoz do US a GB, invaze do Mandžu 1931);
–
•DCs zasaženy stejně jako AIC, ale rychlejší zotavení – nekooperativní strategie:
–bankroty zemí LATAM v situaci poklesu FDI + změny priorit na INDU;
–DCs posílily svou pozici – LATAM zvýšila podíl na světovém exportu z 8,3 na 10,2% (1928-1937), AFR
z 3,7 na 5,3% a Asie z 11,8 na 16,9%;
–kde imperiální správa bránila přesunu od cash-crops k potravinám (propad cen komodit) – hladomory
a bouře (Jáva, Barma, Vietnam, Nigérie, Togo, Kongo – nucená práce);
–v Indii deflační politiky GB – Indický národní kongres vítězí 1937;
–blízký východ – GB a FRA rozehrávají arabský nacionalizmus proti Turkům (Osmani) – muslimský odpor
proti kolonializmu a příklon k SSSR;
•

Cesta ke druhé válce
•Znovuvyzbrojení Německa:
–Spolupráce se SSSR, budování flotily a letectva (inovace);
–Připojení Sárska 1935 (minimální reakce);
–Veřejné nálady v GB, FRA a US proti výraznému angažmá;
–LN: eroze Versaillské smlouvy (pokračování Japonské invaze do Mandžuska, Peking 1937);
–Obsazení Porýní 1935 (GB konzultace s FRA);
–
•Postoj západu:
–Přátelské vztahy GB a GER (1935 smlouva o námořnictvu; Eden 1936: komplexní řešení – hranice a
omezení armády; pakt o letecké válce);
•L. George – Hitler „Washingtonem Německa“ (nemá zájem bojovat s GB);
–1936 dokončení italské války v Etiopii, FRA má zájem na spojenectví s Mussolinim (1935 tajná
dohoda);
–Odlišování občanského státu a postoj k ostatním národům a etnikům;
–Akceptování práva GER vytvořit rasistické impérium na východě (souhlas s připojením majoritních
území ČSR);
–
•GER koncepce:
–sjednocení národa (ČS, AUT);
–expanze na východ (zotročení Slovanů);
–odstranění vnitřních nepřátel (komunisté, židé);

Druhá světová válka
•1936 občanská válka ve SPA (GER a ITA s nacionalisty proti režimu <- SSSR), osa Berlín-Řím;
protikomunistický pakt s JAP;
–GER anexe ČSR 3/1939, dohoda se SSSR; vpád do POL (vyhlášení války GB a FRA bez vojenské akce);
vpád SSSR do POL a dělení;
–nečinnost („autobus“), Norsko (změna PM v GB); vpád do FRA a rychlé vítězství; Churchillův tvrdý
postoj <–>  kontinent pod kontrolou GER;
•
•Svět rozdělen na atlantickou ekonomiku (US-GB), kontinentální blok (GER) a japonské asijské
impérium (JAP) – žádný IT mezi + uvnitř bloků specifické transfery:
–ATLAN: Lend and Lease (ze 741mil. USD 1941 na 10,1mld. USD 1943), komerce z 4,3mld. na 2,5mld.;
–Kontinent: konfiskace a tribut v GER, omezená účinnost (FRA 5% NP v 1941-42 a 8-9% 1943), příjmy
ze všech okupovaných oblastí asi 40%, export FRA klesl v 1944 na 27,4% hodnoty 1938; dovozy do GER
jen 5,6% (1944 oproti 1938);
–Ponorková válka – Atlantik: 3500+175 GB a US lodí (70tis. námořníků); neúspěch – zásobování GB a
SSSR, příprava invaze; GER ztráty 783 pon. a 30tis mužů (75% stavu pon.nám.);
–
•Strategická situace GER 1941:
•riziko dvou front (GB+US a SSSR), preventivní útok a ohromující úspěchy (fronta až Leningrad,
Moskva, Don); od 1944 nezadržitelný postup Sovětské armády;
•ztráta iniciativy v Africe, vylodění v Itálii (kolaps ITA), Normandie, naprostá převaha spojenců;
•
•Pacifik:
•JAP ovládnutí Indočíny (Vichy, embargo), nutnost získání impéria;
•útok na FIL, H-K, MAL, SING, BUR + Pearl Harbor…
•postup do Midway a Guadal; jaderné bomby + SSSR;
•
•
•Nový rozměr války - totální válka – strategické bombardování – cíl je produkční potenciál země
(fyzický a lidský kapitál) a vůle lidu;
–
–

D:\23120\Desktop\red_square_1941.jpg



D:\23120\Desktop\Pearl Harbor.jpg



 Důsledky války
•Lidské ztráty 60-70 mil mrtvých, 20mil. vojáků;
–SSSR 27mil. (8,7 mil vojáků);
–Čína 7 mil. civilistů a 3-4 mil. vojáků;
–11-17 mil. civilistů zemřelo v důsledku okupace (včetně Židů, teror proti Slovanům); GER zajetí
nepřežilo 3,5mil sovětských vojáků;
–JAP ztratilo 2,1 mil. vojáků a 500tis. civilistů (KOR a teror v Číně);
–GER ztratilo 5,3mil. vojáků a 1,5-2,5 mil civilistů;
–POL 240tis. vojáků a 5,4mil. civilistů (včetně Židů);
–GB 383 tis. vojáků a 67 tis. civilistů; FRA 217 tis. a 350 tis.; US 402 + 17 tis.; ITA 301 tis. a
150tis.
–ROM a HUN (580 a 800tis.), ČSR 325 tis.;
–Bombardování GER a JAP 600tis.
–
•Materiální škody (Evropa):
–GER zničeno 20% budov (50% ve městech); nepoužitelná železnice; prům.prod. 20% 1938;
–o něco lepší situace ve FRA (zaminovaná půda, 90% motorových vozidel nepojízdných); FRA, BEL a NED
asi 40% prům.produkce; ITA na 20% produkce a bez obchodní flotily;
–už 1947 dosáhla kapitálová zásoba předválečné úrovně – i tak druhý výpadek růstu v době nástupu
zámoří;
–US během války: masová výroba, mohutné investice – Evropa tradice a přesun do malých provozů;
–V GER situace nejhorší – nefungovaly spoje, fyzický kapitál do SSSR; plán na vytvoření AGRI
ekonomiky (FRA – okupace + oddělení Porůří pod mezin.kontorlou a připojení Sárska);
•1946 plán na omezení prům. na 50% (skutečná produkce na 33% v 1947); pokles AGRI na 58% v 1948;
příliv milionů vysídlenců (nutnost humanitární pomoci US a GB);
•
•Škody na ekonomických a sociálních institucích (dirigismus, diskreditace trhu), rozklad
mezinárodního finančního systému (soukromé toky minimální); bankovní sektor ovládnut státem
(utracení všech rezerv) striktní kontroly IT a mezinárodních kapitálových toků;
–

D:\23120\Desktop\Dresden.jpg



D:\23120\Desktop\Hiroshima.jpg




1947
1949
1951
Británie
110
129
145
Francie
99
122
138
Německo
34
72
106
Itálie
93
109
143
Nizozemí
94
127
147
Belgie
106
122
143
Irsko
120
154
176
Švédsko
142
157
172
Norsko
115
135
153
Dánsko
119
143
160

1947
1948
1949
1950
Británie
115
129
137
151
Francie
95
108
118
121
Německo
33
50
75
95
Itálie
93
96
101
115
Belgie
105
121
122
125
Nizozemí
104
113
126
139
Hrubý domácí produkt
(1938=100)
Průmyslová produkce (1938=100)

Rekonstrukce pod vedením US
•US: masová tovární výroba, produkce spotřebního zboží, inovace; silná střední třída (mohutná
spotřeba v E vzácného zboží – elektronika);
–USD jako hlavní mezinárodní měna – US industrializace do světové ekonomiky (CAN, AUS, JAP, T-W);
pozice E jako jednoho z center nebyla samozřejmá;
•US: uvědomění historické role v rekonstrukci:
–CW: aktivistická, velkorysá strategie;
–cílem hospodářská výkonnost a plná zaměstnanost ve světě (optimálně demokracie);
–podpora E a její integrace; GB nejbližší partner a GER základ E hospodářské obnovy;
•
•Mezinárodní instituce: OSN, IMF, IBRD, GATT;
•Nová role protekce – ochrana před nerovnováhou (ne InIn) – značná otevřenost (IT);
•Akceptování hegemonie US:
–garant bezpečnosti (dividenda); korejská válka (dodávky US a transfer technologií);
–keynesiánské politiky  - omezení hospodářského cyklu (deflace);
•
•Podstatou E růstu v 50.letech: mohutné investice při nižší domácí spotřebě a export;
•Výsledky zemí a strategie se liší:
–míra válečných škod (GER, FRA – aplikace moderních postupů);
–předválečná úroveň (FRA, ITA, SPA, POR – růst industrializací a přesunem z AGRI do INDU);
–instituce (korporativismus GER, AUT, NED, SCAN) – sociální dialog (mzdy, spotřeba, investice);
–angažmá státu: zdroje do prioritních odvětví, koordinace, plánování – úspěch v období přebírání
vyzkoušených postupů lídra;

D:\23120\Desktop\Plan.jpg



File:US-MarshallPlanAid-Logo.svg



Situace ve WE a Marshallův plán
•Růst – zapojení faktorů do produkce, étos práce; všechny skupiny identifikované (odbory, levice,
komunisti – stávky ustaly); INDU na úrovni 1938 již v 1947 (AGRI 80%);
•Zaměření na těžký průmysl (Monetův plán 1946 FRA); problém: získání strojního vybavení (z US,
nedostatek USD);
•Deficit BÚ 5% HDP (minimální vývoz, žádné rezervy, potřeba dovozu jídla); US – lekce s
konvertibilitou GB libry 1947 (6 týdnů);
•Kontroly: cen a mezd (nasměrování faktorů do klíčových výrob, zabránění nepokojům); nedostatek
zboží, hromadění, platby v naturáliích, černý trh, absentérství; „dilema dělníka“;
antikapitalistické myšlení;
•
•Marshallův plán:
–Cíl: koordinace reforem, odstranění kontrol, inflace, vyrovnání veřejných rozpočtů -> podmínky
přijetí pomoci;
–Transfer 13mld. USD na období 1948-1952; deficit na BÚ 11,5mld. – vyřešeno dilema potřeby exportů
na nákup fyz. kapitálu, který byl nutný k nastartování exportů; MP nastartoval ELG;
–Pomoc US -> posun ke středovým stranám; konflikt US-SSSR - demokracie a tržní ekonomika;
–Reakce na odstranění kontrol blesková: zboží v obchodech, lidé v práci, suroviny do průmyslu;
–Zvláštní cíl MP – evropská integrace…
–1948 OEEC (v 1961 na OECD); vytvořeno W.GER zrušeny limity na INDU, vyzbrojeno a do NATO 1955;
–
•Problém vnitřního E obchodu:
–nekonvertibilní měny – země potřebují USD na nákupy z US; každý omezil export na úroveň vlastního
dovozu (aby nedostal nepoužitelnou měnu); US lobují za Evropskou platební unii (EPU) (peníze za
export na dovoz z kterékoliv země);
–problém slabá konkurenceschopnost - devalvace nebyly dostatečné (politické důvody); US tlak na
snížení obchodních bariér o 50% v EPU (peníze z MP na pokrytí přechodných nerovnováh);
–rozhodující moment odstranění GER kvót (zhoršení BÚ, další úvěr, v roce 1951 zlepšení, vstup do
GATT, předčasné splacení půjček)
–úplná směnitelnost až 1959, ale US recept funguje; důležitý prvek: expertnost / depolitizace
(Evropská integrace);

File:Bundesarchiv Bild 183-B0527-0001-753, Krefeld, Hungerwinter, Demonstration.jpg



http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/93/Bundesarchiv_Bild_146-1988-013-34A,_Fl%C3%BCchtl
ingskinder.jpg http://www.daimler.com/Projects/c2c/channel/images/799024_1467226_800_1200_62043.jpg



1820–1870
1870–1913
1913–1950
1950–1973
Západní Evropa
1,7
2,1
1,1
4,5
Periferijní Evropa
0,9
1,5
1,2
6,0
Východní Evropa
1,6
2,3
1,7
4,7
Svět
0,9
2,1
1,8
4,8

1950–1955
1955–1960
1960–1964
Británie
2,9
2,5
3,1
Francie
4,4
4,8
6,0
Německo
9,1
6,4
5,1
Itálie
6,3
5,4
5,5
Růst hrubého domácího produktu (%)


1913
1929
1950
1973
Francie
7,8
8,6
7,6
15,2
Německo
16,1
12,8
6,2
23,8
Nizozemí
17,3
17,2
12,2
40,7
Británie
17,5
13,3
11,3
14,0
Španělsko
8,1
5,0
3,0
5,0
SSSR/Rusko
2,9
1,6
1,3
3,8
Spojené státy
3,7
3,6
3,0
4,9
Svět
7,9
9,0
5,5
10,5
Export průmyslového zboží jako podíl domácího produktu (%)

Německo
•Měnová reforma a snížení dluhů; rychlý růst výroby po zrušení kontrol (INDU+50% za 6 m);
•Pracovní síla E.GER a SVE vysídlenci – tvrdá práce za nízké mzdy;
•Kvalitní lidský kapitál; tradice výroby kapitálového zboží (obrovská poptávka v E); dostatek uhlí,
ocel – není třeba „velký třesk“;
•Když na konci 50let diverzifikace na spotřební zboží – roste po něm poptávka v rekonstruované E;
•Levné a kvalitní produkty rychle konkurenceschopné – export (růst o 12,4% ročně);
•Korporativismus – dialog;
–mzdy rostou pomaleji než produktivita (v 50l není růst, v GB o 50%);
–vysoká konkurence MSP a nízké marže (v GB 2x) vysoké tempo investic (25% HDP);
•Sociálně-tržní model (řád vs. proces, spotřebitel, hospodářská soutěž, sociální systém);
•Podobný výkon Rakousko a Nizozemí;

Británie
•Nejvyšší HDP/obyv. v E, nejkvalifikovanější pracovní síla, kapitálová vybavenost; logický US
partner a destinace FDI; anglosaský výzkumný prostor;
•Privilegovaná pozice v Commonwealth (konzervativní, chráněný trh); pocit nezávislosti na integraci
– EFTA (ani rozsah, ani konkurence jako EHS);
•Navazuje na katastrofální dekády – eroze pozice:
–Není prostor pro rychlý technologický růst; přesun pracovní síly z AGRI do INDU;
–Přesun práce z INDU do SERV; není jasná vazba na produktivitu – statusová záležitost
postindustriální ekonomiky; nedostatek v INDU (tlak na růst mezd);
–poválečné období není o obnově, ale kompenzace za úsilí; vláda akceptuje, plná zaměstnanost +
stimuly;
–dialog v decentralizované struktuře problém (radikálové na úrovni firem);
–bránění zavádění technologiím zvyšujících produktivitu;
•Inflace a snižování konkurenceschopnosti, pomalý růst (2,5-2,9% 1950-1960);
•Polovina investic do veřejného sektoru, pětina ekonomiky znárodněna; subvence v dopravě a těžbě;
•
•Podobné problémy Belgie: vysoké mzdy a zastaralé kapitálové vybavení brzy industrializované
společnosti; směrování zdrojů do tradičních sektorů (nástup GER), politický tlak a subvence;
•Irsko: tradiční hodnoty rurálního života a soběstačnosti, konzervativní síly proti růstu (církev);
negativní dopad vysokých cel na malou ekonomiky; emigrace; příklad nerostoucí podrozvinuté
ekonomiky – nutná transformace nacionalizmu a zapojení do integrace (FDI);


 Zemědělství
Služby
Británie
115
96
Francie
32
69
Západní Německo
42
84
Itálie
48
68
Nizozemí
91
73
Belgie
84
66
Dánsko
93
95
Portugalsko
37
80
Spojené státy
55
58
Produktivita práce v průmyslu proti zemědělství a službám 1959
(průmysl=100)

Francie
•Nejvíce chráněná ekonomika, mezi válkami snaha o silný frank – podrozvinutý průmysl;
•Dvojnásobný růst GER – problém – Monetův plán 1946: rozvoj průmyslu, kapacity do uhlí, oceli,
elektrických a zemědělských strojů, dopravních prostředků;
•Dlouhodobé půjčky velkých bank prioritním odvětvím; snaha o průmyslovou nezávislost na GER
umožnila nasměrovat zdroje do průmyslových investic (vs. spotřební zboží a bydlení);
•Indikativní plánování – technokraté (integrace);
•Problém s platební bilancí (protekce), neochota devalvovat, náklady válek v koloniích, nedaří se
moderovat mzdy (gen.stávka 1953 +10%);
•Přesto solidní růst – přesun síly z AGRI do INDU, zvýšení produktivity AGRI (rodinné farmy);
•Vyčerpání – návrat da Gaulla (1958) reorientace více na trh;
–Rueffův plán (1958) – devalvace, škrty v subvencích, vyšší ceny potravin a zboží; tlak na
investice do exportního průmyslu, rozvoj energetiky (ropa z Afriky a jádro);

•Itálie
•Kolaps fašistického korporativismus – hrozba komunizmu (angažování US);
•Ekonomická struktura zcela nevhodná – zemědělská země s tradičním průmyslem (textil a obuv);
sociální dialog obtížný (odbory dle politického klíče); politika vlád byla protekce, růst mezd a
smír;
•Přesto rychlý růst (AGRI z 46 na 36% za 7 let); průmysl a banky pod veřejnou kontrolou; malé
podniky – masová výroba na počátku;
•FIAT, energetika (ropa a plyn); tradice spotřebního zboží (textil); postupem času přesun na méně
náročné ale (na nenáročném trhu) poptávané produkty (skútry, ledničky); - reorientace ze SZM na E
vnitřní trh;
–
•

Španělsko
•
•Pod Francem ve 40.letech regrese; zákaz vlastnění zahraničními firmami, cenové kontroly a
monopolní průmysl; ekonomická soběstačnost a dotované potraviny pro města;
•Přesto značný růst v 50letech; korporativistická struktura umožňovala fixovat mzdy, zakázat
stávky; přesun pracovníků ze zemědělství; rostly investice;
•V kontextu studené války transfery z US; kapitál umožnil uvolnit omezení obchodní bilancí; rostly
příjmy z turismu; remitence (FRA, LATAM), návrat znamenal růst lidského kapitálu;
•Industrializace s veřejným dohledem – produkce elektřiny, hliníku, lodí, kovovýroba, automobily
(SEAT);
•Klientelismus, zastaralý fyzický kapitál – kumulace problémů na konci 50let; otevírání ekonomiky;
reformy dle IMF a IBRD – devalvace, uvolnění monopolů, FDIs;
•Rostou exporty, klesá podíl AGRI v exportu; když se státem vedený rozvoj vyčerpává (začátek
70.let) Franco umírá (1975) a je obrat k EHS;
•