Evropa v období hegemonie USA, strukturální krize a přizpůsobení Evropa ve světové ekonomice 2017 Důsledky války •Lidské ztráty 60-70 mil mrtvých, 20mil. vojáků; –SSSR 27mil. (8,7 mil vojáků); –Čína 7 mil. civilistů a 3-4 mil. vojáků; –11-17 mil. civilistů zemřelo v důsledku okupace (včetně Židů, teror proti Slovanům); GER zajetí nepřežilo 3,5mil sovětských vojáků; –JAP ztratilo 2,1 mil. vojáků a 500tis. civilistů (KOR a teror v Číně); –GER ztratilo 5,3mil. vojáků a 1,5-2,5 mil civilistů; –POL 240tis. vojáků a 5,4mil. civilistů (včetně Židů); –GB 383 tis. vojáků a 67 tis. civilistů; FRA 217 tis. a 350 tis.; US 402 + 17 tis.; ITA 301 tis. a 150tis. –ROM a HUN (580 a 800tis.), ČSR 325 tis.; –Bombardování GER a JAP 600tis. – •Materiální škody (Evropa): –GER zničeno 20% budov (50% ve městech); nepoužitelná železnice; prům.prod. 20% 1938; –o něco lepší situace ve FRA (zaminovaná půda, 90% motorových vozidel nepojízdných); FRA, BEL a NED asi 40% prům.produkce; ITA na 20% produkce a bez obchodní flotily; –už 1947 dosáhla kapitálová zásoba předválečné úrovně – i tak druhý výpadek růstu v době nástupu zámoří; –US během války: masová výroba, mohutné investice – Evropa tradice a přesun do malých provozů; –V GER situace nejhorší – nefungovaly spoje, fyzický kapitál do SSSR; plán na vytvoření AGRI ekonomiky (FRA – okupace + oddělení Porůří pod mezin.kontorlou a připojení Sárska); •1946 plán na omezení prům. na 50% (skutečná produkce na 33% v 1947); pokles AGRI na 58% v 1948; příliv milionů vysídlenců (nutnost humanitární pomoci US a GB); • •Škody na ekonomických a sociálních institucích (dirigismus, diskreditace trhu), rozklad mezinárodního finančního systému (soukromé toky minimální); bankovní sektor ovládnut státem (utracení všech rezerv) striktní kontroly IT a mezinárodních kapitálových toků; – D:\23120\Desktop\ShoppersWorld_1000.jpg 1820–1870 1870–1913 1913–1950 1950–1973 Západní Evropa 1,7 2,1 1,1 4,5 Periferijní Evropa 0,9 1,5 1,2 6,0 Východní Evropa 1,6 2,3 1,7 4,7 Svět 0,9 2,1 1,8 4,8 1950–1955 1955–1960 1960–1964 Británie 2,9 2,5 3,1 Francie 4,4 4,8 6,0 Německo 9,1 6,4 5,1 Itálie 6,3 5,4 5,5 Růst hrubého domácího produktu (%) 1913 1929 1950 1973 Francie 7,8 8,6 7,6 15,2 Německo 16,1 12,8 6,2 23,8 Nizozemí 17,3 17,2 12,2 40,7 Británie 17,5 13,3 11,3 14,0 Španělsko 8,1 5,0 3,0 5,0 SSSR/Rusko 2,9 1,6 1,3 3,8 Spojené státy 3,7 3,6 3,0 4,9 Svět 7,9 9,0 5,5 10,5 Export průmyslového zboží jako podíl domácího produktu (%) D:\23120\Desktop\Dresden.jpg D:\23120\Desktop\WIK_De-Gaulle+Adenauer.jpg Rekonstrukce pod vedením US •US: masová tovární výroba, produkce spotřebního zboží, inovace; silná střední třída (mohutná spotřeba v E vzácného zboží – elektronika); –USD jako hlavní mezinárodní měna – US industrializace do světové ekonomiky (CAN, AUS, JAP, T-W); pozice E jako jednoho z center nebyla samozřejmá; •US: uvědomění historické role v rekonstrukci: –CW: aktivistická, velkorysá strategie; –cílem hospodářská výkonnost a plná zaměstnanost ve světě (optimálně demokracie); –podpora E a její integrace; GB nejbližší partner a GER základ E hospodářské obnovy; • •Mezinárodní instituce: OSN, IMF, IBRD, GATT; •Nová role protekce – ochrana před nerovnováhou (ne InIn) – značná otevřenost (IT); •Akceptování hegemonie US: –garant bezpečnosti (dividenda); korejská válka (dodávky US a transfer technologií); –keynesiánské politiky - omezení hospodářského cyklu (deflace); • •Podstatou E růstu v 50.letech: mohutné investice při nižší domácí spotřebě a export; •Výsledky zemí a strategie se liší: –míra válečných škod (GER, FRA – aplikace moderních postupů); –předválečná úroveň (FRA, ITA, SPA, POR – růst industrializací a přesunem z AGRI do INDU); –instituce (korporativismus GER, AUT, NED, SCAN) – sociální dialog (mzdy, spotřeba, investice); –angažmá státu: zdroje do prioritních odvětví, koordinace, plánování – úspěch v období přebírání vyzkoušených postupů lídra; D:\23120\Desktop\Plan.jpg File:US-MarshallPlanAid-Logo.svg Situace ve WE a Marshallův plán •Růst – zapojení faktorů do produkce, étos práce; všechny skupiny identifikované (odbory, levice, komunisti – stávky ustaly); INDU na úrovni 1938 již v 1947 (AGRI 80%); •Zaměření na těžký průmysl (Monetův plán 1946 FRA); problém: získání strojního vybavení (z US, nedostatek USD); •Deficit BÚ 5% HDP (minimální vývoz, žádné rezervy, potřeba dovozu jídla); US – lekce s konvertibilitou GB libry 1947 (6 týdnů); •Kontroly: cen a mezd (nasměrování faktorů do klíčových výrob, zabránění nepokojům); nedostatek zboží, hromadění, platby v naturáliích, černý trh, absentérství; „dilema dělníka“; antikapitalistické myšlení; • •Marshallův plán: –Cíl: koordinace reforem, odstranění kontrol, inflace, vyrovnání veřejných rozpočtů -> podmínky přijetí pomoci; –Transfer 13mld. USD na období 1948-1952; deficit na BÚ 11,5mld. – vyřešeno dilema potřeby exportů na nákup fyz. kapitálu, který byl nutný k nastartování exportů; MP nastartoval ELG; –Pomoc US -> posun ke středovým stranám; konflikt US-SSSR - demokracie a tržní ekonomika; –Reakce na odstranění kontrol blesková: zboží v obchodech, lidé v práci, suroviny do průmyslu; –Zvláštní cíl MP – evropská integrace… –1948 OEEC (v 1961 na OECD); vytvořeno W.GER zrušeny limity na INDU, vyzbrojeno a do NATO 1955; – •Problém vnitřního E obchodu: –nekonvertibilní měny – země potřebují USD na nákupy z US; každý omezil export na úroveň vlastního dovozu (aby nedostal nepoužitelnou měnu); US lobují za Evropskou platební unii (EPU) (peníze za export na dovoz z kterékoliv země); –problém slabá konkurenceschopnost - devalvace nebyly dostatečné (politické důvody); US tlak na snížení obchodních bariér o 50% v EPU (peníze z MP na pokrytí přechodných nerovnováh); –rozhodující moment odstranění GER kvót (zhoršení BÚ, další úvěr, v roce 1951 zlepšení, vstup do GATT, předčasné splacení půjček) –úplná směnitelnost až 1959, ale US recept funguje; důležitý prvek: expertnost / depolitizace (Evropská integrace); Německo •Měnová reforma a snížení dluhů; rychlý růst výroby po zrušení kontrol (INDU+50% za 6 m); •Pracovní síla E.GER a SVE vysídlenci – tvrdá práce za nízké mzdy; •Kvalitní lidský kapitál; tradice výroby kapitálového zboží (obrovská poptávka v E); dostatek uhlí, ocel – není třeba „velký třesk“; •Když na konci 50let diverzifikace na spotřební zboží – roste po něm poptávka v rekonstruované E; •Levné a kvalitní produkty rychle konkurenceschopné – export (růst o 12,4% ročně); •Korporativismus – dialog; –mzdy rostou pomaleji než produktivita (v 50s není růst, v GB o 50%); –vysoká konkurence MSP a nízké marže (v GB 2x) vysoké tempo investic (25% HDP); •Sociálně-tržní model (řád vs. proces, spotřebitel, hospodářská soutěž, sociální systém); •Podobný výkon Rakousko a Nizozemí; File:Bundesarchiv Bild 183-B0527-0001-753, Krefeld, Hungerwinter, Demonstration.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/93/Bundesarchiv_Bild_146-1988-013-34A,_Fl%C3%BCchtl ingskinder.jpg http://www.daimler.com/Projects/c2c/channel/images/799024_1467226_800_1200_62043.jpg Británie •Nejvyšší HDP/obyv. v E, nejkvalifikovanější pracovní síla, kapitálová vybavenost; logický US partner a destinace FDI; anglosaský výzkumný prostor; •Privilegovaná pozice v Commonwealth (konzervativní, chráněný trh); pocit nezávislosti na integraci – EFTA (ani rozsah, ani konkurence jako EHS); •Navazuje na katastrofální dekády – eroze pozice: –není prostor pro rychlý technologický růst; přesun z AGRI do INDU vyčerpán; –přesun práce z INDU do SERV; není jasná vazba na produktivitu – statusová záležitost „post-industriální“ ekonomiky; tlak na růst mezd v INDU; –poválečné období není o obnově, ale kompenzaci za úsilí; vláda akceptuje, plná zaměstnanost + stimuly; –dialog v decentralizované struktuře problém (radikálové na úrovni firem); –bránění zavádění technologiím zvyšujících produktivitu; • •Inflace a snižování konkurenceschopnosti, pomalý růst (2,5-2,9% 1950-1960); •Polovina investic do veřejného sektoru, pětina ekonomiky znárodněna; subvence v dopravě a těžbě; • •Podobné problémy Belgie: vysoké mzdy a zastaralé kapitálové vybavení brzy industrializované společnosti; směrování zdrojů do tradičních sektorů (nástup GER), politický tlak a subvence; •Irsko: tradiční hodnoty rurálního života a soběstačnosti, konzervativní síly proti růstu (církev); negativní dopad vysokých cel na malou ekonomiku; emigrace; příklad nerostoucí podrozvinuté ekonomiky – nutná transformace nacionalizmu a zapojení do integrace (FDI); Zemědělství Služby Británie 115 96 Francie 32 69 Západní Německo 42 84 Itálie 48 68 Nizozemí 91 73 Belgie 84 66 Dánsko 93 95 Portugalsko 37 80 Spojené státy 55 58 Produktivita práce v průmyslu proti zemědělství a službám 1959 (průmysl=100) Francie •Nejvíce chráněná ekonomika, mezi válkami snaha o silný frank – podrozvinutý průmysl; •Dvojnásobný růst GER –> problém: Monetův plán 1946 (rozvoj průmyslu, kapacity do uhlí, oceli, elektrických a zemědělských strojů, dopravních prostředků); •Dlouhodobé půjčky velkých bank prioritním odvětvím; snaha o průmyslovou nezávislost na GER -> zdroje do průmyslových investic (vs. spotřební zboží a bydlení); •Indikativní plánování - technokraté (E.integrace); •Problém s platební bilancí (protekce), neochota devalvovat, náklady válek v koloniích, nedaří se moderovat mzdy (gen. stávka 1953 +10%); •Přesto solidní růst – přesun síly z AGRI do INDU -> zvýšení produktivity AGRI (rodinné farmy); •Vyčerpání –> návrat da Gaulla (1958) reorientace více na trh; –Rueffův plán (1958) – devalvace, škrty v subvencích, vyšší ceny potravin a zboží; tlak na investice do exportního průmyslu, rozvoj energetiky (ropa z Afriky a jádro); • •Itálie •Kolaps fašistického korporativismu <–> hrozba komunizmu (angažmá US); •Ekonomická struktura zcela nevhodná: zemědělská země s tradičním průmyslem (textil a obuv); sociální dialog obtížný (odbory dle politického klíče); •politika vlád: protekce, růst mezd a smír; • •Přesto rychlý růst (AGRI z 46 na 36% za 7 let); průmysl a banky pod veřejnou kontrolou; malé podniky – masová výroba na počátku; •FIAT, energetika (ropa a plyn); •tradice spotřebního zboží (textil); postupem času přesun na méně náročné ale (na nenáročném trhu) poptávané produkty (skútry, ledničky); •reorientace ze SZM na E vnitřní trh; – • D:\23120\Desktop\franco.jpg Španělsko • •Pod Francem ve 40.letech regrese; zákaz vlastnění zahraničními firmami, cenové kontroly a monopolní průmysl; ekonomická soběstačnost a dotované potraviny pro města; •Přesto značný růst v 50.letech; korporativistická struktura umožňovala fixovat mzdy, zakázat stávky; přesun pracovníků ze zemědělství; rostly investice; •V kontextu studené války transfery z US; kapitál umožnil uvolnit omezení obchodní bilancí; rostly příjmy z turismu; remitence (FRA, LATAM), návrat znamenal růst lidského kapitálu; •Industrializace s veřejným dohledem – produkce elektřiny, hliníku, lodí, kovovýroba, automobily (SEAT); •Klientelismus, zastaralý fyzický kapitál – kumulace problémů na konci 50let; otevírání ekonomiky; reformy dle IMF a IBRD – devalvace, uvolnění monopolů, FDIs; •Rostou exporty, klesá podíl AGRI v exportu; když se státem vedený rozvoj vyčerpává (začátek 70.let) Franco umírá (1975) a je obrat k EHS; • Dekolonizace a hegemonie USA •Politika USA (antikolonializmus, studená válka): –rychlá reakce GB (dělení Indie 1947), BEL, NED; –problematický přístup POR (smrt Salazara 1975); –FRA dvě války (Indočína 1954 a Alžír 1962); – •Slabost E (jen dipl. tlak), proměna hodnot (rozvojová pomoc); •GB – Commonwealth (1931), zvláštní pozice CAN, AUS, NZ; • •Hegemonie USA: –GER, JAP (rekonstrukce - konkurenceschopnost); kooperativní vztahy (západ); –Vs. tradiční E strategie - zbavení autonomie (real politika), dezindustrializace, asertivní využití zdrojů; •Nástup JVA; • Konec zázraku •Konec 60.let – vyčerpání extenzivního růstu (pracovníci z AGRI. a jihu E; rekonstrukce INDU, zavedení masové výroby a vybudování infrastruktury; US technologie); –GER zpomaluje, FRA se drží, GB pokračuje v erozi pozice; skandinávský model (suroviny, kvalifikace, korporativismus, koheze – konkurenceschopný INDU); – •Vyčerpání zásoby práce, imigrace: –W.GER z 5,1 na 3,1% (příliv práce z jihu ustal, SVE železná opona – Turecko a Irán 2,16mil v 1971); –FRA – domovský status kolonií – kulturní enklávy, nevhodná kvalifikace, příliv imigrantů z býv. kolonií do GB a NED; – •Sociální tlaky - stávky, hodnotové změny: –poválečná generace – renesance aktivismu, samozřejmost - základní životní standard vs. práce jako osvobození (válečná generace); –kvalita života (ŽP, sociální jistoty); práce dle sociálního statusu; –kritická reflexe US politiky (Vietnam); – •Protesty ve FRA 1968: průmysl (růst minimální mzdy o 35% a mezd o 10%) (ITA, NED, DEN, IRL), zaostává produktivita – konkurenceschopnost; pokles zisků – propouštění; aktivizace odborů; •Inflační prostředí po pádu B-W systému, neexistuje plán na přechod k intenzivnímu růstu; problémy keynesiánského modelu – stagflace; D:\23120\Desktop\GRR-085_Paris-police-storming-student-barricades_1968.jpg 1960–1975 1975–2000 Británie 1,96 1,86 Francie 3,87 1,67 Německo 3,45 1,21 Itálie 4,40 2,05 Nizozemí 2,78 1,11 Belgie 3,88 1,79 Dánsko 2,07 1,74 Švédsko 2,56 1,15 Norsko 2,62 2,21 Irsko 3,68 4,23 Španělsko 6,47 1,28 Řecko 6,47 1,06 Spojené státy 1,81 1,94 Růst produktu na pracovníka 1960-2000 (průměrný roční růst v procentech) 1951–1960 1961–1970 1971–1980 1981–1990 1992–2000 Spojené státy Růst HDP 3,4 4,2 3,3 3,2 3,6 Inflace 2,1 2,8 7,9 4,7 2,6 EU-15 Růst HDP 4,8 4,8 3,0 2,4 2,1 Inflace 3,6 3,9 10,8 6,7 2,4 1913 1929 1938 1950 1973 2003 Produkt na obyvatele USA=100 Francie 66 68 73 55 79 73 Německo 69 59 82 41 72 64 Itálie 48 45 54 37 64 66 Británie 93 80 102 73 72 72 Produkt na hodinu USA=100 Francie 56 - - 46 74 111 Německo 59 - - 32 79 98 Itálie 42 - - 35 78 100 Británie 84 - - 63 60 83 Produkt na obyvatele a hodinu práce (procenta) Inflace 1950–1973 1974–1983 1984–1993 1994–1998 Británie 4,6 13,5 5,2 3,0 Francie 5,0 11,2 3,7 1,5 Německo 2,7 4,9 2,4 1,7 Itálie 3,9 16,7 6,4 3,5 Nizozemí 4,1 6,5 1,8 2,2 Belgie 2,9 8,1 3,1 1,8 Španělsko 4,6 16,4 6,9 3,4 Západní Evropa 4,3 11,2 4,5 2,2 Spojené státy 2,7 8,2 3,8 2,4 Japonsko 5,2 7,6 1,7 0,6 Nezaměstnanost 1950-1973 1974–1983 1984–1993 1994–1998 Británie 2,8 7,0 9,7 8,0 Francie 2,0 5,7 10,0 12,1 Německo 2,5 4,1 6,2 9,0 Itálie 5,5 7,2 9,3 11,9 Nizozemí 2,2 7,3 7,3 5,9 Belgie 3,0 8,2 8,8 9,7 Španělsko 2,9 9,1 19,4 21,8 Západní Evropa 2,6 6,0 9,2 10,7 Spojené státy 4,6 7,4 6,7 5,3 Japonsko 1,6 2,1 2,3 3,4 Ropné šoky •Šoky v období zpomalování světové ekonomiky 1960-1973 E +4,6% a US +4%; do 1980 jen 2,3% a 1,5%; • •Levná ropa podporovala růst: –nahradila uhlí (kromě GB) – těžba citlivá záležitost; –rozvoj kapacit těžby (Irán, Irák, SA, KUW, LIB), dopravy (tankery a terminály); rozvoj energ.náročných odvětví (auta, chemie, ropa jako palivo) –kooperace s US (Blízký východ) – koncese již v 20letech; 1980 25% světové produkce a 80% E spotřeby; –1968 OPEC pevné ceny, devalvace US (B-W), závislost FRA 72,5% a ITA 78,6%; • •Ropný šok 1973 – Jomkipurská válka: –OPEC 5% redukce těžby a embargo (US a NED) – kartel; šok (z 2,6USD na 11,7USD), podpora Arabských požadavků (stažení IZR); –Druhý šok 1979 – Iránská revoluce (70.léta 10x nárůst ceny); – •Šoky: B-W, inflace 13-15%, růst nezaměstnanosti, stimulace – fiskální deficity, sociální neklid, pokles konkurenceschopnosti + nástup NIC; •Dopady na Světovou ekonomiku – přesun příjmů k OPEC (malá poptávka), prostředky pro zhoršení dlužnické pozice DCs s ISI strategií (ty stojí mimo GATT liberální trendy) – strukturální přizpůsobení; •Monetární reformy v AIC; http://akorra.com/blog/wp-content/uploads/2009/03/the-oil-crisis-of-1973.jpg 1955 1972 Uhlí 75 23 Ropa 22 60 Zemní plyn 1 9 Jiné 2 8 Vyprodukováno v Evropě 78 35 Dovezeno z mimoevropského regionu (čistý dovoz) 22 65 Primární zdroje energie v západní Evropě (procenta) Strukturální změny AICs •Robustnost ekonomik AICs v reakci na komoditní šoky: –Ochrana průmyslu (dostatečné rezervy 80d); omezení energetické náročnosti a významu náročných odvětví; –Diverzifikace - komodity (plyn) a regiony (Severní moře; Afrika – Nigérie, Angola; Aljaška a Mexický záliv); –Stimul pro inovace (těžba, úspory); (zelené technologie…); –Kartel (SA – free riding; 1991 malé zvýšení) vs. flexibilita AICs (precedens); – •Vlny růstu: –19st. pára, vysoké pece, železnice (potraviny, oděvy, kovové výrobky); –20st. Chemie, elektřina, doprava (motorizovaná pozemní, námořní kontejnerová, letecká); spotřební zboží (automobily, spotřebiče) a vybavení domácností (elektřina, plyn, voda); –Od 80.let. – elektronika, komunikační, informační a výpočetní technika –E není zdrojem (vs. 19st) ani nezískává technologie od hegemona (20.st.); přechod na inovační fázi (samy US pod tlakem inovátorů); Reforma státu blahobytu •Výdaje na sociální programy v 80.letech 30% HDP (US 21% a JAP 18%) –vzdalování od poslání – pojištění (snižování rizika a marginalizace) -> snížení motivace; –minimální standard na základě občanství – poprvé možná existence bez příjmu mimo solidaritu rodiny, komunity (neformální sankce); –nižší tlak na výkonnost, na akceptování konkur. mzdy, nestatusové pozice bez bonusu; –v kontextu zpomalení, zhoršení směnných relací, nárůstu konkurence; posílení nátlakových skupin -> aktivní stimulují aktivity ostatních; –mezera mezi E a US (JAP) se rozevírá + penetrace NIC; – •GB reforma (M.Thatcherová): –4letý plán (1979) – monetární restrikce (proti inflaci), omezení veřejného sektoru, omezení odborů – flexibilnější trh práce; konfrontace stávek; –Pomalé přizpůsobení – inflace 11,9%, zvýšení úrokových měr – posílení libry a recese; pokles produktu o 4,8%, zdvojnásobení nezaměstnanosti (10,5%); –Uvolnění politiky 1981 (volnější měnová, pokračující fiskální restrikce); –Pokles cen ropy a úrokové míry 14%; –Privatizace a prodej majetku; –Teprve pak zvýšení produktivity v důsledku deregulace; snížení podílu veřejných výdajů pod 40% HDP jen pomalu a v důsledku obnovy růstu; – revize sociálního státu v demokratických podmínkách skoro nemožná, pokus USA (Reagan) v kontextu studené války a v GB po 30 letech frustrace ze slabého výkonu; 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 Růst HDP 2,8 -2,0 -1,2 1,7 3,8 1,8 3,8 3,6 4,4 4,7 2,1 Inflace 13,4 18,0 11,9 8,6 4,5 5,0 6,0 3,4 4,2 4,9 7,8 Nezaměstnanost 4,0 4,8 7,9 9,5 10,5 10,7 10,9 11,8 10,3 8,3 6,4 Hospodářský vývoj ve Velké Británii (procenta) D:\23120\Desktop\strike[1]_0.jpg D:\23120\Desktop\minersc.jpg 1960 1967 1973 1980 1981 1982 1995 1999 Spojené státy 27,8 31,2 31,2 33,2 33,5 35,5 34,3 30,1 Japonsko 20,7 22,7 22,1 32,7 33,3 34,8 28,5 38,1 Francie 34,6 39,0 38,5 46,2 50,8 51,9 50,9 52,4 SRN 32,0 38,2 40,5 46,9 49,3 49,7 46,6 47,6 Británie 32,6 38,5 41,1 44,3 45,3 46,2 42,3 39,7 Itálie 30,1 33,7 37,8 45,6 53,0 54,9 49,5 - Výdaje veřejného sektoru (jako procento domácího produktu) Instituce •Eichengreen – stejné instituce, které byly základem úspěchu po WWII, byly příčinou problému v 70. letech •Možnosti extenzivního růstu (přesun výrobních faktorů, akumulace fyzického kapitálu, přebírání postupů a technologií, produkce známého zboží) vyčerpány – nutnost přechodu na růst intenzivní (inovace – nové/neznámé způsoby produkce nebo nové produkty); •Velké (státní) E banky – konzervativní investice do velkých podniků a známých výrob vs. decentralizovaný kapitálový trh US (sázka na úspěch, IT); •Sociální výdaje – jistota v období přesunů faktorů do masové produkce – vedla k posílení spolupráce v rámci tripartity vs. překážka pro růst v prostředí vyžadujícím flexibilitu; •Participace zaměstnanců na řízení vede ke konzervativnímu přístupu k inovacím, restrukturalizací a zavádění technologií pro zvýšení produktivity; •Státní podniky které byly motorem investic a pokroku – nyní často odkázány na podpory, usilující o protekci, bašta nátlakových skupin. •