•1
První světová válka
Aneb jak zničit čtyři impéria snadno a rychle, nikoli ovšem levně
Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph.D.

Nárůst státní moci
uMechanismus Vídeňského kongresu a koncertu velmocí byl definitivně narušen.
u
uObavy z toho, že sjednocené Německo (1871) bude usilovat o hegemonii!
u
uDotvořily se dvě protikladní aliance!
u
uTrojspolek (1882) a Trojdohoda (1907).
u
uV předvečer války byl rozsah státní moci malý.
u
u V důsledku rostoucího sociální státu a zbrojení - pozvolna se zvětšující.
u
uPodíl státních příjmů na HDP v roce 1913
u
uUSA  9%, Německo 18%, VB 13%. Největší byl podíl ve Francii, odhad 25%.
u
•2

Růst Ruska a Japonska
uRusko a Japonsko byly země, kde hospodářský život v rámci tržní ekonomiky organizuje stát.
u
uProbíhá urychlená industrializace – dohnat a předehnat – úspěch v R i J!
u
u1904/1905 – rusko – japonská válka!
u
uVelmocenská maturita Japonska.
u
uObavy z hospodářského růstu a budoucí síly Ruska sílily zejména v Německu – jeden z důvodů proč
byla ochota jít do války.
u
uStáty musí po zahájení války dobudovat státní aparát potřebný k vedení ozbrojeného zápasu
u
uKončí dlouhé období evropského míru, kdy se Evropě vyhýbal rozsáhlý válečný konflikt.
u
u
u
u
•3

•4
Zbrojení a cíle velmocí
uV Evropě se v předvečer 1. války zostřuje napětí mezi velmocemi. Rozbíhá se zbrojení, zbrojí bez
výjimky všechny mocnosti.
u
uProblémem je evropský nacionalismus.
u
uNěmecko zvyšuje výdaje z 1,4 mld. marek z 1913 na 2, 24 mld. v roce 1914. Rusko dávalo na zbrojení
1,8 mld., Francie 1, 2 a Velká Británie 1, 6 mld. marek.
u
uFrancie touží po revanši za válku 1870 – 1871.
u
uNěmecko se bojí útoku Ruska. Válka je považována za nevyhnutelnou. Je otázkou kdy. Dlouhodobě
spolupracuje s Osmanskou říší (vojenská mise), čímž jednak posiluje protivníka Ruska a také
posiluje svoje pozice na Blízkém východě.
u
uNěmecko také podněcuje R-U k válce proti Rusku. Zostřuje se britsko – německý antagonismus kvůli
námořnímu zbrojení.
u
uRusko chce proniknout na Balkán a zejména obsadit Úžiny, které mají prioritu. Mocenské zájmy i
panslovanská idea. Je o etnicky smíšený stát. Dle sčítání lidu z roku 1898 tvoří Rusové jen 43%
obyvatel.
u
uMá obavy ze zvyšování německého vlivu v Osmanské říši – od 90. let 19. století – projekt Bagdádské
dráhy a vojenská spolupráce – 1913 německý generál velí osmanským silám v úžinách.
u
uRakousko je nepřátelské vůči Srbsku a Itálii.
u
uVelká Británie si přeje mír – zachovat status quo, dále má vlastní iridentistický problém v Irsku.
u
uVšechny evropské státy byly principiálně ochotné jít do války ne ovšem nyní.

Situace v Evropě
uR-U má dlouhodobě problémy se Slovany ve své říši. Obviňuje Srbsko a Rumunsko z podpory
iridentistických hnutí.
u
uArcivévoda František Ferdinand je v rámci R-U politiků umírněný. Zpráva o atentátu 28. června
1914  působil jako úder blesku.
u
uVyšetřování ukázalo, že za atentátem stojí velkosrbské národní hnutí podporované Ruskem a Srbskem.
Srbsko dlouhodobě usilovalo o vybudování velkosrbské říše a o zisk Bosny a Hercegoviny.
u
uPřímý podíl Srbska ale nebyl prokázán. R-U jej ale předpokládalo.
u
uPo výsledku II. Balkánské války 1913 bylo Srbsko zklamáno.
u
uNechtělo se smířit s anexí B-H Rakouskem-Uherskem.
u
•5

•6
Atentát
uNešlo o první atentát proti R-U cílům, proto chce R-U nepochybuje o srbské vinně za atentát.
Kalkuluje s jejich slabostí po vyčerpání z II. balkánské války.
u
uFrantišek Josef napsal 2. července Vilému II:
u
u„Podle veškerého dosavadního pátrání nešlo v Sarajevu o zločin jednotlivce, nýbrž o dobře
organizovaný komplot, jehož nitky vedou do Bělehradu. I když bude také bezpochyby nemožné dokázat
podíl srbské vlády, nemůže nikdo pochybovat o tom, že její politika, orientovaná na sjednocení
všech jižních Slovanů pod její vládou, takové zločiny podporuje a že přetrvávání tohoto stavu
znamená trvalé nebezpečí pro můj dům a pro mé země.“
u
uRakousko-Uhersko se rozhodlo dát Srbům lekci a vůbec netušilo, že rozpoutává celoevropský a
později celosvětový konflikt. Tehdejší terminologií – Velká válka.
u
uBritský historik J. M. Roberts razí termín „evropská občanská válka“ – Evropané měli mezi sebou
více společného než s neevropskými národy.
u
uNejenom kulturní ale i ekonomická závislost.
u
uMonarchie se  snažila porážkou Srbů otupit radikální nacionalismus slovanských národů.
u
uHra s ohněm. R-U bylo mnohonárodnostní monarchií – 12 mil Němců, 10 mil Maďarů, 8,5 mil Čechů, 1,3
mil Slováků, 5 mil Poláků, 4 mil Rusínů, 3,3 mil Rumunů, 5,5 mil Srbochorvatů a 800 0000 Italů.
u
u
u
u
u
u
u

Ultimátum
uR-U dalo 23. 7. 1914 Srbsku ultimátum. Požadovalo potrestání atentátníků a podíl rakouských úřadů
na stíhání. Srbsko splnilo většinu podmínek.
u
uPřesto RU 28. 7. vyhlašuje válku Srbsku.
u
uMá se zato, že tvrdý postup byl podněcován Německem a že slib německé podpory sehrál svoji roli.
u
uNěmecko je ochotno raději bojovat nyní proti Rusku s Vídní než později samo.
u
uNěmecko předpokládalo, že dříve či později se bude muset střetnou s rusko-francouzskou aliancí –
intepretace: konflikt u jehož zrodu stála německá rozpínavost.
u
uNěmecký válečný plán – Schlieffenův – nejprve porazit rychle Francii, dříve než Rusko zmobilizuje
a potom zastavit ruský postup na východě.
u
uVálka začne vpádem do Francie přes neutrální Belgii – riziko britské intervence – dle plánů se s
tím počítalo.
u
uVon Schlieffen – 1891 – 1905 – náčelník GŠ Německa
u
u
u
•7

•8
Propojená reakce v důsledku aliančního systému
uRusko nemohlo ponechat Srbsko osudu, pokud nechtělo ztrativ vliv na Balkáně.  Rusko se rozhodlo
Srbsko podpořit a mobilizuje.
u
uZpočátku jenom proti R-U. Ruská politika způsobila světovou válku!
u
u31. 7. 1914 - v reakci zasílá Německo nótu Rusku, aby zrušilo zahájenou mobilizaci.
u1. 8. 2014 - Francie a Německo mobilizuje 1.8. 1914. Rusko začíná mobilizovat i proti Německu.
uVečer 1.8. vyhlašuje Německo válku Rusku. (RU ještě není ve válce s Ruskem)
u3. 8. Německo vyhlašuje válku Francii jako odveta za údajný francouzský letecký útok na Norimberk.
Také žádá o průchod armád neutrální Belgií.
u4. 8. VB vyhlašuje válku Německu poté, vyzvala Německo respektovat  neutralitu Belgie a nebyla
vyslyšena.
u6. 8. Srbsko vyhlašuje válku Německu.
u11. 8. Francie vyhlašuje válku R-U.
u12. 8. VB vyhlašuje válku R-U.
u23. 8. Japonsko vyhlašuje válku Německu a R-U Japonsku.
u
uVelká válka!
u

•9
Zákopová válka
uSchlieffenův plán – u zrodu války, politici svázáni nutností jej realizovat a vstoupit do války.
u
uZávod k moři na Západě, německé ohrožení Paříže začátkem září německý postup byl zastaven v bitvě
na Marně  (5. – 12. 9. 1914) zákopová válka na Západě.
u
uHelmut von Moltke ustupuje a nahrazuje jej Erich von Falkenhayen.
u
uZákopová válka – nová forma na kterou nebyla armády připraveny.
u
uVe velkém opakování rusko-japonské války 1904 – 1905.
u
uJediným srovnatelným konfliktem 19. století byla americká občanská válka.
u
uSvět neočekával čtyřletý konflikt – špatné vyhodnocení důsledku nových technologií.
u
uKulomety, rychlopalná děla, ostnatý drát a plyn, která nahrávala obraně.
u

•10
Operace na východě
uVýchodní fronta - během srpna a září Rusko útočí a dvě jeho armády pronikly do východního Pruska –
na severu němenská armáda a v okolí Mazurských jezer armáda narevská.
u
uProti nim stojí síly Paula von Hindenburga a jeho náčelníka štábu Ericha Ludendorfa, který ruské
armády porazil v bitvách u Tanenbergu a na Mazurských jezerech.
u
uRuským silám veleli generálové Alexandr Vasilievič Samsonov a Paul von Renennkampf.
u
uStřetlo se 191 000 Rusů s 150 000 Němci – němečtí vojáci vysoko převyšovali protivníka v taktické
vyspělosti a ve schopnosti vést manévrový boj (nešlo o zákopovou válku)
u
uNěmecko ztratilo 10 000 vojáků, Rusko 70 000 mrtvých a 45 000 zajatých.
u
uVe stejné době ale RU ztratilo východní Halič a Bukovinu a 300 000 vojáků, protože bylo blokováno
na dvou frontách.
u

•11
Kolonie
uBojištěm se stávají i kolonie.
u
uV srpnu 1914 obsadila Francie a Velká Británie německou kolonii Togo.
u
uKamerun ale definitivně padl až 1916.
u
uNěmecká jihozápadní Afrika byla napadena Jihoafrickou unií a v červnu 1915 ji přinutila ke
kapitulaci.
u
uVe východní Africe málo početní ale výtečně vycvičení Němci vzdorují až do kapitulace v roce 1918.
u
uNěmecko nebylo schopné kolonie zásobovat, ty byly odříznuté a nechané na pospas.
u
uPravdu měl Bismarck, který na to před 30 lety upozorňoval.
u

•12
Turecko a Itálie
uNové bojiště se otevřelo i ve východním Středomoří – Osmanská říše zahájila ostřelování ruských
přístavů a dostala se tím do války s Dohodou.
u
uTurecko je oslabené z balkánských válek, proto zpočátku jedná opatrně.
u
uDe facto suplovali roli Itálie, která roku 1915 šla do války proti Centrálním mocnostem.
u
uCílem je přes porážku Ruska si vyřídit účty s malými slovanskými státy na Balkáně.
u
uTurecko ve válce bylo strategickým problémem hlavně pro VB. Turecký postup proti Egyptu ohrožoval
tento britský protektorát.
u
uTurci ohrožovali zásobovací trasy s Indií a uzavřeli ruskou černomořskou flotilu (Dardanely),
osmanské loďstvo ale  nemohlo operovat v ČM, protože Rusko blokuje Bospor.
u
u1915 – invaze v Darnanelách – snaha vyřadit OŘ a vytvořit podmínky k invazi do Sedmihradska a
vyřazení Trojspolku – neúspěch. Přes vstup Rumunska do války 1916.
u
u1916 – Sykes-Picotova dohoda mezi F. a VB. Dohoda o dělbě arabských území pod správou Osmanské
říše.
u
uItálie – 1915 – proti Centrálním mocnostem – poslední bitva risognimenta za vyhnání Rakušanů z
posledních zbytků italské půdy a obnovení středomořského impéria.

•13
Konec německých plánů – západní fronta
uTěžiště války – západní fronta. Celkově ztroskotal Schlieffenův plán a Německu se nezdařilo válku
rychle rozhodnout.
uPříčnou bylo špatné posouzení vojenské situace, vstup Rumunska do války, porážky v Brusilovově
ofenzivě a ztráty u Verdunu (únor 1916) a na Sommě (léto 1916). U Verdunu padlo 315 000 Francouzů a
280 000 Němců.
u
uNa moři se projevila převaha VB – německé loďstvo nebylo schopné prolomit blokádu (bitva u Jutska
31.5 – 1.6. 1916 – taktické vítězství N ale strategické VB) a nová zbraň, ponorky, nemohla
rozhodnout válku.
u
uV srpnu 1916 odstupuje Erich von Falkenhayn a na post NGŠ se dostává Paul von Hindenburg. Německo
ztratilo 500 000 vojáků, Dohoda 700 000. Britové nasadili tanky.
u
uŠpatný odhad dopadu moderních technologií na vedení války. Německo přecenilo své materiálové a
lidské zdroje, domnívalo se, že může Dohodu vykrvácet a podcenilo sílu Ruska.
u
uStáty prokázaly schopnost pomocí nacionalismu mobilizovat masy – rozklad socialistického hnutí. VB
– 1916 – jako poslední velmoc E. zavádí všeobecnou brannou povinnost.
u
uBalkán – 1916 – pád Srbska a vstup Rumunska do války (motivace – zisk Sedmihradska v R-U) – žádná
pomoc pro Dohodu, rychle poraženo – Centrální mocnosti získali zdroj ropy.
u
uStředomoří – 1915  neúspěšný útok na Dardanely – vyřadit Osmanskou říši a přes Černé moře se
spojit s Ruskem.

•14
Neevropské mocnosti
uPo vypuknutí války USA vyhlásily neutralitu. Politika neangažování se za oceánem. Málo pochopení
pro velmocenské půtky evropských koloniálních velmocí.
u
uJaponsko usiluje o německé základny v Číně a ostrovy v Pacifiku
u
uRozpadlo se dělnické hnutí, které podpořilo válečné úsilí národních vlád.
u
uProti jen bolševici v Rusku a socialisté v Srbsku.
u
uPůvodní trestná výprava proti Srbsku se mění ve světový konflikt, se kterým sice mocnosti počítaly
a nechtěli jej zahájit v létě 1914.
u
uPříčiny:
1.propojený alianční systém,
2.dlouhé období míru a konzervace a akumulace sporných otázek,
3. tajná diplomacie,
4.radikální nacionalismus širokých lidových mas,
5.neschopnost pochopit, jak nové moderní zbraně ovlivní válku a jaké to bude mít důsledky.
u

•15
Světová válka
uDo války se postupně zapojují další země.  Mimo válku jen Španělsko, Švýcarsko, Nizozemí a
Skandinávské státy.
u
uJaponsko 1914 – na straně Dohody.
u
uOsmanská říše 1914 – na straně Trojspolku.
u
uItálie – 1915 – na straně Dohody.
u
uBulharsko 1915 – na straně Trojspolku.
u
uRumunsko 1916 na straně Dohody.
u
uPortugalsko 1916 – na straně Dohody. Zabavilo německém lodě v přístavu a Německo mu vyhlásilo
válku.
u
uŘecko 1917 – na straně Dohody.

•16
Válečné cíle
uVálečné cíle mocností – diskuse se o nich vedla ve všech státech a to poměrně otevřeně a veřejně,
s výjimkou Ruska. Německu, Francii a Rusku šlo o rozšíření svého území a sféry vlivu.
uNěmecko – oslabit Francie a R tak, aby je tyto státy nemohly už nikdy ohrozit, proto anexe
Lucemburska, francouzských rudných pánví a Belgie.
uVybudování Středoevropského hospodářského svazu (Francie a RU také) pod vlivem Německa a rozšíření
kolonií.
uFrancie – návrat Alsasko-Lotrinska, anexe Sárska, přeměna území na levém břehu Rýna v autonomní
území mimo Německo.
uRusko – kompenzace vnitřního neklidu zahraniční akcí, zisk Konstantinopole, Bosporu, Dardanel a
území v Malé Asii  a Thrákie.
uR-U zpočátku sledovalo zastavení radikálního nacionalismu balkánských států, v konečné fázi války
bojovalo o zachování.
uJaponsko usilovalo o zvětšení vlivu v Asii na úkor evropských mocností – německé základny v Číně a
ostrovy v Pacifiku.
uVálečné cíle nebyly slučitelné, byla o nich ale veřejná diskuse, kde svoji roli hráli nacionalisté
– všechny vlády pod tlakem a velké obtíže při hledání kompromisu.
uVšechny režimy bojují o holé přežití. Přežila by britská monarchie nebo republika ve Francii
porážku?

•17
Jak válku ukončit?
uProblém: jak válku ukončit?
u
uPo bitvě u Verdunu (1916) nabídly ústřední mocností mírová jednání – prosinec 1916.
u
uNěmecko zároveň zdůraznilo ochotu zůstat v boji. Podmínky míru nebyly známé.
u
uSmyslem německého návrhu bylo předejít mírové iniciativě Wilsona očekávané koncem roku 1916.
u
uPo jejím zveřejnění (21. 12. 1916) ji Ústřední mocnosti odmítly, proto Dohoda 30. 12. odmítá
německé návrhy na mírové rozhovory.
u
uPatová situace se ze strategického hlediska mění v dubnu 1917 po vstupu USA do války.
u
uPozici Wilsona v USA ulehčilo svržení carismu v Rusku  v březnu 1917 – válku šlo vydávat za boj
demokracií proti autokraciím.
u
uMasarykova koncepce války – boj demokracie a autokracie je dle mého soudu mylná.
u
uRusko na straně Dohody.

•18
Únorová revoluce v Rusku
uVálka těžce dolehla na Rusko – hlad, bída, nemoci, porážky.  Poslední velká ruská ofenziva z léta
1916 nakonec selhala.
u
uV zemi vládne chaos a zkorumpovaná vláda.
uÚnorová revoluce v Rusku vznikla ze stávky dělníků v Putilovských závodech v Petrohradu 27. 2.
1917 ke které se záhy připojili vojáci Petrohradské posádky.
u
uVznikají dělnické a vojenské rady (sověty), ovládané menševiky.
u
uProvizorní výkonný výbor, který obnovil práci carem nesvolávané Dumy.
u
uTen v březnu vyhlásil prozatímní vládu v čele s Georgiem Lvovem.
u
u15. 3. abdikoval pod tlakem generality car Mikuláš II.
u
uRusko dalo na cestu demokratizace. PV ale chtěla vytrvat ve válce.

•19
Bolševický převrat (VŘSR) v Rusku
uBolševici aktivně pracují na radikalizaci již radikálních mas s cílem uchopit moc a brojí proti
pokračování ruské účasti ve válce.
u
uAkce bolševiků podporuje německý generální štáb – cíl: vyřadit Rusko z války.
u
uListopad (říjen) 1917 – bolševici převratem svrhávají prozatímní vládu (nikoli cara), ujímají se
moci a rozpouštějí nově zvolené Ústavodárné shromáždění.
u
uPo říjnové revoluci Rusko z války vystupuje a uzavírá s Německem Brest-Litevský mír z březnu 1918.
u
uVýměna území za mír s účelem konsolidovat bolševický režim – Německo si uvolnilo ruce k rozhodnutí
na Západě.
u
uNezávislost Finska a Ukrajiny, ztráta Polska, Kuronska, Litvy, Livonska a Estonska. Část Arménie
pod tureckou správu a ztráta Gruzie. Reparace 6 mld. zlatých.
u
uPo upevnění bolševického režimu a abdikaci Viléma II. bolševici smlouvu anulovali.

•20
Vstup USA
uWilson – kampaň 1916 – „uchránit nás války“
u
uUSA vyhlašují válku Německu 6. 4. 1917 a R-U v prosinci 1917.
u
uOficiálně reakce na neomezenou ponorkovou válku (vyhlášena v říjenu 1916, od konce ledna 1917
praktikována i proti USA), která doléhala i na americké lodě a americké občany.
u
uUSA do té doby sice formálně neutrální, ale neutralitu porušují.
u
uÚvěry 2, 3 mld. USD na vedení války ve prospěch Dohody.
u
uPřímým důvodem bylo vedení neomezené ponorkové války ze strany Německa.
u
uSvržení carismu usnadnilo vstup USA do bojů na straně Dohody.
u
uV lednu 1918 předložil Wilson mírový program – 14 bodů, válečné cíle USA.
u
uPodnět k založení Společnosti národů.
u
u
u

•21
14 bodů Woodrova Wilsona
u14 bodů Woodrova Wilsona z 8. ledna 1918 (jednání Kongresu).
u
u8 bodů  (povinné)  otevřená diplomacie,  svoboda námořní plavby, všeobecné odzbrojení, odstranění
obchodních překážek, nestranné urovnání koloniálních nároků, obnovení Belgie, stažení vojsk
z ruského území, Společnost národů.
u
u6 bodů  (nepovinné) – Wilson prohlásil, že by jich mělo být dosaženo, asi proto, že podle jeho
názoru nebyly absolutně nezbytné: navrácení Alsaska-Lotrinska, autonomie pro menšiny v R-U a
v Osmanské říši,  úprava hranic Itálie, stažení vojsk z Balkánu, mezinárodní statut Dardanel,
vytvoření nezávislého Polska, které by mělo přístup k moři
u
uWilsonův „lék“ – kolektivní bezpečnost – vycházel z předpokladu, že se národy světa sjednotí proti
agresi, nespravedlnosti a snad i proti přehnanému sobectví
u
u
u
u

•22
Politika Francie a VB
uAni dohodoví spojenci zcela jeho zásady nepřijímali.
u
uFrancie – jejím cílem bylo maximálně oslabit Německo (zbavení se německé hrozby, teritoriální
oslabení Německa, omezení branné moci, reparace jako náhrada škody – válčilo se ve Francii)
u
uFrancie je zadlužena u USA – dluhy musí splácet. Její dlužníci – sovětské Rusko a Rumunsko platit
dluhy odmítají.
u
uVB – zájem na německém koloniálním dědictví, proti oslabení mocenské rovnováhy v Evropě, obavy z
přenesení bolševické revoluce do  Německa – snaha Německo stabilizovat a teprve potom donutit k
platbám přiměřených reparací.
u
uItálie a Japonsko mají územní nároky.
u
uObecně dva způsoby řešení německé otázky:
u
u 1. donutit jej tvrdými podmínkami.
u 2. vnitřně jej demokratizovat a donutit jej aby s mírem dobrovolně souhlasilo.
u
u
u
u
u
u
u
u
u
u
u
u

•23
Cesta k příměří
uV roce 1918 se Německo snaží rozhodnout válku. Útok ale selhal a srpnu 1918 utrpěla německá vojska
porážku u Amiens-Roye.
u
uNěmecká vojska jsou nucena pod tlakem Dohody ustupovat. Dohoda má velkou materiálovou převahu.
u
u4.10.1914 – obě centrální mocnosti žádají o příměří.
u
u9. 11. v Německu vzniká republika a císař Vilém II odchází do exilu. Tíživý mír dopadl na německé
republikány a nikoli monarchisty a militaristy.
u
uMýtus o dýce v zádech. Generalita odmítla převzít odpovědnost za porážku.
u
uCísař Karel I nabídl 28. 10 separátní mír 3. 11. 1918 R-U obdrželo příměří od Dohody.
u
u11. 11. 1918 vyhlášeno příměří s Německem. Německo věří, že další vývoj půjde dle 14 bodů W. W.

•24
První světová válka - důsledky
uPrvní světová válka byla otřesným zážitkem tehdejší generace, která velmi výrazně ovlivnila její
postoje. Větší míra tolerance k násilí – podmínka pro brutální charakter druhé světové války.
Ztracená generace – odraz v literatuře.
u
uMezi středostavovskými mladíky z kaváren – válka zpočátku populární. Popularita vyprchala v letech
1916 – 1917 – heslo: „zúčtovat s politiky, s tím houfem syčáků.“
u
uZnačné posílení státní moci – původně za účelem válečné mobilizace. Získané moci ale už ale stát
nikde nevzdal. Zvrácená a extrémní podoba – bolševické Rusko.
u
uOvšem i ve VB, tradičně ve Francii a dokonce i v USA se posiluje za války státní korporatismus a
byrokracie. Na pozadí potřeby zajistit potřeby fronty.
u
uVzniká řada centrálních úřadů. (např. USA Výbor pro průmysl, Výbor pro dopravu a  Úřad pro paliva,
který zavedl „neděle bez benzínu“)
u
uVe 20. letech 20. století je moc byrokracie mnohem větší než před válkou.
u
u
u

•25
Industrializovaná válka
uVálka trvala déle než čtyři roky a byla poprvé skutečně mechanizovaným a  industrializovaným a
velmi intenzivním vražděním.
u
uUmíralo průměrně 5000 vojáků denně, většina v důsledku přímé nepřátelské akce, na rozdíl od
minulosti, kdy si nejvíce obětí vybraly nemoci.
u
uPočty zbraní za války řádově rostou.  Např. v roce 1914 měla britská armáda 100 letadel, v roce
1917 už 20 000. Podobně i o ostatní techniky.
u
uRoste rychle i jejich kvalita.
u
uVelký nápor na průmysl – problém se střelivem. Nutnost komplexní přestavby ekonomiky země –
příklad totální války, která mobilizuje všechny síly.
u
uVyvrácení předválečné teze, že vleklé války jsou ekonomicky nemožné a oslabení teze, že
provázanost ekonomik snižuje pravděpodobnost války.
u

•26
Ztráty a válečné škody
•Velké válečné škody – Dohoda vyčíslila na 132 mld. zlatých marek (výše reparací po Německu).
•Rozvrácena infrastruktura na Západě, kde probíhaly hlavní boje. Doprava je v troskách – nemožnost
dopravovat potraviny – hlad.
•Průmyslová produkce klesla kontinentu klesla o 25%.
•Rozvráceno zemědělství – dopad má hlavně situace v Rusku, které po válce,  občanské válce a
kolektivizaci již není ve 20. století nikdy obilnicí Evropy.
•Velké lidské ztráty, z 9,5 mil padlých bylo 8 mil. z evropských zemí.
•Každý rok padlo 30x více vojáků než za rok ve válkách s Napoleonem (poslední celoevropský
konflikt).
•Relativní největší ztráty populace utrpělo Srbsko (5,7%), Francie (3,4%) a Německo (3%).
•Celkové ztráty včetně nemocí a epidemií byly na 30-35 mil lidí. Zmenšila se demografická váha
Evropy ve světě.
•Předzvěst konce evropské nadvlády (45 mil. Britů vládne 250 mil. obyvatel Indie.
•

•27
Konec evropského systému a přesuny ve světové ekonomice
•Končí systém MZV založený na evropské dominanci.
•Končí čtyři monarchie (Německá, R-U, Ruská a Osmanská) – řada nástupnických států.
•Roste moc neevropských zemí – zejména USA ale i Japonsko.
•Evropské kolonie kvůli svému příspěvku požadují rovnoprávnější zacházení ve vztahu
metropole-kolonie (Kanada Austrálie, NZ), případně přímo samostatnost (Indie).
•Poklesl podíl Evropy na světové průmyslové produkci. Krize byla mnohem větší než v letech
1929-1933.  V roce 1913 53% má Evropa průmyslové výroby světa, v roce 1920 jen 41% a v roce 1960
jen 34%. Trend v USA přesně opačný.
•Rozvoj průmyslu v některých neevropských státech, zejména v USA, Kanadě, Japonsku a první vlna
industrializace v Číně a Indii. Způsobeno i poptávkou válčících států po zboží všeho druhu.
Narušení tradičních obchodních vazeb z důvodu neschopnosti evropských států dodávat zboží v dob
války.
•Pokles zemědělské produkce v Evropě.
•Boom zemí dodávajících základní suroviny. Cín z Malajsie, bauxit a ledek z Jižní Ameriky, ropa z
USA (60% spotřeby Evropy)

Evropa po roce 1918
u


•29
Posílení USA
•Velký impuls pro průmysl USA. USA jsou sice až do 1917 neutrální (mohou prodávat válečný materiál
i Německu) ale zásobují pouze Dohodu, která Německo blokuje.
•V letech 1914 – 1916 vzrostl export válečného materiálu z USA z 40 mil. USD na 1,2 mld. USD.
Hlavním zákazníkem je Dohoda.
•USA se z dovozce kapitálu za války mění ve vývozce. Aby VB a F získala dolary na nákupy, zbavují
se předválečných investic v USA a zadlužují se. Prodávají také do USA svoje zlaté rezervy.
•Po válce USA odmítají odebírat evropské zboží a chrání se celními bariérami aby uchránily vlastní
producenty.
•USA přestávají být dlužníkem, který platí úroky z dluhů a staly se největším světovým věřitelem.
•Zcela zásadní změna do předválečné struktury světového obchodu.
•Válka posloužila USA, USA válku evidentně nevyvolaly!
•Platí vždy teze: komu to slouží?
•

•30
Literatura
•Kissinger, H. A. (1999): Umění diplomacie. Praha: Prostor.
•Kennedy, Paul (1996): Vzestup a pád velmocí. Praha: NLN.
•Nálevka, Vladimír (2000): Světová politika ve 20. století I. a II. Praha: Aleš Skřivan ml.