Mgr. et Mgr. Vladimír Bízik Teorie mezinárodních vztahů (MVZ105) Sociální konstruktivismus a „anglická školau • Alexander Wendt: „jakto# že 5 severokorejských jaderných zbraní přináší Američanům větší strach než 500 britských?u • co vede státy k tomu# aby se považovaly za přátele/nepřátele? • a jak to vůbec zkoumat? Anglická škola • od 60. let hlavně ve Velké Británii, rozvoj v 80./90. letech • střední proud mezi realismem a liberalismem • důraz na interpretative přístup, silná normativnost • ale materiální faktory stále důležité (vs. konstruktivismus) • anarchický systém vs. mezinárodní společenství • fenomény zkoumá dle významu, který mají v očích aktérů • představitelé - Barry Buzan, Hedley Bull, Martin Wight • do jisté míry předchůdce konstruktivismu v MV, ale stojítrochu stranou Anglická škola • normativní prvky: • Představa mezinárodních vztahů • mezinárodní systém • mezinárodní společnost • světová společnost • tradiční teorie se dívají pouze na mezinárodní systém • lepší je ale dívat se na svět jako na mezinárodní společnost státy mají společné zájmy, mezinárodní pravidla • světová společnosti: ideální stav - implementace harmonie zájmů • představy, že v 90. letech přichází konec historie a světová společnost • ale post-9/11 svět tyto sny v mnohém vyvrátil Sociální konstruktivismus • vznikl jako důsledek debaty positivismus vs. post-positivismus • snaží se tento střet překonat • v teoriích MV má reprezentovat most# střední cestu • nejedná se o substantívni teorii typu realismu, liberalismu či marxismu • jedná se spíše o obecnější sociální teorii Vliv aktéra na realitu A. ne-konstruktivisrnus B. konstruktivismus 1, realismus naivní realismus (1 A) reprezentace vědci a vědecká práce poznávaný svět realistický konstruktivismus (1B} reprezentace vědci a védecká práce poznávaný svět (naivní idealismus) (2A) idealistický konstruktivismus (28) 2. idealismus reprezentace vědci a vědecká práce C^^V) „poznávaný" svět Vliv aktéra na realitu • „naivní" vědecký realismus realismus v MV) • aktéři nemají vliv na bytí ani poznání, svět se nám vědou odhaluje • realistický konstruktivismus • aktéři mají epistemologický vliv na svět, nikoli však ontologický • svět objektivně existuje, aktéři ho naplňují významem • idealistický konstruktivismus • aktéři svět ontologický i epistemologický tvoří • reprezentace realitu tvoří, není objektivně pozorovatelná • přístup hraničící s post-strukturalismem, post-positivismem Sociální konstruktivismus • ontologická rovina: co existuje, jak to existuje a jak je to důležité kromě aktérů existují i sociální vztahy, nejsou pouhou iluzí • epistemologická rovina: role poznání a vědy při konstrukci reality • stavba teorií MV musí stát na těchto ontologických a epistemologických základech • tj. neopomíjení sociálních vztahů; a toho# jak vědomosti ovlivňují realitu (věděním realitu sami ovlivňujeme) Kritika dosavadních teorii • kritika materialismu (sociální svět tvořen sociálně, nikoli matérii) • materialismus neumí vysvětlit problém KLDR vs. UK jaderných zbraní • kritika positivismu (nikoli ale radikální; positivistická věda neumí dát odpovědi na všechny otázky sociální reality) • stát zdaleka není jediným a hlavním aktérem, aktéři jsou lidé • kritika teorie racionální volby, aktéři nemají zájmy nezávislé na struktuře ve které existují • podcenění role ideových faktorů, především norem • vztah mezi agentem a strukturou • determinace agentů strukturou • determinace struktury agenty Ontologie konstruktivismu • povaha aktérů • člověk primárně společenský tvor# důraz na roli identity • identita se utváří v čase na základě sociálních vztahů • důležitost norem • zájmy aktérů jsou jedním z následků sociální identity daného aktéra • zájmy dále tvoří: socializace a internalizace norem, touha po uznání a prestiži, vliv společenských norem na chování • často „ex-posťx legitimizace chování • Robin Hanson, Kevin Simler: • The Elephant in the Brain: Hidden Motives in Everyday Life (2018) • naše vědomí je jako mluvčí prezidenta, který se snaží legitimizovat prezidentova nepochopitelná rozhodnutí; prezidentem je podvědomí Ontológie konstruktivismu • vztah mezi agentem a strukturou • vzájemně konstitutivní vztah mezi agentem a strukturou • struktura objektivně existuje, je více než souborem jednání jednotlivců • závislost na minulém vývoji (path-dependency) • v poslední instanci ale většina konstruktivistů uznává existenci objektivního světa; ten sociální ho ale překrývá • realita je z části nedeterminovaná# nahodilá (limity naturalistického přístupu) • pravidelnost v ní konstruuje a zprostředkovává jazyk# komunikace Sociální konstrukce reality • sociální realitu usměrňují instituce (v širokém smyslu) • pomáhají koordinovat a usměrňovat jednání • pomáhají ustanovovat kolektivní identity • spoluvytvářejí konstitutivní a regulativní pravidla • možnosti hierarchizace výroků o světě • lidé sdílejí intersubjektivní (kolektivní) významy, ty jsou vytvářeny na základě pravidel (jazyka, komunity vědců) a tato pravidla nám umožňují rozhodnout o relevanci výroků • důraz na kontext, možnost změny • naše představa o konceptech jako válka, anarchie atd. je podmíněna historickými a zkušenostmi a kontextem, v čase se mění-změna intersubjektivních významů Podoba společnosti • „Anarchy IsWhat States Make oflťx (Alexander Wendt) • lidé jsou hlavními aktéry, nicméně existují i další, např. státy jsou za určitých okolností také aktéry • aktéři jednají především na základě logiky vhodnosti (vs. logika výhodnosti) na základě norem • poznania normy • se vytváří na základě komunikace s pomocí jazyka a jsou sdíleny intersubjektivně • vznikají při jedná ní agentů, při střetávání s realitou světa • aktéři mohou pomocí komunikace normy měnit • realita MV je sociální konstrukce, vytvářena a udržována prostřednictvím diskurzu a praxe aktérů MV • hlavní představitelé-AlexanderWendt, NicholasOnuf, Friedrich Kratochwil Spory v rámci konstruktivismu • konstruktivismus má problém s jednoznačným vymezením • mnoho škol# stupňů „extrémnostiu konstruktivistického myšlení • otázka role státu# nakolik je to primární aktér a nakolik jen konstrukt • je-li stát konstruktem, má smysl se o něm bavit? • neboje tento konstrukt tak důležitý, že mu lze připsat samostatnou existenci a zkoumat ji? • kdo všechno je relevantní agent v mezinárodním prostředí? Spory v rámci konstruktivismu • epistemologická debata v rámci konstruktivismu • role tradiční vědy a positivismu, debata kopíruje 3. debatu v rámci celého oboru • dva tábory: positivistický a post-positivistický konstruktivismus • positivisté: lze dělat obecné úsudky o realitě# testovat hypotézy • zkoumat hloubkové fakty sociální reality • sociální věda trochu jiná než přírodní, ale podobné nástroje, výzkum kauzality • post-positivisté: sociální realita nemá objektivní podobu • výzkumník nemůže být nestranný, výzkumem realitu modifikuje • realitu tvoří toliko jazyk a sdílené představy • žádné testování hypotéz a kauzality, pouze interpretace (ideové příčiny) Spory v rámci konstruktivismu • spor o povahu mezinárodního systému a anarchie • anarchie je hlavní organizační princip, ale konstruktivisté nesouhlasí s dalekosáhlostí důsledků anarchie • sociálni realita mezi státy de facto vytváří normy pro interakci • někteří konstruktivisté vnímají autoritu v mezinárodním prostředí (OSN# vůdčí role USA# mezinárodní právo atd.) jako znak, že v mezinárodní systém zná systém autority a o anarchii nemá smysl se již bavit; post-anarchický konstruktivismus Spory v rámci konstruktivismu • je možná „dělba práceu s fundacionalistickými teoriemi? • je konstruktivismus opozicí positivismu a racionalismu? (větší část dnešních konstruktivistů toto odmítá) • neboje novým úhlem pohledu, který tradiční teoretické směry doplňuje tam, kde jsou jejich slabá místa, „slepé skvrnyu?