Latinská Amerika a USA Březen 2018 3 periody vzájemných vztahů nPeter Smith: V zásadě lze rozdělit na tři nestejně dlouhá období: nImperiální období (1790 – 30. léta 20.století) nStudená válka (1945 – 1990) nVěk nejistoty (1990 – dosud) n Imperiální období nMultipolární systém nExistence evropských velmocí jako protiváhy nPrimárním cílem budování sfér vlivu nTeritoriální a obchodní rozšiřování vlivu nAktivní jak vládní politika, tak obchodní kruhy n Studená válka nDůležitost LatAm vysoká nSystém bipolární – Sovětský svaz jako hlavní soupeř nGeopolitické a ideologické cíle nGlobální zadržování komunismu jako hlavní cíl nHlavním aktérem vláda n n Věk nejistoty nUnipolární/multipolární systém nDůležitost LatAm je spíše nižší nEkonomické a sociální cíle, propagace demokracie nNejasná pravidla hry nNa zahraniční politiku mají vliv i různé zájmové skupiny Počátky zahr. politiky USA nOmezení vlivu Evropy v LA, zejména s ohledem na politický vliv nPodpora nově vzniklým státům, na druhou stranu též snaha upevnit si pozici do budoucna n1823 – Monroeova doktrína nRozšíření území na úkor Mexika nPohrdání jižními sousedy „imbecilní a líná mexická rasa“, ne-bílí nejsou schopni si vládnout n Otázka Kuby nPřirozený limit teritoriální expanze a zároveň chápána jako přirozená součást nŠpanělsko-americká válka z roku 1898 – vítězství USA nSpojené státy dohlížejí nad kubánským získáním nezávislosti nPlattův dodatek – právo intervenovat, dozor nad kubánskou zahraniční politikou, získání Guantanáma n n n Změna přístupu v 2. polovině 19. století nKonec teritoriální expanze v Severní Americe, dosáhla limitů nSnaha o zvýšení ekonomické aktivity v Latinské Americe nPanamerická konference 1888 n Chápání Monroeovy doktríny n1902 – intervence VB a Ger v Latinské Americe – otázka, jak reagovat nArgentinský ministr zahraničí Drago – multilaterální interamerická politika – USA proti n1904 - Rooseveltův dodatek – unilaterální politika – rozšíření Monroeovy doktríny – právo intervenovat v LatAm n n Intervence na počátku 20. století – banánové války nMezi lety 1898 a 1934 provedly USA v LA více než třicet intervencí, povětšinou v Karibiku nIntervence různého trvání – v řádech měsíců i přes deset let nV Hondurasu dokonce sedmkrát nTzv. banánové války – motivováno obchodními zájmy n„Manifest destiny“ jako ospravedlnění zásahů n n n n Politika dobrého sousedství nVyhlášena roku 1934 prezidentem Rooseveltem nVzrůstající antiamerikanismus, snaha čelit mu zlepšením vztahů nSnaha o prosazování idey panamerikanismu, podpora domácích vůdců nNemělo dlouhého trvání díky WWII Studená válka nGeopoliticky důležitá oblast – zadržování komunismu nSnaha o vytváření „hemisférické obrany“ n1948 – vznik Organizace amerických států n1954 – první invaze v Guatemale – odstranění Arbenze n1959 - Vítězství Castra na Kubě nebezpečný precendens nNásleduje znárodnění majetku nKubánská raketová krize – vyhrocení, Kuba příliš blízko USA n n n n Studená válka - Chile nV JA v té době poměrně hodně junt nAllende jako vítěz čistých voleb, nicméně socialista a uvedl zemi v totální chaos nVliv CIA na situaci v zemi již dlouho před Pinochetovým pučem – údajně ekonomická podpora nPodpora Pinocheta Studená válka-Nikaragua nFSLN vítězí v konfliktu se Somozovou vládou nSnaha řešit problém diplomaticky - neúspěšná nPodpora contras nAféra Irangate nSoučasnost- Ortega opět v čele, nicméně zatím nepředstavuje pro USA zásadní překážku Studená válka - Salvador nZavraždění arcibiskupa Óscara Romera nPodpora pravicové vlády proti FMLN nPomoc s výcvikem, dodávání zbraní nAngažmá USA prodloužilo občanskou válku na 13 let – 1979-92 Panama nNa konci studené války – prosinec 1989 nUSA dlouhodobě podporovaly Noriegův režim, spolupráce s CIA nZhoršování vztahů, invaze do Panamy n Věk nejistoty- přechod k ekonomickým cílům nPo studené válce ztráta geopolitické důležitosti nV americké zahraniční politice též ztráta vodítka k vytváření koherentní politiky nBush sr. – vyhlášení Iniciativy pro Ameriky nClinton – snaha dotáhnout jednání o FTAA n„trade not aid“ – přesto stále finanční podpora regionu, i když se liší v názoru na její velikost n Washingtonský konsenzus nŠiroká shoda, že základem k úspěchu je volný trh, liberalizace trhu a redukovaná role státu v hospodářských otázkách nStáty LatAm později vinily USA jako stát s hlavním slovem v IMF ze svých ekonomických potíží Haiti – dvě intervence za deset let nV roce 1991 zvolen prezidentem Jean-Bertrand Aristide, odstraněn pučem, tři roky vlády Raoula Cedrase nV roce 1994 vrátily USA Aristida zpět do úřadu nNásledovalo volební období René Prévala, první úspěšně dokončené v historii nAristide podruhé prezidentem od 2001, ale po třech letech svržen rebely nKromě USA se na jednotkách OSN podílela též Francie, Kanada a Brazílie n n n George W. Bush a politické vztahy nPrezidentská kampaň – zvýšení pozornosti věnované LA nTeroristické útoky – útlum vztahů, přesun pozornosti k jiným otázkám nKonec mandátu – pravděpodobně historicky nejhorší vztahy nOdpor států LA k válce v Iráku nCastaňeda – LA je jako Atlantida, zcela ztracená z hledáčku Problémové oblasti nMálokdy se setkávají priority n USA – demokracie, lidská práva, bezpečnost, drogy, imigrace, obchod dle jejich představ n X. n Lat. Amerika – volný trh, imigrace, zahraniční pomoc Oponenti USA v době Bushe nVenezuela – Hugo Chávez – Bush je jako Hitler, Pan Nebezpečný, ďábel nKuba – Fidel Castro nBolívie – Evo Morales nPeru – Ollanta Humala – ale volby těsně prohrál nChamorro – USA dokázaly vždy nalézt peníze na válku v LatAm, ale málokdy na mír nEkvádor - Rafael Correa n George W. Bush and Hugo Chavez Vnímání Spojených států v LatAm nZaloženo na výsledcích Latinobarometru: nSuverénně nejvyšší ve státech Střední Ameriky nV Mexiku méně nNižší země Mercosuru, z nichž nejhůře Argentina nTrend – spíše více pozitivní vnímání USA (otázka jak s Trumpem) n Podpora USA v mezinárodních organizacích nV radě bezpečnosti Mexiko požadovalo mandát OSN pro zásah – posléze kritizován Foxem nObecně slabá, například při hlasování proti embargu hlasovaly až na dva všechny státy proti nMexiko ratifikovalo smlouvu o ICC nPostrádají podporu v Organizaci amerických států nVznik CELAC bez USA n Bushova cesta 2008 nJedním z hlavních témat drogy a boj proti nim – hlavním spojencem v této oblasti Kolumbie nPoužití biopaliv – přesto stále cla na brazilská biopaliva nSnaha jednat s „přáteli“ – mezi ně řadí USA i Brazílii či Argentinu n Obama a LA nVelká očekávání nObyvatele většiny států podporovali Obamu nV roce 2009 Summit Amerik nZklamání – politika nepříliš intenzivní nStále dominovala vnitřní témata USA před tématy, které zajímala LatAm nSummit v Cartageně 2012 selháním n Honduras 2009 nPuč proti prezidentu Manuelu Zelayovi, který chtěl změnu ústavy nReakce USA a mezinárodního společenství velmi vlažná Obamova cesta 2011 nEkonomicky orientovaná a krátká nBrazílie – rozvíjející se trh, důraz na hospodářské vztahy nChile – dlouhodobý hospodářský partner nSalvador – země regionu střední Ameriky, problémy s vnitřní bezpečností Obama.gif Obama a druhé volební období nHlavním tématem oteplování vztahů s Kubou (Trump opět odklon) nVelmi pozitivně vnímáno latinskoamerickými státy nSummit v Panamě – daleko pozitivnější vztahy, účast Kuby Americké volby a LatAm nClintonová – dalo se očekávat pokračování Obamovy politiky nTrump – v kampani vystupoval dost nepřátelsky k mexické migraci nCruz a Rubio – dva kandidáti s kubánskými kořeny n Trump a LatAm nI po roce velká neznámá nZhoršení vztahů s Mexikem (dopady na mexické hospodářství), ale i se zbytkem LatAm n„Vycouvání z TPP“ Současný stav nLatAm stále nezávislejší na USA – možno hovořit o „post-americké hemisféře? nLevicové vlády nNarůstající role Asie (Číny) nZvyšující se multipolarita světové politické moci nUSA se snaží posilovat vztahy s přáteli (Pacifická aliance+Brazílie) a ne napravit je s režimy, které nejsou „friendly“ n