2. Evropská komparace systémů financování municipalit 2.1 Míra finanční autonomie evropských municipalit Přenesení daňových kompetencí, tzn. ukládání a vybírání daní místní úrovní, je předmětem fiskální decentralizace a vstupuje jako jeden z nej-důležitějších ekonomických faktorů do vertikálních typologií, podle nichž je stanovena míra finanční autonomie územních samosprávných celků. Výkon veřejných statků je na této úrovni efektivnější, ekonomicky šetrnější a rozhodnutí jsou přijímána blíže občanům na základě jejich preferencí [Mikesell 2007: 18-19]. V praxi se realizuje decentralizace daňových příjmů a výdajových kompetencí, decentralizace veřejných výdajů. Daňové příjmy v této struktuře jsou nízké. Třetí typ je založen na kooperaci místní a ústřední vlády. V tomto případě lze hovořit o administrativní decentralizaci. Daně jsou vybírány centrální vládou a následně přerozdělovacími mechanismy převedeny územním samosprávám [Provazníkova 2009: 40]. Zde hrozí nebezpečí vertikální fiskální nerovnováhy. Municipality mají pravomoc, ale fakticky nemohou ovlivnit výši daňových výnosů a je omezena jejich finanční autonomie. Tyto poznatky vyplývají i ze studie OECD z roku 2009. Mezi lety 1995 a 2005 se podíl samospráv na centrálních výdajích navýšil pouze o dvě procenta na celkových 33 procent, ovšem tento nárůst zaznamenaly mezivládní transfery a sdílené daně zůstaly na stejné výši. Je proto možné hovořit o nárůstu vertikálních fiskálních nůžek („the vertical fiscal gap"), které měly za následek asymetrickou decentralizaci. Místní výdaje byly v průměru kryty z poloviny transfery a dotacemi, z poloviny vlastními daněmi. Vývoj v České republice, Španělsku nebo Finsku byl ve zmíněném období odlišný. Změny byly měřeny na škále, na jejichž jedné straně byly uvedeny dotace, na druhé pak daňové výnosy. Tato škála odráží posuny ve finanční autonomii municipalit. S nárůstem daňových EBSC0 : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 30 ><ľ> c Q o O Q 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % -10 % -20 % -30 % Změny ve struktuře příjmů místních samospráv 1995-2005 I. v % "■■■I "'I o u u « o ^ S S -lí ^ W VC3 VC3 1^ W s-1 *-' o u ■i-> i—i -y i—i Oh ^ c c c o ^ y? § ^ z -3 Ph 2 o Ph o o 6 o V t—i +-> CO Vt—( S Q 60 40 20 Norsko Belgie Itálie i Francie Maďarsko Španělsko Německo Řecko i Portu galsko carsko Polsko Česká rap. .Finsko Švédsko 10 15 20 25 30 DP místních rozp. v % celkových DP 35 40 Graf 8: Daňová autonomie místních vlád v závislosti na míře daňové decentralizace Zdroj: Jílek, Rozpočtové určení daní územním samosprávám - normativní a pozitivní přístup EBSC0 : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 32 Pro ně je typická nízká úroveň daňové autonomie a průměrná daňová decentralizace. Státy s nízkou mírou daňové autonomie v rámci financování využívají ve značné míře sdílených daní. Do poslední skupiny patří severoevropské státy s vysokou mírou daňové autonomie i daňové decentralizace [Jílek, Rozpočtové určení daní územním samosprávám -normativní a pozitivní přístup; Trhlíková 15. května 2006]. Ve většině evropských zemí mají daňové příjmy klíčové postavení, jejich výše je závislá na daňové pravomoci a určení daní, které vymezuje, do kterých veřejných rozpočtů plynou daňové výnosy. Daně patřící do této kategorie se nazývají sdílené. Výtěžek z výlučných neboli svěřených daní stoprocentně putuje pouze do jednoho veřejného rozpočtu. Tabulka 3: Taxonomie daňové autonomie A Plná pravomoc stanovit sazbu i základ daně (decentralizované úrovně, sub-central governments: SCG). a. 1 Příjemce stanovuje daňovou sazbu, základ daně a daňové úlevy bez potřeby konzultace s vyšší úrovní vlády. a. 2 Příjemce stanovuje daňovou sazbu, základ daně a daňové úlevy po konzultaci s vyšší úrovní vlády. B SCG disponuje pravomocí stanovit sazbu daně. b. 1 Příjemce stanovuje sazbu daně a vyšší vládní úroveň neurčuje horní a dolní limit sazby. b. 2 Příjemce stanovuje sazbu daně a vyšší vládní úroveň určuje horní a nebo dolní limit sazby. C Pravomoc měnit základ daně. c. 1 Příjemce stanovuje pouze daňové úlevy. c. 2 Příjemce stanovuje pouze slevy na daních. c. 3 Příjemce stanovuje jak daňové úlevy, tak slevy na daních. D Sdílení daňových výnosů mezi úrovněmi vlády. d. 1 Příjemce SCG určuje podíl na sdílených daních. d. 2 Podíl sdílených daní může být změněn pouze se souhlasem SCG. d. 3 Podíl sdílených daní SCG je stanoven legislativně a může být centrální vládou jednostranně změněn s menší frekvencí než jednou ročně. d. 4 Podíl sdílených daní SCG je každoročně určován centrální vládou. E Ostatní případy, ve kterých centrální vláda stanovuje sazbu i základ daně pro SCG. F Daně nezařaditelné do předchozích kategorií (a-e). Zdroj: Blôchliger, King 2006: 159 EBSCO : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 33 Daňové decentralizaci se vedle výše zmíněné Rady Evropy věnuje také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, která kategorizovala daňové pravomoci. Taxonomie pracuje s pěti základními třídami a několika subkategoriemi. Země spadající do kategorie „a" disponují nejširší daňovou pravomocí, decentralizované jednotky mohou stanovit základ i sazbu daně. V evropském měřítku v roce 2008 touto pravomocí disponovalo 8 zemí, včetně České republiky. Podmínky splňují (podle Markové pouze částečně, protože jejich základ vymezuje stát) místní poplatky. Stanovení sazby daně (kategorie „b") se využívá v našich končinách u koeficientu daně z nemovitostí a v omezené míře také u poplatků za znečištění u malých znečišťovatelů. Vytyčení základu daně (kategorie „c") lze aplikovat na správní poplatky, u nichž místní vlády mohou upravovat základ poplatku. Princip sdílených daní (kategorie „d") a princip rozhodování centrální vlády o výši sazby a základu daně pro decentralizované celky (kategorie „e") se u nás slučuje. Kategorie „d. 0", „d. 1" a „d. 3" v našich podmínkách nenalezneme. Obecně se v oddílu „a", „b", „c", „d. 0", „d. 1" jedná - h3 CD cn -i-i Tabulka 4: Daňová autonomie místních vlád, četnost využívání jednotlivých kategorií daňové autonomie pro místní úrovně vlád evropských členských zemí OECD Kategorie daňové autonomie Absolutní četnost Státy spadající do příslušné kategorie Relativní četnost (z 19 států) A 8 Francie, Lucembursko, Rakousko, Belgie, Itálie, Španělsko, Švýcarsko, Česká republika 42,0 % B 19 Dánsko, Finsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Švédsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Rakousko, Belgie, Německo, Itálie, Španělsko, Švýcarsko, Česká republika 100,0 % C 1 Francie 0,5 % d. 1, d. 2 2 Itálie, Španělsko 1,0 % d. 3, d. 4 8 Dánsko, Finsko, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Itálie, Česká republika 40,0 % Zdroj: autorka na základě Jílek, Rozpočtové určení daní územním samosprávám normativní a pozitivní přístup; převzato z OECD 2008: Rev. Statistics EBSC0 : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 34 o vlastní daňové příjmy. Kategorie „d. 3" a „d. 4" mají blízko k neúčelovým dotacím [Marková 2008: 53; Jílek 2008: 142-143; Jílek, Rozpočtové určení daní územním samosprávám - normativní a pozitivní přístup]. Tabulka 4 vymezuje četnost užívání jednotlivých kategorií u evropských členských zemí OECD. Pravomocí stanovit sazbu daně disponují všechny země ze zkoumaného vzorku. Kategorie „c" nepatří mezi významné, uplatňuje se pouze ve Francii, stejně jako „d. 1" a „d. 2". Ve 40 % států, vč. České republiky, je podíl sdílených daní určen zákonem bez účasti decentralizované vlády na legislativním procesu (kategorie „d. 2") nebo je podíl měněn každoročně s tvorbou státního rozpočtu. V roce 2002 výnos z místních poplatků (kategorie „a") dosahoval 3,2 %, z daně z nemovitostí a poplatku za znečištění ovzduší (kategorie „b") pak 2,4 %. Obě kategorie se nacházejí pod průměrem zemí OECD -oddíl „a" třikrát a „b" dosahuje pouze 8 % zmíněného průměru. Situace opačná je u sdílených daní, kde se Česká republika s hodnotou 51,8 % nachází téměř desetkrát nad průměrem. Tento stav zobrazuje tabulka 5. Jedním ze zájmů fiskálního decentralismu je to, aby byly daně vertikálně optimálně rozdělené. V ekonomii existují dva hlavní proudy, které se tématikou daňového určení zabývají. Jedná se o teorii veřejné volby a teorii veřejných financí. Představitelé teorie veřejné volby (Buchanan, etc.) poukázali na fakt, že vlády o daňovém určení přemýšlí z politické, nikoli ekonomické perspektivy, protože výše daní ovlivňuje rozhodování voličů při volbě téhož politika, tzn. při jeho možném znovuzvolení. Územní samosprávy proto ve většině případů mají pravomoci týkající se daní politicky nepopulárních, správně nákladných a daní s nízkým výnosem. Druhý ekonomický proud je zastoupen Oatesem a Musgravem. Mus-grave vymezil a rozdělil mezi jednotlivé úrovně vlády funkce veřejných financí [Jílek 2008:134-136]. Doporučil, aby rozhodování o progresivních daních, daních s mobilním základem a daních na základě nerovnoměrné alokace (např. zdanění přírodního bohatství) spadalo do rukou centrální vlády [Oates 1991: 266-267]. Jílek k výčtu přidává daně vystavené silným vlivům hospodářského cyklu [Jílek 2008: 134] a Blóchliger a Petzold nepřímé spotřební daně [Blóchliger, Petzold 7. června 2009:15], protože by v důsledku nestejného místa výroby a spotřeby mohlo dojít k deformaci trhu. Z toho vyplývá, že za vhodné daně pro decentralizaci jsou považovány místní daně a daně z pevného základu se stabilním očekávatelným výnosem40 [Peková 2004: 183]. (Srov. s tabulkou 6.) 40 Obecně jde o majetkové daně, v ČR se jedná o daň z nemovitosti. Důvod je ten, že výnos z majetkových daní je stabilní a je úzce provázán s místem výběru daně. EBSC0 : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 35 Tabulka 5: Podíl daní v členění dle způsobu daňové autonomie na příjmech decentralizovaných úrovní vlády členských států OECD (v %) ■■-i l_ Stát (úroveň) Autonomní daně Sdílené daně Ostatní CL O l_t a b c d. 1 d. 2 d. 3 d. 4 daně CU 1—' -Q h3 l_t Austrálie (státní) 41,1 - - - 34,4 - - - ■■-i i—' CL CL ro Austrálie (místní) 80,6 - - - - - - - l_ O Rakousko (státní) 3,7 - - - 43,5 - - 5,5 LTi ZD l_ Rakousko (místní) 2,3 4,5 - - 55,4 - - 21,2 CU "O d Zi Belgie (státní) 57,1 - - - 32,4 - - - "O CU +-• +-• ■1—1 Belgie (místní) 7,5 65,0 - - - - - 2,7 E l_ CU Cl Bulharsko (místní, 2005) 8,5 38,1 - l/) CU m Zi Česká republika (místní) 3,2 2,4 - - - 51,8 - 0,9 l_ ■■-i h3 M— Dánsko (místní) - 67,9 - - - 2,2 - 4,8 +-• CL CU l_t Finsko (místní) - 60,4 - - - - 6,7 0,1 CU l_ CU Francie (místní) 39,3 4,6 5 - - - - 5,6 -Ľ l/) ■l-l 1—' -Q Chorvatsko (2006) 6,27 59 - Zi Cl CU Německo (zemská) - 1,9 - - 68,2 - - 8,9 +-• E O l_ Německo (místní) 8,7 16,7 - - 23,7 - - 0,6 M— O ■l-l Řecko (místní) - 11,6 - 6,3 - - - - l/) l/) ■l-l E l_ Itálie (regionální) - 28,4 - - 11,4 8,5 - - ess. ut pe Itálie (místní) 12,1 22,6 - - - 5,9 - 4,2 um Pr witho Nizozemí (místní) - 11,8 - - - - - 0,1 rolin form Norsko (místní) 1,6 - 45,3 - - - - - h3 ^ >~ d - h3 CU Polsko (místní) - 11,7 - - - 38,6 - 0,2 Pragu ed in Portugalsko (místní) - 21,2 - - - 8,9 - 18,1 y in roduc Rumunsko (místní, 2009) 3,2 55,6 - ersit e rep Španělsko (regionální) 32,6 0,1 - - 23,3 - - 0,0 Univ not b Španělsko (místní) 16,1 30,4 - - 12,7 - - 0,0 arles May Švédsko (místní, 2004) - 74,0 - - - - - - CU ■ > Průměr 30,3 3,4 25,0 0,9 1,6 2015 ese r (státní, regionální) |ht @ |hts n Průměr (místní) 9,2 28,6 2,6 0,3 4,8 5,6 0,4 3,8 cn cn Zdroj: autorka na základě Jílek 2008: 143-144 (převzato z OECD, Rev. Statistics); Stoilova; ° S Ivanisevic, Koprič, Omejec, Šimonič 213-214 EBSC0 : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 36 Tabulka 6: Doporučení Světové banky pro výdajové určení Funkce Regulace Financování Zabezpečování a správa Produkce (poskytování) Mezinárodní záležitosti N N N N Obrana N N N N Ochrana životního prostředí N, R N, R, M N, R, M N, R, M, S Veřejný pořádek a bezpečnost N, R, M N, R, M N, R, M N, R, M Primární a sekundární vzdělávání N, R, M N, R, M R, M R, M, S Terciální vzdělávání N, R N, R N, R N, R, S Zdravotní péče N, R, M N, R, M R, M R, M Sociální zabezpečení a sociální péče N, R N, R R, M R, M Komunální služby (dodávky vody, kanalizace, odpady, požární ochrana) N, M M M M, S Dálnice, silnice, městské komunikace N, R, M N, R, M N, R, M N, R, M, S Parky, rekreační zařízení, kultura N, R, M N, R, M N, R, M N, R, M, S Národní přepravní a komunikační sítě N N, R N, R, M N, R, M, S Regionální a místní veřejná přeprava R, M R, M R, M R, M, S N = národní úroveň, R = regionální úroveň, M = místní úroveň, S = soukromý sektor Zdroj: Jílek 2008: 74 na základě www.worldbank.org/decentralization Ústřední vláda by měla mít kompetence nad progresivními důchodovými daněmi, dědickými daněmi a zdaněním přírodních zdrojů. Vhodná pro střední úroveň vládnutí je podle Musgraveho maloobchodní prodejní daň, daň z vlastnictví rezidentů i nerezidentů, které vznikly v oblasti odvodu daně, daň z důchodu rezidentů. V kompetenci samospráv by měly být tedy daně z nemovitosti, ze mzdových prostředků a uživatelské poplatky [Jílek 2008: 148]. V tabulce 7 je uveden přehled hlavních obecních a regionálních daní v zemích EU. EBSCO : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 37 Tabulka 7: Obecní a regionální daně v zemích EU Iht la Země 1. úroveň 2. úroveň 3. úroveň pyrig přirážka k dani z ne- přirážka k dani z ne- :able co Belgie movitostí; přirážka k DPFO; přirážka movitostí; všeobecná provinční dávka >_» ■m i—' q. k poplatku z vozidel (Flandry) q. (t3 l_ daň z nemovitostí; o LTi dědická daň; daň ID l_ Bulharsko darovací; daň z převo- dl "o du vlastnického práva "o oj k nemovitosti -t-j £ l_ Česká daň z nemovitostí; oj q. l/> republika místní poplatky fair use Dánsko místní DPFO; daň z nemovitostí regionální DPFO; daň z nemovitostí +-• q. oj l_t poplatek z pozemku; X oj l_ oj -c Estonsko poplatek z prodeje; poplatek z vozidel; l/> ■1-1 1—' poplatek z reklamy )m the pu Finsko komunální daň z příjmu; daň z nemovitostí l_ daň z nemovitostí; domovní daň; daň z nemovitostí; živnostenská daň; převodní poplatky daň z nemovitos- o ■1-1 l/> domovní daň; živnos- tí; živnostenská Press. thout permis Francie tenská daň; poplatek za svoz domovního odpadu daň; poplatek za technický průkaz vozidla ty in Prague, Karolinum produced in any form wŕ Chorvatsko spotřební daň; poplatek za rekreační pobyt; poplatek z reklamy; poplatek za využití veřejného prostoru daň darovací; dědická daň; silniční daň; daň námořní41; daň z organizace zábavných a reklamních akcí ersi e re Irsko daň z nemovitostí Univ lot b (podniků) jyright @ 2015. Charles . rights reserved. May r Itálie daň z nemovitostí; přirážka k dani z příjmů; poplatek za využití veřejného prostoru; poplatek za svoz domovního odpadu přirážka k dani z příjmu; poplatek za využití veřejného prostoru; poplatek z vozidel regionální daň z výdělečné činnosti; přirážka k dani z příjmu o r—' 41 Vessel duty EBSCO : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 38 Kypr zdanění podniků; poplatek z pozemku; poplatky z hotelů Litva poplatek z pozemku; poplatek z pronájmu pozemků Lotyšsko poplatek z pozemku Lucembursko komunální obchodní daň; daň z nemovitostí Maďarsko daň z nemovitostí; dávka za osoby obývající byt; místní daň z podnikání; turistická taxa Malta Německo živnostenská daň; daň z pozemku; daň z držení psů; daň z přepychu Nizozemí daň z nemovitostí; daň z turistiky dodatečný poplatek z vozidel Polsko poplatek z pozemku; poplatek z dědictví; poplatky za matriční úkony; zemědělské poplatky Portugalsko daň z nemovitostí; daň z převodu nemovitostí; přirážka k DPPO; místní daň z vozidel Rakousko daň z nemovitostí; místní zdanění podniků Rumunsko daň z nemovitosti; poplatek z pozemku; poplatek z reklamy; daň z příjmu veřejně prospěšných společností; silniční daň Řecko poplatek za úklid a elektrifikaci; daň z nemovitostí; daň z elektrifikovaných míst EBSCO : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 39 Slovensko daň z nemovitostí; hotelový poplatek; poplatek z prodeje alkoholu a tabáku; poplatek z reklamy Slovinsko daň z nemovitostí; poplatky z převodu nemovitostí; lázeňská taxa; darovací daň; poplatek z hracích automatů Španělsko daň z nemovitostí; místní daň z ekonomických aktivit; daň z vozidel; zdanění vyšší hodnoty z titulu městské oblasti dodatkové zdanění ekonomických aktivit daň z příjmu fyzických osob; dědická daň; daň z převodu majetku; daň z bohatství Švédsko místní daň z podnikání regionální daň z podnikání Velká Británie poplatek z pozemku poplatek z pozemku; navýšení daně z příjmu (Skotsko) DPPO = daň z příjmů právnických osob; DPFO = daň z příjmů fyzických osob Zdroj: autorka na základě Provazníkova 2009: 87-88; Rada Evropy 1997; Rada Evropy 1999; Rada Evropy 2009 Příjmy z místních daní by měly být v čase stabilní, dostatečně výnosné, administrativně nenáročné, měly by minimalizovat daňový únik, možné daňové externality a konkurenci mezi municipalitami. Poplatník by měl mít možnost zjistit svoje daňové závazky vůči obci [Peková 2004: 184]. Daňová autonomie, tj. pravomoc ovlivňovat sazbu i základ daně, by měla být považovaná za hlavní požadavek při konstruování daní. Daně lze určit podle McLureho třemi způsoby, a to místními daněmi, daňovými přirážkami a sdílenými daněmi. Míra decentralizace se odráží i u místních daní. Samosprávy mohou libovolně rozhodnout o zavedení daně nebo jsou při vymezení daní limitované legislativním rámcem. Existuje zde přímý vztah mezi uvalenou daní a politickou zodpovědností místních vlád. Samosprávy v systému daňových přirážek mají nižší pravomoc, mohou rozhodovat pouze o daňové sazbě. U sdílených daní se v ČR nižší úrovně neúčastní vymezení základu ani sazby daně. Sdílené daně mají transferový charakter, podobají se obecné neúčelové dotaci [Jílek 2008: 137-139]. I přesto, že příjmy ze sdílených daní jsou v čase stabilní, nedávají obcím prostor pružně reagovat na priority obyvatel EBSC0 : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 40 I I Další [ I Daň z prodeje zboží a služeb (daň z přidané hodnoty, spotřební daň...) % i | Majetkové daně I I Daň z příjmů 18 16 14 H-12 ■-10 ■- 6 - 4 - 2 - I (li |'-|. nnnn. llliJl fli^ 11 ^it I ■ - - O -——- O T3 ^ M Ä c « U C " ^ "S US Ä >cc £ cc cc 3 ^ta O M O co ej a v > cc ^ hJ ^ ^ hJ cc ~ CL o l_t cu 1—' -Q h3 l_t ■■-I i—' CL CL h3 L_ o LTi zd L_ cu "D zs "D cu +-• +-• ■■-I E L_ cu CL m cu m zs L_ ■i-l h3 M— +-• CL cu l_t cu L. cu _5z t/) ■l-l 1—' -Q zs Cl cu _5z +-• E o L_ M— o ■l-l LD m ■l-l E L_ cu Cl m m +-• cu zs l_ o q_ -ľ +-• E ■l-l ZD ■l-l E 1—' L_ o O l_ M— ^ >~ h3 cu zs cn ■■-I h3 L_ "D q_ cu l_t zs ■■-I "D o >~ L_ +-• Cl ■■-I cu m L_ L- cu cu > -Q ■l-l +-• zd o t/) cu >~ 1—' h3 l_ h3 _5z t_J "D cu > LD L_ cu (S) t/) rvj cu L_ O) m +-• +-> _5z _íz cn cn ■■-i ■■-i l_ L_ >~ CL i—' o i—' t_J >f-l u o 'OJ cj Q O H O u co o f-l > cj u C S-l u > o >c Q 00 a m o o o vo CS r- i>- i>-co vo^ co CO^ O cn o vo^ CO cn cn vo^ cn vo^ t—1 co cn o l>-cn^ l>-CO^ CS vo" cn c©" m vo co" CO o" CO vo" t—1 o" vo cn" t—1 l>- cn" t—1 vo" vo cn" co cn" cn" vo o" CO vo" l>- CO" t—1 &R }R feR O o co o CO cn cn t—1 vo^ vo CO l>- °-í. l>-cn^ co co^ vo^ on CO co l>- t—1 cn cn O vo^ cn °-í. CS vo" cn co to" vo co" CO co" vo CO" t—1 vo cn" cn" l>- cn" vo" vo on" co co" CO" cn co" vo l>- CO" t—1 co o o &R &R í£ OS t—1 CS co co^ cn co CO on co co cn^ cn vo o vo^ vo cn^ co cn^ co t—1 l>-co^ O vo CS vrT cn vo CO CO" vo vo" co" vo cn" t—1 l>- t—1 t—1 CO" vo co" co vo" t—1 vo" cn vo co" i>- CO" t—1 CS o o &R í£ &R cn © m co^ co CO^ co on vo t—1 t—1 CO^ O t—1 co t—1 t—1 cn cn vo^ cn co cn^ vo °-í. CO CO^ vo t—1 t—1 CO vo^ CS vo" cn CS m co" vo CO" CO vo vo" cn" vo o" vo t—1 l>- t—1 t—1 CO" co co" co" co" vo vo" vo CO" l>- CO" t—1 &R }R &R í£ í£ í£ í£ o o co °-í. cn vo cn on on CO^ cn CO^ co t—1 cn co^ CO vo^ o t—1 l>- cn t—1 cn cn °-í. O l>-cn l>-co CS co" t—1 cn ccT vo t—1 l>- on vo vo" cn" on" cn" l>- t—1 t—1 co" vo co t—1 cn" l>- co" co vo" l>- CO" t—1 (•"•) &R í£ í£ w o o co to co r- co co^ co CO^ co co^ i>-CO^ o on t—1 cn cn co cn t—1 cn t—1 cn CO vo cn^ co cn^ cn CS co" t—1 oo" m co" vo cn" i>- t—1 CO CO" t—1 vo on" cn" i>- t—1 t—1 o" vo CO" cn o" vo t—1 i>- l>T co vo" l>- CO" t—1 cn cn cn &R }R &R &R CO CO^ l>-CO^ co^ o cn^ cn CO co cn^ co co^ cn vo^ cn l>- l>- l>- vo vo^ cn CO co vo^ l>-co o °-í. cn" co CO" vo t—1 l>- cn" CO co" cn" l>- t—1 cn" vo co" cn CO" co" t—1 o" co co" co l>- co" t—1 00 cn cn &R l>- 00 CS on co CO^ l>- vo CO cn vo l>- CO vo^ co on o cn co on cn t—1 t—1 cn^ l>- cn CO^ cn" eo m to" vo o" l>- co" CO cn" o" vo l>- cn" t—1 vo co" vo cn" t—1 cn" CO cn" co co" l>- CO" t—1 }R í£ í£ í£ í£ l ^ cn cn co co^ CS l>-co co cn^ cn t—1 co on co t—1 co co^ t—1 cn^ t—1 cn^ co on co t—1 vo on t—1 o t—1 vo t—1 t—1 vo^ cn" t—1 co vo" vo co" CO cn" CO o" co on" o" l>- t—1 t—1 vo" vo on" vo co" on" t—1 co" CO co" co co" l>- vo" t—1 co cn cn &R í£ í£ &R í£ í£ CO 00^ vo cn cn co^ CO o °-í. o vo^ t—1 vo^ co cd O co on co^ l>-cn^ o cn^ °-í. on on cn cn cn cn" CN co vo CO t—1 CO co" o" co co" on" CO t—1 t—1 vo vo" o" vo o" cn CO" vo t—1 co co" l>- t—1 m cn cn &R í£ t—1 cn co CO vo^ co^ on CO^ CO CO^ t—1 CO on i>-co cn t—1 i>-CO^ vo on cn vo^ o vo^ l>- o CO^ t—1 co" t—1 co" cn" vo co" vo t—1 CO co" co" cn co" CO co" vo vo o" vo cn" t—1 cn" co cn" co co" l>- co" t—1 Země ■ 1—1 bp 1j pq & 3 s U O co c Q o co C ■ 1—1 ■ 1—1 CJ C cS f-i o co S-h 1—i ■ 1—1 1—1 O co f-l S CJ i-5 o CJ CJ s >CJ Vi—1 s CJ N O N ■ 1—1 O co f-l O O co O Plh O co -t-> f-i O Plh O CJ CJ o co C CJ > c> o co >ČJ C CS o co > CJ ■ 1—1 C -t-> ■ r—l f-l pq EBSCO : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 42 Tabulka 9: Určení sdílených daní u vybraných států OECD Stát Typ sdílených daní Procedura sdílení daní Frekvence změny sdílení Horizontální fiskální vyrovnání Austrálie DPH Parlament, Státy musí schválit Každé 4 roky Ano Rakousko ODD, DZS, MD, DPH Parlament, Zákon o fiskál. vyrovnání Každé 4 roky Ano Belgie ODD Speciální finanční zákon Ne Česká republika ODD, DZS, DPH Vláda, Zákon o daňovém určení Nepravidelně Ano Dánsko ODD, DZS Vláda, Zákon o sdílení daní Velmi zřídka Ne Finsko DZS Vláda, Zákon o sdílení daní Ne Německo ODD, DZS, DPH Bundestag, Bundesrat 13x od roku 1970 Ano Maďarsko MD Zákon o místních daních Žádná změna od roku 2002 Ano Itálie ODD, DPH, SD Finanční zákon Ne Řecko Daně z transakce a specifické služby Centrální vláda Zřídka Ne Mexiko ODD, DZS, DPH, Daň ze služeb a specifického zboží (Specific product and service taxes) Vláda, Zákon o sdílení daní (fiskální koordinace) Velmi zřídka Ne Portugalsko ODD, DZS, DPH, SD, K Parlament (Regionální a místní finanční zákony) Zřídka, nová formule od roku 2007 Ne Španělsko DPH, cla Parlament Zřídka Ne Švýcarsko ODD Parlament, Zákon o fiskál. vyrovnání Žádná změna od roku 1959 Ano ODD = Osobní důchodové daně (Personal Income Tax); DZS = Daně ze zisků společnosti (Corporat Income Tax); MD = Majetkové daně (Property tax); DPH = Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax); SD = Spotřební daně (Excise duties); K = Kolkovné (Stamp duties) Zdroj: Blöchliger, Rabesona 2009: 11 EBSC0 : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 43 O % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % Vlastní daně Sdílené daně Mezivládní dotace a transfery Graf 10: Podíly příjmů samospráv z místních daní, sdílených daní a mezivládních dotací Zdroj: Charbit 2009: 26 Graf 10 vymezuje podíly příjmů místních samospráv. Data v grafu korespondují se závěry výzkumu Jílka zobrazeném na grafu 8. V Evropě nejvyšší daňové příjmy z místních daní mají severské státy. Švédsko tak získává přes 80 % všech lokálních příjmů, Norsko následované Finskem se pyšní výnosy přesahující 50 %. Na opačném konci se nachází skupina v čele s Českou republikou. Stejně jako v Rakousku místní daně mají stabilní, ale marginální výnos. Hlavním zdrojem příjmů jsou v ČR EBSC0 : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 44 i Rakousku sdílené daně. Výraznou, ne-li stejně důležitou, položkou rozpočtu jsou u obou zemí mezivládní dotace. Vlastní příjmy jsou získávány z místních daní, daňových přirážek, uživatelských poplatků nebo vlastních činností. Mezi příjmy samosprávou neovlivnitelné lze zařadit sdílené daně a dotace, resp. peněžní transfery, které jsou využívané pro krytí rozdílu v daňových výnosech mezi jednotlivými obcemi, resp. ke snížení fiskální nerovnováhy42. 2.2 Poskytovaní dotací a transferů evropským samosprávám Mezi předními odborníky se lze setkat s různými názory na vztah mezi dotacemi a transfery. Martin Netolický za rozlišovací znak považuje okamžik rozdělování finančních prostředků. Lakonicky shrnuje: „Dotace je vždy transferem, ale transfer nemusí být vždy dotací" [Netolický 2010: 104]. Prostředky z dotací bývají rozděleny až uvnitř rozpočtu, transfery ihned po výběru daní ještě než se převedou konkrétním obecním rozpočtům [Netolický 2010: 104]. Vyvstává nejasnost s daněmi. Netolický považuje rozpočtové určení daní za druh transferu.43 Problematiku dále analyzuje Provazníkova, která za daňové příjmy označuje takové příjmy, o jejichž daňových sazbách a základnách rozhodují samotné municipality. Pokud nižším úrovním plynou finance, resp. jsou jim přiděleny ze sdílených daní a vyšší úroveň má pravomoc spravovat a měnit daňovou sazbu a základnu, pak se jedná o transfer. Příkladem vnitřního transferu mohou být dotace centrální vlády nižším úrovním [Provazníkova 2009: 92]. Oates ve svém článku o fiskálním federalismu dává za pravdu Robertu Inmanovi, který analyzoval dotační systém ve Spojených státech amerických a došel k závěru, že i u dotačních programů, jejichž cílem bylo fiskální vyrovnání, byla klíčová politická, nikoli ekonomická strana věci, a že by důkladnou analýzou dotačního systému mohlo být dosaženo efektivity ve využívání finančních zdrojů [Oates 1991: 268-269]. 42 Fiskální nerovnováhu lze zmírňovat jak na vertikální úrovni v otázce výše přerozdělovaných prostředků mezi různé úrovně veřejné správy, tak i v horizontální rovině, která má za cíl obdobné poskytování služeb v jednotlivých regionech či oblastech. Tento postup se také nazývá „zásada Robina Hooda". Bývá aplikován převážně v Dánsku, Švédsku, ale také v omezené míře v Belgii, Lotyšsku a Litvě [Provazníkova 2009: 889-90; Peková 1997: 105]. 43 Ve stejném duchu se vyjadřuje Kypetová 21. ledna 2008; Tománek 20. srpna 2002; Tománek 26. července 2004; Jílek Rozpočtové určení daní územním samosprávám - normativní a pozitivní přístup; Marková Vlastní nebo sdílené daně obcím? EBSC0 : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 45 V Evropské chartě místní samosprávy jsou vymezeny zásady poskytování dotací územním samosprávám. Dotační systémy by měly mít neúčelový charakter, aby neomezovaly samosprávy v samostatném uvažování. Dotace by měly být rozdělovány podle předem známých, transparentních a jednotných kritérií [Evropská charta místní samosprávy: čl. 9, odst. 7]. Celý systém by se měl vyznačovat správní nenáročností, příjmovou dostatečností, spravedlností při dělení dotací a neměl by ovlivňovat místní vlády v rozhodování. Měl by je vést k hospodárnosti [Peková, Pilný, Jetmar 2008: 188-189]. Úkolem dotačních44, resp. transferových, systémů je vyrovnání finančních rozdílů a rozdílů v daňových výnosech a tím i unifikace standardů poskytovaných veřejných služeb, vyrovnání meziobecních a oblastních externalit. Někteří autoři zmiňují i snahu o vliv a dozor nad hospodařením samospráv ústřední vládou [Provazníkova 2009: 89-90; Oates 1991: 268; Peková, Pilný, Jetmar 2008: 187]. Podle právního nároku se udělují nenárokové a nárokové dotace (srov. graf 11). Nároková dotace připadá municipalitám na základě zákonem definovaných úkolů. Zpravidla se takto financují sociální služby; dříve tomu tak bylo v případě školství. O nenárokové dotace je třeba žádat u konkrétního poskytovatele. Municipality jsou tak obyčejně zatíženy zvýšenou administrativou související s grantovými a dotačními žádostmi. Tato otázka je úzce spojena se zvýšenou poptávkou po specifickém odborném aparátu, který by se věnoval pouze zpracováním žádostí o dotace, a vyššími nároky na municipální výdaje v podobě platů zaměstnanců na odborných pozicích. Dle účelu poskytnutí se rozlišují účelové45 a neúčelové neboli všeobecné, globální dotace. První mají přesně definovaný účel, jsou přísně zúčto-vatelné a adresné. Jako nástroj hospodárnosti a šetrnosti se v některých případech využívá finanční spoluúčasti, bez ní dochází k nadměrnému užívání finančních zdrojů. Spoluúčast obcí je tak vnímána jako motivační faktor hospodárnosti a šetrnosti. Tento typ účelové dotace se nazývá podmíněná dotace a dělí se na podmíněnou rovnocennou46, tj. příjemce i poskytovatel hradí stejné částky, a podmíněnou nerovnocennou, tj. využívá se nestejného krytí dotčených stran [Netolický 2010: 183-184; Peková 2004: 191; Provazníkova 2009: 91]. Tento typ dotace je využíván 44 Z české literatury se detailněji tématem dotací a transfery zabývá např. Netolický, Provazníkova, Peková a další. Ze zahraničních autorů potom Blôchliger, King, Petzold, atd. 45 Také nazývané specifické. 46 Provazníkova označuje rovnocennou podmíněnou účelovou dotaci jako otevřenou, nerovno-cennou jako uzavřenou [Provazníkova 2009: 91]. EBSC0 : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 46 Typy dotací Specifické i— Bez spoluúčasti účelové Všeobecné neúčelové Běžné - Kapitálové Graf 11: Typy dotací Zdroj: Provazníkova 2009: 92 Podmíněné se spoluúčastí i— Rovnocenné Nerovnocenné S otevřeným koncem — S uzavřeným koncem nejčastěji. Nicméně dotace bývá zpravidla zastropovaná maximální poskytovanou částkou. Všeobecnejšou nástrojem vyšší úrovně k vyrovnání rozdílu mezi oblastmi. V neposlední řadě existují dotace běžné, určené na neinvestiční, provozní záležitosti, a kapitálové dotace vyhrazené na investiční záležitosti. Investiční dotace bývají určeny na výstavbu a rekonstrukci budov v majetku obce, opravy silnic, stavbu komunálních bytů a obecního vodovodu a kanalizace aj. Kapitálové dotace jsou přísně zúčtovatelné. Ta část dotace, kterou obec neproinvestuje, se vrací zpět poskytovateli dotace. Graf 12 zobrazuje klasifikaci OECD, která rozčlenila jednotlivé typy dotací. Vzhledem k terminologické nejednotnosti je tabulka uvedena v anglické mutaci, nicméně její členění koresponduje s výše udeveným dělením. Dotační systémy ovlivňují chování samospráv a jejich poskytování veřejných služeb. Tato situace bývá označovaná jako „flypaper effect"47, tzn. „uvíznutí peněz tam, kam spadnou". Pokud obce a města získávají 47 Českým ekvivalentem je „mucholapkový efekt" EBSCO : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 47 Grants ,— Non- earmarked Mandatory2 i— General purpose grant5 Block grantz 1-Discretionary! Earmarked6 i— Mandatory7 i— General purpose grant Block grant3 Discretionary 10 Graf 12: Klasifikace dotací (OECD)48 1 - Neúčelový typ dotace. Zpravidla se jedná o všeobecnou dotaci, pod kterou mohou spadat i vlastní daňové příjmy místních samospráv. 2, 7 - Jedná se o nárokový typ dotace. Tento typ dotace je zpravidla legislativně vymezen. 3, 8 - Jedná se o dotace se všeobecným účelem využití. 4, 9 - Jedná se o tzv. blokový typ dotací. Centrální úroveň tento typ dotací vydává ve prospěch nižší úrovně. 5, 10 - Jedná se o nenárokový typ dotace. Nárok na dotaci nevzniká ze zákona, žadatel musí splnit pro jejich obdržení podmínky definované zadavatelem. Nenárokové dotace mají spíše ad hoc charakter, tedy bývají časově omezené a financují spíše projekty infrastrukturního charakteru. 6 - Jedná se o účelový typ dotace. Zdroj: Blôchliger, King 2006: 172 dotace bez své zásluhy, vede to často k nárůstu výdajů a nesouladu mezi preferencemi voličů a rozpočtovými kroky místních vlád [Oates 1991: 269]. Naopak snížení dotací neredukuje veřejný sektor [Provazníkova 2009:192 na základě Musgrave, R. A. Musgrave, P. 1994: 437-438]. Tento efekt silně působí na státy se širokým dotačním systémem, stabilním výnosem z majetkových daní a nízkou daňovou autonomií samospráv. Dotační systémy bývají využívány jako nástroje zmírňující kolísání a změny ekonomických a fiskálních ukazatelů. Nejvíce patrný dopad je u Irska a Řecka, následovaný Nizozemím, Velkou Británií a Rakouskem. Česká republika společně s Portugalskem a Švýcarskem zaujímají střední příčky. Výkyvy celkových příjmů jsou naopak nižší u zemí s vyšším podílem 48 V českém jazyce neexistuje jednotný překlad termínů, proto jsou názvy uveřejněny v originálním znění, tedy v anglickém jazyce, nicméně v poznámkách jsou uvedeny základní charakteristiky typu dotací. EBSC0 : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 48 Poměr celkových příjmů územních samospráv k výkyvům daňových příjmů územních samospráv (1995-2005) 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 o O O ♦ o ♦ o o o o A. v o o o o destabilizuj cí v o o ♦ o ♦ ♦ stabr izující ♦ o o o o C/3 CJ ^WOOOOOO u ^ - ---- - ■ ■ - a 3 Pi o pi U í-. O i4 U <ť O kí O o '(J M ^ ^ ^ ^ ^ 3 Í5D 3 3 <-> X k> "7 3 a M ^ cg o o o ^ ^ ^ Pi en en cj S o -S y O O aa ^pí ^ o ^pí U >C/3 O O Pi Pi U cn -Q i—i i—i (U O >C/3 > 1 znamená, že granty a dotace destabilizují příjmy územních samospráv; hodnota > 2,52 znamená, že destabilizační efekt je statisticky významný Zdroj: Blôchliger, Petzold 7. června 2009: 26 sdílených daní [Blôchliger, Petzold 7. června 2009: 26]. Toto splňuje Německo, Španělsko a Itálie. Podle výzkumu OECD na 13 členských státech koreluje poskytování dotací s deficitem a výší zadluženosti. Dotační systémy mohou způsobit nárůst deficitu. V důsledku zadlužení místních samospráv zvýší centrální vláda objem poskytnutých dotací a samosprávám poskytne fiskální podporu v jednom roce. Obce se ale v očekávání vyšších příjmů z dotačních titulů v následujícím období zavážou zorganizovat finančně nákladné projekty i bez faktického příslibu částky na realizaci. Snížení dotací v následujících letech pak vede k nárůstu dluhu. Lze tedy hovořit o jakési příčinné spirále, kdy dluhy přináší vyšší dotace a vyšší dotace pak vyšší dluhy. Zároveň systémy vyrovnávající rozdílné daňové výnosy vedou k nižšímu daňovému úsilí. Díky vyšším daňovým příjmům municipality získávají méně dotací. Vyrovnávací dotace dosahují 80 až 90 procent a je tím narušena snaha a ochota posilovat vlastní fiskální základnu49 [Blôchliger, Petzold 7. června 2009: 24-25]. 49 Negativní vztah mezi vyrovnávacími dotacemi a fiskálními a ekonomickými snahami u jednotlivých států analyzují Blôchliger, Charbit 2008. EBSC0 : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds 49 Podle Blóchligera a Petzolda lze velikost a strukturu mezivládních dotací50 vysvětlit politickými důvody. Na mysli mají postavení a politickou sílu místních samospráv v rámci víceúrovňového modelu vládnutí [Blóchliger, Petzold 7. června 2009: 22]. Ze studie Blóchligera a Kinga vyplývá, že centrální vlády skrze účelové dotace ovlivňují lokální výdajovou strukturu.51 Nejvíce účelových dotací je v ČR použito na vzdělávání. Nad evropským průměrem se v této politice pohybují severské státy Švédsko, Finsko a Belgie nebo Nizozemí. Druhou nejvyšší vydávanou položkou jsou dotace na sociální otázky. ČR se společně s Norskem, Řeckem a Španělskem nachází pod evropským standardem. Pětina prostředků je užívána na poskytování veřejných služeb. Norsko se tomu vymyká. Do veřejných služeb dává 79 % veškerých účelových dotací. Český veřejný sektor se v objemu poskytnutých veřejných (dotačních) peněz nalézá na třetím místě odzadu z uvedených evropských zemí. Na obranu na lokání úrovni vydává nejvíce Portugalsko, následované Polskem, Francií, Švédskem a Norskem se zanedbatelnou částkou. V Evropě je ale převážně obrana financovaná centrální vládou. Je tomu tak nejenom v ČR, ale i Belgii, Finsku, Nizozemí, Španělsku a Řecku. Na podporu bydlení a komunitního života putuje 7,5 procenta, více pouze ve Francii a v Portugalsku. Dotace na politiku zdraví, ochrany přírody, na kulturu a náboženství jsou v ČR poměrně nízké, nedosahují evropského průměru. Výše dotací se neustále mění. Tabulka 12 poskytuje přehled vývoje výše dotačních příjmů podle jednotlivých typů dotací v letech 2000 až 2004. Z Nizozemí byla k dispozici data pouze do roku 2003. Česká republika zaznamenala pohyby pouze u účelových dotací. Mandator-ní typ společně s fakultativními kapitálovými dotacemi zaznamenal obdobný propad, opačným vývojem prošly běžné fakultativní dotace. Minimálními změnami prošlo Dánsko, Maďarsko nebo Španělsko na lokální úrovni. 50 Zvláště tzv. „matching grants". 51 Blóchliger, King 2006: 172; Jílek, 2008: 114; Dále téma rozebírá Coganová, 7. července 2006; v krizových letech problematiku rozebírá Kameníčková, 1. června 2010. EBSC0 : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds Copyright @ 2015. Charles University in Prague, Karolinum Press. All rights reserved. May not be reproduced in any form without permission from the publisher, except fair uses permitted under U.S. or applicable copyright law. Tabulka 10: Dotační příjmy podle druhu u vybraných evropských států OECD cn lo Země Účelové dotace* Všeobecné dotace** Celkem Nárokové1' Nenárokové** Nárokové Nená-roko-vé Se spoluúčastí* Bez spoluúčasti** Se spoluúčastí Bez spoluúčasti Se všeob. využitím Blokové Bezne Kapitál. Bezne Kapitál. Bezne Kapitál. Bezne Kapitál. Belgie (2006) státní úroveň lokální úroveň 1,0 45,0 0,3 5,0 - - - 0,0 - - 97,1 49,9 1,6 - 100 100 Česká republika (2006) lokální úroveň 12,4 72,3 15,3 100 Finsko (2006) lokální úroveň 5,8 _ _ _ _ _ 1,9 1,7 14,2 75,8 0,6 100 Itálie (2006) státní úroveň lokální úroveň - 4,5 - 5,1 - - 14,7 30,5 5,6 31,5 70,2 38,0 - - 100 100 Island (2004) lokální úroveň 3 8,4 poměr běžných : kapitálových 6,5 : 3,1 79,0 - - 100 Lucembursko lokální úroveň 86,3 13,6 _ _ _ _ _ _ _ _ _ 100 Maďarsko (2006) lokální úroveň 36,2 10,5 _ _ _ _ 5,3 10,6 36,2 _ 1,1 100 Nizozemí (2006) lokální úroveň 48,4 _ _ _ _ _ _ _ 51,6 _ _ 100 Copyright @ 2015. Charles University in Prague, Karolinum Press. All rights reserved. May not be reproduced in any form without permission from the publisher, except fair uses permitted under U.S. or applicable copyright law. SCO : eBo : 1043852 count: s8 Polsko (2004) lokální úroveň 24,1 5,4 _ _ _ _ _ _ 70,5 _ _ 100 ok CoUectio ; Kruntorad ;431878 snrl i i*tJ 1 U / U . JUL L-l Portugalsko (2006) lokální úroveň 16,1 83,9 100 n (EBSCO ova, Ilo b.eds Rakousko (2006) státní úroveň 48,4 2,4 12,1 17,3 0,9 0,3 10,9 0,2 7,5 100 'host na.; lokální úroveň 36,5 3,3 11,5 28,7 1,8 - 0,2 - 18,0 0,1 0,0 100 ) - print Politick Řecko (2006) lokální úroveň 40,9 36,1 _ _ _ _ _ _ 23,0 _ _ 100 :ed on 2/ :e aspekl Španělsko (2006) státní úroveň 0,3 0,4 8,5 4,4 1,3 0,8 1,1 0,9 82,3 100 -< rvj -h \ i-i. m lokální úroveň 17,1 17,8 2,1 - - - - - 62,9 - 100 1018 8:4C nancovar Švýcarsko (2004) státní úroveň 64,8 12,9 22,3 100 o ZI fD lokální úroveň 71,7 8,7 - - - - - - 19,6 - 100 l/l < -< £' * - Earmarked grants. ** - Non-earmarked grants, f - Mandatory grants, ff - Discretionary grants. $ - Matching grants, s g jfjf - Non-Matching grants. " 1 Zdroj: autorka na základě Blôchliger, Petzold 7. června 2009: 23; Blôchliger, King 2006: 173 S d < m zo r^i 3= cn 52 h3 i—' +-• -Ľ cn ■■-i l_ >~ CL O l_t CU 1—' -Q h3 l_t ■■-I i—' CL CL h3 l_ O LTi ZD l_ CU "d ZJ "d CU +-• +-• ■■-I E l_ CU CL m CU m ZD l_ ■i-l h3 m— +-• CL CU l_t x CU l. CU U~l ■l-l 1—' -Q ZD Cl CU +-• E O l_ m— O ■l-l U~l m ■■-i E l_ CU Cl m m +-• CU ZD L_ O Q_ .Ľ +-• E ■■-I ZD ■l-l E 1—' l_ o O L_ m— ^ >~ h3 CU ZJ cn ■■-I h3 l_ "d Q_ CU l_t ZJ ■■-I "d O >~ l_ +-• Cl ■■-I CU t/) l_ l_ CU CU > -Q ■l-l +-• ZD O t/) CU >~ 1—' h3 L_ h3 -Ľ t_J "d CU > ld l_ CU (S) t/) rvj CU l_ (Si m +-> +-> _d _Cľ cn cn ■■-i ■■-i l_ l_ >~ CL i—' O i—' t_J o o cn >n cj ■ 1—I "í? —i cj o Vi—I u tí o u t* o lj >cj Vi—I C cj >čj Q Q 1 3 °l oci S táz co cn cn o I >>-h o -w ^ >N N ^ S c ° o ^ s « 2 P o ft o yv .i ._ g ^ >N -C o u «) « N 'h >™ -° o S >o -o e O MU •B, >N co" aT cn^ o" vo to cn to o o" cn co i>- cn cn cn l>- cn" cn cn o cn to" co^ o" co o" cn^ vrT cn^ cn o" CN cn" co co^ vrT O °-í, o" l>- co^ co" vo in o" cn cn co^ co" VO^ vo" VO^ cn" to^ vo" cn^ co" o co co^ cn" co^ co" cd o" cn co" co^ t—i co co^ vo" co^ o" °-í, co" t—i cn O to cn^ O co" co^ o" cn co" VO co cn^ co" co cn in o co^ o" co" co^ o" cn^ co" cn^ o" o" o o cn^ o" VO^ co" co cn ■ 1—I bp pq 3 s U >U VO^ vo" cn co" cn co" o" co^ cn" i>- co cn^ co" co^ co" VO cn VO^ co" o C ■ 1—I ■ 1—I cj C tí S-i cn O O cn B n o n o f-i o o co o Plh o co o Plh o cj H >p4 o co >čj C o co > CC in in 00 CN in co co" co^ in in in CN S N t -l>- co o o cn b0 C ■ i—I s-T cj b0 3 cj •o S >cj n tí C o o' S-i N EBSCO : eBook Collection (EBSCOhost) - printed on 2/26/2018 8:40 AM via MASARYKOVA UNIVERZITA AN: 1043852 ; Kruntoradova, Ilona.; Politické aspekty financováni českých mest Account: s8431878.soclib.eds Copyright @ 2015. Charles University in Prague, Karolinum Press. All rights reserved. May not be reproduced in any form without permission from the publisher, except fair uses permitted under U.S. or applicable copyright law. Tabulka 12: Vývoj dotačních příjmů podle typu dotací (2000-2004, v %) Účelové dotace Všeobecné dotace Země Nárokové Nenárokové Nárokové Se spoluúčastí Bez spoluúčasti Se všeobec- Mlokove Nenárokové Bezne Kapitálové Bezne Kapitálové Běžné Kapitálové ným využitím Belgie státní úroveň -6,9 9,7 2,1 1,0 -0,3 -1,3 lokální úroveň -15,5 -3,2 0,0 -2,0 23,1 -2,4 - Česká republika lokální úroveň 16,8 _ _ 33,7 -16,9 _ _ _ Dánsko lokální úroveň -1,9 0,2 0,8 0,0 0,9 - Finsko lokální úroveň -4,1 - - 0,2 -1,5 16,3 10.1 -0,8 Francie lokální úroveň -1,2 0,0 -1,1 -1,1 6,7 -3,3 - Island lokální úroveň - 15,4 1,2 -11,3 0,7 24,8 - - Maďarsko lokální úroveň -0,5 -1,7 - - -1,3 0,6 6,0 - -3,1 Nizozemí (2003) lokální úroveň 5 _ _ _ _ -5 _ Norsko lokální úroveň -8,7 8,4 2,2 0,7 -2,6 - Copyright @ 2015. Charles University in Prague, Karolinum Press. All rights reserved. May not be reproduced in any form without permission from the publisher, except fair uses permitted under U.S. or applicable copyright law. Účelové dotace Všeobecné dotace Země Nárokové Nenárokové Nárokové Nenárokové Se spoluúčastí Bez spoluúčasti Se všeobec- Blokové Bezne Kapitálové Bezne Kapitálové Běžné Kapitálové ným využitím Polsko lokální úroveň -8,4 -1,0 - - - - 9,4 - - Portugalsko lokální úroveň _ _ _ _ -5,1 1,5 _ 3,6 _ Rakousko státní úroveň 2,3 -0,7 -0,9 -1,2 0,0 0,8 0,0 -0,2 lokální úroveň 0,7 -5,5 2,5 -0,2 -0,3 2,8 0,0 0,0 Řecko lokální úroveň 7,7 -7,7 - - - - - - - Španělsko státní úroveň -35,3 0,9 0,0 0,1 34,3 lokální úroveň -1,5 3,0 0,6 - -2,1 - - Švýcarsko státní úroveň 1,4 -1,9 0,5 lokální úroveň -1,9 -2,1 - - - 3,9 - - Nevážený průměr státní úroveň -9,6 2,0 -1,5 -1,6 1.00 -0,1 8,5 0,0 -0,2 lokální úroveň -4,4 -2,8 1,8 1,4 1,58 0,5 5,5 -2,0 0,0 cn Zdroj: autorka na základě Blóchliger, King 2006: 175-176