POL 276
14.3. 2018, ROMAN CHYTILEK
Volební reformy a volební inženýrství dříve a dnes

žCo má být úkolem volebních pravidel?
ž
ž
-Přispívat rozhodovacím pravidlem k co nejvěrnějšímu převodu individuálních preferencí na
kolektivní rozhodnutí/výsledek (nejvěrněji odrážet mínění všech těch, kdo volí)
-
žnebo naopak
-
-reprezentovat zájmy těch, kdo je přijímají
-

ž
ž
žPříklad pokusu o využití volebních pravidel pro prosazení vlastních zájmů
ž
ž
ž
ž(celá story:
https://books.google.cz/books?id=zHniBQAAQBAJ&pg=PA233&lpg=PA233&dq=Afranius+dexter+riker&source=bl
&ots=M6gzhtUsHR&sig=0bwPfwRhyDagkwQCpxWDzi350h4&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwi7i7LZ3LPLAhWEThQKHfGrD2QQ6AE
IUjAI#v=onepage&q=Afranius%20dexter%20riker&f=false)

žBlanquerna, De arte electionis
ž
žPravidla pro volby církevních hodnostářů
ž
žLllull odmítá FPTP, požaduje proceduru, při níž jsou srovnávány alternativy párově (tzv.
Copelandovo pravidlo)
ž
žhttp://en.wikipedia.org/wiki/Copeland's_method
ž
Llulls machine Ramon Llull ramon llull

žPředstavte si následující společenství, které vybírá ze čtyř alternativ (zmrzlin, více zde:
http://cevy.heureka.cz/bio-olej-lneny-260-ml/specifikace/#section)
ž
ž30% - A p B p C p D
ž25 %- D p B p C p A
ž25%- C p B p D p A
ž20%- B p C p D p A
ž
žFPTP zvolí alternativu A , kterou chce 30% společenství a vůbec nechce zbylých 70% (tzv.
Condorcetova poraženého)
ž
žCopelandovo pravidlo by tomu zabránilo

žjejich jádrem je právě to, to zajímalo Llulla- jak co nejvěrněji převádět individuální preference
na kolektivní rozhodování
ž
žSouvisí s teorií sociálního užitku (např. J. Bentham)- lidé mají preference, reálná rozhodnutí
jsou různě „daleko“ od jejich preferencí,
ž
ž„daleká“ rozhodnutí = nízký individuální užitek, pokud má hodně lidí nízký individuální užitek, je
často i nízký sociální užitek
ž
žLllull, Mikuláš Kusánský, C. De Borda, Colomer....

-Mají kritéria, jak volební systémy posuzovat
-
-
-např. „Condorcetův poražený“- asi všichni chceme, aby nemohla vyhrát alternativa, která párově
prohraje se všemi, přesto to některá volební pravidla umožňují, „monotónnost“, „irelevance
nezávislých preferencí“.
-
-
- žádné volební pravidlo nenaplňuje všechna kritéria, která teorie sociální volby mají rády
(zabývají se tím Arrowův teorém a Gibbard-Satterthwaitův teorém).
-

žMikuláš Kusánský (15.st.): De concordantia Catholica
ž
ž
ž Cíl volebního systému: potlačit strategické hlasování (practicas absurdissimas et
inhonestissimas)
ž
ž Navrhuje „Bordovo“ hlasování (mj. argument, že komplikovanost volby snižuje možnost
strategického hlasování).

ž
žColomer 2005: Volební reformy mají historicky svůj „řád“
ž
ž předpoklady: racionální politici (chtějí moc,
žaverze k risku)
ž
ž
ž dokud existují dominantní aktéři, existuje šance, že budou častěji schvalována většinová
pravidla
ž
ž
ž Mikro-mega pravidlo: „Malí preferují velké a velcí malé“.

ž219 voleb, 87 zemí světa:
ž
1.Většinový volební systém je zaváděn pouze tam, kde jsou strany, mající šanci většinu získat
2.Proporční volební systémy jsou zaváděny tam, kde již před přijetím existují více než
dvoustranické konfigurace
3.Volby bezprostředně  po přijetí poměrného systému obvykle potvrzují původní konfiguraci stran
4.S opakováním voleb v jakémkoliv volebním systému se zvyšuje počet stran, zastoupených v
parlamentu a roste tlak na zavádění proporčnějších pravidel
5.
žZávěr: proporční pravidla postupně zcela převládnou
ž

žMínění
ž
žAgregují se užitky více voličů žNové sociální hodnoty (ženy, nižší vrstvy)
žReprezentativita
ž
žZájmy
ž
žNižší vrstvy často podporují jednu ze stran liberální revoluce, která jim volební právo udělila
žPoměrné systémy- prostředek udržení relevance starých aktérů

ž
ž
ž
ž
ž
žReformy v období masovění politiky

Reformy v období masovění politiky (Reynolds-Reilly)
žV narážce na S.Huntingtona koncept čtyř vln volebních reforem:
ž
1.vlna (1820-1920)
2.vlna (období po 2. světové válce)
3.vlna (70.-90.léta XX. století)
4.vlna (90. léta XX. století)
ž

1. vlna
žsouvisí s procesy budování kontroly nad obyvatelstvem a územím v Evropě a USA. Geneze volebních
systémů byla postupným procesem; zatímco v homogenních anglosaských společnostech byla patrná snaha
o vyloučení menšin (pomocí systému prvního v cíli) a zajištění lokální reprezentace,
žstáty kontinentální Evropy vesměs postrádaly jedno dominantní štěpení a volily různé varianty
proporčních systémů. V obou případech šlo o výrazně evoluční proces, jehož podstatnou
charakteristikou bylo i rozšiřování volebního práva.
ž

2.vlna
žsouvisí s procesy detotalitarizace a dekolonizace. V případě dekolonizace přejímaly nově
vzniknuvší země volební systém své mateřské země (britské kolonie systém prvního v cíli,
francouzské nejčastější dvojkolový většinový systém), bez ohledu na to, zda jim dokonale vyhovoval.
žV případě detotalitarizace byl volební systém ordinován zvenčí (SRN), měl splňovat některé
normativní požadavky demokratické teorie (např. eliminace extrémních stran).
ž

3. vlna
žsouvisí s pády nedemokratických režimů v Jižní Americe a jižní, střední a východní Evropě. Typicky
se jedná o vědomý design politickými elitami dané země. Existuje rozsáhlá datová základna, je možné
srovnávat, probíhají debaty o výhodách jednotlivých systémů, výsledek je nejčastěji kompromis,
odrážející aktuální zájmy nových politických elit.

Reformy v postkomunistických zemích
žOpakované změny
žVolební reformy- nástroj každodenní politiky
žVědomý design
žUkázaly se i limity volebního inženýrství (horší schopnost reforem dosahovat zamýšlených výsledků,
protiargument: volební systém musí fungovat dostatečně dlouho, aby bylo možné výsledků dosáhnout).

4. vlna
ždiskuse o případné změně volebních systémů přesouvají i do zavedených demokracií, v letech
1993-1994 reformují Itálie, Japonsko a Nový Zéland, v roce 2005 znovu Itálie.
ž
žNejčastějším objektem změny byly většinové volební systémy, nejčastějším výstupem reforem systémy
smíšené (viz Soundriette-Ellis- četba)

5. vlna?
-Souvisí s poválečnou rekonstrukcí v zemích jako Irák, Afganistán, Kosovo
-Typicky rozdělené společnosti, volební systém musí zmenšovat etnický, náboženský konflikt
-Silný (byť nikoliv absolutní) vliv mezinárodního společenství v procesu
-Sporné vzhledem k tomu, že volby v řadě těchto zemí nepřetrvaly

ž
ž
žOd čtvrté vlny se jako stále více prosazuje volební inženýrství jako realizace zájmu než mínění
(krátká trvanlivost volebních systémů),
žv páté vlně rehabilitace mínění (resp. využívání tohoto konceptu jako důvodu pro reformy).

ž
ž
ž
ž
žMínění vs. zájmy a politologie

Jaký volební systém je nejlepší?
ž
http://rable.ilcannocchiale.it/blogs/bloggerarchimg/Rable/sartori.jpg
Sartori: Volební systém, který generuje akceschopnou vládu
http://polisci.ucsd.edu/_images/lijphart07.jpg
Lijphart:Volební systém, zajišťující reprezentativitu
http://rpmedia.ask.com/ts?u=/wikipedia/commons/thumb/6/64/Rein_Taagepera_2009.jpg/180px-Rein_Taagep
era_2009.jpg
Taagepera: STV
http://www.denistouret.net/textes/duverger.jpg
Duverger:FPTP
http://dss.ucsd.edu/~mshugart/P22700010.JPG
Shugart: Smíšené systémy s poměrným účinkem (MMP), přečtěte si knížku, kterou jsme o tom napsali s
Wattenbergem
http://rpmedia.ask.com/ts?u=/wikipedia/commons/thumb/6/64/Rein_Taagepera_2009.jpg/180px-Rein_Taagep
era_2009.jpg http://dss.ucsd.edu/~mshugart/P22700010.JPG
Často je taky lepší nereformovat, než riskovat

Hlasování expertů (Bowler-Farrell-Pettitt 2005)
Volební systém
Pořadí
Průměrné pořadí
Počet prvních preferencí
Personalizovaný poměrný
1.
2.37
52
STV
2.
2.60
38
Listinný poměrný s otevřenými kandidátkami
3.
3.26
18
Alternativní hlasování
4.
4.01
10
Listinný poměrný s uzavřenými kandidátkami
5.
4.17
9
První v cíli
6.
4.67
21
Dvojkolové hlasování
7.
4.9
7
Většinový smíšený systém
8.
5.18
3
Jeden nepřenosný hlas
9.
6.76
3

Zjištění z výzkumu BFP
žo účincích volebních systémů (např. proporcionalita, koheze vlády, zajištění reprezentace vzhledem
k volebnímu obvodu, efektivita a odpovědnost vlády, reprezentace menšin) panovala shoda (s výjimkou
FPTP a listinného poměrného systému).
žpreference určitých volebních  systémů byla podmíněná více geograficky než jejich podobností
(alternativní hlasování preferovali např. Australané)
žNeboli: o účincích shoda panuje, o tom, co je nejlepší systém, už nikoliv.