POL 288 Druhořadé volby v Evropě Osnova přednášky 1.Koncept druhořadých voleb v kontextu politologického výzkumu 2. 2.Předchůdci konceptu druhořadých voleb – teorie nárůstu a poklesu a teorie referenda 3. 3.Koncept druhořadých voleb 4. Koncept druhořadých voleb v kontextu politologického výzkumu —volby jako předmět politologického výzkumu – volební právo, volební systémy, vztah volebních a stranických systémů, volební geografie, politická participace, charakteristika elektorátu... — —perspektiva víceúrovňového vládnutí (multi-level governance) — —Jiné než celostátní volby dlouho opomíjeny Předchůdci konceptu druhořadých voleb —přibližně od 60. let XX. století —primárně Spojené státy americké —komparativní výzkum výsledků kongresových a prezidentských voleb —dvě hlavní teorie, resp. linie výzkumu: —teorie nárůstu a poklesu (surge and decline theory) —teorie referenda (referendum theory) Teorie nárůstu a poklesu —autorem konceptu Angus Campbell (1960, 1966) —rozdílné vol. výsledky v kongresových a prezidentských volbách —odlišná úroveň volební účasti a podpory prezidentské strany, potažmo prezidenta —vysvětlení – specifičnost prezidentských voleb —volba příležitostných (peripheral) a tradičních (core) voličů v kontextu low- and high-stimulus elections —prezidentské volby návratem k normálu — Teorie nárůstu a poklesu —později redefinice (závislost na oddanosti voličů, determinismus) – James Campbell (1993) —Odlišné chování různých typů voličů v kontextu high-stimulus elections - trvá moment zvýhodnění určité politické strany, ale jiné důsledky (zdroj tab. Campbell 1987) — — — — — — — — —Shrnutí: důvodem specifičnost předchozích (prezidentských) voleb — Teorie referenda —prostředí amerického politického systému —autorem konceptu Edward Tufte (1975) —klíčová politika administrativy – externí faktor —kongresové volby jako referendum o vládě —část voličů volí pro/proti administrativě —predikce – dva indikátory: popularita prezidenta a/nebo ekonomické trendy —Pokud je popularita prezidenta nízká a/nebo ekonomické výsledky špatné, prezidentská strana tratí — — — Teorie referenda —další výzkum – dvě varianty: —negativní hlasování (S. Kernell 1977): —jádrem zůstává negativní vnímání prezidenta —vysvětlení – psychologie: negativní dojmy vždy významnější než pozitivní + jednání snadněji ovlivnitelné negativními dojmy —volit jdou nespokojení voliči —vyvažování (balance) – předpoklad voličské preference rozdělení jednotlivých částí moci —reakce na předchozí prezidentské volby —nerozhodnutí voliči Koncept druhořadých voleb —v řadě ohledů navázání na teorii nárůstu a poklesu či teorii referenda —reakce na výsledky voleb v USA + zemských voleb v Německu —vytvořeno v kontextu prvních voleb do Evropského parlamentu (EP) —autoři Karlheinz Reif a Hermann Schmitt: Nine Second-Order National Elections – A Conceptual Framework for the Analysis of European Election Results —komparace výsledků voleb na různých úrovních politického systému — Koncept druhořadých voleb —základem rozlišení dvou typů voleb – prvořadé a druhořadé volby —prvořadé volby – rozhodující volby —druhořadé volby – méně důležité —kontext konkrétního politického režimu – parlamentní vs. prezidentský, resp. semiprezidentský režim —jádrem formování exekutivy —základem provázanost prvo- a druhořadé politické arény Koncept druhořadých voleb —šest dimenzí druhořadých voleb: 1.Dimenze významu (the „less-at-stake“ dimension) —druhořadé volby méně významné —neovlivnění celostátní exekutivy —druhořadá policy —vnímáno politickými stranami i voliči Koncept druhořadých voleb —vliv na volební výsledky: —úroveň volební účasti – percepce voleb ze strany voličů —odlišná interpretace – podpora (úrovně) politického systému (režimu) —rozdílná podpora politických stran – odlišení dvou způsobů hlasování: a)volba srdcem (vote with the heart, sincere voting) b)volba hlavou (vote with the head, strategic voting) —a také hodnocení vládní politiky —implicitní koncentrace na nerozhodnuté voliče — Koncept druhořadých voleb —důsledky různých způsobů/motivací hlasování: 1.Podpora malých, nových, resp. extrémních/radikálních stran 2.Vyšší podíl neplatných hlasovacích lístků 3.Podpora opozičních stran —význam volebního cyklu – líbánky... Koncept druhořadých voleb 2.Dimenze specifické arény (the specific arena dimension) —výsledky druhořadých voleb nejsou formovány prvořadou arénou zcela —něco je v sázce —odlišnosti v aktérech, vazbách mezi stranami, percepce institutu politických stran Koncept druhořadých voleb 3.Institucionálně-procedurální dimenze (the institutional-procedural dimension) —proměnná v podobě formálních pravidel —primárně volební právo a volební systém —úroveň volební účasti —podoba volebních výsledků —doba konání voleb 3. Koncept druhořadých voleb 4.Dimenze volební kampaně (the campaign dimension) —pramení z odlišné důležitosti typů voleb —role médií, percepce voličů —efektivita volební kampaně —úsilí politických stran — Koncept druhořadých voleb 5.Dimenze politické proměny hlavní arény (the main-arena political change dimension) —„reálná“ proměna volebních preferencí —důležité z hlediska identifikace skutečné druhořadosti voleb —politické preference, ale hlavně komparace s následujícími volbami Koncept druhořadých voleb 6.Dimenze sociálních a kulturních proměn —proměny strukturální povahy —voters` alignments, cleavages —externí faktor, intervenující proměnná —nutné brát do úvahy Koncept druhořadých voleb - shrnutí —jádrem konceptu předpoklad provázanosti prvořadé a druhořadé volební arény + odlišné vnímání významu jednotlivých druhů voleb —východiskem analytických předpokladů první dimenze (ostatní spíše představují rámec výzkumu) —důsledek – odlišná volební účast a volební výsledky – druhořadé volby jako deviace? — — Koncept druhořadých voleb - shrnutí —jak zkoumat volby jako druhořadé? —specifika politického systému —zvláštnosti zkoumané volební arény —strukturální kontext —politický kontext —diskuse —