Kritické zhodnocení literatury (Literature Review) POL 494, 21.3. 2018 Kritické zhodnocení literatury •Následuje obvykle po formulaci výzkumných otázek, někdy před nimi (typická varianta: upřesňuje obecnou otázku), někdy paralelně • •Naznačuje dosavadní odpovědi na výzkumnou otázku • •Tvoří součást práce, ale musí být napsaný tak, aby mohl existovat i jako samostatný text • Cíl • • •Ukažte, že váš výzkum spočívá na ramenou obrů Příklad: •V šedesátých letech vznikly dvě klíčové práce o stranické soutěži: •Downs 1956 (klíčová v soutěži blízkost a vzdálenost) x Stokes 1963 (reaguje na Downse, říká, že to je jinak a klíčová je kompetence). •Nejcitovanější práce v politologii, množství následovníků •Moje monografie (2015): na ramenou obrů říká, že je to jinak a že blízkost a vzdálenost a kompetence není buď/anebo, ale navzájem se podporuje. Jaký má tedy kritické zhodnocení literatury cíle? • •Shrnout, co se v dané oblasti vyzkoumalo • • •Posoudit, jak přesné a úplné jsou výsledky tohoto zkoumání Co všechno do něj zahrnout? •Bývá dobré se zamyslet i nad tím, jak dobře koresponduje akademická literatura s reálným světem, někdy je i proto dobré zahrnout neakademické zdroje (aplikovaný výzkum) • •Nehodnotíme ani tak literaturu jako stav poznání. Jak ho dělat? • • •Selektivně- nečtete často celé články/knihy, hledáte jen pasáže, vztahující se k vaší výzkumné otázce/tomu, co vás zajímá. Jak ho dělat prakticky •Knihy /někdy dobrý, někdy horší zdroj, moc učebnicové, obecné) • •Články: elektronické databáze, google (souvisí s autorskými právy) • •Ostatní zdroje: Vláda, Nevládní organizace (pozor na hodnoty autorů!) Jaký má tedy kritické zhodnocení literatury výhody? • •Získáte přehled o výzkumu, který jste neznali •Objevíte, co už je dobře udělané •Porovnáte, to, co napadlo vás, s tím, co se udělalo, výsledkem může být vylepšený nápad •Posoudíte, jaká jsou slabší místa dosavadního výzkumu •Uvědomíte si kontext vašeho výzkumu, snáz jste schopni formulovat, proč je relavantní, „k čemu je“. Úkoly kritického zhodnocení literatury •UDĚLEJTE V TÉMATU POŘÁDEK • •Jaké názory/přístupy se vyslovují k výzkumné otázce? Jakou má tradici? Existují nějací klasici, kteří významně ovlivnili odpověď na ni? •Jak by každý proud odpověděl na naši otázku? •Jaké mají tyto odpovědi silné a slabé stránky? •Které proudy jsou pro nás nejvhodnější k využití v práci a proč? Přístupy k výzkumné otázce •Někdy jsou etablované, jindy je musíte sami kriticky interpretovat •Někdy je toho málo na „přístup“ (nové fenomény- př. nové formy mobilizace a jejich efekty), pak si pomáháte tím, co je nejblíže (př. staré formy mobilizace a jejich efekty) •Základní otázka: v čem se shodují, v čem liší a o čem třeba vůbec nemluví (gaps)? Příklad kritické interpretace přístupů k výzkumné otázce: Strmiska-Chytilek 2012 •Otázka: lze uplatňovat stejné konceptuální rámce pro výzkum politických stran ve vyspělých i rozvíjejících se zemích? • •2 základní odpovědi: •Sartori- v žádném případě ne •Mainwaring- ano, všechny stranické systémy tvoří kontinuum „institucionalizovanosti“ Jak přístupy odpovídají na naši otázku? •Pokud vůbec, tak v 99% 1.špatně studujeme nebo 2. máme špatně formulovanou otázku • •Pokud nějak, pak je potřeba vysvětlit, v čem se shodují a v čem odlišují (nejlepší situace). • •Pokud všichni odpovídají stejně, je slušná šance, že otázka je banální • Jaké mohou být problémy dosavadních odpovědí? • •Zastaralost věcná • •Zastaralost konceptuální • •Etnocentrismus, Kontext (nesmíme zanedbat) Jak dobré odpovědi nabízí jednotlivé přístupy? •Těžká část- dívejte se na problém očima těch přístupů, ne svýma! • • •Posuzujte empirickou využitelnost a logickou konzistenci Který přístup si vybereme? •Výjimečně posuzujeme v celé práci problém z více perspektiv • •Obvykleme vybereme jeden, jasně vysvětlíme kritéria (menší prozkoumanost, sociální relevance) Jak psát kritické zhodnocení •Výstižné názvy kapitol • •„Jak probíhají volební reformy: tři přístupy“ = správně • •„Průběh volebních reforem“ = špatně (implikuje popis, není jasné, že jde o konfliktní věc) Jak psát kritické zhodnocení •Držte se úkolů 1-4, nejde o to, řadit za sebe argumenty z toho, co si přečtete, je nutné je strukturovat, konstantně mezi nimi posuzovat= syntéza • •Argumenty přístupů prezentujete nezaujatě • •Váš zkoumaný případ/případy prozatím příliš do argumentace věcně nezapojujte Příliš málo vs. příliš moc literatury •Pokud příliš málo, obvyklá postupujete koncentricky- máte jak nadřazenou literaturu vašemu problému, tak i tu, která se ho dotýká přímo •Pokud příliš moc, snažte se přehled literatury co nejvíc zaměřit/zacílit na věc, která vás zajímá. Př.: Diplomka o využívání sportovních metafor (David Vokál) •Experimentálně chce zkoumat využívání sportovních metafor v politických textech •Level 1: chvíli píše o metaforách (co jsou, jaká je jejich funkce) •Level 2: píše o sportovních metaforách (jejich funkci, využívání, dosavadním výzkumu) •Level 3: píše o experimentálním výzkumu sportovních metafor (je ho málo, ale přinesl zajímavé výsledky). Příklad: Svačinová 2012 (DP, studujte v Isu!) •Co je dobré/výborné: •Rozsah •Zaměřenost •Kompletnost zpracování •Řazení problémů •Konstantní posuzování přístupů proti sobě •Stálá diskuse o výhodách a slabinách, zdůvodnění toho, co se použije v práci •Co by se mohlo vylepšit: •Názvy kapitol •PŘÍKLAD, KDY JE PREZENTOVÁN POSTUPNĚ SE ROZVÍJEJÍCÍ VÝZKUM, MĚNÍCÍ SE V ČASE. Příklad Svačinová 2012: Ekonomické hlasování v CE Evropě? •Existuje v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku ekonomické hlasování? V jaké míře? •Je ekonomické hlasování pro jednotlivé vládní strany v zemích střední Evropy odlišné? •Změnilo se ekonomické hlasování v zemích střední Evropy po vstupu zemí do Evropské unie a vypuknutí ekonomické krize? Př. Svačinová 2012- Teorie „Ekonomického hlasování“ •Základní myšlenka (shodují se): existuje vztah mezi stavem ekonomiky a volebním chováním (volič maximalizuje skrze volbu svůj zisk) • •Co volič hodnotí: ekonomiku země vs. ekonomiku svou (v politologii obvyklejší první přístup, tzv. sociotropický) Svačinová 2012- Jak se vyvíjel sociotropický přístup •První sporná otázka- jak volič hodnotí ekonomiku: • •Skrze makroekonomické ukazatele (starší) •Skrze vlastní percepci o stavu ekonomiky (novější) Svačinová 2012- Jak se vyvíjel sociotropický přístup •Druhá sporná otázka: Proč voliči nevolí čistě ekonomicky? • •Kognitivní překážky •Institucionální omezení Svačinová 2012- Co má volič dělat, aby použil ekonomické hlasování? • •Model trestu (retrospektivní hlasování) • •Selekční model (retrospektivní a prospektivní model) Svačinová 2012- modely westminsterské provenience, jak je adjustovat na Evropu? •Koaliční vlády (ekonomické hlasování empiricky slabší) • •Kterou stranu v koalici trestat? • •Jak do výzkumu zahrnout, že vlády kontrolují ekonomiku stále méně (globalizace)? CE Evropa •Na základě představené teorie by mělo být slabé • •Proměnlivé stranické systémy, nejasné responzibilita •Komunistické dědictví •Může se měnit cca od roku 2000 (oba předchozí faktory ztrácí na významu), málo empirických studií. Přehled literatury se může výjimečně týkat i metod, příklad: Chytilek-Eibl 2011 • •Jak nejlépe zkoumat politický prostor v ČR a pozici parlamentních stran v něm? • •zde se nezabýváme teorií (jak ho definovat), ale metodou (jak ho nejlépe měřit). Chytilek-Eibl: přístupy (a jejich podstata, silné a slabé stránky, přihlášení se k jedné z nich) •Skrze voliče •Legislativní hlasování •Strojové zpracování programů •Manuální analýza programů •Výzkum stranických elit •Výzkum expertů • •PŘÍKLAD, KDY VEDLE SEBE STOJÍ NĚKOLIK VÍCEMÉNĚ NEZÁVISLÝCH PŘÍSTUPŮ, NEPROPOJENÝCH HISTORICKY ANI VÝVOJEM, JE POTŘEBA JE POSOUDIT A VYBRAT Z NICH. • •(může existovat i jako esej: Havlík: Jak je měřit? Postoje stran k evropské integraci.)