Výzkum začíná otázkou POL 494, 7.3. 2018 Klíčová rada • •Stavte „co“ před „jak“ • • • •Téma, teorie, celý výzkum se nesmí podřizovat metodám • Příklad- Jak to nedělat •Máte „rádi“ obsahovou analýzu, metodu ekologické inference, koncept polarizace.... • •„Když jediné, co máme v ruce, je kladivo, po čase nám všechno začne připomínat hřebík“. Klíčová rada 2 •Přemýšlejte, jaké budou možné odpovědi na vaši otázku (co se stane, až výzkum dokončíte): • •Budou dost hodnotné? •Co z nich bude plynout vzhledem ke stávajícímu stavu zkoumání? •Budou se dát nějak dál využít? •Rozvinou nějak vaši kariéru? Klíčová rada 3 • • • •Mějte nejdřív otázku a až pak odpověď. Na co si odpovídat při výběru otázky • •Pasuje mi? •Bude z ní mít něco politologie? •Kladu si ji nejlepším možným způsobem? •Dokáži na ni zodpovědět? • Pasuje mi? • •Zhodnoťte, jestli se takové otázce jste schopni věnovat dostatečně dlouho •Zhodnoťte typ motivace (problém s otázkami, kde máte nějaké angažmá) Je dobrá pro politologii? • •Zaujme něčím širší publikum? •Proč je důležitá? •Má sociální význam? •Může z ní být nějaké politické doporučení? •Má vliv na stav poznání v oboru? Kladu si ji dobře? • •Jasně konceptuálně vymezená, navádějící k tomu, jaká data potřebuji. • •Př. problematické otázky: „Je Babiš problém“? • Dokáži na ni zodpovědět? • •Časové omezení •Finanční •Nedostatek vědomostí •Není možné získat data •Etické problémy Hierarchie výzkumných otázek •Váš výzkum můžete (měli byste) uchopit na pěti úrovních: 1.Výzkumná oblast 2.Výzkumné téma 3.Obecná výzkumná otázka 4.Specifická výzkumná otázka 5.Otázky při sběru dat •HIERARCHIE! Postupujeme mnohem častěji shora dolů • Výzkumné oblasti a témata •Oblast výzkumu: to, co nás zajímá (neproblematické) • •Témata výzkumu: složitější (musíte se něčeho vzdát, zároveň limituje literaturu, kterou je potřeba posoudit). Příklady •Oblasti: •Česká politika, Demokratizace, Antikomunismus, Emoce v politice • •Témata: •Opoziční smlouva, Institucionalizace demokratických pravidel, Rozšíření antikomistických postojů v populaci, Emoce a politická participace. • Obecné a specifické otázky • • •Dále omezují téma. Obecná otázka je obvykle příliš „obecná“, je nutné ji dále specifikovat ve specifických otázkách (nejčastěji několika). Příklad: •Výzkumné téma: Emoce a politická participace • •Obecná otázka: Liší se nějak jednotlivé emoce v tom, jak ovlivňují ochotu politicky participovat? •Specifická otázka: Ovlivňují vztek a sklíčenost ochotu politicky participovat stejně nebo různě? •NEBO •Obecná otázka: Jaké emoce vyvolává politická participace? •Specifická otázka: Vnímají emociálně (svou) politickou participaci různé věkové skupiny stejně nebo různě? Specifičnost otázky a úroveň sběru dat •Dostatečně specifickou otázku máme v případě, pokud jsme již schopni jednoznačně určit, jaká data potřebujeme k jejímu zodpovězení • •neboli • •zaměřte se na pozorovatelné (klaďte si otázky jako „Jaké jsou pozorovatelné důsledky této teorie?“, ale také „Mají tato data význam pro mou teorii?“) Empirické kritérium pro otázky •Problém s některými normativními otázkami (na vstupu): „Jaká má být dobrá internetová kampaň?“, „Má ČR provést volební reformu?“ • •(je nutné přeformulovat, aby bylo jasné, jaká data potřebujeme) • Princip minimaxu •Snažte se na snažit co nejvíce rozšířit oblast, kterou vysvětlujete (= učinit teorii co nejvlivnější, maximum leverage- KKV). V momentě, kdy se omezíte výběrem problému, tak musíte toho, co Vám zůstalo, maximálně využít. •Př1: designujete experiment, v němž prověřujete, zda využívání sportovních metafor v projevech politika zvyšuje ochotu voličů podpořit ho- ptáte se dále, zda to platí i podle pohlaví a věku (vyčerpání informace v datech) •Př2: Zjistíme, že v Asii je silný vztah mezi vývojem HDP a politickou stabilitou, snažíme se rozšířit výzkum i na Latinskou Ameriku/všechny rozvíjející se země (více případů) •Př3: Máme teorii, že dvojkolový většinový systém má reduktivní účinek na stranický systém. Ptáme se nejen, jak funguje reduktivní účinek na národní úrovni, ale i na úrovni volebního obvodu nebo v prezidentských volbách (jiná úroveň analýzy) Výzkumné otázky a hypotézy •NENÍ TOTÉŽ! • •Hypotézy by měl výzkum obsahovat, pokud je to vhodné • •Vhodné to je, pokud: •Jsem schopen navrhnout mezi jednotlivými komponentami (závislou a nezávislou proměnnou) výzkumných otázek vztah kovariance •Jsem schopen ho podložit existující teorií •JINAK SE HYPOTÉZÁM (I VEDOUCÍMU) SPÍŠ BRAŇTE! • Kdy nemít hypotézy •Nevíte toho dost (chcete například studovat postoje podporovatelů Movimento 5 Stelle) •Nemáte ohraničenou sadu nezávislých proměnných, které by vysvětlovaly závislou •Zajímá vás fenomenologická otázka („Co cítí Trumpovi příznivci po návštěvě jeho volebního shromáždění?“) •Etnografická studie, hypotézy omezují možnost hlubokého porozumění • • Příklad: •Specifická otázka: Ovlivňují vztek a sklíčenost ochotu politicky participovat stejně nebo různě? • •Hypotéza: Existuje významný rozdíl mezi tím, jak vztek a úzkost ovlivňují politickou participaci, vztek zvyšuje ochotu participovat, úzkost snižuje (Weber 2012). • • Teoretická a sociální relevance výzkumné otázky •Důležité kritérium pro posouzení hodnoty výzkumu •Nemusí být nutně kompromisem •Teoretická relevance: výsledek výzkumu pomáhá lépe porozumět fenoménu, který je teoreticky nebo empiricky studován •Sociální relevance: výsledek výzkumu má 1.sociální dopad, neboť 2. je možné určit, že některé (sociální) výsledky jsou lepší než jiné a prakticky ho tak využít. • Výzkumná relevance: dva klíčové úkoly (KKV) •I „teoreticky relevantní“ výzkum by se měl týkat důležitých problémů v reálném světě, ne výhradně problémů vědecké disciplíny (např. otázka „Je SPOZ sociálně-demokratická strana?“)! •Dobrý výzkum by měl rozšiřovat možnosti politologického porozumění tomuto reálnému světu, či vysvětlení některých jeho fenoménů (ne nutně vždy nové hypotézy, někdy stačí i nový popis, ale nutné je přinášet nové věci). •Někdy těžké dodržet oboje.... Teoretická relevance (způsoby) ¨Empirické testování dosud netestovaných hypotéz ¨Identifikace logických inkonzistencí v doposud platné teorii ¨Identifikace empirických případů, které není stávající teorie schopná vysvětlit ¨Návrh teoretických konceptů ¨Formulace alternativního vysvětlení (vlastního nebo syntéza stávajících přístupů) ¨Aplikace teorie do nové oblasti (např. geografické) ¨Syntéza různých teorií • Sociální relevance (kritéria) •Koho se výzkumná otázka potenciálně týká a jak? •Jaké jsou zabudovány ve výzkumu hodnotící mechanismy (jak na jeho základě můžeme hodnotit, co je lepší a co horší)? •Jakou praktickou aplikaci výzkum nabízí? Příklad potenciálně sociálně i teoreticky relevantní práce, Lijphart: Patterns of Democracy (1999) • •Existuje univerzální vztah mezi institucionálním uspořádáním a výkonností ekonomiky, jistá institucionální konfigurace vede k lepším výsledkům ekonomiky (teoretická relevance) • •Toto institucionální uspořádání může být přeneseno i do zemí, kde zatím není (sociální relevance) • • Banalita vs. Zkoumatelnost výzkumných otázek: OK koncept • • Banální Zajímavé Dobře zkoumatelné Nejčastější, potřeba se vyhnout IDEÁL (neexistuje?) Špatně zkoumatelné :-) Nejčastější, proto je teorie výzkumné praxe K jakým závěrům mají vést výzkumné otázky (Shively)? •„jednoduchým“ (ne banálním, ale srozumitelným reprezentacím toho, co zkoumáme, KKV nesouhlasí!) •„hodnotným“ (mají přesvědčivě něco nového říkat o zkoumané oblasti, musíme se dozvědět výrazně víc, než kdybychom hádali) •„důležitým“ (liší se podle zaměření výzkumu) Důležitost •V „inženýrském“/aplikačním výzkumu je důležitý závěr k aktuálně palčivému problému, který má okamžité aplikace (je potřeba zaměřit se na co nejvíce možných aplikací a formulaci závěrů, srozumitelných i mimo politologii) •V teoretickém výzkumu důležitost posuzujeme podle toho, jak obecná a široce uplatnitelná teorie je (nejen vzhledem ke zkoumanému univerzu, ale i k předchozím teoriím). Příklad „dobrého“ výsledku: P. Converse (Of Time and Partisan Stability, 1969) •Výzkumná otázka: Jaké faktory vysvětlují různou stranickou identifikaci v různých zemích (vyšší naměřena v USA a GB, nižší v Itálii, Francii, Německu)? •Zjištění: pravděpodobnosti stranické identifikace jedince lze skoro kompletně vysvětlit 1. pravděpodobností, že stranicky identifikován byl jeho otec a 2.dobou, jak dlouho již mohl nepřerušovaně volit. •Co z toho (např.) plyne: 1. V prvních volbách je identifikace mladých a starých stejná, 2. pokud je tradice voleb přerušena, sníží se míra identifikace předvídatelným způsobem 3. v případě opakování voleb a známých vstupních hodnot můžeme odhadnout vývoj stranické identifikace v jednotlivých zemích, 4. míra stranické identifikace se spíše sbližuje. „Machiavellistická“ pravidla pro výzkumné otázky (Shively) 1.měly by připouštět možnost, že budou učiněny co nejširší závěry • (příklad: prezidentství- politická biografie vs. srovnání prvního a druhého období např. v otázce využívání pravomocí a otázka, jaké faktory ovlivňují rozdíly mezi nimi) •2. striktně dodržovat kritéria teoretické relevance (zaměřovat se na teoretické anomálie, nově aplikovat geograficky). •3. pište o nich co nejpoutavěji- dobrá otázka musí zaujmout nejen vás • Příběh úspěchu