Vývojová psychologie I. PSY 103 5. 5. 2015 • Separation distress vs. stranger anxiety: • univerzální vrozená reakce vyskytující se u lidí, ale i u jiných živočichů • Individuální rozdíly během raného dětství přičítány především rozdílné dispoziční/biologické vulnerabilitě jedince. Separační úzkost: vývojově - normativní fenomén • Separační úzkost a strach z cizince jako rozdílné fenomény z několika důvodů: • separační úzkost projevující se pláčem v reakci na separaci od pečovatele se objevuje již kolem 4. měsíce věku a její projevy jsou nejintenzivnější mezi 13 .– 18. měsícem věku; • strach z cizince projevující se pláčem, strachem a útěkovými reakcemi, se objevuje kolem 7. měsíce věku a má vrchol kolem jednoho roku věku. • separační úzkost →protest, hněv, vztek • strach z cizince →strach, panika Separační úzkost: vývojově - normativní fenomén Objevují se během prvního roku života a obvykle přetrvávají do věku 7 – 8 let: • separace od pečovatelů • být sám • tma • V normativní podobě jsou to strachy mírné, přechodné, mající protektivní charakter • Strachy tohoto typu trvající méně než měsíc s omezeným dopadem na běžný život jsou součástí normativního vývoje nebo jsou vyvolány konkrétní zkušeností se strachem vyvolávající událostí. Strachy spojené se separací • Citová vazba • Jistá citová vazba – protektivní funkce: vyšší sebedůvěra, podpora exploračního chování, „otužování“ vůči separaci, rozvoj autonomie… • Nejistá citová vazba (ambivalentní, úzkostná) – rizikový faktor : snížený pocit sebekontroly, generalizovaná psychická vulnerabilita • Temperament – vrozená tendence reagovat určitým způsobem na nové podněty a situace, které vyžadují zvládnutí (úkoly, výzvy, problémy) • Easy children (pozitivní reaktivita) – vyšší adaptabilita, protektivní účinek vůči rozvoji úzkostnosti a popř. úzkostných poruch v pozdějším věku • Difficult children (negativní reaktivita) – problémy s adaptací (předškolní i školní prostředí, vztahy s vrstevníky, agresivita), popř. ADHD (hyperaktivita), ODD (opoziční vzdor) • Slow-warm-up children - pomalá adaptace na měnící se podmínky. • Goodness of fit model (Thomas & Chess, 1977, 1986) – reciproční vztahy mezi vlivy prostředí (rodiče) a dispozičními vlastnostmi (dítě). Vývojové procesy - SA • Kombinace méně „vhodného“ přístupu rodičů a „obtížného“ temperamentu: behaviorální inhibice, negativní afektivita dítěte → nadměrná protektivita rodičů, nadměrná pozornost a kontrola nebo nevšímavost a negativní reakce → může zvyšovat riziko vyšší míry separační úzkosti v pozdějším věku… • Oproti tomu „zdravá“ proporce rodičovské vřelosti a kontroly, podpory autonomie a zájmu o dítě minimalizuje riziko rozvoje úzkostného typu prožívání, popř. vzniku úzkostné poruchy. Goodness of fit model Psychoanalýza: • Freud (Tři pojednání, 1905) – speciální případ obecné teorie úzkosti – chorobná úzkost je důsledkem přeměny sexuálního vzrušení tělesného původu, které nemůže dojít uspokojení – teorie transformovaného libida • Rank (1924) – opakování porodního traumatu • Freud (1926) – signální teorie: dítě je při separaci v ohrožení • Kleinová (1935) – teorie depresivní úzkosti: pokud matka zmizí, znamená to, že ji dítě snědlo nebo jinak zničilo a ztratilo ji navždy; ambivalentní pocity vůči matce – pud smrti • Kleinová (1934) – teorie persekuční úzkosti: v rámci projekce dítě vnímá matku jako trestající, odchod matky znamená její zlobu nebo trest • James (1890), Suttie (1935), Hermann (1936) + Bowlby (1960) – teorie frustrované vazby – pramení jednoduše z narušení citové vazby k matce, odloučení od matky je tíživé a frustrující samo o sobě Historie (viz Bowlby Odloučení/Separation)