PSY108 Sociální psychologie
SYLABUS PŘEDMĚTU
PRACOVIŠTĚ Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií
MU
PŘEDMĚT PSY108 Sociální psychologie
FORMA STUDIA denní studium
ŠKOLNÍ ROK JS 2018
Vyučující předmětu
Prof. PhDr. Petr Macek, CSc.
(garant předmětu, přednášky, zkouška)
Katedra psychologie a IVDMR, FSS MU
macek@fss.muni.cz
Mgr.et Mgr. Jan Šerek, Ph.D. – (přednášky, semináře)
Katedra psychologie a IVDMR, FSS MU
serek@fss.muni.cz
Mgr. et Mgr. Hana Macháčková, Ph.D.(přednášky)
hmachack@fss.muni.cz
Katedra psychologie a IVDMR, FSS MU
PhDr. Pavel Řezáč, PhD. (semináře)
e-mail: parez@mail.muni.cz
Mgr. Ondřej Bouša – (semináře)
Katedra psychologie FSS MU a IVDMR
bousa@mail.muni.cz
Mgr. Lucie Lomičová (písemné práce)
lucka.lomicova@mail.muni.cz
Katedra psychologie FSS MU a IVDMR
Mgr. Zuzana Vokřálová (písemné práce, semináře)
206486@mail.muni.cz
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU
PSY108 zahrnuje dvouhodinovou přednášku (jednou za 14 dní společně pro všechny studenty) a dvouhodinový
seminář (jednou za 14 dní pro každou seminární skupinu). Předmět je primárně určen posluchačům bakalářského
studia psychologie na FSS MU (ECTS A). PSY108 se zaměřuje na problematiku interpersonálních vztahů,
skupin a vybraných aspektů sociálního chování, společně s kursem PSY107 tvoří základ vzdělání v sociální
psychologii v bakalářském studiu psychologie.
CÍL PŘEDMĚTU
Cílem je osvojit si základní pojmy, poznatky a některé teorie o interpersonálním chování a uvést je do souladu
s dřívějšími poznatky o vztahu k sobě a interpersonálním poznávání. V tomto předmětu jde především o výklad
z pozice sociálně-kognitivního paradigmatu. Absolvování předmětů PSY107 a PSY108 vytváří nutnou
poznatkovou bázi pro aplikační oblasti sociální psychologie - poradenství, psychologii organizace a řízení, pro
klinickou psychologii a psychoterapii.
ORGANIZACE PŘEDMĚTU
Počet kreditů: 5
Ukončení: Zkouška
Přednášky: 2 hodiny 1 x 14 dní
Semináře: 2 hodiny 1 x 14 dní
Seminární skupiny: PSY108/01 (seminář se koná vždy ve stejný týden jako přednáška)
PSY108/02 (seminář se koná vždy týden následující po přednášce)
PSY108/03 (seminář se koná vždy týden následující po přednášce)
Předmět tvoří šest tématických bloků (přednáška a seminář). Závěrečná přednáška má shrnující charakter a
specifikuje požadavky na zkoušku. Přednášky i semináře se konají zpravidla jednou za 14 dní. Do seminárních
skupin se studenti zapisují prostřednictvím informačního systému MU. Jsou vypsány celkem tři seminární
skupiny – 01, 02, 03. Konkrétní časový harmonogram je upřesněn ve speciálním souboru umístěném ve
studijních materiálech předmětu PSY108.
PŘEDNÁŠKY
Kurs zahrnuje celkem šest tematických přednášek, poslední sedmá je shrnující. Obsah přednášek bude zahrnut
do zkušebních otázek. Přednášky nevyčerpávají celé téma SP, ke kterému se vztahují, na druhé straně právě v
přednáškách budou informace o aktuálních výzkumech a přehledových studiích, které nejsou obsaženy v
předepsané studijní literatuře.
Ač přednášky nejsou povinné, účast na nich bude evidována. Evidence bude sloužit ke získání bonusových bodů
za účast na prvních šesti přednáškách (účast na 6 přednáškách znamená 5 bodů, na 5 přednáškách 4 body, na 4
přednáškách 3 body, na 3 přednáškách 2 body).
ÚČAST NA SEMINÁŘÍCH
Účast na seminářích je povinná a přítomnost na semináři je kontrolována. Bez omluvy je možná jedna neúčast na
semináři. Případná druhá neúčast musí být písemně omluvena u vedoucího seminární skupiny, který (nejpozději
do týdne od konání daného semináře) rozhodne o uznání či neuznání omluvy. Pokud student výše uvedené
podmínky účasti nesplní, nemůže se zúčastnit závěrečné zkoušky.
SEMINÁRNÍ ÚKOLY
 V průběhu semestru budou studenti pracovat na dvou níže uvedených seminárních úkolech – seminární práci
a průběžném testu. Odevzdání seminární práce v určeném termínu, resp. zvládnutí průběžného testu ve
stanoveném termínu je podmínkou, aby se student mohl přihlásit ke zkoušce.
 Oba seminární úkoly jsou bodově hodnoceny a získané body jsou součástí výsledného hodnocení. U každého
seminárního úkolu musí student získat minimální počet bodů. Pokud nedosáhne u každého dílčího úkolu
(seminární práce a terminologickém testu) minimálního počtu bodů, nemůže se zúčastnit závěrečné zkoušky.

Plagiátorství
Všechny písemné úkoly budou vytvořeny výhradně pro předmět PSY108, tj. text jakéhokoliv písemného úkolu
se nesmí shodovat s textem nebo nápadně podobat textu, který vznikl pro účely jiného předmětu. Odevzdáním
každého písemného úkolu student stvrzuje, že je výhradním autorem textu, respektuje řádné způsoby citace a
bere na vědomí, že práce bude uložena v elektronickém archívu předmětu a původnost práce bude prověřena
systémy pro odhalování plagiátu.
POŽADAVKY NA UKONČENÍ KURZU
ÚKOL 1: Esej – kritické shrnutí sociálně-psychologického článku
Studenti mají za úkol napsat kritické shrnutí sociálně-psychologického článku, který popisuje výsledky
empirického výzkumu a má rozsah min. 10 tiskových stran (ne tzv. Brief Empirical Reports). Článek si vybere
každý student zvlášť z časopisu „Journal of Personality and Social Psychology“ či „European Journal of Social
Psychology“ (časopisy jsou k dispozici v elektronických databázích MU). Článek bude vybrán se zřetelem
k tématům, které se probíraly v tomto a minulém semestru (PSY107 a PSY 108). Článek by měl reprezentovat
novější výzkum v dané oblasti, tj. publikace by neměla být starší než z roku 2000.
Vhodnost článku ke shrnutí budete nejdříve konzultovat. Do 15. 3. 2018 vložte do příslušné složky v
Odevzdávárně studijních materiálů kurzu PSY108 soubor, který bude mít v názvu Vaše příjmení a bude
obsahovat bibliografický údaj vybraného článku, Vaše příjmení a UČO. V případě nevhodnosti článku
dostanete zpětnou vazbu nejpozději do týdne.
Pro přijetí je třeba splnit následující kritéria:
1. Délka shrnutí min. 3 a max. 5 normostran (normostrana = 1 800 znaků včetně mezer).
2. Obsah eseje bude z jedné třetiny (min. 1 normostrana) popis vybraného článku (kdo článek napsal, co je
předmětem výzkumu, z jakých teorií vychází, jakou použil metodu a co zjistil). Druhá třetina (min. 1
normostrana) bude Vaše hodnocení toho, co Vám článek přinesl, jak zapadá do sociálně psychologických
teorií, které jste se v dosavadním průběhu kurzu dozvěděli, a jak tyto Vaše znalosti obohatil. V této druhé
části bude použito nejméně 5 pojmů ze sociální psychologie, které byly obsažené v kurzech PSY 107 a PSY
108. V závěrečné třetině (min. 1 normostrana) se zaměříte na kritiku stati, zhodnotíte teoretické a
metodologické slabiny prezentovaného výzkumu (vč. toho, jak závažné tyto slabiny jsou a jak konkrétně
mohou ovlivňovat celkovou přínosnost studie) a navrhnete, jakým směrem by se další výzkum (například)
mohl ubírat. Zde půjde o to, aby vaše úvaha byla smysluplná, ne ovšem vyčerpávající. Z Vašeho textu by
zároveň mělo být zřejmé, které z popisovaných slabin autoři článku sami reflektují a kterých si naopak
vědomi nejsou (resp. se k nim v článku nevyjadřují).
3. Včasné odevzdání do Odevzdávárny studijních materiálů kurzu PSY108 (do 30. dubna 2018).
V případě, že esej nebude splňovat některé z výše uvedených požadavků, bude vrácen k doplnění a přepracování.
Esej je možné přepracovat pouze jednou. Nebude-li splňovat požadavky ani po přepracování, musí student kurz
opakovat.
ÚKOL 2: Průběžný test
Tento úkol tvoří písemný test, ve kterém se ověřují znalosti z prvních tří odpřednášených témat. Test bude
obsahovat 6 otázek, vždy dvě ke každému tématu. Za test je možno získat 18 bodů, za každou otázku může
student získat 0-3 body. Pro jeho úspěšné splnění je třeba dosažení nejméně 11 bodů. V případě neúspěchu je
možné test jednou opakovat. Náhradní termín testu nemusí být součástí studijního setkání a bude v průběhu
semestru (mimo zkouškové období). V případě druhého neúspěchu, musí student kurz opakovat.
ZKOUŠKA
 Ke zkoušce se může přihlásit student, který splnil všechny požadavky pro ukončení předmětu PSY108 (viz
Požadavky na ukončení kurzu)
 Zkouší se v rozsahu látky, který je dán obsahem témat PSY108. Je nezbytné, aby student při přípravě na
zkoušku využíval několik informačních zdrojů a neopíral se pouze o jeden studijní text.
 Zkouška má písemnou nebo ústní formu. Student si může zvolit, jakou formu zkoušky si vybere, musí však
počítat s kapacitním omezením počtu studentů u ústní zkoušky (ta se zpravidla vypisuje pro takový počet
studentů, který odpovídá polovině všech, kteří se kursu účastní).
 Písemná forma zkoušky (písemný test) obsahuje 10 – 15 otázek. Otázky jsou otevřené i s možností volby.
Každá otázka je hodnocena 2 - 3 body. Minimální počet bodů, které musí student získat, aby uspěl, je 20.,
maximálně je možné získat 36 bodů.
 Ústní forma zkoušky obsahuje dvě otázky. První otázka je vědomostní ověřující základní poznatky, termíny,
pravidla, teorie, včetně jejich autorů. Druhá otázka směřuje k dovednosti aplikace tohoto poznání na
interpretaci reálné sociální situace či konkrétního problému. Zkoušející rozhodne, zda student u zkoušky
uspěl, pokud ano ohodnotí ho body v intervalu 20 - 36 bodů.
Bodové hodnocení písemných úkolů a zkoušky
Úkol maximální počet bodů minimální počet bodů
ÚKOL 1 Seminární práce (esej) 20 12
ÚKOL 2 Průběžný test 18 11
Zkouška 36 20
CELKOVÉ HODNOCENÍ PŘEDMĚTU
Celkové hodnocení studenta v předmětu je dáno výsledky za písemné úkoly a výkonem při zkoušce. Též se
připočítávají bonusové body za účast na přednáškách. Bodové hodnocení je převedeno na známky podle
následujícího klíče:
známka bodové hodnocení
A 68 a více
B 67 - 61
C 60 - 54
D 53 - 48
E 47 - 43
F 42 a méně
DŮLEŽITÉ SKUTEČNOSTI, KTERÉ JE DOBRÉ MÍT NA PAMĚTI
1. Podmínkou proto, aby se student mohl zúčastnit závěrečné zkoušky, je požadovaná účast na seminářích,
splnění seminárního úkolu a úspěšné absolvování průběžného testu.
2. Příprava na zkoušku nemůže být založena pouze na znalosti odpřednášeného, přednášky navíc pokrývají jen
část zkoušené látky. Nutná je samostatná příprava a práce se zadanou odbornou literaturou.
3. Pokud není seminární práce v prvním termínu přijata, student má jeden náhradní termín, do kterého ji může
dopracovat. Pokud nebude ani po dopracování přijata jako vyhovující, student daný seminární úkol nesplnil
4. Průběžný test je možné opakovat jednou.
OBZVLÁŠTĚ DŮLEŽITÉ TERMÍNY SEMINÁRNÍ SKUPINY
Akce PSY108/01 PSY108/02 PSY108//03
Konzultace a vybrání článku – empirické studie 15. 3. 2018 15. 3. 2018 15. 3. 2018
Odevzdání seminární práce 30. 4. 2018 30. 4. 2018 30. 4. 2018
Průběžný test 3 4. 2018 10. 4. 2018 10. 4. 2018
PROBLÉMOVÉ OKRUHY/PŘEDNÁŠKY
(KONAJÍ SE KAŽDÉ SUDÉ ÚTERÝ V ČASE 13,30 – 15, 00, V POSL. Č. 24)
Níže uvedené problémové okruhy jsou tématicky shodné s přednáškami předmětu PSY108. Protože se jedná o
relativně rozsáhlá témata, ne vše bude odpřednášeno, resp. obsah přednášek bude doplňovat a rozšiřovat studijní
texty. Ke zkoušce je tedy potřebné studovat jak to co je odpřednášeno, tak i předepsanou základní literaturu.
BLÍZKÉ INTERPERSONÁLNÍ VZTAHY (20. 2. 2018)
Přednáší: Prof. Petr Macek
Psychologické charakteristiky blízkých vztahů. Faktory sociální atraktivity (blízkost, podobnost, reciprocita,
fyzická atraktivita). Psychologické teorie interpersonální přitažlivosti (H. Kelley, J. Thibaut, D. Buss). Zisky
a ztráty v blízkých vztazích (důvěra, úzkost, kompetence, odpovědnost). Komplementarita a podobnost
partnerů. Fáze utváření vztahu, jeho dynamika a krize. Ztráta blízkého vztahu, sociální osamělost.
Základní literatura
autor strany
Výrost, J. (2008): Osobní vztahy. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie (2.
přepracované vydání).
233 - 248
Slaměník, I. (2008): Afiliace, atraktivita, láska. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální
psychologie (2. přepracované vydání).
249 - 266
Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M. (2014). Interpersonal Attraction (Chapter 10). In:
Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (Eds.), Social Psychology (International Edition).
319 - 360
Doplňující literatura
autor strany
Myers, D. G. (2012): Attraction and Intimacy: Liking and Loving Others. In Myers, D. G., Social
Psychology (11th Edition).
392 -437
Karremans, J. C., Finkenauer, C. (2015): Attraction and Close Relationships. In: Hewstone, M.,
Stroebe, W., Jonas, K. (Eds.), An Introduction to Social Psychology (Sixth Edition).
347 - 378
SOCIÁLNÍ VLIVY: KONFORMITA, VYHOVĚNÍ, POSLUŠNOST (6. 3. 2018)
Přednáší: Dr. Jan Šerek
Konformita (conformity): 3 klasické experimenty zaměřené na konformitu (Sherifův experiment o formování
norem, Aschův experiment na zkoumání skupinového tlaku, Milgramovy experimenty o poslušnosti).
Informační sociální vliv (potřeba vědět, co je správné): za jakých podmínek podléhají lidé informačnímu
sociálnímu vlivu. Normativní sociální vliv (potřeba být akceptován): za jakých podmínek podléhají lidé
normativnímu sociálnímu vlivu. Vyhovění (compliance) žádosti o změnu chování. Jak na to - the door in the
face technique, the foot in the door technique. Poslušnost (obedience) vůči autoritě. Jakou roli má normativní a
informační sociální vliv?
Základní literatura
autor strany
Slaměník, J (2008): Konformita. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie (2.
přepracované vydání).
339 - 356
STEREOTYPY, PŘEDSUDKY A DISKRIMINACE (20. 3. 2018)
Přednáší: Dr. Jan Šerek
Rozlišení pojmů stereotypu, předsudku, diskriminace a etnocentrismu. Principy vzniku stereotypů: sociální
kategorizace, meziskupinová zkreslení, teorie iluzorní korelace. Pojetí stereotypů v sociální psychologii:
sociálně kognitivní (Fiske), sociálně identitní (Tajfel a Turner), teorie sociálních reprezentací (Moscovici).
Biologické teorie předsudků. Osobnostní přístupy k předsudkům: teorie autoritářské osobnosti (Adorno et al.),
pravicového autoritářství (Altemeyer), orientace na sociální dominanci (Sidanius a Pratto). Situační vysvětlení
předsudků (teorie obětního beránka, teorie realistického konfliktu, teorie sociální identity). Redukce předsudků
(hypotéza kontaktu, rekategorizační přístupy, role sociálních norem a motivace). Reakce na vystavení
předsudkům a diskriminaci.
Základní literatura
Aronson, E., Wilson, T.D., Akert, R.M (2014): Conformity: Influencing Behavior (Chapter 8). In:
Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (Eds.), Social Psychology (International Edition).
235 - 280
Doplňující literatura
autor strany
Myers, D. G. (2012): Conformity and Obedience. In Myers, D. G., Social Psychology (11th
Edition).
186 - 223
Hewstone, M., Martin, R. (2015): Social
Influence. In: Hewstone, M., Stroebe, W., Jonas,
K. (Eds.), An Introduction to Social Psychology
(Sixth Edition).
233 – 272
autor strany
Zelová, A. (2008): Makrosociální jevy a procesy. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální
psychologie (2. přepracované vydání).
362 - 371
Aronson, E., Wilson, T.D., Akert, R.M (2014): Prejudice: Causes, Consequences, and Cures
(Chapter 13). In: Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (Eds.), Social Psychology (International
Edition).
433 - 476
Doplňující literatura
autor strany
Spears, R., Tausch, N. (2015): Prejudice and Intergroup Relations. In: Hewstone, M., Stroebe, W.,
Jonas, K. (Eds.), An Introduction to Social Psychology (Sixth Edition).
439 - 488
Myers, D. G. (2012): Prejudice: Disliking Others. In Myers, D. G., Social Psychology (11th
Edition).
306 - 351
PROSOCIÁLNÍ ORIENTACE A PROSOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ (3. 4. 2018)
Přednáší: Dr. Hana Macháčková
Kulturní determinanty sociálního chování: individualismus a kolektivismus, vliv hodnotové orientace (H.
Triandis, S. Schwartz, S. Kitayama). Prosociální orientace a prosociální chování - evoluční, osobnostní a
situační vlivy (E. Wilson, H. Kelley, J. Thibaut, R. Cialdini, C. Bateson).
Základní literatura
autor strany
Slaměník, I., Janoušek, J. (2008): Prosociální chování. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální
psychologie (2. přepracované vydání).
285 - 302
Aronson, E., Wilson, T.D., Akert, R.M (2014): Prosocial Behavior: Why Do People Help?
(Chapter 11). In: Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (Eds.), Social Psychology (International
Edition).
361 - 394
Doplňující literatura
autor strany
Myers, D. G. (2012): Helping. In Myers, D. G., Social Psychology (11th Edition). 438 - 479
Levine, M., Manning, R. (2015): Prosocial Behaviour. In: Hewstone, M., Stroebe, W., Jonas, K.
(Eds.), An Introduction to Social Psychology (Sixth Edition).
309 - 346
MALÁ SOCIÁLNÍ SKUPINA (17. 4. 2018)
Přednáší: Prof. Petr Macek
Základní možná vymezení skupiny, klíčové charakteristiky pro definování. Klasifikace a typologie skupin.
Struktura skupiny: pozice, role normy, status. Vývojové procesy v malých skupinách: vývoj struktury skupiny,
vývoj skupiny v čase. Skupinová dynamika skupiny: koheze, tenze. Vlivy skupiny na jednotlivce: sociální
facilitace, sociální zahálení (loafing), deindividualizace. Skupinové řešení problémů: skupinová polarizace,
groupthink. Vůdcovství. Sociometrie - metoda analýzy skupinových vztahů.
Základní literatura
autor strany
Lovaš, L. (2008): Malé sociální skupiny. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie
(2. přepracované vydání).
321 - 338
Aronson, E., Wilson, T.D., Akert, R.M (2014): Group Processes: Influence in Social Groups
(Chapter 9). In: Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (Eds.), Social Psychology (International
Edition).
281 - 318
Doplňující literatura
autor strany
Nijstad, B A., van Knippenberg, D. (2015): Group Dynamics. In: Hewstone, M., Stroebe, W.,
Jonas, K. (Eds.), An Introduction to Social Psychology (Sixth Edition).
379 - 406
Schulz-Hardt, S., Brodbeck, F. C. (2015): Group Performance and Leadership. In: Hewstone, M.,
Stroebe, W., Jonas, K. (Eds.), An Introduction to Social Psychology (Sixth Edition).
407 - 438
Myers, D. G. (2012): Group Influence. In Myers, D. G., Social Psychology (11th Edition). 264 - 305
AGRESE A CHOVÁNÍ VE VELKÝCH SKUPINÁCH (15. 5. 2018)
Přednáší: Dr. Hana Macháčková
Definice a typy agrese. Teoretické přístupy k agresi: biologický a evoluční přístup, hypotéza frustrace-agrese,
reciprocita, deindividuační přístupy, sociální učení (Bandura), kulturní a mediální determinanty agrese.
Redukce agresivního chování (katarze, sociální učení, kultura). Davové chování: klasické a současné přístupy.
Základní literatura
autor
strany
Lovaš, L. (2008): Agrese. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie (2.
přepracované vydání).
267 - 284
Zelová, A. (2008): Makrosociální jevy a procesy. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální
psychologie (2. přepracované vydání).
357 - 362
Aronson, E., Wilson, T.D., Akert, R.M (2014): Aggression (Chapter 12). In: Aronson, E., Wilson,
T. D., Akert, R. M (Eds.), Social Psychology (International Edition).
395 - 432
Doplňující literatura
autor strany
Reicher, S. (2001): The Psychology of Crowd Dynamics. In Hogg, M. A., Tindale, R. S. (Eds.),
Blackwell Handbook of Social Psychology: Group Processes. Oxford: Blackwell.
182 - 208
Krahé, B. (2015): Aggression. In: Hewstone, M., Stroebe, W., Jonas, K. (Eds.), An Introduction to
Social Psychology (Sixth Edition).
273 - 308
Myers, D. G. (2012): Aggression: Hurting Others. In Myers, D. G., Social Psychology (11th
Edition).
352 - 391
STUDIJNÍ MATERIÁLY V INFORMAČNÍM SYSTÉMU MU
V informačním systému MU v části studijní materiály předmětu PSY108 najdou studenti
podklady k vybraným tématům uvedených v sylabu a prezentovaným na přednáškách
(soubory ve formátu pdf) a další pokyny nezbytné k plnění úkolů.
OBSAH SEMINÁŘŮ
Obsah seminářů bude tvoři kombinace níže uvedených bodů:
 diskuse k přednášeným tématům
 procvičování přednášeného formou vlastního zážitku na sobě - aplikace metod sociální
psychologie
 diskuse témat z běžného života se zřetelem na uplatňování dovednosti vidět sociálně
psychologickou dimenzi daných jevů a událostí
 diskuse vyplývající z prezentací připravených účastníky předmětu
Semináře jsou zaměřeny na praktickou aplikaci znalostí prezentovaných na přednáškách a
doplněných samostudiem. Mají interaktivní podobu - sami účastníci jsou aktivními tvůrci
obsahu a podoby seminářů. Obsah seminářů má proto pravděpodobnostní charakter. Lze
jej měnit podle aktuálních požadavků studentů nebo potřebyvyučujícího.
seminář obsah termín
1 Blízké interpersonální vztahy (Ondřej Bouša) 20. a 27. 2.
2 Konformita (Jan Šerek) 6. 3. a 13. 3.
3 Stereotypy (Jan Šerek) 20. 3. a 27. 3.
4 Průběžný test , Prosociální chování (Zuzana Vokřálová) 3. 4. a 10. 4.
5 Malá skupina (Pavel Řezáč) 17. 4. a 24. 4.