Charakteristika leadera Miloš Zeman Psychologie leadershipu, PSY525 Tomáš Weber, 422156 Lukáš Zvonek, 414853 Vyučující: Ing. Mgr. Jakub Procházka, Ph.D. Datum odevzdání: 20. 4. 2018 Fakulta sociálních studií MU, 2017 / 2018 Teorie sociální identity v leadershipu U Miloše Zemana (MZ) vnímáme snahu být viděn jako člen velké ingroup - dolních deseti milionů. Snaží se působit jako prototypický jedinec - obyčejný člověk z Vysočiny, který si rád vychutná alkohol nebo se vypraví na rybník. Čím více je jedinec prototypický, tím víc roste jeho atraktivita ve skupině a pozornost, kterou mu věnují (Hogg, 2001). To lze vidět například ve skladbě voličské základny MZ, kdy se spoléhá především na venkov, starší a méně vzdělané voliče, pro které ztělesňuje ideál, jací by sami chtěli být. To vede k tomu, že je skupinou vnímán jako sociálně atraktivnější a tím roste jeho vliv, který je atribuován jeho dispozicím (Hogg, tamtéž). Příkladem je vysoká účast na jeho setkáních, kdy mu příznivci vyznávají sympatie na základě toho, co pro ně udělal, ač se jedná o aktivity, které vyplývají z pozice jeho úřadu[JP1] . Pozici prototypického leadera ohrožují obyvatelé velkých měst a především Prahy, vůči kterým se vymezuje tím, že jde o pražskou kavárnu, která nehájí zájmy většiny společnosti[JP2] . Jde o vymezení ingroup vůči outgroup dle Hogga (2005). Teorie transakčního leadershipu Základem je stanovení jasného očekávání, systému odměňování a korigování chování následovníků (Bass, Avolio, Jung & Berson, 2003). MZ například očekává od A. Babiše (AB), že sestaví vládu do léta a chce, aby o ní intenzivně vyjednával a informoval ho. MZ tedy stanovuje jasné očekávání a může AB i korigovat[JP3] (například doporučuje jednat s SPD). Vidíme zde prvky aktivního řízení dle výjimek (Bass et al., tamtéž). Chybí však jasné sdělení toho, co se stane, když AB očekávání MZ nenaplní, a proto v tomto případě nejde o podmíněné odměňování. [JP4] To můžeme najít například v situaci, kdy MZ požadoval od AB 101 podpisů za to, že jej jmenuje premiérem[JP5] . Bass, B. M., Avolio, B. J., Jung, D. I., & Berson, Y. (2003). Predicting unit performance by assessing transformational and transactional leadership. Journal Of Applied Psychology, 88(2), 207-218. Hogg, M. A. (2001). A social identity theory of leadership. Personality and social psychology review, 5(3), 184-200. Hogg, M. A. (2005). Social identity and leadership. In D. M. Messick & R. M. Kramer (Eds.), The Psychology of Leadership: New Perspectives and Research (pp. 53-80). Mahwah, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates. ________________________________ [JP1]Teorie sociální identity nerozděluje leadery na prototypické a neprototypické. Neklasifikuje leadery ani styly vedení. Jen vysvětluje, kdo se ve skupině stává leaderem a proč je vliv atribuován. S touto teorií se moc nedal splnit zadaný úkol – klasifikovat leadera. [JP2]Naopak! Oni ji neohrožují, ale posilují. Tím, že tvoří out-group. MZ se stává prototypickým pro určitou část společnosti právě skrze to, jak se vymezuje vůči „pražské kavárně“ a právě skrze to, jak je „kavárnou“ odmítán. [JP3]Ovšem je AB jeho následovník? Je to transakční vedení nebo spíš vyjednávání a politická partie? [JP4]podmíněné odměňování je o tom, co nastane, když jsou očekávání naplněna. Není o tom, co nenastane, když nejsou očekávání naplněna. [JP5] Hodnocení: 4 body Vaší klasifikaci nepovažuji za zdařilou. V prvním případě klasifikujete na základě teorie, která ale neslouží ke klasifikaci. Ve druhém případě používáte příklady, které nejsou ze vztahu leader-follower a tudíž příliš nevypovídají o leadershipu či stylu vedení. Navíc vycházíte z gest pro veřejnost, která nemusí vypovídat o reálné podobě vyjednávání mezi AB a MZ.