Operacionalizace
Předmět
Kvantitativní výzkum
Teoretická proměnná
Prvek teorie, který nabývá několika hodnot (dimenzí či
složek).
Například deprivace má hodnoty:
oekonomická deprivace,
opsychická deprivace,
osociální deprivace,
ofyzická deprivace,
opolitická deprivace.
Problém s empirickým šetřením
teoretických proměnných
Teoretické proměnné většinou představují něco,
oco je nepozorovatelné,
ona co se nedá zeptat běžnými slovy,
oa co se nedá z dokumentů studovat.
Tím pádem je nelze v sociální realitě zkoumat
dostupnými technikami šetření empirických dat. A
nastává problém…
Operacionalizační kroky
1. Nalezení, nebo stanovení, odborné definice zkoumané
teoretické proměnné a také hodnot (dimenzí či složek) této
proměnné.
2. Nalezení ukazatelů (indikátorových proměnných)
teoretické proměnné
3. Přiřazení technik empirického šetření dat
k indikátorovým proměnným
4. Převedení indikátorových proměnných na veličiny
stanovením úrovní měření
Operacionalizace „deprivace“
Převod proměnné na veličinu
 (Indikátorová) proměnná: Zapojení se do činností v zájmových organizacích
Otázka na počet členství v zájmových organizacích: „V kolika zájmových
organizacích jste členem / členkou?“
Úroveň měření: Poměrová => Poměrová veličina „Členství“
 (Indikátorová) proměnná: Zapojení se do činností v zájmových organizacích
Otázka na povahu činnost v dané zájmové organizaci. „Podílíte se tvorbě
programu v organizaci?“
Ano (1); Spíše ano (2); Nevím (3); Spíše ne (4); Ne (5)
Úroveň měření: Ordinální => Ordinální veličina „Program“
Ukazatel (= Indikátor). Definice
Ukazatel je určitý jev, z jehož výskytu můžeme s
vysokou pravděpodobností usuzovat na výskyt
zkoumaného jevu. (Stefan Nowak)
Ukazatel v užším smyslu: ukazatel je pozorovatelný
jev.
Druhy ukazatelů (v užším smyslu)
Ukazatel je přímo jevem, který chceme zkoumat:
definiční ukazatel. (Poznámka: Není třeba druhého
operacionalizačního kroku.)
Ukazatel je ve věcném vztahu se zkoumaným jevem:
věcný ukazatel.
oUkazatel a zkoumaný jev mají povahu pozorovatelných jevů. Vztah
mezi ukazatelem a zkoumaným jevem se dá empiricky ověřit.
Empirické ukazatele.
oUkazatel je pozorovatelný a zkoumaný jev je nepozorovatelný. Na
existenci zkoumaného jevu výzkumník usuzuje na základě jeho vztahu
k ukazateli. Inferenční ukazatel.
Validita ukazatele
Ukazatel = indicator ;
Zkoumaný, indikovaný jev = indicatum.
Rozsah: množina objektů, jevů sociálního světa.
Poměr rozsahu indicatoru (I) ku rozsahu
indicata (C) = míra validity ukazatele.
Nevalidní ukazatel
Indicator (I) vůbec
neukazuje indicatum (C).
Jestliže se objeví
indicatum, pak jej
indicator nikdy neukáže.
Např.:
Atraktivní vzhled (I);
Lidský kapitál (C).
C
I
Méně validní ukazatel
Indicator (I) někdy ukazuje
jevy, které nejsou indicatem
(C).
Jestliže se objeví indicatum,
pak jej indicator někdy
neukáže.
Např.:
Společenské styky (I);
Lidský kapitál (C).
IC
I C
Více validní ukazatel
Indicator (I) ukazuje pouze
indicatum (C).
Jestliže se objeví
indicatum, pak jej
indicator někdy neukáže.
Např.:
Vrozené schopnosti (I);
Lidský kapitál (C)
I
C
Více validní ukazatel
Indicator (I) někdy ukazuje
jevy, které nejsou indicatem
(C).
Jestliže se objeví indicatum,
pak jej indicator vždy ukáže.
Např.:
Nejvyšší dosažené
vzdělání (I);
Lidský kapitál (C)
C
I
Zcela validní ukazatel
Indicator (I) ukazuje pouze
indicatum (C).
Jestliže se objeví
indicatum, pak jej
indicator vždy ukáže.
IC
Seminář, příklad
Výzkumnice indikuje výši lidského kapitálu pracovníka
(indicatum) nejvyšším dosaženým vzděláním pracovníka
(indicator).
Jaký druh ukazatele představuje nejvyšší dosažené
vzdělání?
Jaký je poměr rozsahu indicata k rozsahu indicatoru?
Co plyne z výše uvedeného poměru rozsahů pro validitu
indicatoru?
Operacionalizace. Příklad
k procvičení
Indicatum: Motivace ke studiu na VŠ.
Indicator: Docházka na přednášky.
Jaký druh ukazatele představuje docházka na
přednášky?
Jaký je poměr rozsahu indicata k rozsahu indicatoru?
Co plyne z výše uvedeného poměru rozsahů pro validitu
indicatoru?
KONEC