B-C - Nekonzistentně strukturovaný text ve vazbě “identifikované problémy” cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných – “cíle” – “navržená opatření” k dosažení těchto cílů - Omezené odkazy či odkazy ba ně - Jinak vemi dobré!!! Dlouhodobě nezaměstnaní Nešlo by to konkrétně? Jde o projekt podporující zaměstnanost dlouhodobě nezaměstnaných v nějakém konkrétním regionu ČR? Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své Strategii politiky zaměstnanosti do roku 2020 definuje čtyři kategorie znevýhodněných skupin osob na trhu práce. Jsou jimi mladí, starší osoby, osoby se zdravotním postižením a poslední kategorií jsou sociálně vyloučení a osoby s nízkou kvalifikací sem – A všude dále v textu, kde je to vhodné – vložte odkaz na citovaný zdroj této informace podle citační normy. Tato poslední skupina znevýhodněných se od ostatních dosti odlišuje. Zatímco by první tři kategorie byly v zásadě řešitelné, pokud by ekonomika generovala dostatečný počet pracovních míst platí to I pro osoby zdravotně postižené?, překážky sociálně vyloučených a osob s nízkou kvalifikací jsou složitější. Nejedná se jen o sociálně vyloučené lokality. Působící faktory jsou jak vnější, především diskriminace, tak vnitřní. Ty spočívají zejména v nízké kvalifikaci, nízké úrovni vzdělanosti, ztrátě pracovních návyků a nedostatečných sociálních kompetencích vložte odkaz na relevantní zdroj/e tato informace!. K tomu se kumulují často další problémy jako problémy s bydlením, exekuce, zdravotní znevýhodnění způsobené špatnou životosprávou, kriminality, mezigenerační přenos, závislost na sociálním systému a jiné vložte odkaz na relevantní zdroj/e tato informace!. Důvody nezaměstnanosti mohou být různé. Kromě nízké kvalifikace a diskriminace zaměstnavateli je příčinou i nedostatečná motivace přijmout zaměstnání. vložte odkaz na relevantní zdroj/e tato informace! Tyto motivace se různí, jak bude později vysvětleno na příkladech. Osoba se těmito kumulujícími se bariérami dostává do uzavřeného kruhu, kde příčina je i následek. Kritická část je právě uchycení, tedy dlouhodobé udržení si nové práce. Podle doporučení ministerstva práce a sociálních věcí by se podpora měla soustředit spíše na vzdělávání než tvorbu pracovních míst pro osoby s nízkou kvalifikací. (MPSV vložte rok vydání) Vymezení skupiny sociálně vyloučených a osob s nízkou kvalifikací je jistě komplexní a nelze přehlížet jednotlivé faktory. Ovšem jejich definice je až příliš široká k tomuto úkolu, jak z důvodu zahrnutí všech možný podskupin, které sem patří, tak i z důvodu zadání, kdy by cílová skupina potenciálně pokryla většinu nabízených. Šalamounsky jsem tedy vybral skupinu dlouhodobě nezaměstnaných s tím, že mi dává obrovskou volnost, kdy do ní mohu zahrnout jakoukoli osobu hledající zaměstnání déle jak 6 nebo 12 měsíců a zároveň mohu některé vyloučit s odvoláním se na příslušnost k jiné skupině mohl jste se zaměřit např na osoby dlouhodobě nezaměstnané, které jsou nezaměstnané dále než např. dva a více let…. šak ani o úkol ani o problematiku definice skupiny dlouhodobě nezaměstnaných a její vymezení oproti dalším skupinám. Spíš než to, je důležitější vidět právě komplexnost problematiky nezaměstnanosti také jen z pohledu jejích členů a důraz na individualismus, jenž bude později demonstrován příklady z mého okolí. V případě dlouhodobě nezaměstnaných žen ale nemusí převažovat individualismus! Dlouhodobá nezaměstnanost může být definována jako ztráta zaměstnání na dobu delší jak 6 nebo 12 měsíců. Může vést k trvalému úpadku osobnímu a společenského statusu postižené osoby. Jako charakteristika se udává nižší úroveň vzdělání, zhoršený zdravotní stav, diskriminace ze strany zaměstnavatelů, poptávkou v dané lokalitě a častými osobními vlastnostmi jako nízká sebedůvěra a flexibilita, pasivita a závislost. vložte odkaz na relevantní zdroj/e tato informace!Dopady neúčasti na trhu práce nejsou jen otázkou financí formulujete srozumitelněji! Jde o dopady pro nezaného, zatele, společnost? lidí, kteří zastávali vyšší pozice, je dopad především psychický vložte odkaz na relevantní zdroj/e tato informace!. Mimo hmotnou nouzi a psychické= problémy nese dlouhodobá nezaměstnanost i negativní dopady na sociální a sekundárně i zdravotní oblasti života. (Sirovátka, Řezníček rok + neexistují další, novější zdroje?) Zdroj: Integrovaný portál MPSV (rok) Široký záběr a rozmanitost dlouhodobě nezaměstnaných je demonstrováno vybranými příklady zástupcem Charity Hranice v pobočce Lipník nad Bečvou. První byl zmíněn příklad osoby, jenž vystudovala zvláštní školu a nebyla vyučena. Pan P pracoval dlouhou dobu u technických služeb, kde si prošel různými aktivitami. Svou práci vykonával poctivě a naplňovala ho. K tomu s jeho matkou si finančně přilepšoval sběrem železa. Přišel o práci z důvodu snižování stavů právě nízkokvalifikovaných pracovníků. Ve stejné době mu zemřela matka, se kterou žil, a manželka, která pocházela ze sociálně vyloučené komunity. Pan P se stal dlouhodobě nezaměstnaným a ztratil každodenní náplň. Tu se snažil kompenzovat příležitostnými brigádami, například rytí na zahradě. Bylo vidět, že pracovat chce i pro svůj dobrý pocit, že něco dokáže, něco umí. Po zhoršeném zdravotním stavu způsobeném špatnou životosprávou a zraněním však musel tyto aktivity omezit. Potenciální zaměstnavatele odrazoval svým neupraveným vzhledem. Neznal možnosti záchranné sítě a samostatně nebyl schopen nic podobného vyřizovat. Dostal se do finančních potíží a byla na něj uvalena exekuce. Bohužel jeho frustrace byla vybita na zapálení kontejneru, za což dostal finanční pokutu, což jeho situaci jen zhoršilo. Kdykoli mu byly nabídnuty veřejně prospěšné práce, tuto možnost přijal. Potřeboval to pro hrdost a smysl života. Ve špatném zdravotním, psychickém, finančním a nakumulovaném sociálním, kdy byl odloučen od společnosti, stavu měl přijít o bydlení. Byl sražen autem při cestě na vyřízení alternativního bydlení. Pracovník Charity, jenž příklady udával, si je jistý, že část města pod správou pana P, který by ji udržoval, by byla v perfektním čistém stavu. Paní K bydlí v domě po rodičích sama. Také je dlouhodobě nezaměstnaná, vzdělání pravděpodobně také nízké. V domě nemá elektřinu a osvětluje svíčkami. Byla vybrána do projektu, který dává nezaměstnaným práci. V práci jí však řekli, nebo si to tak zformulovala, že nedělá dost rychle a měla by přidat ve svém výkonu. To však nešlo. Paní K se v práci cítila špatně, nervózně, ve stresu. Po týdnu práci vzdala. Na rozdíl od pana P by veřejně prospěšné práce nevzala. Za minimální finance, které dostane, si nakoupí jídlo, které jí stačí, ovšem jen jídlo. Práce s ní je velmi složitá. Byl demonstrován příklad, kdy na dotaz, jestli by zvládla uvařit kávu, odpověděla pozitivně. Pořád však jen stála a na otázku, jestli by ji tedy udělala, odpověděla, že neví jak. Dále opět pozitivně reagovala na dotaz, zda si tedy kávu aspoň dá, pracovnice jí však kávu musela donést tam, kde stála. Může být předmětem debaty, zda její chování je spíše lenost či určitá plachost nebo něco jiného. Pokud není kontrolována a není jí říkáno, co má přesně dělat, nedělá. Paní Ž je matka deseti dětí. Její partner nepracuje, nedochází na úřad práce a využívá dávky, které jí přicházejí. Tato „rodina“ nejdříve žila ve společném bytě, měla však touhu osamostatnit se. Nejdříve tedy bydleli v ubytovně, která však byla později zrušena. Od rodiny tedy sehnali kauci na byt, ten byl však dál od školy a děti neměly na autobus, což mělo za následek snížení dávek, ještě větší finanční problémy, děti dány do Klokánka, nyní jsou již v ústavní péči. Paní Ž nedostala doporučení na zaměstnání, protože byla přes 15 let na mateřské. Partner argumentuje absenci své práce nestabilním bydlením, protože dnes jen přespávají u známých, sociální pracovnice však značně pochybuje o jeho motivaci a spíše ho vidí jako přítěž. U každého z příkladů by se pomoc měla řešit různě. Pan P potřeboval především pomoc a podporu při hledání práce, popřípadě vznik práce nové. Paní K potřebuje velkou podporu v přechodném období, kdy si zvyká na práci. Nejenže by intenzita práce neměla být silná jako u ostatních pracujících, což by se mělo i nějak promítat na mzdě, neměl by to však být problém. Zároveň by paní K potřebovala větší dohled a pracovníka, který by ji vše vysvětloval. Paní Ž je s partnerem přesvědčena, že by si práci našli, kdyby měli kde pevně bydlet. Jsou tedy potenciálními zájemci projektu Housing first. Mohlo by stačit přislíbení bytu, pokud si udrží zaměstnání po dobu několika měsíců jako známku dedikace něco pro to udělat, což by mohlo zvýšit motivaci si byt udržet, než kdyby pro něj nemuseli nic udělat. Dlouhodobě nezaměstnaní jsou skupina lidí, kteří se z různých důvodů nedokáží uplatnit na trhu práce a dlouhodobě pracovat. Pokud tedy prošli přes možné nabídky k návratu na pracovní trh a přesto v hledání selhali, je potřeba se na jejich případy dívat detailněji. Možné projekty na jejich podporu při detailnějším vypracování na potřeby konkrétních lidí by tak byly mnohem cost-effective, tedy zdroje by byly využity s větším užitkem. Individuální přístup je sice náročnější, ale u dlouhodobě vyloučených z trhu práce, kteří mají i další vážné problémy, je nutné tuto taktiku zrealizovat. Jedním z vnějších faktorů dlouhodobě nezaměstnaných je jednoduchý vztah mezi nabízenou prací a její poptávkou v určité lokalitě. Pokud nabídka převyšuje poptávku nebo se s ní jednoduše neslučuje, jsou asi tři možnosti, jak tuto situaci řešit. Prvním je vytvoření nových pracovních míst,pro nízkokvalifikované? Jakou povahu by tato místa měla mít? které se však musí shodovat s nabídkou, buď správními institucemi nebo pobídkovou politikou, která naláká do lokality soukromé investory. Příklad by se dal uvést v osidlování Československých Sudet poté, co byli Němci vyhnáni, současný příklad lze najít ve Skandinávii, kdy stát dotuje firmy na severu země. Další možností, jak vyrovnat nabídku s poptávkou, je dojíždění nebo stěhování za prací. Obě možnosti jsou dotované, přestěhování dokonce až 50 000 Kč za splnění dalších podmínek jako délka nezaměstnanosti, minimální vzdálenost. Příspěvek se neplatí při stěhování do zahraničí. (Seznam Zprávy, 2017) Třetí možností je přizpůsobení nabídky poptávce, tedy rekvalifikace pracovní síly. Tuto strategii aktivní politiky však není možné využít u všech osob, neboť k ní nemají kapacity co tím myslíte?. Při řešení problému nezaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných podobných těm v příkladech není jen otázky politiky zaměstnanosti, ale právě politiky sociální. První je nutné uchazeče stabilizovat sociálně co to znamená?. Až potom je možné s ním pracovat na vzniku pracovního poměru. A z praxe práce nekončí pouhým najitím a přijetím, ale „ukotvením“ v něm, čehož by měla dosahovat určitá podpůrná síť. To znamená, že asistence by měla zahrnout podporu a přípravu na zaměstnání i podporu v začátcích práce. Tato asistence by nemusela být stále jen z Úřadu práce, protože řada uchazečů má pocit, že je tento úřad omezuje a nutí je do zaměstnání, které přijmout nechtějí. Proto by s využitím behaviorální teorie Messenger podle MINDSPACE bylo vhodné využít i jiné zprostředkovatele, kteří ani nemusí mít primární zaměření na zaměstnanost. Opět tu je potenciální návrh v Charitě, která s řadou sociálně vyloučených osob pracuje a je jimi vnímána pozitivně ne jako ti, kteří něco chtějí a nutí, ale kteří pomáhají. Tento stav by se dal využít však i zkušeností s nimi. Mnozí nedokáží definovat své silné a slabé stránky. Také by podobné neziskové organizace doporučovat možné metody řešení nezaměstnanosti postavené na osobních zkušenostech s klienty. /Díky spolupráci úřadu práce s neziskovým sektorem, který je v kontaktu s dlouhodobě nezaměstnanými, by se mohl navázat kontakt začít řešit problém, který sami klienti nejsou schopni z nevědomosti nebo jiných bariér sami zvládnout. Sociální pracovníci by zajistili informace pro určení strategie pomoci a způsob realizace podle klientových možností. Jelikož nejsou vždy klienti schopni docházet na úřad už jen z banálního důvodu, že nemají kalendář nebo jejich styl života se značně liší. Konečný cíl stabilní práce by měl být spojen se stabilním zabezpečením domácnosti. K tomu se může dojít postupnými kroky, neboť dlouhodobě nezaměstnaní musí vynaložit větší úsilí k návratu kvůli dalším faktorům. K tomu mohou být určeny krátkodobé pracovní příležitosti nebo příležitostná registrovaná práce, aby se zamezilo růstu šedé ekonomiky. (MPSV 2013) Spolupráce mezi neziskovým sektorem a jejich vynaložení úsilí může být kompenzováno Evropským sociálním fondem v oblasti Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce, jejichž grantové projekty jsou určeny i pro nestátní neziskové organizace. (MPSV rok) Zpráva sociálního pracovníka by mohla být jedním z faktorů při rozhodování o přiřazení bytu. V případě dlouhodobě nezaměstnaných se často spojují různé problémy a situace těchto osob je značně komplikovanější a komplexnější na vyřešení. Proto je potřeba řešit situaci spoluprací více orgánů a nestátních neziskových organizací, které se s těmito lidmi setkávají a mají k nim blízko jakých orgánů a organizací konkrétně? V jaké oblasti/v jaké agendě?. Díky jimi poskytnutými údaji tak bude určení strategie pro klienta přesnější a tím i její úspěšnost konečného cíle stabilní sociální a pracovní stránky života klienta, který se tak dostatečně osamostatní. Metody dosáhnutí tohoto cíle mohou být pozvolné přes krátkodobé pracovní příležitosti, které klienta připraví na přechod do plnohodnotného dlouhodobého zaměstnání. Nemusejí se ani týkat konkrétně zaměstnání podle strategie první stabilita, pak práce. Asistence by neměla skončit ani po splnění cíle nalezení a přijetí vhodné práce. Právě tady klient potřebuje vypěstovat návyky a zvyknout si na prostředí. Mělo by mu tedy být věnováno více času jak zaměstnavatelem, tak i sociálním pracovníkem, který by mohl probírat s klientem jeho postoje a možné problémy v práci, na které by se snažili najít řešení. Spolupráce mezi státními i nestátními neziskovými organizacemi by měla být prohloubena z důvodu efektivní práce a možné výdaje navíc nestátních organizací by byly kompenzovány z ESF granty. Podle zástupce Charity Hranice tito lidé potřebují nějakého ochránce, který jim pomůže ku samostatnosti a novým návykům. Sami jen za přítomnosti ÚP nejsou schopni se ze svých problémů dostat. Zdroje: Strategie Politiky Zaměstnanosti Do Roku 2020. MPSV, portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/strateg_zam_2020/strategiepz2020.pdf. Dlouhodobá nezaměstnanost v praxi. Sirovátka, Řezníček http://www.regionalka.wz.cz/ostatni/nezamestnanost/index.htm Struktura uchazečů, statistiky nezaměstnanosti, integrovaný portál MPSV https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt Jak pomoci dlouhodobě nezaměstnaným? Stát jim dá až 50 tisíc za přestěhování. Seznam Zprávy 12. 3. 2017, https://www.mpsv.cz/cs/29894 Nové nástroje pro individuální práci s nezaměstnanými, MPSV, poslední aktualizace 16. 12. 2013 https://www.mpsv.cz/cs/16925 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce, Zaměstnanost, Integrovaný portál MPSV https://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/programove_obdobi_2007_-_2013/aktivity_zprostredkujici ho_subjektu/opatreni_3_3