Kurz je zakončen seminární prací – semestrálním esejem, jenž je v kolokviální rozpravě ve zkouškovém období formou referátu (volitelně s prezentací) představen spolužákům a v následné diskusi obhájen. Esej má rozsah 8–10 normostran a formálně odpovídá požadavkům na akademický text. Formální nedostatky mohou být důvodem pro jeho nepřijetí. Student či studentka má právo na stejný počet odevzdání/kolokviálních prezentací, jako v případě zkoušky (jedno řádné, dvě opravné).

Zadání seminární práce: Novinářské ctnosti. Student či studentka si vyberou jednoho z novinářů či novinářek z historie nebo současnosti a pokusí se podat komplexní pohled na jeho či její osobnost z etického hlediska. Jaká byla mravní východiska novináře? Jak se projevovala v jeho životě a v jeho práci? Konkrétní příklady. Studenti vycházejí z podrobné rešerše, tzn. jsou seznámení s tvorbou autora, jeho biografií (vyšla-li formou monografie, je nutné tyto knihy přečíst!), jeho názory (pokud autor publikoval nějaké teoretické nebo esejistické práce, je potřeba se s nimi seznámit!). Nestačí založit práci na výsledcích hledání na internetu, studenti musí prokázat hluboký ponor do biografie osobnosti. Očekává se kritické zhodnocení a úvaha nad odkazem (v případě historických osobností).

Příklady novinářských osobností k výběru: John Peter Zenger, Elijah Parish Lovejoy, Joseph Pulitzer, Margaret Bourke-White („Nezničitelná Maggie“), Edward R. Murrow, Walter Lippmann, Bob Woodward, George Orwell, Anna Stěpanovna Politkovskaja (Anna Politkovská), Mariusz Szczygieł, Ferdinand Peroutka, Milena Jesenská, Jiří Cieslar, Karel Hvížďala a pod.