SEBEPREZENTACE NA
SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
ZUR388 Specifika online komunikace
Lenka Dědková
Co je sebeprezentace
• Irving Goffman (1959): teorie sebeprezentace
- Metafora světa jako divadla, v němž lidé hrají svůj život v interakci sav reakci na své
okolí
- Stage a bakstage
• Kdy dochází k sebeprezentaci: kdykoliv utváříme dojem o sobě vůči ostatním lidem (takřka
neustále)^ sebeprezentace je jakékoliv chování, které je zaměřené na vytvoření, upravování
nebo udržováni dojmů
- Impression formát ion
• Goffman online: jevištěm může být jakýkoliv kyberprostor (FB profil, seznamka, diskuze,
online hra...)
• Publikum může být reálné nebo představované - online je prostor pro „imagined
audiences" mnohem větší než offline
Co je sebeprezentace
• Sebeprezentace se odehrává na kontinuu od neuvědomované, automatické po
strategickou, promyšlenou
- Automatická: neuvědomovaná, vyžaduje málo kognitivní námahy, nemusí být vědomě
monitorovaná když akce začne, může být nedobrovolná;
- zahrnuje rutiny a zautomatizované činnosti s lidmi a v prostředí, které dobře známe nebo
se v nem dokážeme na základě různých vodítek rychle zorientovat
• Kdy jsme motivovaní ke strategické/aktivní/promyšlené sebeprezentaci
- Pokud odměny závisí na hodnocení ostatních: ústní zkouška, pracovní pohovor, první
rande,...
- Pokudje na nás soustředěna pozornost ostatních: prezentace na hodině, rozhovor s
novinářem, zachycení toho, ze se na nás někdo dívá
- Pokud nás ostatní ignorují v situacích, kdy by nás ignorovat neměli
- Pokud je situace pro nás významná
• Obecně: kdykoliv, kdy existují překážky k vyvolání kýženého dojmu
Co je sebeprezentace
• Kdy dochází k automatické sebeprezentaci
- Pokud dobře víme, co se od nás v danou situaci očekává a dokážeme to naplnit
- Častěji s blízkými osobami než se známými nebo při formálním rozhovoru v asymetrické
pozici
• Vědomá a kontrolovaná sebeprezentace vyžaduje množství energie
• Zároveň platí, že my sami jsme si publikem
- Sebeprezentace může probíhat i o samotě
- Upravujeme své vlastní dojmy o sobě na základě toho, jak se chováme
Co je sebeprezentace
• Arkin (1981)
Acquisitive self-presentation - cílená na získání approval od ostatních
• Vede k pozitivnísebeprezentaci
Protective self-presentation - cílená na vyhnutí se odmítnutí
• Vede k neutrální a nevýrazné sebeprezentaci
• Podle Arkina lidé celkově chtějí získat souhlas ostatních, a proto se snaží více prezentovat v
pozitivním světle a do protektivní sebeprezentace se „přepínají" v situacích, kdy
Nemají znalosti nebo vodítka pro zhodnocení toho, podle čeho budou v dané situaci posuzováni
Chtějí zabránit negativním komentářům
(plus - někteří lidé mohou inklinovat k protektivní prezentaci více než jiní)
Co je sebeprezentace
• Lidé (obvykle) usilují o to jevit se v pozitivním světle
- Z různých důvodů
• Potřeba sociální validace - potřeba ukázat/přesvědčit ostatní o
vlastnostech/kvalitách/identitě, které věříme, že máme -> sebeprezentací
• Různé identity projevujeme v různých situacích - v různých situacích se různě
prezentujeme
- Na hodině při prezentaci
- V hospodě s kamarády
- Na prvním rande
Sebeprezentace online
• Podobně jako offline: v různých kyberprostorech můžeme vyjadřovat různé aspekty self,
mít různé sebeprezentace
- V MMORPG
- Na online seznamce
- Na FB
• Ty všechny dohromady jsou pořád „my"
• V počátcích internetu S. Turkle - možnost na internetu vyjadřovat multiple identities
- Možnost zkoušet různé sebeprezentace -> vedlo k obavám o to, co s „my" internet múze
udělat a k výzkumům o tom, jak moc se na internetu stáváme někým jiným
Sebediskrepančí teorie
• Higgins: aktuální (jaký jsem), ideální (jaký bych chtěl být) a chtěné já (jakého si
myslím že by mě chtělo okolí)
• Jaké „já" vyjadřujeme na internetu?
- Některým lidem se na internetu daří vyjadřovat své „true šelf1
lépe než v realitě
(sociálně úzkostní, osamělí lidé)
- Jejich prezentace online pak odpovídá i tomu, jak je hodnotí jejich online partneři
• Nicméně: warranting theory
Warranting theory
• J.B.Walther
• Na internetu je jednodušší kontrolovat vlastní sebeprezentaci
• To si někteří lidé uvědomují - a podle vlastních měřítek balancují tvorbu dojmů o ostatních
lidech
• Warranting cue: „ověřující" vodítko - při tvorbě dojmů o ostatních lidech na internetu
můžeme využít vodítka, která jimi nejsou (natolik) ovlivnitelná
- Taková vodítka mají vyšší váhu při tvorbě dojmu
- Např. komentáře ostatních lidí na FB zdi, fotografie daného člověka od ostatních lidí,
vyhledání profilu daného člověka jinde na internetu
• Sami lidé se prezentují jinak podle publika, které může danou sebeprezentaci validizovat
anebo (veřejně) odmítnout jako nepravdivou
Sebeprezentace na SNS
• Sebeprezentace v prostředích, kde v budoucnu lze očekávat offline kontakt
• Sebeprezentace bez (reálně zvažované) možnosti setkat se s ostatními offline
• Z výzkumů o chování online (Walther, sociál information processing theory) víme, že pokud
lide očekávají budoucí interakci, chovají se jinak:
- Ptají se na více osobních věcí
- Sami více sdílejí
- Hodnotí se navzájem více pozitivně
- (na druhé straně: passing stranger phenomenon)
• Na SNS: v publiku typicky existují lidé, kteří nás znají offline
- Naše sebeprezentace by tak neměla být zcela odlišná od našeho offline self
- Ověřitelnost sebeprezentace
Sebeprezentace na SNS
• Co se v tomto směru zkoumá:
- Jak se různí lidé na SNS prezentují různě (jak se vjejich SNS používání odráží jejich
offline self-jejich osobnost, charakteristiky)
- Jaká vodítka na SNS nejlépe odráží offline osobnost (fotky? Frekvence používání?
Komentování?)
- Jak ostatní lidé vnímají sebeprezentaci lidí? Dokáží z ní poznat osobnostní
charakteristiky? Jaká vodítka k tomu používají
Zkuste se sami zamyslet
• Představte si, že se díváte na profil člověka, kterého neznáte
• Jaké jeho vlastnosti si myslíte byste z jeho FB profilu dokázali poznat?
• Skupina A: navíc se zamyslete nad tím, na základě čeho byste dané vlastnosti hodnotil
• Skupina B: navíc se zamyslete, jak byste výzkumně ověřovali, zda se pozorovatelé
profilu trefují?
ig five (Costa & MacCrae)
O C E A N , NEOPS: popis osobnosti v pěti základních dimenzích
- Openness (otevřenost): kreativita, potřeba novosti
• Častěji postují na zdi ostatních a využívají SNS k plánování akcí
• Častěji blogují a mají na profilech SNS víc osobních informací
- Conscientiousness (svědomitost): disciplinovanost, zodpovědnost,
pořádkumilovnost
• Používají SNS méně často, více kontrolují to, co postují a mají vyšší pocity lítosti p
postnutí nevhodných obsahů
• Jejich sebeprezentace na SNS více odpovídá jejich aktuálnímu self
- Agreeableness (přívětivost): kooperativnost, vřelost, nápomocnost
• Přívětiví lidé mají vyšší kontrolu nad svou online sebeprezentací a prezentují sami
sebe více konzistentně a autenticky
• Jejich sebeprezentace na SNS více odpovídá jejich aktuálnímu self
• (v mnoha studiích ale ns. vztahy)
Big five (Costa & MacCrae)
Extraversion: vysoká sociabilita, energie, potřeba být s lidmi
• Používají SNS více, častěji kontaktují ostatní a píšou jim zprávy a komentáře, častěji si
prohlížejí profily ostatních, mají vyšší počet přátel v seznamu
• Častěji mění profilovky a častěji postují fotky s dalšími lidmi
Neuroticism: úzkostnost, náladovost, emoční nestabilita
• Mívají velké rozdíly v aktuálním a ideálním já
• Častěji blogují a postují na svou zeď
• (v mnoha studiích ale ns. vztahy)
Výzkumy
• „ zero acquaintance" - pozorovatelé jsou lidé, kteří neznají hodnocenou osobu
» i .V V . V / V/ I
- Nejcastejsi případ
• V různých výzkumech různá úroveň shody mezi pozorovateli a hodnocenými:
- Extraverze: typicky největšíshoda
- Otevřenost:
- Neuroticismus: nejobtíznějšírozpoznat
• Back et al. (2010), Gosling et al. (2011), Mehdizadeh (2010)
• Vodítka: vhodné u extraverze, u otevřenosti pozorovatelé hodnotili na základě vodítek,
která nebyla reálně pro tuto vlastnost důležitá
Jak hodnotí kamarádi
• Marriott & Buchanan (2014) -jejich pozorovatelé znali hodnocené - a to buďoffline
anebo jenom online
- Bigfive
- Online kamarádi se s hodnocenými shodují v extraverzi, přívětivosti a svědomitosti
- Offline kamarádi navíc správně posoudili neuroticismus
Twitter: 140 znaků
• Orehek & Human (2017): zaměřili se na impulzitivitu, self-esteem a attachment
- Pro I a SE se pozorovatelé shodli, attachment je komplexnější koncept a nedokázali
správně ohodnotit
- Ovšem: přesnost nižší než ujiných studií s Big Five
- Více slov predikovalo větší přesnost
Falešné" sebeprezentace na FB
Snáze misinterpretují ti, kteří mají vyšší kognitivní dovednosti, jsou mladší (uni. studenti), méně často používají FB
(Schroeder, &Cavanaugh, 2018)
Wright et al (2018): Dva faktory mis-reprezentace
Lhaní (o věku, o vztahu, práci, statusy o aktivitách, které ve skutečnosti nedělali apod.)
„falešné" lajkování(like videu, které neviděli; share něeho, o co se ve skutečnosti nezajímají; like satusů kamarádů,
kterými nesouhlasí)
Celkově: častější falešné lajky než lhaní.
Prediktory:
Lhaní: sig prediktor pouze morální normy (zda považují lhaní na FB za ok)
Nesig: gender, věk, self-esteem...
Falešné lajkování: age, self-esteem, moral norms, and group norms (nesig gender)
Negativní dopady: Lhaní: úzkostnost; Falešné lajkování: stres, úzkostnost, deprese
- ale průřezová data
Dark triad
• Subklinická úroveň machiavelismu, narcismu a psychopatie (antisociánlí osobnosstní rysy)
- Machiavelismus: stratég ičnost, cyničnost, zaměření na vlastní cíle a potřeby bez ohledu
na ostatní nebo morálni hodnoty, často manipulující
- Narcismus: egocentrismus, grandiozita, pocit oprávněnosti, často se vnímají jako
chytřejší, atraktivnější a lepší než ostatní, zároveň ale značná citlivost a nejistota
- Psychopatie: nedostatek empatie, častá impulzitita a hledání vzrušujících zážitků bez
ohledu na ostatní, nedostatek sebekontroly
- Všechny tři pak: sklony k podvodům, self-promotion, chlad, nepřívětivost, využívání
ostatních, agresivita
• (někdy dark tetrad = navíc sadismus)
Selfies a dark triad
• Selfie posting a narcismus (Sorokowski et al., 2015):
Ženy postůj í selfie napříč kategoriemi častěji než muži (vlastní selfie, selfie s partnerem, skupinové
selfie) - ale u žen enní vztah s narcismem
U mužů vyšší narcismus predikuje frekvenci všech typů selfies
m McCain et al. (2016J: Různé selfies kontexty: social (návštěva u někoho,j)arty, víkendové akce),
workday (v práci, během hodiny,..), freetime (doma, během víkendu, během volného odpoledne)
Workday: vztah s machiavelismem, narcismem, psychopatií
Social: vztah s narcismem
Freetime: s narcismem
• Emoce během selfie-taking (postování, likes, comments, diskiles)
Pozitivní emoce spojeny s narcismem (s výjimkou dislike)
Negativní emoce s psychopatií
Selfies
Krämer et al. (2017)
- Hodnocení selfies ostatními je více negativní než hodnocení fotek focených jinými
lidmi (falešné profily se stejnými lidmi na selfie i druhé fotce)
- Selfíčkáři byli hodnoceníjako méně důvěryhodní, méně sociálně atraktivní, více
narcistní, extrovertní, méně otevření novým zkušenostem
- Muži selfíčkáři byli hodnoceníjako více narcističtí a méně důvěryhodní než ženy
Jak vypadají selfies
• Dark triad: prvsky v selfies:
- pozitivní korelace: fashionable, sexy, ducklips, makeup
- Negativní korelace: appearing cheerful, smiling
m Self-esteem: vyšší self-esteem víc cheerful a smiling a méně sexy
• Rozpoznané osobnostní charakteristiky (ale neptali se na všechny):
- Narcismus (středně silný rozpoznání)- ten byl dále spojován s vnímaným vyšším
self-esteemem a atraktivitou
Selfies a big five
• Q i u e t a l 2 0 i 5
• Participanti: Big five, používání Sina Weibo (mikroblog služba populární v Číně, obdoba
Twitteru)
• Selfies z profilových obrázku - cca polovina (selfie: častěji ženy, mladší)
- Hodnocená vodítka: duckface, pressed lips, pozitivní emoce, oční kontakt, výška
foťáku (nad hlavou, ve stejné úrovni, pod), front face, viditelnost obličeje (celý, část),
počet dalších lidí, viditelnost těla, lokalita (public, priváte), editovaná fotka +
atraktivita
• Pozorovatelé se mezi sebou shodovali ve všech pěti rysech (nejvíc u E
• Shoda pozorovatelů s participanty pouze u openness a pouze u composite skóru napříč
pozorovateli (ne u jednotlivých pozorovatelů separátně)
Validita vodítek
• Extraverze nespojena s žádným vodítkem (možná protože selfies jsou obecně pozitivní
a pozitivní emoce byly s E spojovány nejčastěji)
• Přívětivost spojena s pozitivními emocemi a výškou foťáku pod hlavou
• Svědomitost spojena negativně se selfies v soukromí (svědomití méně často odhalují
priváte location)
• Neuroticismus-duckface
• Openness - pozitivní emoce
Použití vodítek při hodnocení
pozorovatelů
• Extraverze: pozitivnví emoce, negativně spojena s pressed lips
• Přívětivost - pozitivní emoce, oční kontakt
• Svědomitost: lokalita - veřejná, pozitivní emoce, negativně spojena s duckface a
editováním fotky
• Neuroticismus - neqativbní vztah s pozitivními emocemi, pozitivní s duckface a
neukazováním celého obličeje, fotkou o samotě, neukazováním těla
• Otevřenost-negativní vztah s,# normálnít t
fotkou - ti, kdo měli sevřené rty, celý obličej
hodnoceni jako méně otevření. Naopak pozitivní emoce
• Celkově: pozorovatelé správně použili validní vodítka u otevřenosti a částečně u
neuroticismu; u ostatních rysů hodnotili podle nevalidních vodítek
LITERATURA
Back, M. D., Stopfer, J. M., Vazire, S., Gaddis, S., Schmukle, S. C , Egloff, B., & Gosling, S. D. (2010). Facebook profiles reflect actual personality, not self-idealization. Psychological science, 21(3), 372-374.
Fox, J., & Rooney, M. C. (2015). The Dark Triad and trait self-objectification as predictors of men's use and self-presentation behaviors on social networking sites. Personality and Individual Differences, 76,161-165.
Gibbs, J. L , Ellison, N. B., & Heino, R. D. (2006). Self-presentation in online personals: The role of anticipated future interaction, self-disclosure, and perceived success in Internet dating. Communication Research, 33(2), 152-177.
Gosling, S. D., Augustine, A. A., Vazire, S., Holtzman, N., & Gaddis, S. (2011). Manifestations of personality in online social networks: Self-reported Facebook-related behaviors and observable profile information. Cyberpsychotogy, Behavior, and
Social Networking, 14(g), 483-488.
Krämer, N. C , Feurstein, M., Kluck, J. P., Meier, Y., Rother, M., & Winter, S. (2017). Beware of selfies: The impact of photo type on impression formation based on social networking profiles. Frontiers in psychology, 8,188.
McCain, J. L, Borg, Z. G., Rothenberg, A. H., Churillo, K . M . , Weiler, P., & Campbell, W. K. {2016). Personality and selfies: Narcissism and the Dark Triad. Computers in Human Behavior, 64,126-133.
Nadkarni, A., & Hofmann, S. G. (2012). Why do people use Facebook?. Personality and individual differences, 52(3), 243-249.
Mehdizadeh, S. {2010). Self-presentation 2.0: Narcissism and self-esteem on Facebook. Cyberpsychotogy, behavior, and social networking, 13(4), 357-364.
Orehek, E., & Human, L. J. (2017). Self-expression on social media: Do tweets present accurate and positive portraits of impulsivity, self-esteem, and attachment style?. Personality and Social Psychology Bulletin, 43(1), 60-70.
Schlenker, B. R. (2012). Self-presentation. In M. R. Leary & J. P. Tangney (Eds.), Handbook of self and identity (pp. 542-570). New York, NY, US: Guilford Press.
Sorokowski, P., Sorokowska, A., Oleszkiewicz, A., Frackowiak, T., Huk, A., & Pisanski, K. (2015). Selfie posting behaviors are associated with narcissism among men. Personality and Individual Differences, 85,123-127.
Seidman, G. (2013). Self-presentation and belonging on Facebook: How personality influences social media use and motivations. Personality and Individual Differences, 54(3), 402-407.
Wright, E. J., White, K. M., & Obst, P. L. (2018). Facebook False Self-Presentation Behaviors and Negative Mental Health. Cyberpsychotogy, Behavior, and Social Networking, 21(1), 40-49.
Qiu, L, Lu, J., Yang, S., Qu, W., & Zhu, T. (2015). What does your selfie say about you?. Computers in Human Behavior, 52, 443-449.