BEHAVIORÁLNÍ, KRITICKÉ A POSTKRITICKÉ MEDIÁLNÍ PARADIGMA n nMediální publikum je integrální součástí společnosti a jeho podobu zásadním způsobem formují širší sociální a kulturní posuny. n n Nezřídka však dochází k tomu, že to, co se jeví jako proměna konkrétního světa masmédií, jejich institucí či obsahů, je pouze výsledkem změny ideí či pojmů, které regulují či formují speciální diskurs mediálních studií. n n Jinými slovy jsou výsledkem paradigmatické změny. n n PARADIGMA n n chápeme jako síť či sadu předpokladů, na základě kterých jsou více či méně autoritativně definovány oblasti či témata, jež jsou uznána vědeckou n n komunitou za výzkumné problémy (Thomas Khun). Výzkum mediálního publika byl v zásadě formován dvěma hlavními paradigmaty: „BEHAVIORÁLNÍM“ a „KRITICKÝM“. •Konstrukce paradigmatických hranic, a tedy i výzkumných priorit není jen reakcí na „objektivní“ společenské proměny, ale že je vždy do jisté míry výsledkem zájmu vědecké komunity a může být nezávislá na aktuálních sociálních, historických a kulturních posunech. Je otázkou zda se však již nenacházíme ve třetí etapě výzkumu v tzv. „POST-KRITICKÉM PARADIGMATU“. TEORIE PUBLIKA: HLAVNÍ PARADIGMATA Behaviorální Kritické Postkritické Publikum jedinci Sociálně strukturované (podle třídy, rodu a rasy) sociálně konstruované a rekonstruované skrze show oslovujících jeho narcismus Médium stimul (sdělení) text/publikum mediální prostor Sociální důsledky funkce/dysfunkce propaganda, účinky, užívání ideologická manipulace/odpor proti této manipulaci formování identity v každodenním životě Studie, přístupy Literatura zaměřená na téma „účinků“, teorie užívání a uspokojení kritika kulturníhoprůmyslu, teorie hegemoni, ideologické nástroje státu, model zakódování a dekódování Adorno (1947) ,Altuser (1971) Morley (1980), Radway(1987) Hermes (1995) Gellespie (1995) Liebes, Katz (1998) Gray (1997), Abercrombie, Longhurst (2001) I. „Behaviorální paradigma“ n n vidí aktivitu primárně na straně média, které je chápe jako místo a prostředek konstrukce publika, to je v rámci této perspektivy vnímáno převážně jako závislá proměnná, tedy jako produkt daného média. n n Míra jeho aktivity či pasivity je limitována charakterem daného média. n n Uvedený přístup se tak soustřeďuje především na dynamiku procesu mediace a odvozuje či rekonstruuje publikum zvláště na základě analýzy mediálních účinků, respektive efektivity vlastního procesu sdělování. n nSoučástí této perspektivy je snaha získat maximum kvantitativních, či přesněji, kvantifikovatelných informací o tzv. vzorcích mediální konzumace. n Psychologická východiska uvedeného přístupu tvoří behaviorální S-R model, který v dané souvislosti předpokládá, že mediální účinky jsou specifickými reakcemi na specifický stimul a že existuje blízká korespondence mezi mediálním sdělením a reakcí publika. n n nV základech tohoto modelu, ale můžeme vysledovat i dvě hlubší či obecnější ideje týkající se fungování moderní společnosti. n1/ Za prvé jde o představu, že moderní společnost je tělesem složeným z atomizovaných jedinců, kteří realizují vlastní aktivity především na základě individuálních zájmů či potřeb a jsou tedy minimálně omezováni svými sociálními vazbami, respektive sociálním tlakem okolí. n n2/ Druhá představa připisuje masovým médiím funkci více či méně kampaňovité mobilizace jistých typů chování, a to podle zájmů mocenských institucí. n n n3/ Behaviorální přístup připisuje minimální či spíše nulový vliv sociální nebo skupinové struktuře a předpokládá přímý kontakt mezi médiem a individuem. n nVšichni adresáti sdělení jsou zde vnímáni jako sobě rovní a hlavně stejní ve vztahu k mediovanému obsahu. Celý přístup pak považuje působení médií a míru informovanosti publika za spojité nádoby. Jinými slovy předpokládá, že ti co nemají kontakt s médiem, musí být nutně bez informací. n n4/ V rámci behaviorálního paradigmatu hraje dominantní roli „teorie či výzkum účinků“, respektive na možnosti tzv. „televizní kultivace“ a „teorie užívání a uspokojení“, jejíž široký záběr i komplexní povaha vytváří de facto jakýsi přechod či přemostění mezi oběma klíčovými perspektivami. TEORIE PUBLIKA: HLAVNÍ PARADIGMATA Behaviorální Kritické Postkritické Publikum jedinci Sociálně strukturované (podle třídy, rodu a rasy) sociálně konstruované a rekonstruované skrze show oslovujících jeho narcismus Médium stimul (sdělení) text/publikum mediální prostor Sociální důsledky funkce/dysfunkce propaganda, účinky, užívání ideologická manipulace/odpor proti této manipulaci formování identity v každodenním životě Studie, přístupy Literatura zaměřená na téma „účinků“, teorie užívání a uspokojení kritika kulturníhoprůmyslu, teorie hegemoni, ideologické nástroje státu, model zakódování a dekódování Adorno (1947) ,Altuser (1971) Morley (1980), Radway(1987) Hermes (1995) Gellespie (1995) Liebes, Katz (1998) Gray (1997), Abercrombie, Longhurst (2001) nVýzkum mediálního publika byl v zásadě formován dvěma hlavními paradigmaty: n1/„behaviorálním“ a n2/ „kritickým“. n n KRITICKÉ PARADIGMA n nřeší problém zda a jak jsou členové publika začleňováni do dominantní ideologie, a to n na/ prostřednictvím vlastní konzumace mediálních obsahů, n nb/ vlastním užíváním ICT, nrespektive do jaké míry se tomuto začlenění brání. n AD2/ Kritické paradigma výzkumu mediálního publika a/ analýza vztahu publika a textu na straně jedné a b/ mechanismu distribuce moci na straně druhé. Jádrem uvedeného přístupu je zájem o podobu mocenských vztahů a způsobů, jakými, determinují charakter sociálních procesů. V rámci samotného kritického paradigmatu tak můžeme rozlišit dva hlavní směry analýzy, které charakterizuje preference vždy jen jedné z uvedených kategorií: A/ textu B/ publika. •V uvedeném paradigmatu tak můžeme nalézt jak teorie moci, které se hlásí k marxistické tradici nebo vznikly v přímé polemice s marxismem, • • ale též modely odvozené z prací •M. Foucaulta, M. de Certeau. I. Přístup, který předpokládá, že zde existuje DOMINANTNÍ IDEOLOGIE která má podobu více méně monolitního textu, jenž nese „preferované významy“ a je spoluvytvářen masovými médii. Publikum podle uvedeného pojetí danou ideologii/text nekriticky, pasivně přijímá. Text v tomto smyslu zaujímá dominantní pozici a publikum je jeho vězněm. (SCREEN). II. Druhý směr analýzy naopak připisuje DOMINANTNÍ POZICI PUBLIKU •Text zde nemá pevný, daný charakter naplněný preferovanými významy, •ale je zdůrazňována jeho polysémičnost, která poskytuje publiku široký prostor k interpretacím. • •Publikum je zde vnímáno jako •aktivní, •tedy jako diskutující, analyzující, lhostejné či odmítající mediální texty. •Jeho aktivita má blíže k tzv. •„opozičnímu čtení“, •ale připouští též neutrální či tzv. „hravé“ či tvůrčí zpracování. nKRITICKÉ PARADIGMA nvýzkumu publika se pokouší odpovědět na dvě základní otázky: n na/ Na základě jakých principů fungují jednotlivé typy ideologií? n nb/ Prostřednictvím jakých ideologických/komunikačních strategií dochází k zakrývání vztahů sociální a politické oprese? n Kritické paradigma tak nabízí následující typy výkladu fungování mediálních ideologií. n1/ upozorňuje na propojení mezi reprezentanty dominantních společenských skupin a mediálními vlastníky, respektive mediálními tvůrci. n nUpozorňuje na přímou mediální prezentaci názorů elit, a to jak např. ve zpravodajství, tak i v televizní zábavě. n n2/ Druhý výklad upozorňuje na skutečnost, že explicitní vyjádření dominantních zájmů vychází ze základní ideologické struktury, která je mediálními tvůrci přijímána jako samozřejmá, a dochází tak de facto k její neuvědomované reprodukci. n n3/ ukazuje, jak podreprezentace opozičních názorů a jejich zkreslování umožňují pacifikovat tyto názory v rámci struktury dominantního diskurzu. n n nKlasická marxistická analýza ideologie však nerozpracovala dostatečně model označování, neboli mechanismus, jak jsou konstruovány sociální významy, které mohou sloužit dominantním zájmům. n nSoučasně postrádají texty Marxe a Engelse i vlastní teorii konstrukce subjektivity. n nTento „volný prostor“ se pokusili doplnit jako jedni z prvních na počátku sedmdesátých let tvůrci britského filmového časopisu Screen, který se podílel na: n znovunalezení tématu ideologie, na to tím způsobem, že se pokusili identifikovat nmechanismy: n1/ které umožňují setkání moci a významu, n n2/ respektive způsoby, kterými může mediální komunikace sloužit udržování dominantních vztahů. n nTvůrci Screenu propojili: n n1/ (neo) marxistická východiska n2/ se sémiotickou perspektivou n3/a psychoanalytickou teorií subjektu vytvořenou Jacquesem Lacanem. n nTato koncepce však vedla k formě textového determinismu, který nedává publiku žádný prostor pro vlastní svobodnější zpracování sdělení či jeho odmítnutí. n n „SCREEN THEORY“: KRITIKA MEDIÁLNÍCH OBSAHÚ JAKO DOMINANTNÍHO TEXTU (IDEOLOGIE) n nFilmový žurnál Screen byl jedním z prvních odborných specializovaných médií, kde docházelo na počátku sedmdesátých let k systematické artikulaci post-strukturalistických přístupů a zvláště pak lacanovské psychoanalýzy. n nEditoři časopisu Colin MacCabe a Stephen Heath se zabývali především analýzou formálních struktur filmové reprezentace. n nSoučasně se ovšem soustředili i na roli filmu při reprodukci kapitalistických sociálních vztahů, respektive dominantní ideologie. n nVedle lacanovské psychoanalýzy zde sehrála klíčovou roli též koncepce ideologie Louise Althusera, který upozorňuje na existenci n ideologických aparátů státu, n nkteré se podílejí na reprodukci nerovných vztahů a činí tak nenásilnou ideologickou formou. n PUBLIKUM - epifenomén ideologií obsažených ve filmových a televizních textech, - tj. stín dominujících forem a mocenských vztahů. - navazují přitom na Althusera: „ideologie je reprezentací, která oslovuje individua jako subjekty“. Zde se rodí inspirace či otázka týkající se ideologického působení filmu (posléze i televize) a jeho systému působení, mechanismů signifikací, který užívá k oslovení diváka jako subjektu. V klíčovém eseji Realism and the Cinema publikovaném Colinem MacCabem v roce 1974 se objevuje teze, že tzv. nHollywoodské realistické filmy tak podle této koncepce: nA/ popírají svou vlastní materiální existenci jako textu a n nB/ konstruují pro čtenáře/diváka fikci centralizované vize a unifikované subjektivity. Realistický text“ vede diváky k iluzi „reálnosti“ vnímaných scén, zatímco reálná je pouze vlastní situace jejich konzumace. nDiváci si zde: n na/ neuvědomují svůj vztah k jazyku a n nb/ mají pocit, jako by byli zdrojem vlastního „pohledu“, percepce daného sdělení, n nc/ zatímco podléhají kontrole technického aparátu. n nV této situaci nemá čtenář volbu či prostor vytvořit sám za sebe významy daného sdělení či narace. n nTato realistická reprezentace plní důležitou ideologickou funkci - reprodukuje existující sociální řád. Činí to tím způsobem, že konstruuje: n nA/ IMAGINÁRNÍ JEDNOTU SUBJEKTU A nB/ REÁLNÉ JAKO ZJEVNÉ A NEPOCHYBNÉ n nTento ideologický podvod je postaven na mechanismu SAMOZŘEJMOSTI, který vyvolává u diváků dojem NEPOCHYBNOSTI A NEVYHNUTELNOSTI n STATU QUO. n nPraktickým účinkem takto pojaté ideologie je zastírání ideologického charakteru ideologie ideologií. n nTeorie publika postulovaná na stránkách časopisu Screen tedy předpokládá pevně fixovanou sociální pozici čtenáře-diváka, který žije svůj život v textu, či přesněji pouze díky existenci textu – filmovému nebo televiznímu obsahu. n nDe facto tak ignoruje reálné, empirické diváky existující jako subjekty historie v rámci jednotlivých sociálních formací. n nUvedené pojetí tak vnímá publikum pouze jako produkt jazyka, diskursu či televizních sdělení. n nTEXT ZDE DEFINUJE ČI FORMUJE SUBJEKT. n nJako protilátku vůči tomuto ideologicky manipulativnímu realismu staví Screen revoluční filmovou praxi – kterou nachází v avantgardní kulturní tradici. n nObracejí se k Brechtovi a Eizenštejnovi., kteří podle nich nepracují s iluzí transparantnosti, ale s aktualizací mašinerie reprezentace. (Podobně pracoval v 60.letech i Jean Luc Godard, který neustále ozřejmuje materiální existenci svého textu jako obrazu a zvuku.) n nPro Screen byla tato skutečnost klíčová protože umožňovala rozbít imaginární vztahy mezi diváky a reprezentacemi - rozlomením jednoty diváckého subjektu. n (Collin Mc Cabe: Theoretical Essays: Film, Linguistics, Literature. Manchester University Press 1985). n n„Pokud film uvězní, fixuje subjekt v pozici imaginární dominance skrze pocit bezpečného obrazu spojuje se s buržoasní ideologií. n nRozbití imaginárního bezpečí ega problematizací obrazu je spojeno s brechtovským důrazem na odstranění identifikačních procesů (…)jako nezbytnou podmínku pro tvorbu politického poznání.“ n nCelá koncepce staví na odmítnutí představy subjektu jako pevné a jednotné lidské esence, jež figuruje neproblematicky v centru myšlení a jednání. (Althuserův teoretický antihumanismus). n nJádro teorie zde představuje Lacanovo pojetí n„DE-CENTROVANÉ POVAHY LIDSKÉ SUBJEKTIVITY“, n nkteré zdůrazňuje nevyhnutelně provizorní status lidské subjektivity formované v rámci vnějšího systému znaků. n nPodle Lacana je naše subjektivita v permanentním procesu, je rozdělená, rozčleněná. n n„Text“ je v této koncepci chápán jako nástroj reprodukce primárních psychických vazeb. n nK iluzívnímu zakoušení vlastní subjektivity tak podle Lacana dochází vždy v okamžiku, kdy zaujímáme pozici v rámci konkrétního diskursu, kdy se vnímáme jako zdroje významů a identity, zatímco de facto podléháme jazykovým diferencím. nTeorie rozvinutá na stránkách Screenu se pokusila o aplikaci uvedených Lacanových východisek na problematiku filmu jako formy diskursu. n nCílem bylo odhalit symbolické mechanismy, prostřednictvím kterých konkrétní filmové texty propůjčují subjektivitu čtenářům/divákům v procesu jejich začleňování do filmové skrze produkci subjektových pozic. n Shrnutí: Kritické paradigma v pojetí SCREENU n na/ činí rozdíl mezi klasickými realistickými texty a avantgardními texty. Na jedné straně vidí reakční realismus na straně druhé radikální avantgardu. To znamená naprosté odmítnutí komerční kinematografie. n nb/ veškerá produkce, která nedestruuje identifikaci diváka s mediálními texty je chápána jako nástroj mocenské ideologie. Texty, které rozbíjejí narativní konvence klasického realismu jsou zde chápány jako model pro revoluční kulturní produkci. n nc/ celá koncepce vychází z pojetí decentrované povahy lidské subjektivity, které zdůrazňuje nevyhnutelně n nPROVIZORNÍ STATUS SELF n nformovaného v rámci vnějšího systému znaků, jehož výsledkem je koncepce konstatující nemožnost svobodného vyjádření prostřednictvím řeči, respektive svobodného jednání včetně svobodného dekódování textu. n n JACQUES LACAN n n n n n n n n http://4.bp.blogspot.com/-0mKeVqOy8NA/UwDau2dfUUI/AAAAAAAAAHg/WvVJS2zTLUo/s1600/lacan.png stade du miroir https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQqvW8oN8TelyOcTEVlisAKrF6A0KIRC9kBzvNRUbQq7b7 5Co-T https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQtmlHAZuyUWwxr39MEOTkuRnDU6USzpv6gtEbYt9tvwAB ExAiM Koncem šedesátých let se stala Lacanova koncepce velmi aktuální či módní, a to právě v souvislosti se problematikou sociální a jazykové konstrukce self. Podle Lacana kulturní a jazyková konstrukce subjektivity vede k tomu, že jsme nevyhnutelně CHYCENI V PASTI ZÁKLADNÍ ILUZE. Jejím obsahem je představa, že skutečně jsme, existujeme jako pevně fixované, unifikované, jednotné, celostné Self, a to právě v okamžiku, kdy hovoříme. nJe to sociální svět, který nás formuje jako subjekty primárně skrze řeč, která nám umožňuje vstoupit do symbolického řádu jazyka. n n„Text“ je pak v této koncepci chápán jako nástroj reprodukce primárních psychických vazeb. n n nZÁKLADNÍ VÝCHODISKA n n Odmítá freudovskou egopsychologii a objektovou teorii, která upřednostňuje EGO, respektive vztahy k druhým. n n Určující dimenzí lidské zkušenosti není EGO, ani vztahy k druhým, ale jazyk. Běžný „zkušenostní subjekt“ je podle Lacana zcela iluzorní. n n Kritizuje vábení a zároveň klamnost existence pocitu Já. n Self podle něho existuje ndíky odcizení od sebesama. n n Lacanovi jde o to dekonstruovat, běžnou lidskou subjektivitu, odhalit předpoklady, na základě kterých se považujeme za to co „jsme“.To je třeba k cestě k hlubšímu spojení s nadosobním, nadindividuálním. n n Lacan v kontrastu s Descartovým n„coggito ergo sunt“ říká n n„MYSLÍM TAM, KDE NEMOHU ŘÍCI, ŽE JSEM.“ n n Život se podle Lacana odehrává ve světě IMAGINÁRNÍHO, jeho větší část tak připodobňuje zrcadlovému sálu naplněnému přeludy. Osobnost, za kterou se každý z nás pokládá je společenským výtvorem postaveným z odrazů pohledu druhých. Snažíme se být osobami, jimiž nejsme, s různými potřebami ve vztahu k druhým, které potkáváme a kteří jsou jako fata morgána, přeludy jednoty. nOBJEKTNÍ VZTAH JE TAK FATÁLNĚ INFIKOVÁN n NEJISTOTOU. nEgo je složeno jako soubor identifikací subjektu. Cosi jako navrstvení kabátů, vypůjčených z rekvizitárny. n nJedinec je zcela ponořen do vědomého ne-jáského rámce, do odcizeného světa iluzí a obrazů, odrazů jiných odrazů. n Zatímco pro Freuda nevědomí hrozí, u Lacana je místem „pravdy“ , autenticity. Lacan se domnívá, že vědomí nemůže být objektem vědění. Sebe-poznání je v tomto smyslu nemožné. n nFreud věřil v nevědomí jako substantivní koncept. Lacan tvrdí, že nevědomí není ani primordiální ani instinktivní. n nNevědomí je přítomno ve všem co říkáme a děláme. Sen není jen obrazová reprezentace, ale text. Lacan zdůrazňuje, že touhou snu je komunikovat. n nV kontrastu s Winnicottem říká Lacan, že: n nNIKDY NEDISPONUJEME STABILNÍM IMAGE, SEBEOBRAZEM. n n Sice se stále snažíme interpretovat náš vztah k druhým, ale je zde vždy možnost nedorozumění. n n Idea naší identity nekoresponduje s realitou. n n Lacan tvrdí, stabilní Self je iluzí a za tuto představu kritizuje Horneyovou a Fromma. nLacan tvrdí, že nedisponujeme pevnou sadou charakteristik. Domnívá se, že nejsme složeni z jakýchsi atributů. n nOdmítá pravdu o individuu, která by měla být vyjádřená jakýmisi jeho inherentními charakteristikami. n n n - zásadní pro zkoumání subjektové pozice diváka a tedy studium publika. -v 70. letech teorie kladla důraz na imaginární a symbolické - v současnosti se studium filmu jako prostoru pro zpřítomňování reálného. - - uvedené koncepty umožňují identifikovat - posuny filmového, televizního myšlení, - i způsoby, jak politický (společenský) vývoj mimo umění může oživovat teoretický pojem. IMAGINÁRNÍ, SYMBOLICKÉ, REÁLNÉ n n nAD1/ symbiotické soužití s matkou (stadium zrcadla) kdy se dítě identifikuje s obrazem svého těla - se svým dvojníkem. I ve vztahu k ostatním věcem – hračkám, jde o dualitní vztah k dvojníkovi, který je ve své jinakosti stejný. nJE ODRAZEM I OBRAZEM JÁ. Vytváření identity subjektu – identifikace se realizuje ve dvou fázích: 1/ v rovině imaginární – obrazové= primární identifikace 2/ v rovině symbolické= sekundární identifikace nHranice mezi Já a Ne-Já je rozmazaná. Je zde plynulý přechod = Freudův primární narcismus n nNovorozeně se zakouší jako absolutní subjekt totožný s okolním světem. Urputně drží tento pocit jednoty a omnipotence, a to skrze vazby na matku a její prs. n nDítě je podle Lacana taženo k návratu do nepředmětné, neidentitní plnosti n REÁLNA. n nLacan rozlišuje n n REÁLNO, n nkteré je protikladem n n REALITY, njež je k dispozici našemu vědomí prostřednictvím obrazů, symbolů, znaků - reprezentací. n n REÁLNO: n nnení představitelné, symbolizovatelné ani vyslovitelné. Je z hlediska symbolického a imaginárního řádu „nemožné“. Jeho plnost je nepředmětná a jeho bytí je neidentitní. n nREÁLNO vládne před nastolením kultury (je dusivým bytím mateřského /neodděleného/ těla. n nREÁLNO je překryto vrstvou IMAGINÁRNA/NÍHO, které se formuje ve stádiu zrcadla, kdy se již dítě začíná oddělovat. n n nMystikové říkají: n JEDNOTA nse světem znamená stát se n ASUBJEKTIVNÍM. n nTento dokonalý stav narušuje matčino absentování, které dítě kompenzuje halucinačně. Postupně je tak nuceno opustit halucinace a přiznat realitu (ne reálno). n nPřání návratu do nepředmětné, neidentitní plnosti REÁLNA je postupně vytěsňováno: n nI. obrazy IMAGINÁRNA /l´ maginaire/ n nII. a znaky SYMBOLIČNA, které n nIII. zobrazují REALITU (la realité/. n n child-mirror  GhcYHCggGBwlHBgYITEhJSkrLi4uGB8zODMsNygtLisBCgoKDg0OGxAQGywlHyQsLCwsLCwsLCwsLCwsLCwsLCwsLCwsLCwsLCw sLCwsLCwsLCwsLCwsLCwsLCwsLCwsLP/AABEIAPsAyQMBIgACEQEDEQH/xAAcAAABBQEBAQAAAAAAAAAAAAAFAQIDBAYHAAj/xA A+EAABAwIDBQYDBQcEAwEAAAABAAIRAyEEEjEFQVFhcQYigZGhsRPB8DJSctHhFCNCYoKy8QczkqIkwtJz/8QAGQEAAwEBAQAAA AAAAAAAAAAAAQIDAAQF/8QAJxEAAgICAgICAQQDAAAAAAAAAAECEQMhEjEEQSIyE1FhcZEzQoH/2gAMAwEAAhEDEQA/AMOiWzHI aVd2a66mIwwQlalheaEBSQFeKRqje6CsEfKjc5NdUgaKH4kogHVncEtMGE0NUrWQFjCQkKUOXiUTET3Jie8eCaVjDCkKdlXsqxi FxSZZnoVKQvQkyfVlcP3X8lLFC7idc3zRjsvrU/p93n5oLidf6vmjfZUyKnUD0J+a5sPZ6Hlv4M0CaU4phK6DzCKoVz3/AFDqTU pDg13qR+S6DUXN+3x/8ho4Ux6ud+SaPY0QVsdtySivxhwP/EoTs02Kt5j9FUGoMvF1awB7ygxbYc7WxPuU/AuuNymurFkqbRoty 8DC8zRLTYCbkN5k/RKDFSt0jwcosQ9rbuKWsxxcAy45b+auVtisy5zJMTFyP+8+iR5EWWCXsHCo02Bn2S02gBVsRRA/hFuFv0VM 1XDj4mUylYrxNBheJVLC4wEwT5xHmilHCZr5gRyTWTcWVWnklhXf2QcVKMMOCNgoFOCUUjwRluG6Jr3NbMkeaFhoGDCnknDA8Sr FTHM3SeigOOM2ZbmY9FjUP/ZAFDXoiNN4TamJefut6AlREne4m46ahTyfRlsH+RAfEvAN9M2vij/ZFv7t54uH9jfzWfxJBMH7y0 PZL/Zd+P8A9GBSwnZ5f1DzioiUr3qJzl0HmjahXMe21TNinfytaPTN/wCy6PVcuZdqnTiqvVo8mNCaPY8UQYEd1WZCr4P7KmgfU JhzTY5vePgfMApMK24Rqlhs18oPO3TeFapYYgjQfXko45fBGzKsj/kY9pZTzEW9zuCiweDJOd4k2NvaOV1d2jh3VHsaLtaJtxPT gB7orhtmGQZ3An52+tVPJL0XwY0lbKeycK1wJbaL+ZlF8Thpbcucee7kCQrOwtntAInd81YtJBGlj+akdBjsZhAJIGmqBbVwZbc dTofVbfa9B5ENt7FZajReHlpEjhyPLgnjIVwszWKxBgT05q7s7aZYA4gzyS4vZX77KB3VYxOz+70VVJEJ4mwnQ21n0YAeZT6mKq He0dBPusmyqWmeCP4WtnAIVDlaotEEi7nHxgeSYANwTyUwvWAI5RlwCkpMLzA+oVrE4JuQOZM2BBHSSeV0spJOi2Px55E3EGF+9 R132HULQvpNdRqMbDsjW31+1JJHU+yzmNwrmBrpaWk2I4jUcePkpufJNHRHx3CUWCZ381qOywih/UfksvUdbz9lqezQigPxO94Q xG8r6/8AQoVG5OcVE4q5wIhqu1XLds1g+vUc0yC4weI3ei6dVEyDobQuV7Qd+9qc3u/uKMSsC9gqRIEK7+xjiqorCnTHE/U9FS/ bn8SmDTfRu8RWc0CHlo3gAXsDqTbXgVUDpN3Pd1d/8gKzixYdVUaFz4HcCvlKsrN7sVrcrDFgwAaxpe55/NGCwFvd3jcg3Z0H4I va8jxsQidFxB5H6lRl2Xh0WcDSIuTfTqFdZh7yqtN5Bur1OohRREeJZaAJWerbPhxJ1OvyHRaY1EOxQlEJnq+BH2t/FDsQNVoqj bFZ/Fw119EUaW0ZDHsh5VnY1WCQvbYpH7VgDprKm2Vsiqe9ltrFp8RuXQmqOGcG3oIPemEpmKcWgyCOun6KBmKGXMTFp8lrJ/jk grs5slxJ0b80SrsLagc4ktdYjrofl4oDsjajDmAcASLCOaPVHB1NhEzA14ix9Qo5F8j0PGlWOiDBDJVqNbo9skdP8oRtinkwnM1 SW/8AK/zRPEEh8jXKbe6zu2cU402UzoCXecmPVBDN0DKunWfZa3s//sN6u/vcsjUM+vstdsP/AGGf1f3OT4zm8r6ovEqJ5TnOUb irHEQVCuSvfLi47zPzXVcY+GuPBpPkFyZuqMB4lt7ybn6CbJTpTUbOhI6Jix3TyKq4doM8QJA43E+iu4tsh3T80Ja+Lhcnj7jQ/ mKppmqwFdzWticunn+oWkoYwEDSYErH4PHdwTeI1vvkj1RV2EqNh4Y8MItY6dNUMip7GxbRpjVBVmiOCF7J7zlpqdEAJUVqiAUL IPj8WGyAJPoie1MRlbYE9FjNqVsRUs1gYPvO18AEasddBPD1i/cs52la5tQC1+Oi0GwsMWU4ceZJ+rIhR2e2rVa9wlrLid53eWv gsnTM02jJ4LsxUe0VaxubNaBYc7otV2cWNDQNLTxC1GIrAQ0A9AFVrcRrw/NFtslxMLtTAu11Ex+qAYzAuaJ5QuhYyhOa1iNFn8 UABBnrznemjIEoGJcwi6M7P28+m0NN2zoefA7l7G4Sfs6hUamHBEb4VdPsluL0aintBlaC03GoOoWf7RWy8JQ1pLeo0I1V92NbW ZFSx3O4/kUvCnob8l9g/Mtpsf8A2KfT3JKxRsY+tdVtNl/7NP8AA32Rjon5DtIsOKY9yUlR1CnOYobWqfuap4U3/wBpXMKeq6P2 gqRhqx/lj/kQ35rnVEXTR6HgiYpMqVNzLFmdNdc+HzT2Yai0/wC2T+Im/koaRu08WhWhXqHQAx8vorj8d1aL+XG6ZboQYaKcDWA 0D5cEawlYudJLhaQJNo3cLaeCGbOxYNnGHLXbI2BUfSfUIhpEtabE8Tyt5wqTg5CePkWPT6YKwWLLn6EbxPBaKniJEIScEWtEza wsNOEpcPiYdB8/koo7JVdoOfFEc0OxOGDrmyixFYBVX4vmtZoohr2IaL7+VkZwlPIwZtSJPjujkEEw7DUrBo3/AESjm1H5fJZfq bI/RXfjA10xPMQq+0dojQNkneFRxILi0yfr3UlYcBHiUSPsrHGE2I859kLxtLK6SO660/W9Ey4Gx13HRJiGEtynXd/lEJn6+z8p BGhsh2NwMARZw/VH21ZAYbXsVW2jhSTE62snTEkjIYqjed2v1wVOrTc0CdJ/JHMYKdMBgEka9evG6o/EDrOIjoVZM52iq1+ZvMa H5Fa3ZlSaNPk1o8QACseXgOgXCK7Pruou732HRPATo780Sc02jRkqKonqKoUCQE7VvjDPHEtH/dp+SwtBa3tnVIpNbuc656C3z8 lk6WiddFYIcUicAnSsVOlYWkGx+KDP4o9lbw1Egl2aOSrvOp5h3mjOxtiHE1skOy6uI3Dx0XDhtzOnyaUDVdjOzLKsV6jQWj7I4 kHU8Rp5LfuNlFgaDWU2saIDWgAdAgm2duOpVA0MkAS68RzHFd7agjhhCWR0iPbONptc6i9pyETnEdwm9xwlZ7FNiztCQ0OH82hC XaOObWrQ0yHtB8WjT38kNxFQtfSpuNg5sdMwt4LiySts9PFhUUn/AGR4qvldkJPKbFROrKztfA/FrsAsBMk8I9SoMRszun4ToDT dzzYngISaKtO3S0XuzlSa0/ymPRGNriwWO7NY4/HaNQZE/W6QtRtfEd0HgU1Vog3ewbVxDWmCDHFLUMiRoqTjN/mnVDDeW4oiM9 SqwdPdXQWuHBUKQ6W5KwyoiZlTEYQZpPE9OnuqVepIygQVZ2nVMSNUCr4kXItwHuihWUauCA+11PO0woGUWu0EBeqVXGOqlaIM6 clUn2BsVh4qZTaVpamBBot39wa9L9bgoFtE99sarW0w79kpmLtny1I6jXz4p6tEVKpfsBtj1yWlh1Zbw3fl4K29yGYJ3/kPjQsv 1kImSgSkqZl+2z+5THFxPkI+azNIWR3ts+XUxwDj5kfkgrRZP6KYzxSwU4BeugUOlNbIP4QfJxB9/RdG/wBMaw/eg/yH0cFzvDN vHKo3yhy1vYDERWgmA5hF4iQ4EekriwusiOvOrxs6lUqhvisZ2wxjS6zHdyMzhpldxGttR0K15pSAdfFZftRQaHtcOEPH9vuV15 /qcviNLIrMti8OGubUpmYvY2O/2T8bRFTK4SbghWG0YMN+yZidRaY6KWizutjQH5rjPR5FLbznRLNQRPsVW2nW/wDFbTBALoHDX U+5RbEUpk8Vlu0IuwTvJjw/VGIL1ojoVm0yGMLSW/x3gRvO9HKuI+PSlpmL6bxy81kalTdaOARnsriDnLQAZabE2MRfwTN2S48T 2cgXU9OtbunqDooMayHEGB81TzkOTJE5OmFKL73EKdxJOiosrEi4VikSFqNZU2gdeSz2KpOnMzxB06o3tF5JIgFCBUcLEW470yF kwezEmYIhT/GtKs1aTYl0Idi3jRum9USsi3QuycMa1ZoF5Metyuh7awIpt7g7sRHTQwgXZzZXw2tq/wAe4cB+q0m1cWHUh947um qslSOWTtnOtm0orVp1BAHTUfJXpVRjpxVcjQZW+IAB9QVYdvU5LZjG9rDNdv4B7uVBrFe7S3xAHBrfmfmosPQLzG7ei/SLw0rY7 B4YuMnQIn9blLSpaNFgN/JT/s1PimWibfJ2zTNEVT+Mf9gQUQ2LXyVAeBPqIVPabctapy73k4H2KU2dUGl58L/mF5i1JHq/aJ2L 44axve7xaDA5jeUE2rWYGn4jgAd5P1KydXtZDBTw7ScoAzu90Br13VHTVe554TZXyZL7IYsVdGm2VtBlR5a0mW6cCOqNhixmwmZ sRSbMXm3AAn1iPFbxmCjeT1/RTi7LyXHRUq07LD9pT++Df5TbecxtYXOi6BXpFZHGMy4wfzUyD/S4Ee5TxjbJ5J8Y2B8Lsd7rv7 g4au/IeM9Ea2fhWUiC0dTqT4/JWYV7AbLNQxma2eMk+QXRGC6OF5ZSdgXaNMPDjBmbTa0BDWnuwQT5LrDOzNMjvAG2okHyKxe39 gmk4wCBxiBHXTyW4cS35eYBazLBBlTmoIUTqJHNVi29pCXiHlRNVAd1CpYoNEnVTEum4StwD6xysaXHgOW/pceaKiLKaM7iHue7 ktF2b7LfGl1SWiCW6w4jcTwRvYXZAtqtNSSRfLaN0TxWrwGHAYW/dc4es/NXjE5pSsyVUjO7LYAgRvENEhValZrGufUdAGs8BoP rin/6g4apQivS0dAqDno13y8llqlA12tL6hczXKBlB66krN0IVdiAlr3kRneT6/5Vvipy0AQLAWAUB0KmGzGbRpF+LeBy/tCJ4b D5RlGp3qtRpg4iu47nR9eSKCkQJ3wn6Gbb0TU6GUa9dEz4rOPqEx2IEX1Ufxm/dKyRja9o2RXP8zSPNpCqPfeeLG+ZARPtYIcx3 1Y/qgRMgDSO71uYHPwXmzXyPUwu4Ic0wIvA3DRPDvDzk9OKJYHYVR13fu28xLvBu7xvyR3CbPZS+yL/AHjdx8fkICeOJy7Fn5UI ajsF7DwL2VWVHDK0HQ/aMiNN3jddCbostU1b1+RWmY7ug8k7io6ROGSU1bIq6x76BfjmSDBbAMWu4CxW3wVMPqNadNT4CYWgrYR ji0kDuGW8lbFC9k8+T/UDDspSDpBJHA/mi+FwLKf2WgKyGpV0JHJZ5NqMDhBEjmnJCiAAbT7MUnyWtA6W9tEEqdkWWAzA75081u C5RuetxQeTRl6HZOiyD9rjmU+H2fTpk/DYATqQiteToICq1XBotcnRMkhW2Va1Ihwy3eZHnv8ABRYeiGue3WHRPE5WyfNGMLhsg LnXcfTkEIwoJBdxc4/9isAr7cwba1N1MgEFpB8VxnZTyx76DtWkx4GCu4Y+qKVJzt8W+S4z2rwZw9dlYaO+11/UeyWSCTvVZwlW JkSNIUD3RdRMgHsDDZg+oZ7z3ET1RSqCBqqey6BNFtyJLnACBZziUrJaTvHDkmY444eRKT4Q5qRmIAEd4Dgl+NT4nyCBjoPaPBi oxu6HajgQfmAk2bs6nSgtEuP8bruvz3eEK3tNs0zyg+RBTMM7ujop8VZuTqvRdqFRlPcdEwlEUiqat6rRbOqjKAVnK506rZ9lMO 00sxALsxE9IS8eUqOqE+OOyxgaN8/DQel0TnQp5CjZoOq6YxSVHPKTk7ZKkBTXuSOJ4IijsyQqNjtSmsfKNGFzKOq+EtUxdVHku MImGvqlxgKXB4YZpN4Tm0wLBW8OyAsAq7Wq5WE8lRwdCGNngptr957WeJ6BM2lWFNk+XMrGAPaWtJawbyD5LL9stnZ8LUGrgA4d WXt4SPFaT4ZLi92p9OSq44g3OmiALOVbJxINMAm4OUDebExzsD5KfGAfDcDplIPSEP2e3LXcySAHOj+klt/rcr+Nuwj7wjzsPdR a2MVmYYhjRcQ0RHQfNPw9SJa5xPC3miTaAcN4Vd2FG5wJ6J010w17IHMaGmxPRQQ3gfIfmrFYCQ3cNevVJbggE6Zimy1w4gj0VH Avlg+uaIEoXgrSOBjyJHyUhQmXWCjJPRNa6yQOJ004n5BazISq2x3czxWt7FYsGm5nAh3nY+w81lgwC5MnifkN3gpdkY/4NYOE5 DZ3Q6keh8FoupJlVXFo6UCmbh1VGnjgN4I5FNr7TaRDdfZdJImqYi9rncpSbRMneqOF1mVPVxbRIFzy+aJh1V8CN6mosgBVaTCS CVcBWMQYw2hR0WWT3XKmZTPQLAPUqamJhJMaKnisVFhcrdhK1K73PPQdAqe1h8QADcZVk03Ed4wOAUeUDd0RFBop2gi8rz9lBw0 hGmUBGYhDsZj8jS42AWMcw2t2bBpGpRgYik6oHjc+HOMEbnRBB8OmYweJbWGYECNQdZ+S6eylPxKjrFziSDzsPRckAIxlRoBaHu dG6Wkkg9FOS9jR2GWn/JmVEapi+u7wVyp3BDokcN/hvVRv3idfJInYXFLZEGR816Dx90tRRZj94+ifok22dRJQh7y17wBJJ8LwZ 9UVQ+rTPxZAkFo6SJ/Rc7ZRE+HoTd5n2HQf5KnNTh5qIM4/p5J8paGbEIve68klISmQtkrK5boSPZRvxFUzFZwB3BtP3LSmOcml yZMB4OqRBr1j/WR/bC6FsCH4WnF4EX4ttc8barneZbLsLi5a+nwIcOhsfUeqpBmDzK2UXuBvi46hOp1Gu0cPmm4lhacw03hQ/CD rtieG/wDwqmLzWAJXOVNpI1Dh5p7nW1PQhAI3EVibNUVKjA5nUqUA8EjzGpTAGuYAoTSzFTZgU2pViwCxiPHVg1tzYLOV2GqZOm 4HQc+ZRPF4N7yCSLaN3deqqY3DVALxHGSsAD45sjLMjT9B+ay3aXY4rNAZIqtuxwtB4H+UwFraeGfUkMvFp3dBxKC7SBpHQg+8G UGCznuDxhq9x0hzD3geqt1Sd1h5oTTeBjauW4cXT1sXeAMhFXSp0GbIXymZXcFK4pLoBTOlgqMm/wBfW9elMqbvrcVExJKQlNlM lYxJmTCUhTS5Yw6U0lIXJjnImFc5FuyWNyYlvB0tPjceoCBOK8yoWkEWINj0TRZjsyqvwk8iqWwNrtr0g6e8LOHPj0KINr62m6u Yhh7d8p7Krjq0KXMeSZkM2NuCIBcx5jxB91FUcN59B+SkNM73eQTm0mtufM6rBKuf7ocfCAkNN2+w9VZfiPu/XQb0nwydbe/6Ig Kr6zWCw8Tr5BZvtHtZ7hkEAWJ4kbhbQeql27jnSRSs0autJ3W5c9+7nits7abQBzNLnmSAZGliSTu5qscftk3J9IMYjbz6dPLTa xm4HT1NuZXL+2O0HPqDvl+YSHy4EwSXgg6chaAwDeVYxO3jWfkd3xVb3OTheLa7/RAMp71Jxl8gtM7xpfp6tSNr0VUXHvsjwNUU 81TLroItxIBjumLxwC0GHxAe0OEwQs9Sbls4GCcpbwNz6G/mrfZvEWczcLtngfoKTGzQSphZyZJ4FSPTPrclZNM6LKZUNukLzUl TRc4x4lJmTcybKIRznJpKaSkcVgClyjc5Me9NlEIr3KPMm1agEzYcUAx/aAXFKHfzGcvh97rp1TBUXLo0uH24cIfiB4bxnR38sD XwuuhdlO1dLG08zJa4GHNMSD+S+dqlZ1R0vJcefsBu6D/JfYW1n4WoHN0/iaDqPkeBRjkrRb8Gj6SzpwM2CzHZzb7a9JrmHO3Q/ eaRucNx+rrTUq7YmdVf0c3Qp4DzUVQa743lSa8h6lCdvbXpUGE1H5QNwEuM6WHFE1N9BHBOmT6rOdpu1TG0nmiQ8NlriHWJAMtB 91zbtX/qHiK4NLDgUKE5SZBqO/FF2tNrAb9Ss7suqCKjKtRzrh4A0Mi+umjf4d6KWx+NRthjaPbIuqNJPcI+y3cDLTfQXAPFBds 1X1aDS85fhONMyblul9/2b+NpQWpi2tMNEFriJ1MG2vThG9XadTMHCo6GVAO8RYOiHE8J7t+SMnTtjxi5QpLoGtsSwC7TmHUX9Y HDcr+NwxeDXY77MZjvkRpzGqq4ilD3MEuqahw0I329ZPDzubOpFwDqju6SGvaOBnLPCCItuISSY8VFd9okq4Y1mNxNmtvTH/6NE jzNp5oPsR378xoQfJGn7RzYWph2jTK/oWS0u5aNQfYcfHHDKY90HpEZtvs0Lx5/Vk3LyUzqflwTfhhIRN2HLxeoQUoXPZahzDZI SoaZ16lOJR7ANq1gPyUIqk7oUdT7XmmuRCS50N2jtmnS7s5nfdG78R0aEP7UYx7GsyOLczoMax11Hgs2w6/W9Bui2PFy2y3tLaT 6p7xhu5o05TxPX0VKk2fr6n5r0aeHqFPh0jZ1KKWkOoU7wP8AHUols2lTiXQTukkNnoO863QKli7Vi0fZa1rgOdr8zfVS7Cef2h 87gXDqLg+q6YYUlyZzPJKc+C0XMBXq0qpbRqPpuN2vEtzXs3KLEbovdHqHbfaFIua+swkCQX06c2kwcou60Qn9vGCnRw72ANe4g lw+1dt+9qEDwuGbUpOqvEvzMOaTqXAG2iZS3rotLHBY7e2aJ3a3aOLY40cSGtDAXBjWyDcO7wbmAtqLiR1WZx+1nloFSoS6O+Zu 60SdJOnMwDxWs7OAUy40w1pJAs1osbRposBtpg+LVbAgPqQPAO9z7DQBVSOPl+nsfgQ2of3rZBIh7dBxJa3Sw0tuRbZuyG1q5OH d3WtIhxib2Eka3BuLALMYZxa7uki4HgZlGdhPPwat9HGP+LUO2Ul8Ma0O2l2fqUqhYWBzqgkEOHdObLeDB1m1uqtbL2VRIcx7sx MiCd4EtIA43Hkg+Dxbz8Rxe4lpytJJMA5gRdU8LjagdZxF91tOiDWikG1L9jV1hTfhQWANqUiQbAAxBbI3mLeCyrMaXu+6HEG02 1sB1sifZakH/FLrk31PBAMQIqEDQPd/cj6OfXJpFrZwn4saZTJnn+hTNjM/ft5NJ+St4JgFN0b2AeBJkKPYQms78J/uSN2g5I8U HiCk8/JOcLp8JCB//9k= • • http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Mirror_baby.jpg/330px-Mirror_baby.jpg n1/ vzorová zkušenost imaginárního - fáze zrcadla. Mezi 6. a 18. měsícem prožívá dítě klíčovou transformativní zkušenost, když si začíná všímat vlastního obrazu v zrcadle. Do té doby je dětská zkušenost nespojitá. n n Dítě nedokonale ovládá vlastní končetiny, nemá žádnou nadřazenou instanci, organizaci duševních stavů. n nV zrcadle se odráží - celistvý koordinovaný, integrovaný obraz. nTento obraz, který může ovládat svými pohyby a gesty: n n1/ Je idealizovanou verzi jeho samého. n n2/ Zrcadlový obraz se stává praobrazem ega, je to centrální bod pocitů o tom, co je zač. n n3/ Je to vzorový obraz, zástupný způsob jak je ego budováno kolem iluzí, obrazů, které se stávají základem pro imaginární. n n Poznání či uvědomění si sebe sama se odehrává ve třech krocích. n n1/ dítě, které je před zrcadlem s dospělým má spojen svůj obraz s obrazem dospělého n n2/ dítě si uvědomuje existenci obrazu a chápe, že obraz a reálné bytí nejsou totožné. n n3/ uvědomuje si, že jde o jeho vlastní obraz, který se odlišuje od obrazu druhého. n nToto sebepoznání je podle Lacana falešné. n nStádium zrcadla je okamžikem odcizení, protože poznání sebesama skrze vnější obraz vede k sebe-odcizení. n nSubjekt má hluboce ambivalentní vztah k odrazu, reflexi. n nMILUJE KOHERENTNÍ IDENTITU, KTEROU ZRCADLO UMOŽŇUJE. n n II. Dítě se učí zvládat nepřítomnost matky její n SYMBOLIZACÍ. n nVstup do SYMBOLICKÉHO stádia je vstupem do řeči. Prázdno po ztraceném spojení s matkou zaplňuje dítě tím, že začíná mluvit. Slovy toto prázdno pojmenovává. n n Freudova kazuistika – symbolizace špulky na vlnu – odhazovaná a opětovně uchopovaná doprovázena /slůvky/ zvuky forth /da n n Slova a znaky se zde stávají zprostředkovately nepřítomné celosti. nKlíčová Lacanova teze se opírá o předpoklad, že nevědomí je skrytou strukturou, která se podobá jazyku. nJazyk je podle něho podmínkou pro existenci nevědomí. n nNevědomé formace říkají něco jiného než ukazují na povrchu. n nJsou řízeny stejnými zákony, mechanismy jako jazyk, a to především metafora a metonymie, přeřeknutí, žert. n nVĚDOMÝ DISKURS JE SPÍŠE JAKO RUKOPIS, KDE BYL PRVNÍ TEXT VYMAZÁN, PŘEKRYT A MŮŽE POUZE PROBLESKOVAT. n n •Vědomý diskurs je spíše jako rukopis, kde byl původní (nevědomý) text vymazán a překryt a pouze zde může probleskovat. • • n Lacan patří k myšlenkové tradici, podle které jsou n nSUBJEKT A OBJEKT NESMIŘITELNĚ ROZDĚLENY. n n n Jeho pojetí ontologie připouští, že n nTOUŽÍME PO CELOSTI, PO STAVU JEDNOTY. n nALE DOMNÍVÁ SE, ŽE nDOSÁHNOUT JEJÍ PLNOSTI JE NEMOŽNÉ nLacan věří, že diskurs v rámci kterého subjekt získává svou identitu je vždy diskurzem druhého, symbolického řádu, který transcenduje subjekt, který orchestruje celou historii. n n Lacanovým předpokladem je, že n SUBJEKTIVITA JE ZCELA RELAČNÍ. n nSubjektivita není esence, ale sada vztahů. Může být vytvořena aktivací označujícího systému, který existuje mimo individuum a který identifikuje jeho kulturní identitu. nSelf touží po OPĚTOVNÉM splynutí s druhým. n nDítě zaměňuje druhé se svým zrcadlovým odrazem. n nSelf je složeno z introjekcí vycházejících z takových chybných poznání a může tak těžko konstituovat jednotnou osobnost. n n JINÝMI SLOVY ZAKOUŠÍME n ROZDĚLENÉ SELF. n STRUKTURA ANALÝZY FILMU „MUŽ NA MĚSÍCI“: n(Andy Kaufman alias Toni Clifton). n Struktura: n1/ Pokuste identifikovat příklady konstituování subjektu optikou teorie zrcadlového stádia. n2/ pokuste se identifikovat pasáže či situace, kde se projevuje decentrovanost subjektu. n3/ pokuste se popsat situace, kde se manifestuje marnost snažení vytvořit celostní/nedecentrovanou/ subjektivitu (sešít střípky introjektů). n4/ Kde lze najít a ilustrovat pasivní vrženost konzumenta mediálních obsahů?