Případová studie Moravská galerie v Brně 25. 4. 2019 1. Moravská galerie v Brně •Příspěvková organizace Ministerstva kultury •Druhé největší muzeum umění v České republice •7 objektů •Cca 200 000 sbírkových předmětů v depozitářích a expozicích 2. Ochrana sbírek •Hlavní hrozby •Válečné konflikty (náhodné vs. úmyslné poškození) •Živelní pohromy (povodně, požár, havárie apod.) •Úmyslné poškození (krádež, vandalismus) •Terorismus (problematika měkkých cílů) • •Úrovně ochrany sbírek muzejní povahy: -Mezinárodní -Státní -Institucionální/resortní 2.1. Mezinárodní úroveň •Na mezinárodní úrovni je ochrana kulturních hodnot před následky ozbrojených konfliktů předmětem práva ozbrojených konfliktů. •kodex Francise Lieberema (vyhlášeno A . Lincolnem dne 24. 4. 1863) - ustanovení týkající se ochrany kulturních statků před úmyslným poškozením •Bruselská deklarace (1874) a tzv. Oxfordský manuál (1880) obsahovaly pasáže vztahující se k základním pravidlům ochrany kulturních hodnot za války •Haagské konvence (1899 a 1907) tematika ochrany kulturních hodnot jako součást Úmluvy o zákonech a obyčejích pozemní války •Washingtonský pakt na ochranu uměleckých a vědeckých zařízení a historických památek(1935). •Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu (Haag 1954) první univerzální mezinárodněprávní nástroj ochrany kulturních hodnot •Úmluva o světovém dědictví UNESCO (1972) komplexní ochranu kulturního dědictví mimořádné univerzální hodnoty a to i před působením krizových situací •Dodatkové protokoly č. I (čl. 53) a č. II (čl. 16) z roku 1977 k Ženevským úmluvám z roku 1949. •Stíhání zločinů páchaných proti budovám věnovaným náboženským, vzdělávacím, uměleckým a vědeckým účelům stejně jako proti historickým památkám a vědeckým institucím tak bylo zařazeno i do jurisdikce ad hoc ustanoveného Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. •V roce 1999 byl v důsledku zkušeností s konflikty na území bývalé Jugoslávie přijat na diplomatické konferenci konané v Haagu Protokol II k Úmluvě z roku 1954, který byl již směrem k trestní odpovědnosti více konkrétní. •Mezinárodní rada památek a sídel (International Council on Monuments and Sites, dále jen „ICOMOS“) založena v roce 1964 na základě tzv. Benátské charty (jako poradní orgán UNESCO pro oblast ochrany kulturních hodnot před následky ozbrojených konfliktů a před následky krizových situací, jež nejsou válečného charakteru. •Mezinárodní komitét Modrého štítu (International Committee of the Blue Shield, dál jen „ICBS“) - podpora haagských instrumentů a ochrana kulturních hodnot před následky událostí, jež nejsou krizovými situacemi ozbrojeného charakteru •ICOM – international council of museums •ICMS – International Committee for Museum Security •Interpol • 2.2. Státní úroveň • •Česká republika přijala a následně transformovala klíčová mezinárodní smluvní ujednání vztahující se k ochraně významných kulturních hodnot před následky různých druhů krizových situací. •Úmluva a Protokol I z roku 1954 byly schváleny vládou Československé republiky dne 3. 4. 1957 a ratifikovány prezidentem dne 30. 9. 1957. Do právního řádu byly implementovány vyhláškou č. 94/1958 ministra zahraničních věcí ze dne 5. 11. 1958 o Úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a Protokolu k ní. •Listina o přístupu České republiky k Protokolu II Úmluvy byla podepsána prezidentem republiky 14. 5. 2007 a platnosti nabyla dne 8. 9. 2007. Do právního řádu vstoupil uvedený Protokol pod označením Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 71/2007 Sb. •1990 ratifikovány Dodatkové protokoly z roku 1977 k Ženevským úmluvám z roku 1949 a v rámci obecné ochrany kulturních památek, zahrnující ochranu před válečným konfliktem i před přírodními katastrofami, byla v roce 1991 ratifikována Úmluva o světovém dědictví UNESCO z roku 1972. •ICOM/ICMS •Webový portál PSEUD (Portál systému evidence uměleckých děl) •Koncepce ochrany měkkých cílů pro roky 2017 – 2020 (Ministerstvo vnitra) •Základy ochrany měkkých cílů – Metodika (Ministerstvo vnitra) 2.2. Právní předpisy •Zákon č. 412/2005 Sb., O ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti •Přílohy k nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, ve znění nařízení vlády č. 240/2008 Sb. –Projektová dokumentace elektrické zabezpečovací signalizace, uzavřeného televizního systému, tísňového systému nebo systému pro kontrolu vstupu sloužící ochraně objektu, v nichž jsou uchovávány kulturní statky, proti krádežím, loupežím a poškozování cizí věci –Souhrnná informace o stavu realizace zabezpečení kulturních statků proti krádežím, loupežím a poškozování cizí věci • •Dohoda mezi MK a MV o spolupráci při ochraně movitého kulturního dědictví a při transportech uměleckých děl (31.12.1992) • 2.2. Právní předpisy •Zákon č. 122/ 2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů • § 3 – §8 Centrální evidence sbírek • § 9 Ochrana sbírek –Zajistit ochranu sbírky před krádeží a vloupáním –Zajistit ochranu sbírky před poškozením, zejména nepříznivými vlivy prostředí •Vyhláška MK č. 275 ze dne 28.7.2000, kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb. •§ 1 Trvalé uchovávání sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů • ochrana sbírek proti požáru, poškození vodou nebo chemickými látkami, • uchování sbírkových předmětů v prostorách zajištěných mechanickými nebo elektronickými ochrannými systémy nebo jejich kombinací, se stanoveným režimem vstupu cizích osob, případně v prostorách pod stálou ostrahou, • zajištění bezpečnosti sbírkových předmětů při manipulacích se sbírkovými předměty a při jejich převodech. •Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších změn • Část druhá – Péče o kulturní památku - Ochrana a užívání kulturních památek § 9 –Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. –Povinnost pečovat o zachování kulturní památky, udržovat kulturní památku v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením má také ten, kdo kulturní památku užívá nebo ji má u sebe • • • 2.2. Právní předpisy •Zákon č. 133/1985 Sb. O požární ochraně •Vyhláška č. 23/2008 Sb., O technických podmínkách požární ochrany staveb –§ 26 Stavba památkově chráněná • a) vybavení - EPS nebo hlásič požáru v EZS • b) stabilní hasicí zařízení v jedinečných prostorech staveb, nebo v prostorech s jedinečnými historickými sbírkami v jedinečných dřevěných stavbách – § 27 Ochrana movitých kulturních památek •a) vybavení - EPS nebo hlásič požáru v EZS •b) stabilní hasicí zařízení, jde-li o jedinečnou sbírku historických předmětů • 2.3. Institucionální/resortní úroveň • •Odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií (zajišťuje agendu zákona č. 122/2000 Sb., včetně vedení centrální evidence sbírek (CES) a kontrolu jeho dodržování správci sbírek muzejní povahy) •Koncepce rozvoje muzejnictví v České republice 2015 – 2020 •Metodický pokyn k ochraně sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů před krádežemi, vloupáním a požárem •Metodický pokyn k tvorbě plánů prevence a ochrany v muzeích a galeriích •Komise pro posuzování žádostí o poskytnutí dotací na zabezpečení objektů, v nichž jsou uloženy předměty movitého kulturního dědictví, bezpečnostními systémy a mechanickými zábranami (ISO/A) •Bezpečnostní ředitel MK (zasedání bezpečnostních ředitelů resortu) •Ministerský rada pro PO a BOZP •Bezpečnostní ředitel (referent bezpečnosti) instituce •Interní směrnice instituce • • 2.3.1. Metodický pokyn k ochraně sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů před krádežemi, vloupáním a požárem – základní pojmy •Analýza rizik – proces identifikace četnosti a dopadu ohrožení sbírkových předmětů •Akceptovatelné riziko – míra a četnost určitého ohrožení, která nezpůsobí organizaci významnou ztrátu (např. zničení nebo nevratné poškození sbírkového předmětu, újmu na zdraví) •Bezpečnostní systém organizace – souhrn všech technických prostředků a organizačních opatření, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti muzea nebo galerie na požadované úrovni •Riziko – vyjádření četnosti a dopadu mimořádné události ohrožující sbírkové předměty 2.3.1. Metodický pokyn k ochraně sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů před krádežemi, vloupáním a požárem - Plán ochrany organizace proti krádežím, vloupáním a požáru 1.Analýza rizika –Analýza rizika požáru •Pomocí dotazníku pro zjištění rizika poškození muzea požárem –Analýza rizika krádeží a vloupání •Pět stupňů (zanedbatelné, nízké, středně vysoké, vysoké, velmi vysoké) • 2.Po eliminaci nejzávažnějších rizik dojde k určení akceptovatelné míry rizika 3.Zpracování plánu ochrany proti krádežím, vloupáním a požáru 1.Umožnění snížení rizik na akceptovatelnou úroveň 2.Konkrétní kvantitativní a kvalitativní změny částí bezpečnostního systému 3.Součást komplexního plánu prevence a ochrany organizace 4. 4. • – – 2.3.1. Metodický pokyn k ochraně sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů před krádežemi, vloupáním a požárem - Části bezpečnostního systému proti krádežím •Interní předpisy a směrnice –Plán prevence a ochrany, havarijní plán –Režim zacházení se sbírkou –Návštěvní řád –Režimová směrnice –Klíčový režim –Směrnice pro výkon strážní služby –Evakuační plán –Operativní karty objektů •Strážní a dozorčí služba •Mechanické zábrany –Vnější/vnitřní •PZTS, CCTV, EKV –(ČSN EN 50131-1, 50132, 50133) –Ochrana osobních údajů (GDPR) • – – – 2.3.1. Metodický pokyn k ochraně sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů před krádežemi, vloupáním a požárem -Části bezpečnostního systému proti požáru •Interní předpisy a směrnice –Požární poplachové směrnice –Řád ohlašovny požáru –Požární řád –Tematické plány a rozvrhy školení PO –Pokyny pro externí firmy v případě požáru –Začlenění do kategorie požárního nebezpeční –Seznam a pokyny věcné prostředky a PBZ –Plán prevence a ochrany, havarijní plán –Režim zacházení se sbírkou –Návštěvní řád –Režimová směrnice –Klíčový režim –Směrnice pro výkon strážní služby –Pravidla provozu EPS –Evakuační plán –Operativní karty –Prevence poškození objektů sněhem a povodněmi •Strážní a dozorčí služba •Požární mechanické zábrany (požární úseky, konstrukce, dveře atp.) •EPS, SHZ •Preventivní požární kontroly – – 2.3.2. Metodický pokyn k tvorbě plánů prevence a ochrany v muzeích a galeriích •Plán prevence a ochrany –Psaný souhrn opatření a postupů k řešení havarijních situací a mimořádných událostí, tedy souhrn plánovacích, metodických a informačních dokumentů, používaných při rozhodovací, řídící a koordinační činnosti v takových situacích –Za zpracování plánu je odpovědný ředitel –Plán musí být zpracován v souladu s havarijním plánem kraje (zpracovává HZS JMK) •Bezpečnost muzea –Okamžitá hodnota schopnosti muzea k plnění ochrany zaměstnanců, návštěvníků, sbírek muzejní povahy, ostatního movitého i nemovitého majetku… – 2.3.2. Metodický pokyn k tvorbě plánů prevence a ochrany v muzeích a galeriích-Bezpečnostní politika a bezpečnostní systém •Bezpečnostní systém muzea –Souhrn všech technických prostředků a organizačních opatření, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti muzea na požadované úrovni •Bezpečnostní politika –Na základě analýzy rizik definuje požadovanou úroveň bezpečnosti muzea (míru akceptovatelnosti rizik) •Za stanovení bezpečnostní politiky je zodpovědný ředitel •Pro každý objekt musí být vypracována analýza rizik (dodavatelsky či vlastní zaměstnanec) –Proces identifikace míry a četnosti ohrožení organizace(zaměstnanců, návštěvníků, sbírek muzejní povahy, ostatního movitého i nemovitého majetku i pověsti organizace) –Pět stupňů rizika (zanedbatelné, nízké, střední, vysoké, katastrofální) •Ředitel pro každý objekt určí míru akceptovatelného rizika –Míra a četnost určitého ohrožení, která nezpůsobí organizaci významnou ztrátu. –Míru akceptovatelnosti rizika určuje každá organizace sama v souladu s právním řádem ČR a dobrými mravy •ředitel na základě priorit vytvoří strategický plán ochrany muzea –Souhrn plánovaných činností, směřujících ke zvýšení odolnosti organizace na požadovanou úroveň, s určením priorit řešení) •Strategický plán ochrany muzea formuje a rozvíjí bezpečnostní systém muzea – • 2.3.2. Metodický pokyn k tvorbě plánů prevence a ochrany v muzeích a galeriích-Plán prevence a ochrany •Základní část (část A) poskytnuta obcím a krajům – zapracování do havarijního plánu kraje –Název organizace –Osoba odpovědná za řešení krizových situací –Adresa organizace, kontakt, spojení na stálou službu –Vymezení odpovědnosti organizace a její působnosti při řešení krizových situací a mimořádných událostí –Přehled objektů, kde se nacházejí sbírkové předměty –Způsob zabezpečení těchto objektů a sbírkových předmětů v nich uložených (zejména zabezpečení proti požáru a živelním pohromám) –Seznam členů týmu pro řešení krizových situací –Přehled osob odpovědných za ochranu jednotlivých budov –Charakteristika provozu •Přílohová část (operativní karta objektu) –Název a adresa objektu –Počet stálých pracovníků –Kontaktní osoba zodpovědná za bezpečnost objektu –Kritická místa (plyn, tlakové nádoby, chemikálie) –Umístění hlavních uzávěrů energií –Umístění OPPO –Charakter deponovaného materiálu z hlediska manipulace a evakuace –Popis přístupu k objektu –Situační plánek + únikové cesty 2.3.2. Metodický pokyn k tvorbě plánů prevence a ochrany v muzeích a galeriích-Plán prevence a ochrany •Část B (konzultace s IZS) –Jmenný seznam týmu pro řešení krizových situací –Jasný seznam instrukcí pro následující situace: •Krádež prostá •Krádež vloupáním •Požár •Ozbrojené přepadení •Nevhodné nebo nebezpečné chování návštěvníků •Výpadek dodávky energie •Zranění nebo nevolnost návštěvníků •Vyhrožování, přijetí poplašné zprávy •Nález nebezpečného objektu s neznámým obsahem •Únik plynu •Vandalství •Exploze uvnitř nebo vně objektu •Povodeň, záplava •Jiná živelní pohroma –Přehled informací o smluvních partnerech –Časový plán řešení krizových situací(dosažitelnost IZS, časový limit pro přípravu konkrétních opatření) –Klíčový režim –Plán evakuace lidí, sbírek a ostatního materiálu (podléhá utajení „V“) –Sklad evakuačních pomůcek –Formulář hlášení událostí –Roční plán kontrol(kontrola připravenosti útvarů, cvičení) • 3. Obsah „krizového plánu“ 3.1. Základní část - informativní •Významné informace o objektu, provozu a okolí •Identifikační údaje kulturní instituce a charakteristika objektu •Charakteristika provozu •Výčet rizik a jejich dopad na majetek instituce •Údaje o zpracovateli •Dokumentace o školeních 3.2. Přílohová část •Operativní •Plány konkrétních úkolů (směrnice pro činnost zaměstnanců) •Časové parametry •Plán evakuace nebo požární evakuační plán •Přehled informací o smluvních složkách a službách •Grafická •Plán budovy • • 3.3. Obecná doporučení postupu při bezpečnostních incidentech •1. Přivolejte pomoc (tel. 158) – co nejdříve! Nezůstávejte v situaci sami. •2. Pokud máte podezření, že jde o vážný útok či jiný incident, musíte jednat okamžitě a dlouze stav neověřovat. •3. Pokud dostanete od policie, případně ostrahy varování s doporučením evakuovat, musíte reagovat okamžitě. •4. Počítejte s nedostatkem času. Pokud si to situace bude vyžadovat, buďte připraveni přijmout krajní a kreativní opatření - zejména při evakuaci. Nesvazujte se pravidly. •5. Pro každý bezpečnostní incident platí stejné pravidlo: musíte dostat lidi z dosahu problému. •6. K ochraně před explozí si zapamatujte: „zeď je dobrá, sklo je špatné“ . •7. Nepřekombinovávejte, nefantazírujte o dalších možných nástrahách – to vás jen paralyzuje. Reagujte na to, co vidíte na 100%! •8. Místo, kam se evakuuje, musí být bezpečnější než místo, odkud se evakuuje. Zodpovězte si otázku: Je bezpečněji vevnitř nebo venku? •9. Komunikujte, mluvte nahlas, říkejte, co děláte. 10. Kdykoli budete evakuovat, musíte dostat evakuované minimálně z dohledu od problému. 3.4. Další součásti krizového plánu •Operativní karta •Zabezpečení informačních toků •Zřízení evakuačního skladu (OOPP, obalový materiál, kancelářské potřeby, přístroje, nářadí, manipulační technika) •Roční plán kontrol krizové prevence •Finanční zajištění krizových opatření •Písemné smlouvy o poskytnutí pomoci •Pravidelná příprava zaměstnanců • 3.5. Pokyny pro zahájení přípravy na mimořádnou událost a provádění záchranných prací •Činnosti vykonávané bezprostředně před mimořádnou událostí –Krizová pohotovost –Posouzení stavu ohrožení –Příprava evakuace –Zabezpečení objektu –Odpojení energií –Uzavření oblasti –Zajistit komunikační spojení •Činnosti vykonávané v průběhu mimořádné události –Evakuace osob –Evakuace majetku –Manipulace a transport předmětů –Vybavení náhradního objektu •Činnosti vykonávané po skončení mimořádné události –Záchranná činnost a náprava škod –Organizace záchranných prací (ostraha, péče o IZS, monitoring, stabilizace prostředí) –Dokumentace –identifikace „Každý plán padá s prvním výstřelem?“ •Je v instituci dostatečně kvalifikovaný personál? •Je ze strany vedení/zaměstnanců vůle k nastavení dostatečných preventivních opatření? •Jsou dodržována alespoň základní/zákonná preventivní opatření? •Je „krizový plán“ relevantní pro daný objekt, probíhá jeho aktualizace, zohledňuje všechna rizika? •DĚKUJI ZA POZORNOST