Hnutí DUHA ČESKO-SLOVENSKÁ ŠKOLA OBČANSKÉ INICIATIVY PRŮVODCE AKTIVNÍM OBČANSTVÍM PŘEDNÁŠKY Z ČESKO-SLOVENSKÉ ŠKOLY OBČANSKÉ INICIATIVY c Hnutí DUHA Friends of the Earth Czech Republic A» Hnutí DUHA, Údolní 33, 602 00 Brno T > 545 214 431 E > info@hnutiduha.cz www.hnutiduha.cz [^B^ Projekt Česko-Slovenské školy občanské iniciativy pořádalo Hnutí DUHA společně s organizacemi NESEHNUTÍ, Servisně centrum Ekofóra a SOSNA v roce 2011/2012. ISBN: 978-80-86834-46-7 Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jeho obsahem. Dále je tento projekt podpořen Visegrádským fondem a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Visegrád Fund I Program Mládež I v akci — t"" fcJIIWI*3TC"BítTVri íirfn MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ. Hnutí DUHA ČESKOSLOVENSKÁ ŠKOLA OBČANSKÉ INICIATIVY Obsah Fungování neziskového sektoru 9 Vedení kampaní 17 Fundraising 33 Práce s dobrovolníky 51 Vize a strategické plánování 67 Práce s médii 85 Založení občanského sdružení 103 PRŮVODCE AKTIVNÍM OBČANSTVÍM PŘEDNÁŠKY Z ČESKO-SLOVENSKÉ ŠKOLY OBČANSKÉ INICIATIVY Podle Petry Rakušanové ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR je občanská společnost abstraktní pojem, zahrnující veškeré organizace, sdružující občany na dobrovolné bázi. Vymezit ji lze takéjako organizované aktivity občan ů, které nejsou spojeny se státními strukturami nebo komerčními organizacemi. Tento termín je používán především v teoretických pracích, zatímco autoři empirických studií častěji užívají přesně vymezených pojmů nevládní neziskové organizace (NNO) nebo třetí sektor, které ale zahrnují jen část organizací, tvořících občanskou společnost. Hnutí DUHA považuje rozvoj odpovědné, silné a sebevědomé občanské společnosti za velmi důležitý pro zajištění čistého a zdravého prostředí. Pestrá směsice spolků, iniciativ a dalších sdružení, které přispívají k rozvoji své obce či regionu, šlapou na paty politikům, úředníkům a průmyslu, pomáhají hledat řešení nebo poukazují na kvalitu života a názor veřejnosti, je velmi důležitá. Zajišťuje, že se veřejný zájem nestane obětí byrokracie, politických konfliktů či komerčních tlaků. V řadě českých měst i obcí pomáhají různé spolky při budování společenského života, zvelebování okolí a rozvoji: sází stromy, opravují památky, podílejí sena tvorbě územních plánů. Jinde vystupují proti projektům, které by přinesly znečištění či devastaci krajiny, jako jsou velkolomy nebo továrny se zastaralými technologiemi. Hnutí DUHA se snaží rozvoj pestré sítě podobných sdružení podporovat. Proto vede od roku 1999projekt Škola občanské iniciativy-celoročnísérii víkendových kurzů, kde se zájemci mohou dozvědět, jak třeba na činnost spolku získat peníze, jak jednat s úřady a zpracovávat informace, jak organizovat lidi a jak s nimi pracovat plus množství dalších praktických rad. Bohužel se podařilo uskutečnit „pouze" čtyři ročníky tohoto kurzu, kterými ovšem prošlo na 150 účastníků, z nichž mnozí jsou dodnes velice aktivní a v mnoha případech jsou důležitými členy neziskových organizací po celé České republice. V roce2002převzal záštitu nad Školou občanské iniciativy Petr Pithart, tehdejší předseda Senátu Parlamentu ČR. V roce 2011 se podařilo koncept obnovit a přidat do něj mezinárodní prvek. V období2011-2012 proběhla Česko-Slovenská škola občanské iniciativy, kterou prošlo 36 mladých lidí. A pravena základě všech zkušeností, informačních materiálů, prezentací, surfovaní po internetu, konzultací a dalších prostředků jsme dali dohromady skripta, která právě držíte v ruce. Nechte sejimi inspirovat. Doufáme, že pro vás budou užitečným pomocníkem na vaší cestě občanskými aktivitami a užitečným zdrojem informací. Eliška Kvitová Koordinátorka Školy občanské iniciativy 7 Fungování neziskového sektoru Autorky: Eva Navrátilová, Eliška Kvitová 1. Znaky neziskového sektoru Neziskovost. Tyto organizace nevznikají za účelem dosahování zisku, jakýkoli zisk, ať již plyne z hlavní či doplňkové činnosti, nesmí být rozdělen mezi zakladatele, členy organizace nebo její pracovníky, ale musí být použit pro další činnost organizace, pro naplňování jejího hlavního poslaní. Dobrovolnost. Organizace obsahují významný prvek dobrovolné činnosti, využívají dobrovolné, neodměňované práce. Obecná prospěšnost. Účel vzniku, cíle a poslání nestátních neziskových organizací přesahují soukromý prospěch jejich členů. Jsou veřejně prospěšné, slouží obecnému zájmu. Z jejich činnosti má vždy užitek siřeji vymezená skupina lidí, ne pouze jednotlivec. Formální ustavenost. Organizace, které sem řadíme, mají jistou institucionální strukturu, jsou organizovány podle určitých principů a jsou formálně ustanoveny. Nestátnost, soukromá (nezávislá, samosprávná) povaha. Organizacejsou institucionálně odděleny od státního aparátu, nejsou součástí veřejné správy. I když mohou být finančně státem (tedy státní správou či samosprávou) a jeho orgány podporovány a stát také reguluje jejich činnost prostřednictvím právních norem, jedná se o organizace zcela samosprávné a samořídící se. Samosprávnost je tedy dalším charakteristickým rysem neziskových organizací. Organizace neziskového sektoru jsou vybaveny postupy a strukturami, které umožňují řízení a kontrolu vlastních činností, mají vlastní interní pravidla, nejsou řízeny odnikud zvenčí. 9 2. Základní druhy nestátních neziskových organizací 2.1 Občanská sdružení jsou sdružení občanů vytvořená za jakýmkoli zákonným účelem, cílem, společným zájmem. Jsou nejčastějším typem neziskové organizace, a proto se jim budeme dále věnovat podrobněji. 2.2 Nadace vznikají s cílem shromažďovat majetek, který je dále rozdělován na základě obecné prospěšnosti. Nadace je specifickým druhem neziskové nestátní organizace, která je zaměřena na tvorbu a rozdělování finančních prostředků. Řídí se zákonem 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Ten definuje nadaci nebo nadační fond jako účelové sdružení majetku pro dosahování obecně prospěšných cílů, za které zákon považuje rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochranu a tvorbu životního prostředí, zachování přírodních hodnot, ochranu kulturních památek a tradic, a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Činnost nadace spočívá ve správě a poskytování finančních, resp. hmotných prostředků pro aktivity dalších organizací. Každá nadace ve svých stanovách přesně uvádí, jaké oblasti a jaké druhy činností chce podporovat. Nadace se zřizuje písemnou smlouvou uzavřenou mezi zřizovateli, je-li zřizovatel jediný, potom zakládací listinou nebo závětí; tyto dokumenty se dále označují jako nadační listiny. 2.3 Obecně prospěšné společnosti poskytují blíže nespecifikované obecně prospěšné služby. Obecně prospěšná společnost je právnická osoba, která poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek a jejíž zisk musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla společnost založena. Podmínky její činnosti upravuje zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Zakladateli obecně prospěšné společnosti mohou být fyzické nebo právnické osoby a může jím být i Česká republika jako stát. Zakládá se zakládací smlouvou (listinou) podepsanou všemi zakladateli. 2.4 Církve a náboženské společnosti spojují lidi se stejným náboženským vyznáním. Církve jsou jedním z nejstarších organizátorů sociální péče vůbec. Myšlenka pomoci bližnímu je obsažena a zdůrazněna v základních textech křesťanství, ve Starém a Novém zákonu, a je základním bodem křesťanství, ale nejen jeho. Péče o sociálně slabé, staré, nemocné a jinak ohrožené občany byla v minulých stoletích předmětem zájmu nejprve rodiny, sousedů, obce a velmi záhy také spolků a charitativních institucí. Církve a náboženské společnosti jsou dobrovolnými sdruženími osob stejné náboženské víry, mají vlastní strukturu, orgány, vnitřní předpisy a obřady. Jejich existenci upravuje zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví, a náboženských společností, zákon č. 161/1992 Sb., o re- 10 gistraci církví a náboženských společností, a zákon č. 218/1994 upravující hospodářské zabezpečení těchto subjektů. Zákon o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností vychází z práva každého občana na svobodný projev svého náboženství či víry a také z práva svobodně toto své přesvědčení šířit. 2.5 Rozpočtové a příspěvkové organizace sice nesplňují podmínku nestát-nosti, jsou však také významnými aktéry na poli neziskového sektoru. Zřizují je ústřední, okresní či obecní orgány k plnění úkolů, jež mají v okruhu své působnosti podle zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR. Tento zákon upravuje podmínky zřizování, změn a rušení těchto organizací. Rozpočtové organizace hospodaří s prostředky, které jim stanoví zřizovatel v rámci svého rozpočtu, pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy, které určuje zřizovatel ve svém rozpočtu. Často se uplatňují v oblasti sociálních služeb a péče. 2.6 Politické stranyjsou dobrovolné organizace občanů, které usilují o získání účasti na státní moci. Každá strana má svůj organizační řád (stanovy), ve kterém je kromě programových zásad uveden také její název, sídlo a způsob volby stranických orgánů. Členy se mohou stát lidé od 18 let, nesmí však být zároveň členyjiné strany. 2.7 Zájmová sdružení právnických osob jsou zřizována právnickými osobami k ochraně a dosažení společných zájmů. Těmito zájmy mohou být aktivity obecně prospěšné (ekologické, směřující k rozvoji obcí nebo cestovního ruchu). 3. Základní orgány a dokumenty neziskových organizací Základní dokumenty (tj. dokumenty nezbytné pro vznik a založení organizace): zakládací (zřizovací) listina, resp. smlouva, statut, stanovy, vnitřní pokyny (organizační řád, jednací řád, plné moci, příkazy a usnesení nejvyššího orgánu). Orgány jednotlivých typů neziskových organizací: • Nejvyšší orgán, který přijímá a mění základní dokumenty, určuje hlavní zásady, směry a cíle činnosti organizace, schvaluje rozpočet. • Statutární orgán, který je oprávněn zastupovat organizaci navenek, vstupovat za ni do smluvních vztahů, jednat... Odpovídá se nejvyššímu orgánu, podléhá kontrole dozorčího orgánu. • Výkonný orgán vykonává rozhodnutí nejvyššího orgánu, který mu také stanovuje kompetence. Podle toho může rozhodovat o určitých dílčích otázkách. Připravuje návrh rozpočtu, sestavuje dokumenty organizace. • Kontrolní, dozorčí orgán dohlíží nad dodržováním základních dokumentů organizace a nad jejím finančním hospodařením. • Pracovní orgány slouží k plnění krátkodobých, přesně vymezených úkolů. O tom, jak založit občanské sdružení, se dočtete v poslední kapitole tohoto materiálu. A proč jsme to nechali až na konec? Před založením občanského sdružení si prosím projděte tento materiál, který držíte v rukou, a zamyslete se nad tím, jestli je opravdu potřeba zakládat občanské sdružení. A pokud i po pročtení budete mít pocit, že vše spojené s občanským sdružením zvládnete a není možné to řešit neformálním sdružením, např. v podobě neformální skupiny občanů, pak směle do toho. 12 Poznámky 13 Poznámky 14 Poznámky 15 Vedení kampaní Autoři: Petr Machálek, Milan Štefanec Veřejnou aktivitu, ať už na ochranu přírody, zlepšení životního prostředí, zastavení špatných stavebních projektů, povznesení kulturního života v obci, omezení korupce nebo reagující na jakýkoli jiný problém, realizuje většina z nás ve svém volném čase. Toho nikdy není nazbyt, a proto je třeba jakoukoli činnost předem dobře zvážit, abychom drahocenným časem svým i ostatních zbytečně neplýtvali a neztráceli energii v neefektivních projektech. Následující řádky bývám měly pomoci vaše úsilí dobře rozvrhnout a naplánovat tak, aby vám vykonaná práce přinesla nejen radost, ale hlavně kýžené výsledky. A to i v případě, že již pracujete v zavedené organizaci, a tudíž je vedení kampaní vaším zaměstnáním. Předem je třeba zdůraznit, že tento materiál vznikal především na základě osobních zkušeností omezeného okruhu lidí, a nemůže si tedy činit nárok na dokonalost. Přesto jsme se v něm snažili upozornit na to hlavní, s čím jsme se při realizaci veřejných kampaní setkali. Základ této publikace byl vytvořen zhruba před deseti lety Martinem Ande-rem, Janem Piňosem a Milanem Štefancem. Většina věcí zůstává v platnosti, a proto budeme aktualizovat jen to nejnutnější. 1. Co je veřejná kampaň • existence problému • aktivní úsilí • vytčený cíl • soustředěná, soustavná činnost • časová omezenost Veřejná kampaň je soustředěné, naplánované a časově omezené aktivní úsilí o dosažení stanoveného cíle (nebo cílů) řešícího existující problém. Zmiňované charakteristiky lépe pochopíme, když si uvedeme příklady toho, co kampaní nazývat nelze. Předně nelze za kampaň považovat, když vydáme informační leták s popisem problému a návrhem jeho řešení a dál budeme jen čekat, že si ho snad přečtou úředníci, politici nebo veřejnost a začnou podle něj sami od sebe jednat. Takováto činnost totiž postrádá naše aktivní úsilí o změnu. Za kampaň nelze též považovat občasné, jednorázové akce, které tu a tam při nějaké příležitosti uspořádáme. Taková činnost totiž rozhodně není soustředěná a soustavná. 17 Správnému vytčení cíle se budeme věnovat později. Uvidíte, že i na první pohled tak jednoduchá věc, jako stanovit si cíl, muže být velkým problémem. Není-li dobře stanoven cíl kampaně, pak se lehce může stát, že naše činnost bude mimo jiné postrádat jasné časové ohraničení. Kampaň nelze vést donekonečna, ztratí se tím její údernost a účinnost, a hůře se udržuje pozornost veřejnosti nebo médií, tedy vše, co je nutným předpokladem našeho úspěchu. Chceme-li vést opravdu dobrou veřejnou kampaň, pak je třeba k výše uvedeným charakteristikám přidat ještě jednu, a to je „příkladnost". Správná kampaň by totiž měla reagovat na takový problém a soustředit se na takový cíl, jehož dosažení umožní poukázat na několik rovin problému zároveň. Tak například kampaň za zachování územních ekologických limitů těžby uhlí a v důsledku záchranu severočeské obce Horní Jiřetín před jejím zbouráním kvůli těžbě: poukazovala současně na podobnou hrozbu v jiných obcích nebo městech (například Litvínov), špatnou energetickou koncepci státu, špatný stav životního prostředí v regionu nebo i ekonomický potenciál na Ústecku, který kvůli důrazu na hornictví leží ladem. 1.1 Výhody a nevýhody vedení veřejných kampaní Vést soustředěnou kampaň za změnu něčeho ve vašem okolí či celé republice má řadu výhod. Je to efektivní způsob, jak lze dosáhnout cíle, získáte podporu spoluobčanů a ostatních organizací, získáte prostor v médiích, stanete se respektovaným (nebo obávaným...) partnerem pro ty, kteří rozhodují (politici, úředníci), získáte nové spojence atd. Vést kampaň však může mít i své nevýhody. V první řadě můžete vytvořit konflikt, takže musíte počítat s tím, že se budou aktivizovat i vaši protivníci. Když totiž měníte jakýkoli status quo nebo se snažíte něčemu zabránit, musíte počítat s tím, že někomu současný stav vyhovuje, že z něj může i profitovat nebo že někomu bráníte prosazovat jeho záměry. To rozebereme podrobněji v části o cílových skupinách vašich kampaní. Je třeba si též uvědomit, že slovo „kampaň" může mít u spousty lidí negativní zabarvení. Politická, předvolební, řepná nebo reklamní kampaň jistě nevyvolává u všech lidí pozitivní konotace. Proto zvažte, jestli budete o svých aktivitách veřejně hovořit jako o kampani nebo použijete jiné označení, například slovo „iniciativa", které vyznívá pozitivněji. Pro naše účely však budeme i nadále hovořit o kampaních, protože to je nejvýstižnější. 18 2. Plánování veřejné kampaně Tato kapitola bývám měla posloužit jako návod k dobrému naplánování kampaně. Pokusíme se vám dát několik rad, co je třeba si před zahájením kampaně dobře promyslet, abyste byli schopni si dobře stanovit cíl a vybrat tu nejefektiv-nější cestu k jeho dosažení a abyste později nebyli nepříjemně zaskočeni a naopak byli na vše dobře nachystáni. Znáte to, štěstí přeje připraveným. 2.1 Výběr tématu Je třeba si uvědomit, že nemůžete vyhrát nebo vyřešit všechno najednou. Kolem nás je jistě spousta problémů, ale my si musíme pečlivě vybírat, čemu se budeme věnovat, a na to se potom soustředit. V případě, že pracujete v organizaci, to platí dvojnásob. Nemůžete přitáhnout pozornost veřejnosti, médií nebo politiků k deseti věcem současně. Stanovte si kritéria vašeho výběru a podle nich vybírejte témata k řešení. Například: • Je téma/problém dostatečně ilustrativní? • Je problém dostatečné závažný? • Je dostatečně příkladný (viz předchozí kapitola)? • Máme šanci uspět? • Bude mít práce na tématu přínos pro organizaci, nebo ji ohrozí? • Jsme na vybrané téma schopni sehnat finance? Rozhodně zde nechceme nikoho odrazovat od odvahy jít do velmi těžkých a předem téměř prohraných „bitev" (i ty se daří někdy vyhrávat). Je však třeba to dělat vědomě, abyste věděli, do čeho jdete. 2.2 Východiska Dříve, než začneme plánovat, co vše bychom rádi změnili, je třeba dobře znát současný stav věcí. Máme-li tedy jasno v tom, jakému tématu se chceme věnovat (lepší nabídka recyklačních služeb v obci, dopravní situace v regionu, postavení tělesně handicapovaných ve vašem městě, problematika sociálně vyloučených, energetická koncepce státu a pod.), je třeba si udělat podrobnou analýzu stávající situace v dané oblasti. V ní hledáme odpovědi především na následující otázky: • Jak závažný je problém, který chceme řešit? • Jaké máme podložené informace o současné situaci? • Jaký je postoj veřejnosti, úřadů a politiků k tomuto problému? • Je problém, jenž chceme řešit, snadno vysvětlitelný laikovi? • Jaké existují možnosti řešení? • Proč se tak ještě nestalo? • Jaké jsou rozhodovací mechanismy v oblasti, kterou chceme měnit? • Kdo je schopen věcmi pohnout? • Máme pro řešení tématu dostatečné know-how? • Kde získáme další informace? • Kdo je (nejlépe) schopen věcmi pohnout? • Věnuje se již někdo tomuto problému? • Jaká je kapacita naší organizace, ať už po stránce lidské, odborné nebo finanční? • Jaký dopad bude mít vedení kampaně na rozvoj naší organizace? • Je reálné prosadit změnu? • Máme odkud brát inspiraci pro navrhovaná řešení (jiné obce, zahraničí apod.)? • Jakéjsou možnosti spolupráce s ostatními sdruženími, odborníky, firmami, politiky? Samostatnou kapitolou je analýza spojenců a protivníků. A nejen to. Potřebujeme vědět, jakjsou silní, jaký mají v „našem" tématu vliv. K tomu nám nejlépe poslouží tzv. mapa klíčových hráčů: VLIV SPOJENCI PROTIVNICI Nakreslete si tento diagram, nejlépe na flipchart, a začněte do něj zapisovat vaše spojence a protivníky. Čím blíž je váš spojenec středu, tím je neutrálnejší a naopak. V horizontální perspektivě se pak snažte postihnout jejich vliv ve vašem tématu - čím výše jsou, tím větší mají vliv. Během realizace kampaně seje můžeme snažit i posouvat, aby se z neutrálů stali našimi spojenci nebo abychom vliv některého z našich spojenců zvýšili. To vše, a někdy možná i více, je třeba vědět a názorně vidět před tím, než se skutečně pustíte do plánování svých kampaní. 2.3 Kalendář předpokládaných událostí Zamyslete se a udělejte si přehled událostí, které proběhnou bez ohledu na vaše aktivity a teoreticky mohou vstoupit do vaší kampaně. Mohou to být události na první pohled neutrální nebo mohou být příležitostí či hrozbou. Pro přehlednost si události zaneste do časové osy. Jedná se například o různé volby (ideální čas na prosazení některých věcí do předvolebních programů, čas pro různá setkání s politiky, tlak veřejnosti prostřednictvím předvolebních mítinků 20 apod.), mezinárodní nebo jiné konference (například mezinárodní konference o změnách klimatu, to je čas, kdy je téma více reflektováno v médiích). 2.4 Cíle Správné stanovení cílů je klíčovým bodem přípravné fáze každé kampaně. Každý námi stanovený cíl by měl splňovat následující SMART kritéria: • Specifický - mělo by z něj být jasné, o co jde. • Měřitelný-musíme být schopni „změřit", zjistit, jestli jsme jej dosáhli. • Ambiciózní - neztrácejme čas banalitami. • Realistický - neztrácejme čas nerealistickými věcmi. • Termínovaný - stanovme si k jednotlivým cílům termíny. Cíle můžeme dále strukturovat, například: • Dlouhodobé - přesahují časový rámec realizace připravované kampaně, zasahují již do širšího kontextu a úspěšně realizovaná kampaň nás k nim posune. • Střednědobé - na konci kampaně dosaženy. • Krátkodobé, postupné - ty, kterých je nutno postupně během realizace kampaně dosáhnout, aby bylo možno splnit cíl střednědobý; můžeme je nazývat též milníky. 2.5 Cílové skupiny Jsou to jasně definované skupiny, na které jsou prostředky a aktivity kampaně zaměřeny. Cílovou skupinou nikdy není široká veřejnost, ale vždy jen její určitý segment (mladé rodiny, studenti, důchodci apod.) nebo konkrétní osoby a subjekty. Širokou veřejnost nejste schopni vašimi aktivitami efektivně zasáhnout. Cílovými skupinami jsou všichni ti, kteří mohou věcí pohnout nebo mohou pohnout tím, kdo může věcí pohnout. Cílové skupiny (nebo jejich část) podrobněji rozeberte v následujících částech plánu kampaně. Nezapomínejte, že vámi vybrané cílové skupiny budou mít klíčový vliv na tón vaší mediální komunikace (jinak budete mluvit k důchodcům a jinak ke studentům nebo mladým rodinám). 2.6 Terč Pro úspěšnou kampaň je nezbytně nutné, abyste si zvolili správný terč svého snažení. Je-li cílem např. prosadit změnu pravidel, která umožňují vývoz českých zbraní do zemí, kde jsou používány k porušování lidských práv, je nezbytně nutné kampaň zamířit na příslušného člověka, v jehož kompetenci je daná pravidla změnit. Je málo účinné atakovat instituci jako celek (vládu, ministerstvo, parlament), neboť nevytvoříte potřebný tlak na jednu osobu, navíc se, zde podle hesla „ruka ruku myje" reakce nikoho odpovědného nedočkáte. Terčem aktivit vaší kampaně musí být konkrétní osoba (např. ministr), na jehož přímou zodpovědnost za zneužívání českých zbraní upozorníte a po němž budete 21 žádat nápravu. Při výběru terče je vždy vhodnější volit (pokud je to možné) osobu mediálně známou a zajímavou, osobu, která je na vrcholku skutečné či pomyslné hierarchie vámi řešeného problému. Snáze upoutáte pozornost na prohřešky a pochybení známého ministra než neznámého úředníka. Terčem je tedy zpravidla konkrétní osoba schopná (např. z pozice své funkce) výrazně ovlivnit splnění cílů kampaně. 2.7 Protivníci a spojenci Protivníci: Počítejte s tím, že vaše kampaň většinou vyvolá reakci vašich protivníků. O tom už jsme se zmínili. O existenci některých víte už nyní, takže byste je měli mít vypsané v mapě Míčových hráčů (např. pokud povedete kampaň proti pěstování geneticky modifikovaných plodin v ČR, je vám jasné, že se dostanete do konfliktu s firmami, které z tohoto pěstování mají zisk), někteří se objeví až v jejím průběhu (např. skupina vědců, kteří žijí z grantů velkých nadnárodních korporací zabývajících se pěstováním geneticky upravených plodin). Proti vaší snaze se mohou postavit např. poslanci ovlivnění tou či onou lobby, úředníci, kteří si nechtějí neobvyklým či kontroverzním rozhodnutím komplikovat spokojený život, případně se dostat do konfliktu s politiky. V průběhu celé kampaně si monitorujte aktivity protivníků a v případě potřeby na ně reagujte. Nikdy se však nenechte vtáhnout do zbytečných sporů, které vás odvádějí od vámi naplánovaných aktivit, především od cíle vaší kampaně. Nenechte protivníky, aby udávali její směr a průběh. Spojenci: Přehled dosavadních i potenciálních spojenců by měl být jedním ze základů dobře připravené kampaně. Jejich seznam už opět máte vytvořený v mapě klíčových hráčů, včetně jejich postoje k vašemu cíli a jejich vlivu na celou věc. V průběhu kampaně navíc nezapomínejte na takové aktivity, které budou okruh vašich spojenců rozšiřovat (a samozřejmě eliminovat protivníky). Pomoc spojenců se může projevovat různě. Spojenci mohou tvořit koalici subjektů podporujících vaše cíle, mohou pomoci finančně, materiálně, odborně, personálně, mohou zaštítit aktivitu svým jménem atd. Stejně jako u ostatních částí kampaně dbejte na to, aby i výběr vašich spojenců byl v souladu s cíli a východisky kampaně či etickými pravidly celé vaší organizace. 2.8 Strategie Strategie je zvolený způsob, jak se dostat od východisek k cílům. Je to základní linie cesty, určení koncepce práce a priorit v rámci kampaně. Můžeme mít sebelepší analýzu situace a sebeušlechtilejší cíl, nenajdeme-li však správnou strategii, cestu, zabloudíme a cíle nedosáhneme. Máme-li to, co nazýváme strategií, přiblížit malým příkladem, pak volba strategie odpovídá volbě cesty z místa A do místa B. Můžeme totiž jít přímo přes hory nejkratší cestou, ale taky oklikou po rovině a pohoří obejít. 22 Zvolená strategie proto může spočívat například v osvětě a výchově nebo lobbingu spojeném s mobilizací veřejnosti (přímém ovlivňování např. politiků, které je spojeno s veřejným tlakem na ně) nebo ve využití právních cest (účast ve správních řízeních, podávání žalob atd.), nebo může být strategií vybrat si z rozsáhlého souboru problémů jediný symbol a na ten se zaměřit. Chceme-li například vést kampaň za to, aby se snížil počet zvířat zabíjených pro výrobu kožichů, může být naše strategie třeba taková, že budeme osvětově působit na veřejnost, především zákazníky kožešnictví. Nebo se můžeme snažit o změnu legislativy, která by podmínky pro chování kožešinových zvířat zpřísnila, nebo přímo zakázala. Nebo si můžeme vybrat jednu kožešinovou farmu, kde jsou zvířata týrána evidentně nejvíce, a právními nástroji usilovat o její zrušení. Všechny tři strategie mohou vést k cíli a je na nás, abychom zvolili tu správnou a pro nás nejpříhodnější. Při rozhodování proto musíme zvažovat především: • Jak je zvolená strategie efektivní? • Jak prospěje pověsti naší organizace? • Jaké máme zkušenosti s podobným druhem aktivit? • Jaké jsou rozhodovací mechanismy? • Jaké překážky se mohou objevit na cestě k cíli? • Jaký je postoj veřejnosti? • Jak je nákladná? • Už se o něco podobného podobným způsobem někdo pokoušel? 2.9 Taktika Taktiku tvoří konkrétní prostředky, které můžeme a chceme využít v rámci přijaté strategie k dosažení vytčeného cíle. Prostředků a taktických postupů je mnoho. Právě jejich vhodným a promyšleným kombinováním se vyznačuje umění vést kampaň. Jestli jsme si vybrali jako strategii například mobilizaci veřejnosti spojenou s lobbingem, je třeba si zodpovědět otázku, na koho bude tlak veřejnosti namířen (kdo bude terčem), na koho všeho bude namířen lobbing - na kterou politickou stranu, na které politiky, jaké argumenty používat apod. 2.10 Prostředky • odborný výzkum a vydávání studií • lobbing • mobilizace veřejnosti • vytváření koalic • účast ve správních řízeních • pořádání odborných seminářů a konferencí • stáže pro vybrané cílové skupiny v zahraničí (ukazování dobrých příkladů) • podávání žalob • osvětová činnost: vydávání publikací, pořádání přednášek, besed a seminářů • mediální práce • práce s novými médii (online sociální sítě, klipy...) • veřejné akce: happeningy, blokády, demonstrace, pochody, kulturní akce • petice • spolupráce s osobnostmi veřejného života Při volbě jednotlivých taktických prostředků je třeba vždy zvážit následující věci: • Jak zvolené prostředky korespondují s cíli? • Jak zvolené prostředky korespondují se zásadami a image organizace? (Má organizace zaměřená na politický lobbing nebo pořádání odborných seminářů pořádat blokádu?) • Jak jsou zvolené prostředky efektivní? (Má smysl pořádat festival, který je finančně a kapacitně náročnou akcí?) • Jak dobře zvolené prostředky zasáhnou terč a další cílové skupiny? • Jak zapůsobí zvolené prostředky na naše spojence: odradí je, nebo naopak inspirují k bližší spolupráci? 2.11 Časové rozvržení, rozdělení úkolů a pravidelné vyhodnocovania revize Na závěr plánování je třeba si udělat podrobný plán realizace kampaně. Můžete šiji rozdělit do měsíců nebo čtvrtletí, do každého období zapsat, co plánujete a kdo z vašeho týmu za to nese odpovědnost, jaké průběžné cíle chcete dosahovat, jaké mediální kroky v jednotlivých obdobích plánujete apod. Současně si rozvrhněte, jak často chcete dělat vyhodnocení a případnou revizi kampaně - v průběhu můžete měnit strategii i taktiku, ale vždy po důkladném rozvážení. A mějte na paměti, že dobrá kampaň, aby si udržela potenciál připoutávat veřejnou pozornost, by neměla trvat déle než dva až tři roky. Ale výjimky samozřejmě potvrzují pravidlo. 2.12 Shrnutí Je zřejmé, že dobře naplánovat kampaň a potom ji také dobře zrealizovat není snadná věc a žádný učený z nebe nespadl. Jistě při své první kampani uděláte ještě řadu chyb, vždy je však třeba je umět najít, přiznat šije a poučit se z nich. Stejně tak mějte oči otevřené a inspirujte se od ostatních úspěšných kampaní u nás i v zahraničí. Nejinak to dělali i autoři tohoto textu. Proto vám přejeme hodně štěstí a odvahy. Pro zajímavost připojujeme seznam faktorů úspěšné kampaně podle účastníků posledních seminářů Školy občanské iniciativy, která proběhla v listopadu 2002. Do velké míry to stále ještě platí. • závažný a transparentní problém (ze společenského, etického aj. hledisek) • dobře stanovené cíle • dostatek informací 24 • důvěryhodnost realizátorů kampaně • dobře vybraná a specifikovaná cílová skupina • lidské zdroje - dobrovolnická základna ve funkčním poměru s profesionály • dobrý a dobře načasovaný plán kampaně • zodpovědnost členů týmu • dobrá komunikace uvnitř týmu • dobrá práce s médii i veřejností • průběžná dokumentace a vyhodnocování • systematické budování koalice podporovatelů • podpora veřejnosti • koordinace činnosti • kreativita, pestrost, flexibilita • dobré lidské i finanční zdroje • vyjasnění spojenci a protivníci • odborně podložená argumentace • vhodná strategie a taktika • optimálně definované časové a prostorové hranice • stanovené etické mantinely 3. Doporučená literatura, internet Krajhanzl, J., Zahradníková, Š., Rut, O.: Možnosti spolupráce s veřejností (nejen) při ochraně životního prostředí, Zelený kruh, 2010, dostupné na www. zelenykruh.cz/dokumenty/moznosti-spoluprace-s-verejnosti-web.pdf Zamkovský, J.: Ako organizovať efektívne, Centrum pre podporu miestneho aktivizmu (CEPA), 1996, dostupné nawww.priateliazeme.sk/cepa/sk/publi-kacie/92-ako-organizova-efektivne-druhe-vydanie Haverkamp, J.: Aktívne pro Zem, Nadácia Zelená Nádej, 1994 Internetové odkazy na příklady vybraných kampaní z publikace Možnosti spolupráce s veřejností (nejen) při ochraně životního prostředí (viz výše) a další: • Projekt Britské rady Challenge Europe: http://challengeeurope.britis-hcouncil.org/ • Kampaň 10:10, která se snaží motivovat veřejnost ke snižování emisí o 10 %. Kampaň byla primárně zaměřena na rok 2011, www.lOlOglobal. org/uk • Kampaň za zachování účasti veřejnosti ve stavebním řízení: http://arnika. org/nenechme-se-vybagrovat 25 Příklad dobře nastartované kampaně Friends of the Earth Autor: Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA Britští Přátelé Země začali v listopadu 2012 novou kampaň, jejíž spuštění stojí za nastudování. Je to dobrá ukázka, jak se věci dají dělat z nového úhlu, aby měly větší dopad (a také, co se dá udělat se spuštěním kampaně, aby od začátku rezonovala). Stručně: Chtějí prosadit legislativu, která stanoví, že firmy musejí zveřejňovat ekologické a sociální důsledky výroby svých produktů. Jenomže to je super technické, tedy nudné téma. Proto k tomu přistoupili z úplně nečekaného konce. Vybrali si jednu dílčí kauzu, která je dostatečně obskurní, aby o ní nikdo nikdy neslyšel (takže není obehraná, a bude proto dost zajímavá): těžbu cínu na malém indonéském ostrově. A spojili ji s něčím, co každý zná, totiž s chytrými telefony. Pojali to chytře pozitivně: namísto aby líčili katastrofu (mobily ničí Indonésii) nebo lidem implicitně předkládali jejich vinu (váš mobil ničí Indonésii), představují kampaň ve stylu „šlo by to dělat lip". (Celá kampaň se jmenuje Make It Better.) Kampaň začala takto: • Vzali s sebou na ostrov novinářku z vlivného deníku Guardian, která napsala velký článek: http://www.guardian.co.uk/environment/2012/nov/23/ tin-mining-indonesia-bangka?INTCMP=SRCH • V den, kdy článek vyšel, publikovali studii, která celou story popisuje, počínaje důsledky těžby a konče obecnou legislativou; dá se prohlédnout na http://www.foe.co.ul