Travní porosty Přirozené bezlesí - vzácné (mokřady, rašeliniště, skalní výchozy, alpínské bezlesí) Druhotné bezlesí-většina Většina luk a pastvin vznikla činností člověka ... ... a potřebuje stálou údržbu. Travní porosty Louky • vyžadují pravidelnou seč (1-2x ročně) • vhodné přepasení otav • důležitý je termín seče Pastviny • 2 pastevní cykly • důležité, aby vykvetly byliny • napájení a nocování mimo cenná místa M VI h kom i Iné louk 1-2 seče (do poloviny června, září) ožnost přepasení ota Modrásci! st if'Íl 0* ..Al / ruhové bohatství luk ruhové bohatství luk Shomik Přírodovědného klubu Uh Hradilu. 2: 31-42. 1997 ISBN 80-902213*3-5 Druhové bohatství luk v Bílých Karpatech Species richness of grasslands in ike Bílé Karpaty Mls. LcoS KLIMEŠ Botanický Ústav AVČR, Úsek ekologie rostlin. Dukelská 14 V 379 82 TfcboA above-ground biomass, grassland, species-area relationship, species richness Abstract: The grasslands of the Bílé Karpaty Mis. (White Carpathians) are famous for their species richness. In comparison with similar grasslands over Europe the species richness is lower at scales up lo about 100 cm' but in larger plots, i.e. above S nr. higher values are attained. Multivariate analysis (CCA) and correlation analysis bated on 28 plots suggest that the species richness is nearly independent of the chemical composition of the soils as well as of aboveground living biomass However, a strong negative effect of Inter and standing dead biomass on species richness was found. A great number of species is represented by a few big individuals whereas most species with ffrlffHlllH individuals or ramcts are small-sized. The importance of these findings for species coexistence and grassland management is discussed. ÚVOD Bílé Karpaty jsou svým druhovým bohatstvím rostlin proslule. Roste zde řada druhů, které se jinde v ČR nevyskytují, jiné jsou zde zastoupeny v rozsáhlých populacích, zatímco v okolních územích patři mezi velmi vzácné (TLUSTÁK et JONGEPIEROVÁ-HLOBILOVÁ 1990. JONGEPIER e( JONGEP1EROVÁ 1990) To ptali ve zvýšené míře pro bélokarpalské louky. Přestože se druhové nejbohatií vegetační typ s kavylem (S1LLINGER 1929. PODPĚRA 1930) dnes v Bílých 1000 - 100 o C > o J3 - 10 -u >w o EL Bílé Karpaty - Čertoryje 1995 Kuli Estonsko van der Maarel & Sykes 1993: védskoJ slon & Zobel 1995: sko Onipchenko & Semenova 1994: Willemsetal. 1993: Holandsko -1-1-1-1-1-—r— 0.001 0.01 0.1 1 10 100 plocha [m2] 1000 Dr. Leoš Klimeš (1960-2007) Světové rekordní počty druhů 350--1 : : ::::!:-! : : !:!:!!-!- ruhové bohatství luk Proč jsou bělokarpatské louky bohaté? biogeografická, archeologická a (neúplná) paleoekologická data Holocenní vývoj bě ats jihozápad minimálně v nižších polohách kontinuita bezlesí/řídkolesí světlé doubravy a stepní louky - listnaté háje ovlivnění člověkem nepřetržité nebo od neolitu-eneolitu (mladší doba kamenná, zhruba 8 000 až 5 000 let pŕ. n. I.) severovýchod: dlouhý lesní vývoj listnaté háje - jedlobučiny ovlivnění člověkem zhruba od doby bronzové (2000 až 800 př. n. I.) přirozené bezlesí kolem vápencových bradel Druhově nejbohatší louky Rekordy O < 0.01 m2 1 o < 0.1 m2 1 o < 1 m2 1 • > 1 m2 1 BĚLORUSKO POLSKO NEMEcMalá Upa O Kopanecké ... „ ukrajina česka repu b LlUvKy Cornivcy a sQenska a Čertoryje republika "švýcarsko monako! rakov)^° maďarsko 1*° bosna \ a % MARINO! Kapkán -7/, iRCEGOVINA O ČERNÁ HORA MAKEDONIE PALBANIE t Fanatele RUCfUfůlui BULHARSKO Flóra V travních porostech Bílých Karpat se vyskytuje 93 druhů chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb. 6 >;>#"" :;'i<^WW^WM^ 7 Orchideje vstavač kukačka vstavač nachový vstavač osmahlý tořič čmelákovitý prstnatec bezový prstnatec sedmihradský pětiprstka žežulník rudohlávek jehlancovitý dnes 48 ze 70 (pod)druhů vstavačovitých v ČR; 6 druhů vyhynulých Historická květena Bílých Karpat 4su]V JjŽ^1 —77""t^M^ ;V.- Vím ll 83 tisíc údajů Horeček ž.utavý äutavy 4 lokality • Horeček äutavy karpatsky 2 lokality . ..... Horeček nahořklý 3 lokality ★ černýš hajní černýš hřebenitý bourovec trnkový jasoň dymnivkový m od rásek hořcový Proč obnovovat? 1950-1989: Tisíce hektarů byly rozorány, hnojeny nebo opuštěny porostů Ob 1. Údržba zachovalých travních porostů 2. Obnova porostů degradovaných hnojením v minulosti 3. Obnova managementu na místech dlouhodobě neobhospodarovaných 4. Obnova luk na orné půdě Min. 2 seče nebo použít kokrhel Spontánní sukcese Komerční osivo (matečné porosty) druhově chudá směs semen druhově bohatá směs semen Regionální osivo zelené seno kombajnová sklizeň kartáčový sklízeč matečné porosty Spontánní sukcese nutný blízký zdroj semen (druhově bohatá louka) nezbytná trpělivost Nová Lhota, 15 let kostřava červená, k. rákosovitá, k. luční, jílek vytrvalý, lipnice luční, srha říznačka nízká diverzita průměrně 5 druhů jetel luční j. zvrhlý, j. plazivý Planta naturalis, Markvartice DHC Osivo českých rozkvetlých fuk, (V/w Českých rozkvetlých (uk^ (i oseli 5 ■ Wm: " ^ Orizto českých rozkvethjch íuk. hostii 5 • /(>m~ regionalita není respektována Agrostis Trávníky s r. o., Rousínov produkuje 2 regionální směsi pro CHKO Moravský kras, nově i Litovelské Pomoraví a NP Podyjí \ 2 obohacené komerční směsi semen pro NP Krkonoše Proč druhově bohatou regionální směs? í fit, si mmL^kšM - více druhů - vyšší diverzita větší ekologická stabilita rychlejší osidlování živočichy léčivé byliny, vikvovité fytogeografické rozšíření druhů ekologické nároky jednotlivých druhů genetické odlišnosti lokálních typů Výhody © • nízké náklady • krátká doba přípravy • chrání regionalitu a druhové bohatství • mohou se uplatnit obtížně pěstovatelné druhy • není třeba speciální strojové vybavení Nevýhody © • je třeba rozsáhlá, druhově bohatá místní lokalita • obtížné načasování sklizně • druhové složení není garantováno • donorová lokalita může být ohrožena opakovanou sklizní Kombajnová skliz Výhody © • podobné zelenému senu • sběr dosti čistých semen • méně biomasy k převozu Nevýhody © • podobné zelenému senu • omezené množství semen (rozdílná doba zrání, velikost semen, výška rostlin) • problémy na svazích a nerovných terénech Kartáčový sklízeč Výhody © • podobné zelenému senu • méně hmoty k transportu • jedna plocha může být sklízena několikrát ročně • seno může být sklizeno Nevýhody © • je třeba rozsáhlá, druhově bohatá místní lokalita • druhové složení není garantováno • donorová lokalita může být ohrožena opakovanou sklizní Regionální osivo Zatím jen v Bílých Karpatech, jinde maloplošně Standard 1 Obnova travních porostů s využitím regionálních směsí osiv definuje postupy pro • navrhování směsí • získávání semenného materiálu • způsob zatravňování za účelem • tvorby přírodě blízkých ekosystémů, stanovišť pro rostliny i živočichy • zachování místních genetických zdrojů a obecného zvýšení biodiverzity a diverzity krajiny. Pro AOPK ČR zpracovala v r. 2013-2014 Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a OSEVA vývoj a výzkum s. r. o. Je určen žadatelům o podporu z krajinotvorných dotačních programů, projektantům, dodavatelům, pracovníkům státní správy a samosprávy, nevládním organizacím, zemědělcům, vlastníkům a uživatelům pozemků. Respektování regionality v Č Oblasti původu osiva: 1. Hercynská pohoří a jejich podhůří 2. Polabí a přilehlé teplé pahorkatiny 3. Panónska nížina a přilehlé teplé pahorkatiny 4. Karpatská pohoří a jejich podhůří Ševčíková, Prach & Jongepierová 2014 Kompromis mezi běžnými komerčími směsmi a regionálními v případech, kdy osivo regionálních směsí není k dispozici. Semena nejsou získávána, množena a používána uvnitř stejné oblasti původu; směsi jsou povoleny k uvádění do oběhu na území ČR. Ve větším počtu druhy domácí flóry čeledí Poaceae a Fabaceae, odpovídající ekologickým podmínkám stanoviště a zamýšlenému cílovému společenstvu, a české odrůdy, vyšlechtěné pokud možno z domácích zdrojů tradičními metodami (výběrem, vnitrodruhovým křížením). Druhově bohatý porost se může postupně vyvinout spontánní sukcesí cílových druhů z okolí. Použití druhově obohacených směsí Program rozvoje venkova na období 2014-2020: Povinné použití ve velkoplošných ZCHÚ a ochranných pásmech NP na půdách: • silně a mírně erozně ohrožených, • podél vodních útvarů, • v ochranných pásmech vodních zdrojů. II. OCHRANNÉ PÁSMO VODNÍ ZDROJ MĚSTA HUMPOLEC PRAMENIŠTĚ; VODAČKA PROVOZOVATEL: VODÁK HUMPOLEC Problémy druhově obohacených směsí Použití starých, místním podmínkám adaptovaných odrůd (podle místa vyšlechtění v ČR - odrůdy Větrovská/ý, Rožnovská/ý apod.), je v současnosti omezené! (řada z nich se již přestala pěstovat) Alespoň jako semenné vzorky v kolekcích genetických zdrojů, uloženy v Genové bance ve VÚRV, v. v. i. Praha Šlechtitelsky významné druhy - rychlá inovace sortimentu odrůd; kromě zahraničních odrůd i desítky nových odrůd českého šlechtění (tj. vyšlechtěných šlechtitelskými firmami na území ČR), které jsou však často vyšlechtěny s využitím zahraničních materiálů (ekotypů i odrůd) pro specifické cíle (vysoká produkce a kvalita píce, schopnost snášet velmi častou frekvenci sečení u trávníkových odrůd, odolnost vůči chorobám a škůdcům apod.). Standard 2 Krajinné trávníky definuje způsoby zatravnění vedoucí ke zlepšení ekologických vlastností krajiny s ohledem na funkčnost porostů a při současném respektování jejich druhové pestrosti. Jsou určeny pro obnovu a zakládání travních porostů plnících především mimoprodukční funkce (účelem není primárně produkce biomasy). Pro AOPK ČR zpracovala v r. 2018 Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně. Autorský kolektiv: Ing. Marie Straková, Ph.D., RNDr. Ivana Jongepierová, Ing. Magdalena Ševčíková, Ing. Otakar Kozák, CSc, Ing. Marek Hamata , doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D., doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D., prof. RNDr. Karel Prach, CSc, Ing. Tomáš Gabriel, Ing. Josef Straka, Ph.D., Mgr. Igor Malenovský, Ph.D. Dělení krajinných trávníků dle přírodních podmínek, následného využití a cíle: 1. Priorita: Zvýšení biodiverzity zvýšení druhové rozmanitosti při respektování typu společenstva odpovídajícího stanovištním podmínkám 2. Priorita: krmné a Priorita: zatravnění technického Charakteru (podél komunikací, erozí ohrožené plochy, protipovodňová opatření, travnaté cesty) posílení fyzikálních vlastností stanoviště, odolnosti vůči erozi a/nebo mechanické zátěži (prolínání a s prioritou č. 1). 3. Priorita: nektarodárné využití (drobná zvěř, včely) posílení úživnosti honiteb (zvýšení či zkvalitnění přirozené produkce biomasy) nebo ke zvýšení podílu nektarodárných a pylodárných rostlin v travino-bylinném společenstvu. • Středoevropské druhy rostlin, respektování jejich ekologických požadavků • Odrůdy trav a jetelovin českého původu a produkce • Ne mezidruhové hybridy (jílek hybridní, jetel luční x j. prostřední), ne mezirodové hybridy (xFestulolium) W* 1 a i ne polyploidní odrůdy (tetraploidní odrůdy jílek a jetel). J • Upředostňovat spotánní sukcesi na malých výměrách (< 1 ha) v blízkosti zachovalých travních porostů. • Ne kostřava rákosovitá kromě zatravnění technického charakteru (letiště, kynologické areály). • Ne chráněné druhy Další kapitoly Terminologie (důležitá!) Zoologie Doporučení z hlediska podpory biodiversit (včetně příkladů rostlin podporujících motýly) Založení krajinného trávníku Příprava pozemku Hnojení (možné jen u některých technických trávníků) Termín založení Způsob založení Včetě doporučení pro technické trávníky (použití geosyntetických materiálů, mulčování, binding materials etc.)- Udržovací péče www.ochranaprirodyxz/pece-o-prirodu-a-krajinu/standardy-pece-o-prirodu-a-krajinu^ Obnova v Bílých Karpatech ^ Zatravněno od r. 1990: ± 7 000 ha • spontánní sukcesí (5 %) • druhově chudou komerční směsí semen (88 %) • druhově bohatou regionální směsí semen (7 %; 600 ha; od r. 1999) Příprava regionální směsi semen 85-90% trávy Směs získávána kombajnem nebo kartáčovým sběračem 10-15% byliny (20-25 druhů) váhová % 2 g/m2 Jongepierova I. & Prach K. (2014): Grassland Restoration in the Czech Republic. In: Kiehl K. et al. (eds): Guidelines for native seed production and grassland restoration Složení směsi - sveřepová louka 85-90 % trávy dříve sveřep vzpřímený, kostřava žlábkatá, + kombajnová směs (40 %) + další trávy nyní 100% směs z kartáčování 3-5 % jeteloviny úročník bolhoj, kozinec cizrnový, bílojetel bylinný, hrachor širolistý, jetel červenavý, vičenec ligrus štírovník růžkatý, jetel luční 7-10% byliny bukvice lékařská, zvonek klubkatý, chrpa luční, chrpa čekane k, hvozdík kartouzek, tužebník obecný, svízel syřišťový, třezalka tečkovaná, černohlávek obecný, černohlávek dřípený, kopretina bílá, orlíček obecný, šalvěj luční, šalvěj přešle n itá aj. Míchání směsi semen Následná údržba Kosení - nezbytné, zpočátku pro odplevelWrl Brzká seč (červen) redukuje trávy a podporuje byliny Pozdní seč (srpen) podporuje trávy a redukuje byliny Posílení populace modráska modrásek koi Sledování vývoje porostů ^ Experiment 1 40 Zahájen 1999 r 4 varianty 1 - regionální směs 2 - pás regionální směsi v komerční travní směsi 3 - pás regionální směsi v úhoru 4 - úhor A-D - opakování Výzkum na Výzkumu Botanika - výsledky DCA ordinace 1-1-1-ľ (Mitchley et al. 2012) Zoologie krytenky (Testacea) hlístice (Nematoda) pancířníci (Oribatida) roupice (Enchytraeidae) žížaly (Lumbricidae) suchozemští stejnonožci (Oniscidea) mnohonožky (Diplopoda) stonožky (Chilopoda) chvostoskoci (Collembola) půdní larvy dvoukřídlých (Diptera) sekáči, mravenci, střevlíci aj. f í I-1-1-1-1-1 -1.0 4.0 xperiment 2 Varianty (sběr 2009) • Zelené seno - GH: 28. 7, • Kartáčový sklízeč - B1: 27. 7. - B3:2. a 27-7., 21.8. každá varianta 3 plochy 10 m x 25 m Stejné schéma jako na donoru + nevysetá kontrola Na každé ploše tři 4 m x 4 m trvalé podplochy Projekt SALVERE Varianta 2 - kartáčová sklizeň a) grasses forbs legumes 100 - O 75 LO CM S 50 CO "O 5= CD CD CO o b) 60000 - 40000 - 20000 - o - B1 B3 B3-1 B3-2 B3-3 Treatment GH B3-1 B3-2 B3-3 Treatment (Albert et al., AG EE) Výsledky monitoringu m F ColcAutm CirsPann FilpVulg PotnAlba RumeAcet GeraSang PrimVeri ~*±SangOjfi Donor site CrucGlab Frag Vi r i Se rrTin c GaliVeru^^ LinuCath BracPinn SileNoct AvenFatu FallConv GaliApar My os Arve Gap s Burs ViolArve B1 -10 StelMedi XZ\A-kCtSerr SherArve Cirs Arve VeroPers LO -1.5 1.5 PCA druhového složení společenstva (Albert et al., AGEE) Otázky 1. Jak úspěšné jsou vyseté cílové druhy? 2. Které cílové druhy kolonizují obnovené louky spontánně? 3. Které cílové druhy nekolonizují? 4. Jsou rozdíly mezi lokalitami rozdílně zatravněnými? 5. Jak úspěšná je kolonizace vybraných živočichů? Metodika 3 fyt. snímky na lokalitě, výměra 5 x 5 m; 2009-2013 Regionální směs (RSM): 35 lokalit A Komerční směs (CSM): 31 lokalit ^Spontánní sukcese (SS): 16 lokalit 82 zatravněných lokalit 23 původních luk + 25 referenčních snímků (Česká národní fytocenologická databáze) Půdní charakteristiky: • pH (H20), celkový N, celkový P, Ca, obsah organických látek • půdní vlhkost horní vrstvy (c. 10 cm) Okolní krajina: • poměr zachovalých luk v okolí (do 1 km) • vzdálenost k nejbližší zachovalé louce • výskyt cílových druhů (použití síťových map) Cílové druhy: 151 (z nich 43 vyseto) • >1% pokryvnost ve >10 referenčních sním. • druhy Festuco-Brometea Rozdíly mezi způsoby zatravnění o CD Cílové druhy o in o o co o CM o H RSM CSM 10 20 30 (years) Arrh Brom Lokality zatravněné různými způsoby & původní louky Závěry experimentu 3 Všechny tři metody zatravnění směřují ke stejnému složení vegetace, ale jejich trajektorie se liší. Lokality zatravněné spontánně nebo komerční směsí semen: druhy většinou typické pro mezofilní louky, na starších lokalitách zjištěno 60 cílových druhů. Lokality zatravněné regionální směsí semen: větší počet druhů xerotermních luk 10 let starý porost odpovídá 20-30 let starým porostům vzniklým spontánně či komerční směsí. Některé vysévané druhy snadno kolonizují, a proto by nemusely být vysévány (pokud je nepotřebujeme v prvních letech). Lokality zatravněné různými způsoby & původní louky • Jongepierová et al. 2007 (Biological Conservation) • Mitchley et al. 2012 (Applied Vegetation Science) • Prach et al. 2013 (Restoration Ecology) • Johanedisová et al. 2014 (Grass and Forage Science) • Prach et al. 2014 (Agriculture, Ecosystems and Environment) • Prach et al. 2015 (Applied Vegetation Science) • Mudrák et al. 2018 (Restoration Ecology) • Albert et al. 2018 (Agriculture, Ecosystems & Environment) Kolonizace živočichy 17 lokalit (regionální směs 4, komerční směs 4, spontánní sukcese 4, trvalé louky 5) křísí (87 druhů) ploštice (96) fytofágní brouci (175) a-diversita obnovených luk je podobná trvalým, ale odlišné druhy. vzácné xerotermní druhy motýli (76) - chudá společenstva Potřebují delší čas a více strukturovanou vegetaci (keře, stromy). vřetenuška komonicov Celkové závěry Údržba luk: Dostatek finančních prostředků (hlavně PPK). Obnova luk zatravněním: I když lze na zatravňování čerpat finance z MŽP i MZe již několik let, chybí subjekt, který by zajistil přípravu druhově obohacených komerčních směsí i regionálních směsí a jejich kontrolu v celorepublikovém měřítku.